Centrum frankofonního Švýcarska obklopující západní břehy Ženevského jezera, odkud vytéká řeka Rhona dál do Francie, je velice zajímavým dopravním regionem, jehož význam roste hlavně s rostoucími přeshraničními kontakty Švýcarska se sousední Francií. A právě ženevská předměstí již za státními hranicemi jsou čím dál větším zdrojem cest do centra celého regionu. Od roku 2019 místní aglomerační dopravě výrazně napomohl nový systém vlakové dopravy Liman express díky tunelu propojujícímu hlavní ženevské nádraží s dosud samostatnou tratí na východ od města. A také nová mezinárodní tramvajová trať z východního okraje Ženevy do již francouzského předměstí Annemasse. A chystají se další dvě takové přeshraniční tratě. Ženevská MHD se také rychle elektrifikuje i na silnicích. Kromě nákupu nových futuristických trolejbusů a elektrobusů je nyní v plánu zbavit se v MHD fosilních paliv do roku 2030. Velkým projektem je pak nová páteřní elektrobusová linka s vysokou úrovní preference, která nahradí dvě dnešní trolejbusové linky.

Tramvaje v Ženevě v posledních dvou dekádách výrazně rozšířily voje portfolio. Nové páteřní tratě s navázanými záchytnými parkovišti jsou neuvěřitelně výkonné a další zastávky rostou jak houby po dešti. Od poslední návštěvy v roce 2017 byly prodlouženy hned tři tratě. V roce 2019 překročily ženevské tramvaje státní hranici na východě a vstoupily do francouzského města Annemasse. O dva roky později byla prodloužena linka 14 v západním předměstí Bernex a zatím naposledy v roce 2023 se linka 15 prodloužila do zastávky ZIPLO, což je zkratka pro novou industriální zónu na jihozápadním předměstí...
Zatím nejnovější z ženevských tramvají typu Stadler Tango z roku 2021. Tato devítikusová dodávka se od předchozích 32 z let 2011-2018 liší hlavně novým oranžovobílým nátěrem. Aktuálně je objednáno 38 dalších tramvají od Stadleru, které by měly uspokojit potřebu na nových tratích i nahradit nejstarší typ z 80. let.
Jedna z prvních tramvají Stadler Tango z roku 2012 na konečné linky 15 Nations kousek severně od centra. Odtud je v plánu s kolejemi pokračovat dál na sever, pod přistávací dráhou letiště a přes hranice až do francouzského Ferney-Voltaire.
Linka 12 je stabilně obsazena těmito jednosměrnými tramvajemi Düwag-Vevey, které byly jedny z prvních částečně nízkopodlažních na světě. Kapacitní soupravy jsou složeny z dvojice dvou- a tříčlánkových tramvají.
Velkorysé zastřešení pro tramvajovou linku 10 a další autobusové spoje před hlavním ženevským nádražím. Většina tramvají ale odjíždí ze zastávek v podjezdu pod železniční tratí kousek odtud.
Nápaditá reklama na e-shop ženevského dopravního podniku. Většina vozidel TPG ale žádnou reklamu nenosí.
Konečná linky 12 na přestupním terminálu u vlakového nádraží Lancy-Bachet, kudy od roku 2019 projíždí díky novému tunelu většina linek místních příměstských vlaků Léman express. Zatímco linka 12 zde končí, souběžná linka 18 pokračuje dál na konečnou Palettes. Během návštěvy kvůli výluce pokračovala 18 dál po nové trati na konečnou ZIPLO. V pozadí se tyčí výrazné budovy místní vozovny dopravního podniku.
Jednosměrné tramvaje potkáte pouze na lince 12, na ostatních linkách už smyčky na obou jejich koncích nejsou. Stabilně na lince 12 potkáte tyto kapacitní soupravy tramvají vyrobených v letech 1987-1989. Toto je smyčka Lancy-Bachet.
Zatím nejnovějším počinem tramvajové sítě je 2,7 km dlouhé prodloužení o 4 zastávky ze zastávky Palettes do industriální zóny na jihozápadním předměstí Plan-les-Ouates (ZIPLO). Tramvaje se jezdí ve špičce každé 4,5 minuty. Otevřeno bylo v prosinci 2023.
