Varšava - úvod (červen 2006)

Hlavní město Polska je velmi zvláštní město. V současnosti má asi 1 700 000 obyvatel, přesto v něm jezdí pouze jedna linka metra. Varšava byla za druhé světové války téměř celá vybombardována a vypálena, takže je postavena od základů znovu. Dokonce i skromné historické centrum bylo postaveno znovu podle dochovaných plánů. Jinak ale probíhala poválečná obnova v duchu sovětské architektury, takže je město protkáno širokými bulváry s mamutími kruhovými křižovatkami a mezi nimi stojí vysoké krabicovité budovy.

Dominantou města je 240 m vysoký palác kultury, který v současnosti slaví 50 let a podobá se třeba pražskému hotelu International v Dejvicích. Vzhled této budovy však pomalu začíná zapadat za moderními skleněnými mrakodrapy o výšce kolem 40 pater, které tu rostou jako houby po dešti. Centrum Varšavy se tak stává druhým Manhattanem. Některé výškové budovy mají dost originální vzhled, takže je na co koukat.

Varšava má navzdory širokým ulicím velký problém s automobilovou dopravou. I když je město protkáno kapacitními silnicemi, automobilismus se tu rozbujel natolik, že ani tyto magistrály už nestačí a město se topí ve smogu a zácpách. Varšavě totiž také chybí něco jako okruh, takže je většina tranzitní dopravy převáděna přes centrum. Někde se již části obchvatu staví, ale jen velmi pomalu. Varšava je typickým příkladem toho, že řešením problému s automobilismem není vybudování dostatečně kapacitních komunikací. Neboť dáte-li autům jakýkoli prostor, dřív nebo později ho celý zaplní.

Obrovské kruhové křižovatky, nazývané "Ronda" jsou většinou osazeny semafory. Výhody okružních křižovatek jsou tady spíše v tom, že rozdělují jednotlivé kolizní směry, neboť při tak širokých komunikacích by klasická průsečná křižovatka byla vražedná. Ještě jedna zvláštnost, urychlující dopravu ve Varšavě - i když svítí na semaforu červená, máte možnost odbočit doprava, samozřejmě s povinností dát přednost jedoucím vozidlům zleva a chodcům na přechodu.

Jak jsou široké ulice, tak bývají široké i přechody pro chodce, výjimkou není desetimetrový přechod. Ve Varšavě je přísně usměrněn pohyb chodců. Na velkých křižovatkách jsou vybudovány podchody a přelézat zábradlí tu díky jeho konstrukci prostě nejde. Nesmím zapomenout ani na typizované železobetonové nadchody, umístěné nad kapacitními komunikacemi. Mnoho nadchodů však už nevypadá příliš vábně a často už na nich mnoho betonu nezbylo.

Bohužel nedokáže v současné době městská doprava nabídnout řidičům lepší alternativu. V provozu je jediná linka metra, pomalá příměstská železnice není zaintegrována, tramvaje jsou přeplněné a autobusy se topí v dopravních zácpách. I když má Varšava ideální podmínky pro zapojení železnice do městské dopravy, dosud je nedokázala využít. Hlavní železniční trasa vede východozápadním směrem s Východním, Centrálním a Západním nádražím.

Pod centrem města vede železnice v úrovni -1 a příměstské vlaky tu jezdí v souhrnném intervalu 5-10 minut. Pokud by došlo k zaintegrování těchto vlaků a zlidštění zaplivaných a hrůzostrašných nádraží, určitě by tento S-Bahn výborně fungoval, jak se o tom lze ostatně přesvědčit ve většině velkých německých měst. Jisté pokusy o zapojení železnice do městské dopravy tu jsou, ale asi neplní kýžený efekt. Více v kapitole o železnici a metru.

