Secesní památka architekta Josefa Fanty oslaví v roce 2009, kdy má obnova vrcholit, sté narozeniny
Secesní památka architekta Josefa Fanty oslaví v roce 2009, kdy má obnova vrcholit, sté narozeniny
Pohodlnější obsloužení cestujících, dostatek obchodů i „provzdušnění“ současné odbavovací haly. To slibuje projekt modernizace hlavního nádraží Praha za více než 650 miliónů korun. České dráhy věští návrat ke zlatým časům také historické Fantově budově. Stavět se začne už v létě za plného provozu.
„Vlakového provozu se nedotknou ani stavební práce, ani modernizace samotná. Cestujícím ale zpříjemní odbavení, hala by se také měla otevřít návštěvníkům, kteří nikam necestují,“ popsal Právu mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Místo front u anonymních zasklených pokladen slibuje přívětivější přepážky, podobné těm v bankách či na letišti.
Místo k žití
Na nádraží dnes chybějí obchody a další služby. Nedostatek se snaží nahrazovat stánky, které nejsou dvakrát přehledné a pohodlné. Halu v novém kabátě mají vedle restaurací a obchodů doplnit také pošta či banka. Firmám je bude podle smlouvy s Českými drahami pronajímat italská společnost Grandi Stazioni, která vedle „Wilsoňáku“ v Praze revitalizuje také nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Autorem projektu je ateliér Patrika Kotase. Ten slibuje zachovat kvality současného provedení haly ze 70. let, ale objekt provzdušnit bočními galeriemi a předzahrádkami. První nástupiště oživí promenáda s prosklenou střechou a obchodní galerií. „Projekt počítá nejen s revitalizací parku před dnešním hlavním vchodem, ale také okolí Fantovy budovy,“ popsal Právu Jaroslav Smola z Kotasova ateliéru.
Žebrácký ráj
Secesní památka architekta Josefa Fanty oslaví v roce 2009, kdy má obnova nádraží vrcholit, sté narozeniny. Od zbudování severojižní magistrály, která budovu připravila o jakoukoli funkci, zatím nebylo co slavit. Dekorativní fasáda se loupe, celé severní křídlo skrývá tržnici s oblečením.
Pod klenbou Fantovy kavárny se potulují žebráci. „Nemáš dvanáct korun? Potřebovala bych dvacku,“ doráží asi dvacetiletá dívka. Nakonec se spokojí se třemi padesát a zmizí v hloučku známých. Sype jim mince a zas vyráží „do terénu“. Ještě více kolegů má na druhé straně magistrály, ve Vrchlického sadech. Tady čekají na návštěvníky Prahy lavičky plné bezdomovců a tradiční zápach přepáleného oleje a moči.
Oživit a projasnit neblaze proslulé sady plánovala Městská část Praha 1 už před dvěma lety, nyní čeká na opravu nádraží. „Jakmile bude současně opraveno nádraží i park, bude možné návratu bezdomovců účinněji bránit, kamerami, osvětlením a policejními hlídkami,“ předpokládá mluvčí úřadu městské části Jan Šlajs.
Situaci také komplikuje nedaleké azylové centrum sdružení Naděje v Bolzanově ulici, které posedávání bezdomovců v „Sherwoodu“ nahrává. „Starosta spolu s primátorem Bémem jednají o přemístění centra, možná se vyřeší i toto,“ dodal Šlajs.
Co se do roku 2010 rozhodně nevyřeší, je svedení magistrály do jediného tělesa za Národní muzeum. Projekt ateliéru Patrika Kotase s tímto řešením počítá.
Josef Kales