Z nejnovější konečné ZIPLO na jihozápadním okraji Ženevy je v plánu pokračovat dál na území Francie do městečka Saint-Julien-en-Genevois, což nabídne kromě snadného spojení do stále rostoucích francouzských předměstí Ženevy také napojení na železniční trať ve směru do Lyonu.
Zástupce střední generace ženevských tramvají z let 2004-9 sviští po nové zatravněné trati obytnou čtvrtí Plan-les-Ouates vstříc nové konečné ZIPLO. Těsně přes ní, kde leží velká moderní industriální zóna, vede trať volnou krajinou mezi poli a zahrádkami.
Tramvaje Düwag-Vevey nezapřou svoje německé kořeny s typickými skládacími dveřmi. Tyhle částečně nízkopodlažní tramvaje dodávané od roku 1987 byly jedny z prvních bezbariérově přístupných na světě. Pro Ženevu bylo dodáno celkem 33 dvoučlánkových a 13 tříčlánkových, přičemž některé dvoučlánkové byly později předělány na tříčlánkové.
I když je nejstarší typ tramvají Düwag-Vevey jednosměrný, z nějakých důvodů mají všechny tramvaje uzavřené vnitřní prostory na zádi. Aktuálně je k dispozici pro linku 12 přes 20 souprav. Do roku 2030 mají být ale všechny nahrazeny novou dodávkou obousměrných tramvají Stadler.
Šestičlánkové tramvaje Stadler byly dodány zatím v počtu 41 kusů a dalších 35 podobných má být dodáno v příštích letech (navíc s opcí na dalších 10-25 kusů). Prvních 32 tramvají má předchozí modrobílý nátěr. Barevné displeje umožňují zobrazit i barvu konkrétní z 5 ženevských tramvajových linek.
Poněkud neprůhledný a klikatý interiér tramvají Stadler Tango. Oproti svým předchůdkyním od Bombardieru působí uvnitř mnohem méně vzdušně. Krajní články jsou kvůli otočným podvozkům vysokopodlažní (všechny vstupy do tramvaje jsou ale bez schodů).
Nové tramvajové tratě logicky zvýšily potřebu vozidel, což pomohla uspokojit dodávka dalších osvědčených obousměrných 6článkových tramvají Stadler Tango. Nejnovější série už má nový ženevský oranžovobílý nátěr a nyní by měly začít chodit další nové tramvaje stejného typu z aktuální 38kusové objednávky, kterou lze rozšířit o další vozy v rámci opce. Tyto nové tramvaje mají jednak pokrýt další prodloužené tratě a také nahradit dožívající tramvaje Düwag-Vevey, které dnes potkáte na lince 12 a kterým bude již brzy 40 let. Tyto částečně nízkopodlažní jednosměrné tramvaje byly jedny z prvních na...
I když tramvajové linky 14 a 18 vedou z centra na severozápad notný kus cesty spolu, mají většinou zcela rozdílné intervaly. Linka 14 jezdí ve špičkách každé 4,5 minuty.
Po této trati uprostřed výpadovky na severozápad míří linky 14 a 18 a již poměrně řídce zastavený okraj Ženevy. V dálce se zvedá pohoří Jura již na francouzském území. Díky kvalitním kolejím i preferenci na křižovatkách tu tramvaje jezdí poměrně svižně a pravidelně.
Schéma tramvajových linek v Ženevě upozorňuje na fakt, že i všechny tramvajové zastávky jsou na znamení. V aktuálním plánu jsou 3 nové úseky, všechny povedou na francouzské území.
Jednoduchá konečná frekventované linky 14 na severozápadním předměstí Meyrin uprostřed vysokopodlažního panelákového sídliště. I tak může vypadat Švýcarsko. Tramvaje sem dojely poprvé v roce 2009.
Cestou z koncové trati linky 14 na předměstí Meryin vedou koleje i po tomto krátkém viaduktu, který trať přivádí k hlavní silnici, uprostřed které vede druhá větev až k vědecko-technickému centru CERN.
Nad koncovým úsekem do konečné zastávky linky 18 CERN se klene tato stavba, jež je součástí návštěvnického centra Evropské organizace pro jaderný výzkum. A právě pod tímto místem vede i obří kruhový tunel pro urychlovač částic. V CERNU pracuje téměř 10 000 lidí.
Jedna z tramvají Stadler má netradiční růžový nátěr, a to nejen zvenku. Na tomto detailu je vidět, že dveře této tramvaje nesahají až k podlaze, ale ve spodní části je doplňuje vyklápěcí schůdek pomáhající překlenout mezeru mezi tramvají a nástupištěm.