I když je Varšava městem, vybudovaným od základů po druhé světové válce, nenajdete tu mnoho typických panelákových sídlišť z 70.-80. let. Je pravda, že taková velká sídliště vznikla, třeba v oblasti na severovýchod od Visly, na západě města či na jihu kolem nové trasy metra, velká část těchto sídlišť však teprve vzniká, opět se staví mnohopodlažní domy, naštěstí už nepoměrně kvalitnější.Město je rozdělené mohutnou řekou Vislou na dvě části. V západní Varšavě najdete historické i moderní centrum města. Na východě se nachází další centrum dění, čtvrť Praga s obrovským stadionem, využívaným jako bleší trh a také s automobilkou FSO na severu.Příznačným jevem (asi nejen) pro celou Varšavu jsou všudypřítomná tržiště. Na ulicích a místech s větší koncentrací lidí se prodává všechno, na co si vzpomenete. Nejsou tu jen nevzhledné zašedlé stánky, ale chodníkům vládnou trhovci, kteří nabízejí své zboží přímo se země, ať už jde o staré oblečení, hodinky, drobné spotřebiče, svaté obrázky a jinou veteš. Tento široký sortiment najdete i ve vestibulech metra, podchodech či nádražích, která působí o to víc odpudivým dojmem. Na druhou stranu pokud potřebujete cokoli sehnat, jde to kdykoli a kdekoli. A pozor na zákaz konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích.

Přijedete-li do Varšavy jako turista, vaše cesta asi začne buď na hlavním nádraží nebo na letišti. Hlavní nádraží je viditelné již zdálky obrovskou odbavovací halou, i když samotné kolejiště se nachází v podzemí, spojeném s uliční úrovní eskalátory. Hlavní nádraží leží přímo v novém centru, takže je dobře navázáno na městskou dopravu. Mezinárodní letiště na jihu města se v současnosti rozrůstá o dva terminály na každou stranu od původní malé odbavovací haly. Podobně jako Praha má letiště z pohledu MHD k dispozici pouze autobusy. Hlavní linka 175 jezdí celodenně v desetiminutovém intervalu a všechny kloubové autobusy jsou na ní nízkopodlažní.

Turistům je velmi přátelský tarif městské dopravy. Na výběr je mnoho druhů časových jízdenek. Jednotlivé jízdné stojí 2,50 Zl, ale třídenní jízdenka pouze 12 Zl. Jízdenky mají formát buď předplatních čipových karet nebo papírových jízdenek s magnetickým proužkem. Ten je důležitý také kvůli turniketům v metru. Označovače v jiných prostředcích MHD nejdříve jízdenku spolknou a po jejím vyplivnutí na ní najdete čas a datum, dokdy platí.

Městskou dopravu tu neprovozuje klasický dopravní podnik, struktura je poněkud složitější. Celou MHD zastřešuje společnost ZTM (Zarzad Transportu Miejskiego). Metro provozuje společnost Metro Warszawskie, tramvaje provozuje firma Tramwaje Warszawskie, autobusy pak kromě jiných dopravců hlavně společnost MZA (Miejskie Zaklady Autobusowe) a experiment ve formě linky jakéhosi S-Bahnu firma SKM (Szybka Kolej Miejska).

Jednotícím znakem městské dopravy bez ohledu na dopravce je barva. Nátěry vozidel jsou laděny do kombinace žluté a rudé. Výjimkou je červenomodré metro a modrobílý S-Bahn. Zastávkové označníky jsou červenobílé, přístřešky červené a různé informační materiály jsou laděny do červenožluté barvy.

Zastávkové přístřešky mají jednotný a vcelku podařený vzhled a částečně nahrazují označníky. Přístřešky jsou totiž hlavními nositeli informací s názvem zastávky, čísly zastavujících linek i s jízdními řády, které jsou důsledně chráněny zatavením nebo plexisklem proti vandalům či povětrnosti. Cedulky s čísly linek se zasouvají do speciálních kapes pod střechou boudy. Označníky tak většinou slouží jen pro zvýraznění zastávky, často se neubrání nájezdům lepičů plakátů. Tramvaje i autobusy nezastavují u označníku čelem ale zhruba polovinou délky vozidla. V komplikovanějších zastávkách je kromě označníku osazena i značka "Czolo hrany", udávající místo, kde má stát vozidlo čelem.Většina zastávek je stálá, některé jsou na znamení, pro noční linky jsou všechny zastávky na znamení. Noční doprava je zajišťována pouze autobusy (ještě donedávna jezdila noční tramvaj 640). Noční autobusové linky jsou označeny čísly 601 - 614 a jezdí většinou v pravidelném půlhodinovém intervalu.