Zcela růžová tramvaj je součástí uměleckého projektu, jehož instalace najdete podél tramvajové linky 14, kde tato tramvaj pravidelně jezdí už od roku 2016. Barevné řešení navrhl švýcarský designér Pipilotti Rist.
Už téměř 40 let jezdí v Ženevě tyto částečně nízkopodlažní jednosměrné tramvaje. Obsluhují linku 12, která vede pěší zónou v historickém centru města spolu s linkou 17. Již brzy by ale měly tyto stroje postupně začít ustupovat novým tramvajím od Stadleru.
Nízkopodlažní střední článek tramvaje Düwag-Vevey. Do krajních článků s o něco vyšší podlahou se nastupuje přes 1 schod.
Tramvajová zastávka Rive mezi historickým centrem a nábřežní promenádou Ženevského jezera je dnes pouze průjezdná, najdete tu ale zbytky odbočných kolejí směrem k jezeru. Po nich už ale dnes jezdí pouze autobusy. Na tomto náměstí také končí trolejbusová linka 10 směr letiště.
Nejrušnější středobod ženevské MHD – zastávka Bel-Air ležící na mostě přes vodní kanál, kudy vytéká řeka Rhona z Ženevského jezera. Vedou tudy 2 tramvajové a mnoho trolejbusových a autobusových linek. Nejen ve špičce tu není nouze o kolonu vozidel MHD, která tak zdržují sama sebe.
Zajímavou součástí ženevské MHD jsou trolejbusy. Jezdí dnes na 6 linkách (2, 3, 6, 7, 10, 19) a v poslední době se výrazně omladila i rozšířila jejich flotila díky nákupu dalších futuristických trolejbusů VanHool Exquicity. Ženevský DP jich má už 56. Díky pomocným bateriím mohou jezdit částečně i bez trolejí, čehož se využívá na prodloužených úsecích linek 2 a 7. Takto elektrifikována také měla být i autobusová linka 9, zatím se tak ale nestalo. Prodlouženy měly být také linky 6 a 19, místo toho bylo ale rozhodnuto, že z části této dvojlinky vznikne zcela nová linka vyšší kvality (BHNS), na...
Příjezd tramvají do smyčky Moillesulaz lemují tyto obří pastelky. Směrem od centra sem míří linky 12 a 17, druhá jmenovaná pak pokračuje přes hraniční přechod do Francie. Tramvajové koleje odtud byly prodlouženy v roce 2019.
Zastřešení tramvajových zastávek na konečné Moillesulaz, kde se nachází jedna z mála klasických smyček. Hned vedle je hraniční přechod do Francie a linkou 17 se můžete dostat po nové trati až do francouzského předměstí Annemasse, víceméně srostlého s Ženevou.
Nová mezinárodní tramvajová trať na jihovýchod od Ženevy funguje od roku 2019 a na novém úseku na území Francie najdete 4 zastávky. Trať vede uprostřed místní husté zástavby a pokud to jde, jsou koleje obklopeny zelení.
Francouzská konečná ženevských tramvají uprostřed předměstí Annemasse. Zatím se jedná o první takový počin, další přeshraniční tramvajová spolupráce se už ale připravuje i na dalších dvou místech okolo Ženevy.
Staveniště těsně za dnešní konečnou linky 17 v městečku Annemasse. Koleje by měly vést ještě o 3 zastávky dál do místní části Le Perrier. Zatímco ve švýcarské části jezdí na této trati tramvaje velmi často díky lince 12, linka 17 zajíždějící až do Francie má výrazně delší intervaly. Tramvaje ale odtud jezdí velmi slušně obsazené.
Pokud chcete pokračovat tramvají přes hranici do Francie, ani turistické denní jízdenky na ženevskou MHD vám nestačí a musíte si dokoupit jízdenku platnou ve francouzské části v rámci místní MHD. Je vidět, že dopravní integrace zde poněkud předběhla integraci tarifní.
Ženevské trolejbusovo-autobusové označníky na jedné z nejrušnějších zastávek Bel-Air v centru. Trolejbusové linky mají čísla ve stejné řadě jako autobusové, do roku 2030 by ale stejně měla být celá MHD elektrická.
Ženeva má už 56 futuristických kloubových trolejbusů VanHool ExquiCity. Všechny mají pomocný bateriový pohon, takže například tato linka 7 mohla být v posledních letech prodloužena na svém východním konci i bez trolejí.
Těmto švýcarským trolejbusům Hess už je 20 let, proto se připravuje jejich náhrada. Nicméně v Ženevě jich jezdí ještě 38 v jednokloubové a 10 ve dvoukloubové verzi. Dvoukloubová monstra jsou určena pro linku 10, potkáte tady ale i 18metrové vozy. V plánu je nahradit část těchto 18metrových vozů elektrobusy.
Dvoukloubových Hessů bylo už před 20 lety pořízeno 10, a to pro linku z centra na nedaleké letiště. Cesta sem trvá zhruba půl hodiny. Jelikož ve špičkách je zde interval 8 minut a dvoukloubové vozy už nejsou v nejlepší kondici, občas zde potkáte také klasické kloubové vozy.
Dvoukloubové trolejbusy jsou určeny pro letištní linku 10 a tomu je také přizpůsoben jejich interiér. Nyní se plánuje jejich náhrada stejně dlouhými novými vozy, jelikož jejich stáří už dosahuje 20 let. Také se plánuje nákup většího množství dvoukloubových elektrobusů pro novou metrobusovou linku BHNS na západní okraj města, která ovšem nahradí stávající trolejbusové linky 6 a 19.
Zde končí dvoukloubová trolejbusová linka 10 v centru, která se otáčí na tomto náměstíčku v zastávce Rive poblíž historického centra. Vede sem souběžně s tramvajovými linkami 12 a 17.
Zastávka severojižní trolejbusové linky 3 před hlavním nádražím. Tato linka má ze všech nejkratší intervaly – ve špičkách jezdí každých 5 minut. Díky nákupu nových trolejbusů VanHool už byly před delší dobou vyřazeny poslední vysokopodlažní trolejbusy.
A právě elektrobusy jsou novým nástrojem, jak do roku 2030 dosáhnout plné nezávislosti na fosilních palivech. Už dnes má Ženeva (jak dopravní podnik TPG, tak i jeho subdodavatelé) asi 90 elektrobusů různých délek. Dosud největším projektem byla elektrifikace tangenciální autobusové linky 23, kde jezdí 12 kloubových elektrobusů Hess. Na dalších linkách můžete potkat vozy standardní délky značek Mercedes-Benz a Irizar a síť také doplňuje větší množství minielektrobusů. Aktuálně se rozbíhá dodávka kapacitních elektrobusů Hess LighTram se superrychlým dobíjením. V rámci tohoto kontraktu má do...
Dosavadní skromné obratiště linek 6 a 19 ve čtvrti Vernier. A právě tyto linky mají být nahrazeny novou elektrobusovou linkou vyšší kvality s vyhrazenými jízdními pruhy, která bude vést dál na západ do rozvojové lokality. A mají zde jezdit dvoukloubové elektrobusy. Těch se má pořídit úctyhodných 54.
Trolejbusy VanHool mají podobně tvarované přední i zadní čelo. Ambiciózní plán počítající s plnou elektrifikací MHD do roku 2030 už s dalším navyšováním trolejbusů nepočítá, spíše naopak. Chce nahradit stávající dvacetileté Hessy 19 dalšími trolejbusy, ale hlavně chce pořizovat mnoho elektrobusů, které část trolejbusů nahradí.
Linka 2 byla v roce 2021 prodloužena již bez trolejí do čtvrti Cressy, a to mimo jiné díky nejnovější dodávce 23 bateriových trolejbusů.
Velice zajímavé sídliště ve čtvrti Lignon tvoří obří dům o délce přes 1 km, který je několikrát zalomený a na jednom místě ho projíždí místní hlavní silnice skrz. Jezdí sem také linka 9, která měla být další trolejbusovou linkou díky novým bateriovým vozidlům, z plánu ale zřejmě sešlo Ženeva má aktuálně 6 trolejbusových linek, 2 z nich se ale mají změnit v elektrobusovou metrolinku.
Z konečné Lignon-Tours, velmi netradičního sídliště s ultradlouhým domem a několika obytnými věžáky ve stejném stylu vyjíždí kromě linky 7 také autobusová linka 9. Ta měla být změněna na trolejbusovou s využitím parciálních vozů a za současného přetrasování na východě města. Toto architektonicky pozoruhodné sídliště je dokonce vyznačeno v dopravním schématu sítě MHD jako jedna z pamětihodností Ženevy.