Denní provoz povrchové dopravy je zajišťován asi 26 tramvajovými a nespočtem autobusových linek. Intervaly tramvají se většinou pohybují ve špičce kolem 10 minut, autobusové linky mívají celodenní nepravidelný interval (3 až 4 spoje za hodinu), přepravní špičky jsou vykrývány zvláštními posilovými linkami, často rychlíkovými. Jejich efekt ale často končí v dopravní zácpě.Díky neexistenci metra je Varšava protkána množstvím autobusových linek, které jezdí přes celé město, z jednoho konce na druhý. Do toho se přimíchávají i příměstské linky v jakési formě integrace, takže je lze používat i při cestě po Varšavě. Pak jsou tu ale jiné příměstské a meziměstské linky, které už mají odlišný tarif , něco jako naše ČSAD.

Jízdní řády povrchové dopravy visí v klasické zastávkové podobě. Seznam zastávek je poněkud nepřehledný, protože se do něj přimíchávají názvy ulic, kterými linka projíždí. V jízdních řádech jsou též vyznačeny garantované nízkopodlažní spoje, kterých tu není málo. Orientační jízdní doba však chybí. Pro příměstské linky jsou určeny hraniční zastávky, kde linky opouštějí Varšavu a kde začíná platit vnější tarifní pásmo.

K téměř naprosté dokonalosti jsou dovedeny boční orientační cedule v tramvajích a autobusech. Na velikých tabulích najdete téměř vše potřebné. Tedy seznam zastávek, ulice, kterými linka jede, důležité přestupní body, charakter linky a také velmi kvalitní informace při výlukách. Pokud je linka ve výluce a má změněnou trasu, dozvíte se to jak na zastávkách (žluté jízdní řády), tak ve vozidlech, již čelní orientace hlásí změnu trasy, na bočních cedulích jsou žlutě podbarveny změněné zastávky a k transparentu bývá také ve fólii připnut informační leták o výluce. Pak sice takové informace zabírají prostor téměř celého okna, ale myslím, že to vůbec nevadí.

Ve vozidlech jsou také instalovány kapsy pro informační letáky. Bohužel v nich nenajdete letáky informační, ale reklamní. Ve vybraných stanicích metra najdete informační střediska, kde se prodávají jak předplatní kupóny, tak podávají informace. K dispozici jsou zcela zdarma plánky sítě MHD. Ve Varšavě nejsou jízdenkové automaty, ale díky opravdu husté síti trafik tu koupíte jízdenku prakticky kdekoli. Dokonce při přiložení čipové městské karty vám jízdenku vydá i označovač ve vozidle.

Ještě jedna příjemná věc - na konečných zastávkách bývají zpravidla vozidla přístupná cestujícím po celou dobu pobytu. Nevím, jak to funguje v zimě, ale v létě je to celkem milé. Nepříjemné jsou ale reklamní nátěry vozidel, které často zasahují i do oken, a tak toho přes poloprůhledné fólie není ven příliš mnoho vidět. Naopak Varšava si zaslouží chválu díky dobře viditelným číslům linek již zdálky, a to u tramvají i autobusů. I když je pravda, že občas je evidenční číslo vozu větší než číslo linky na plastové ceduli. Tramvaje používají (pokud nejsou vybaveny digitálními panely) plechové cedule i s variantou, pokud jedou do vozovny.

Přes otravné zahlcení centra automobily tu existuje ulice, kam smějí pouze autobusy (jezdí tu asi 10 linek), a o letních víkendech se tato ulice proměňuje v pěší zónu. Díky volnému prostoru v celém městě zbylo místo i na cyklostezky, na které tu narazíte opravdu všude, díky rovinatosti terénu a velmi kvalitním cyklostezkám by tu v budoucnosti mohla cyklistika rozkvétat. Na cyklostezky se tu nezapomíná ani při novostavbách silnic, prostor pro cyklisty je zvýrazněn červeným asfaltem.