Na trolejbusové smyčce na sídlišti Lignon se otáčí jeden ze 30 elektrobusů Mercedes-Benz eCitaro. Celkem už má ženevský dopravní podnik cca 90 elektrobusů různých délek a nyní se očekává příchod 119 dalších. 65 má být kloubových a 54 dvoukloubových. Značka: Hess.
Těchto kloubových elektrobusů Hess bylo v letech 2017-18 pořízeno 12. Od roku 2025 se očekává dodání 65 dalších stejného typu, ale z vylepšením baterií i systémem ultrarychlého dobíjení v zastávkách. Tangenciální elektrobusová linka 23, na kterou jsou nyní tyto vozy nasazovány, začíná na letišti a obsluhuje západní a jihozápadní část Ženevy. Po dodání prvních vozů z nové dodávky jimi má být obsazena linka 5 z letiště do centra jinou cestou než 10.
Poblíž nové tramvajové konečné ZIPLO ve stejnojmenné industriální zóně byl zachycen elektrobus Irizar ieTram. V letech 2023-4 jich bylo pořízeno 15 a k tomu ještě 6 kratších verzí ieBus o délce 10,6 metru.
A zde další typ ženevského elektrobusu, tentokrát značky Irizar o délce 10,6 m. Nyní bude TPG pořizovat 119 elektrobusů Hess s ultrarychlým nabíjením. Do roku 2030 má být místní MHD plně elektrická.
Rozvodné skříně poblíž tramvajových a trolejbusových tratí jsou kreativně pomalovány různými motivy, povětšinou dopravními. I tak se dá využít infrastruktura pro vylepšení veřejného prostoru.
Asi jeden z posledních naftových autobusů, již v nových barvách ženevské MHD. Nově se budou pořizovat už jen elektrobusy.
Poblíž kostela obklopeného dopravním ruchem u hlavního nádraží projíždí jeden z nejstarších autobusů MHD. Mercedesy Citaro tvoří naprostou většinu autobusového parku TPG a nejstarší jsou z roku 2007. Aktuálně rozbíhající se dodávka 119 nových elektrobusů Hess bude zřejmě znamenat jejich konec.
Užitečný rozcestník v přestupnímu uzlu Bel-Air v centru Ženevy. Tady se potkává velká část důležitých tramvajových, trolejbusových i autobusových linek. A je to jen pár kroků jak do historického centra, tak k jezeru.
Jedno z dosluhujících Citar před hlavním nádražím, které je středobodem ženevské dopravy. Dovezou vás sem také 3 tramvajové a 5 trolejbusových linek. Hlavní nádraží má název Gare Cornavin.
Interiér hlavního nádraží Cornavin, odkud v krátkém intervalu vyjíždějí vaky do různých směrů. Nejvytíženější je trať podél Ženevského jezera směrem do Lausanne. Zde se také potkává všech 6 linek místních příměstských vlaků.
Ženevský S-Bahn se jmenuje Léman express a jedná se o 6 linek začínajících písmenem L. Všechny linky vedou skrz hlavní nádraží Cornavin a jezdí na nich většinou tyto elektrické jednotky od Stadleru v základních barvách národního dopravce s drobným designovým doplněním. Nový systém příměstské železnice funguje teprve od roku 2019, kdy byl otevřen nový propojovací tunel směrem do města Annemasse za východní hranicí s Francií.
Schéma městských a příměstských vlakových linek Léman Express v aglomeraci Ženevy. Na hlavní trase podél jezera, skrz hlavní nádraží a tunelem pod východní částí Ženevy až do francouzského města Annemasse jezdí tyto vlaky v souhrnu každých 15 minut, prokládané ještě delšími regionálními vlaky do polovičního intervalu. Nový systém funguje díky propojení švýcarské železniční sítě s tehdy osamocenou tratí z Annemasse na východní okraj Ženevy. Úctyhodný projekt o délce 14 km zahrnuje i několik tunelů.
Vlakové linky L, které obsluhují ženevskou aglomeraci a zasahují až poměrně daleko na francouzské území, jsou provozovány společně švýcarskými a francouzskými dráhami. Základní interval každé linky je 60 minut. Nový systém rychlé příměstské dopravy funguje teprve od roku 2019 díky novému tunelovému propojení pod jihovýchodní částí Ženevy.
Touto hlavní trasou jezdí příměstské linky L každých 15 minut. V úseku mezi hlavním nádražím a francouzskými předměstím Annemasse, je trať obcházející centrum v části úseku nově zahloubena a na povrchu zbylo místo pro cyklostezku či novou zástavbu a zeleň. Nová podzemní trasa totiž kopíruje část bývalé samostatné trati z Annemasse do koncové stanice Eaux-Vives na východním okraji centra Ženevy. Z této původně koncové stanice vede nový tunel až na nádraží Lancy-Bachet na jihozápadě Ženevy. Na nové trase jsou celkem 4 podzemní zastávky.
Velkou pomocí v rozvoji aglomerační dopravy bylo dokončení nového propojovacího železničního tunelu v roce 2019. Tento projekt s názvem CEVA a s celkovou délkou 14 km umožnil přímé spojení francouzského města Annemasse východně od hranic s ženevským hlavním nádražím. Nový tunel nejen propojil dosud samostatné traťové úseky, ale stávající koncovou trať z Francie na východní kraj centra Ženevy zahloubil pod zem. Vznikly tak 4 nové podzemní vlakové zastávky, kudy jezdí skrz Ženevu 4 příměstské linky systému Léman Express v souhrnném intervalu 15 minut. Výrazně se tak zrychlila doprava nejen mezi...
A takto vypadá jedna ze dvou nově zahloubených vlakových stanic úseku mezi Annemasse a ženevskou stanicí Eaux-Vives na povrchu. Kousek odtud se nachází historická budova původního lokálního nádražíčka. A místo kolejí je na povrchu toto náměstí a dál vede cyklostezka.
Po tomto mostě přímo nad soutokem řek Rhona a Arve projíždí příměstské vlaky Léman express směrem od hlavního nádraží novou okružní spojovací trasou směrem na východ od Annemasse a dál do Francie. SNCF, které linky L společně se švýcarskými dráhami provozují, zde nasazují tyto nové elektrické jednotky od Alstomu.
Z Ženevy se dostanete velmi rychle i do zbylých částí Švýcarska v krátkých intervalech a s vysokou přesností provozu i kapacitou. Novějšími posilami na rychlejších meziměstských vlakových linkách IR a IC jsou tyto jednotky od Bombardieru, kterých bylo v různých variacích dodáno v letech 2014-2019 přes 60.
V dálkovějších vlakových patrových jednotkách najdete i příhodně označený dětský herní koutek. Tyto vlaky od Bombardieru ze vyznačují širokými jednodílnými dveřmi.
Komplexnost informačního systému v ženevské MHD dokazuje i tato přestupní obrazovka v tramvaji, zobrazující v odlišné grafice aktuální odjezdy vlaků z hlavního nádraží.
Cestu přes Ženevské jezero zkracují také 4 lodní linky (Mouettes = racci). Linky označené M1 až M4 spojují několik přístavišť na březích jezera v centru Ženevy. 2 linky jezdí každých 10 minut, zbylé dvě jezdí po půl hodině. Tyto linky jsou součástí místního systému veřejné dopravy Unireso.
Autobusová linka 8 vás z centra Ženevy doveze až na jihovýchodní hranici s Francií na okraj městečka Veyrier. Po pěším přechodu hraničního přechodu dojde cca za 10 minut k lanovce, která vás vyveze na úchvatný výhled na celou Ženevu.
Lanovka na horu Mont Saleve těsně za hranicí s Francií vás za 5 minut vyveze o 660 výškových metrů výše a vy můžete z kilometrové nadmořské výšky sledovat celou ženevskou aglomeraci a přilehlé jezero.
Dvě kabiny lanovky na horu Mont Saleve mají kapacitu po 60 pasažérech a fungují od roku 1984. Z této dolní stanice jste nahoře za 5 minut. Cestou se můžete kochat také vápencovým dolem kutajícím přímo do hory, na kterou lanovka vede.
Strmá lanovka na vápencovou horu Mont Saleve z úžasným výhledem na Ženevu stoupá až do výšky 1097 metrů na mořem a dlouhá je něco před kilometr. Trochu strašidelná horní stanice lanovky pochází z roku 1932.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM