Město, které dalo světu hořčici. Dijon se 150 000 obyvateli leží ve střední Francii v Burgundsku na řece Ouche. Kromě hořčice je Dijon známým producentem burgundských vín a také významným univerzitním městem. Leží na hlavní vysokorychlostní trati mezi Paříží, Lyonem a Marseille a má poměrně rozsáhlé historické centrum. Od roku 2012 má dvě tramvajové linky, které doplňují autobusy, ty páteřní jsou označené písmenem L (Liannes). Chystá se výstavba třetí tramvajové linky. MHD má značku Divia a tmavě růžové tramvaje i autobusy provozuje dopravce Keolis. K páteřním autobusovým linkám L patří ještě polokružní linka Co (Corol) spojující okrajové části města mimo centrum. Uličkami historického centra jezdí bezplatné minibusy na lince City.

V Dijonu jezdí tramvaje opět od roku 2012. Dříve tu tramvaje také jezdily, ale jen do roku 1961. Krátce poté tu do roku 1966 působily také trolejbusy. Obě současné tramvajové linky T1 a T2 byly zprovozněny v roce 2012 a dodnes zůstaly v nezměněné podobě. Chystá se však stavba třetí linky, která doplní ty současné dvě novou tratí na jihu centra a také dvěma novými koncovými úseky na jihu a severu. Hotovo by mělo být zhruba do pěti let. Obě nynější tramvajové linky sdílejí společný úsek v historickém centru mezi náměstím Republiky a vlakovým nádražím. Linka T1 začíná u nádraží a vede východním...
Tyto tramvaje jezdí v Dijonu v nezměněné podobě již od roku 2012. Tehdy zde byl po více než 50 letech obnoven tramvajový provoz na dvou linkách T1 a T2, které se potkávají právě zde v centru u hlavního vlakového nádraží.
Společný úsek pro obě tramvajové linky vede kolem historického centra Dijonu. Z této zastávky Darcy je to nejblíže do uliček rozlehlého historického jádra. Na tomto náměstíčku se také tramvaje potkávají se třemi páteřními autobusovými linkami L. I v centru jezdí tramvaje pod trolejemi.
Na tramvajových zastávkách najdete tyto schématické mapy okolí i s naznačením pěších vzdáleností k nejbližším okolním cílům. Místní MHD má značku Divia a celý systém je laděn do odstínů růžové barvy. Tramvaje jezdily v Dijonu už kdysi, ale v roce 1961 byly nahrazeny autobusy a trolejbusy.
Přes přestupní uzel Náměstí Republiky vedou kromě tramvají také páteřní autobusové linky L3 a L6. Pro ty nejvytíženější je k dispozici cca 90 kloubových autobusů. Většinou se jedná o tyto hybridní Heuliezy. Východozápadní linka L3 jezdí v intervalu 8-9 minut a jde o třetí nejfrekventovanější autobusovou linku MHD.
Tramvajová zastávka Náměstí Republiky, kde se tramvajové linky větví do samostatných úseků směrem na sever a východ. Toto náměstí slouží zároveň jako přestupní uzel – projíždí jím několik páteřních autobusových linek L a začíná zde také bezplatná minibusová linka do historického centra.
Výřez z tramvajového schématu nad dveřmi vozidel, na kterém je znázorněn společný úsek obou linek centrem města. Linka T1 končí na úvrati u místního vlakového nádraží. Schéma nabízí také informace o možnostech přestupů na další autobusové linky, stanoviště sdílených kol či záchytná parkoviště.
Na speciální minibusové lince City, která vás zdarma odveze do uliček historického centra, jezdí i 5 elektrobusů Bolloré Bluebus 6, které byly pořízeny v roce 2017. Linka jezdí od pondělí do soboty v intervalu cca 10-12 minut a vyjíždí odtud z náměstí Republiky.
Takto netradičně jsou řešeny zastávky bezplatné minibusové linky City jezdící historickým centrem. Označník je sdružený s lavičkou. Linka slouží hlavně unaveným turistům a také místním hůře pohyblivým lidem.
Kromě malých elektrobusů Bolloré potkáte na bezplatné lince City v historickém jádru Dijonu také tyto starší dodávkové Mercedesy. Přímo do centra zajíždí ale také i některé páteřní autobusové linky L. Během sobotních trhů jsou některé ulice vyhrazené stánkařům a autobusy pak jezdí odklonem. Místo toho pak do centra zajíždí speciální „tržní“ linky LM.
Tramvajové linky v Dijonu jezdí ve špičkovém intervalu mezi 4 a 7 minutami (každá linka má intervaly ve všední dny trochu jiné), v sobotu jezdí obě linky po 8 minutách a v neděli se jezdí každých 14-15 minut. Vozový park je unifikovaný – svezete se 33 pětičlánkovými tramvajemi Alstom Citadis 302, které byly nakoupeny v rámci společné objednávky s městem Brest. Tramvaje v Dijonu jezdí v celé délce pod trolejemi na standardním rozchodu. Jediná vozovna se nachází na jihu města poblíž železničního depa. Tramvajové tratě i zastávky jsou typicky francouzské s kvalitním veřejným prostorem,...
Parkovací dům na jižním okraji centra poblíž zastávky 1er Mai. Tady se nachází významný přestup mezi tramvajovou linkou T2 a autobusy směřujícími na západ i východ. Zde má již za pár let odbočit třetí tramvajová linka východním směrem, aby obsloužila jižní část centra a napojila se na stávající linku T1.
Jedna z mála reklamních tramvají na lince T2 směřující přes zastávku 1er Mai na jižní okraj města. Spolu s ní tudy má vést i plánovaná třetí linka, která bude pár zastávek s nynější linkou T2 sdílet. Dopravce Keolis má pro stávající dvě linky k dispozici 33 tramvají.
Obsah vitríny na zastávkách s informacemi o trasách linek, tarifech i jízdních řádech. Důležitý je také kalendář provozu, který vám barvou napoví, podle jakého typu jízdního řádu se zrovna jezdí. Na letní prázdniny jsou vyvěšovány speciální jízdní řády. Místo intervalu 4-7 minut jezdí obě tramvajové linky během léta po 10 minutách.
Kloubový hybridní Heuliez na speciální lince Corol, která jako korálek obepíná centrum města a je téměř okružní (k dokončení kruhu chybí pár zastávek na západě města). I tato linka se svými parametry může řadit mezi páteřní – ve špičkách jezdí každých 12-13 minut. V budoucnu ji možná částečně nahradí třetí linka tramvaje, která má právě tady odbočovat z dnešních kolejí a povede po jižním okraji centra podobně jako linka Corol.
Jižní konečná linky T2 uprostřed sídliště na jižním předměstí Chenove. I tato okrajová lokalita dokáže působit přívětivým dojmem a rozpálené náměstí zchlazují vodní prvky a okolní stromy i zatravněná trať. Na tramvaj zde navazuje páteřní autobusová linka L4 směřující dál na jih a právě tam má v budoucnu směřovat i nová tramvajová linka T3.
Linka T2 přijíždí po vyprahlé zatravněné trati na svojí jižní konečnou na předměstí Chenove. Linka T2 jezdí ve špičkách v intervalu 6-7 minut a z konečné na konečnou jí to trvá 34 minut.
Prázdninový jízdní řád linky T1 jezdící od hlavního nádraží na východní okraj města. Během školního roku jezdí ve špičkách každých 4-5 minut. Velký rozdíl v intervalech je dán hlavně tím, že obsluhuje univerzitní kampus. Z konečné na konečnou jí to trvá 28 minut.
Zastávka Erasme na lince T1 do východních předměstí. Tudy projíždí tramvaj klikatou trajektorií kolem místního univerzitního kampusu a nemocnice. A právě zde se má v budoucnu napojovat třetí tramvajová linka, která objede centrum z jihu a bude pokračovat dál na sever. Hotovo by mělo být zhruba do pěti let.
Vedle tramvají je v Dijonu také poměrně hustá autobusová síť, kterou obsluhuje dopravce Keolis s cca 200 naftovými autobusy (ty novější jsou hybridní). Necelou polovinu vozového parku tvoří kloubové autobusy, většinou značky Heuliez. Potkáte tu ale také Citara od Mercedesu a nejstaršími zástupci jsou Citelisy od Irisbusu. Kloubové autobusy jezdí hlavně na páteřních linkách L (Liannes). Tyto hlavní linky L3-L9 mají krátké intervaly a celotýdenní provoz (nejčastěji jezdí linky L5 a L6 – ve špičkách každých 6-7 minut). Doplňkové linky mají číselnou řadu 10-19, ještě je tu speciální polookružní...
Jedna z tramvají nosící tento evropský polep projíždí univerzitním kampusem na východním okraji Dijonu na lince T1 směrem na konečnou Quetigny. Na této křižovatce se budou napojovat nové koleje jižním směrem pro plánovanou linku T3.
A zde již východní konečná linky T1 na předměstí Quetigny s nižší, ale přesto trochu panelákovou obytnou zástavbou. Do centra odtud dojedete za necelou půlhodinu – tramvaje cestou obsluhuje i univerzitní kampus či místní nemocnici nebo výstaviště.
Interiér dijonských tramvají ladí s barvami systému Divia. Zúžený profil nad pevnými podvozky je využit jako odkládací plocha na zavazadla a nechybí ani malý stolek. V tramvajích najdete validátory čipových karet a ultralight papírových jízdenek, které je nutno si pořídit již na zastávce. Platit můžete také bankovní kartou.
Poblíž zastávky Toison d´Or projíždí linka T2 kolem stejnojmenného obřího nákupního centra, díky kterému je tato linka využita až téměř na její severní konec. Místní obchodní centrum tvoří i toto futuristické zastřešení trati. Na blízké zastávce lze přestoupit i na páteřní autobusové linky L6 a L9, které jsou zde ukončeny proti sobě. Linka L6 má jedny z nejkratších intervalů – ve špičkách jezdí každých 6-8 minut.
A to už je severní konečná linka T2 uprostřed pustiny na předměstí Valmy. Na konečné je jedno ze dvou velkých záchytných parkovišť P+R a další zastávky na tomto koncovém úseku obsluhují několik zdravotních zařízení i obří nákupní centrum. I v Dijonu je vidět promyšlené urbanistické plánování, kdy ruku v ruce s tramvajovými tratěmi roste i různorodá zástavba dodávající tramvajím cestující.
Bezplatná minibusová linka City jezdí i sem na jižní okraj historického centra k tramvajovým a autobusovým zastávkám Monge – Cité de la Gastronomie. Tudy také vede hlavní železniční trať, která se pak větví na jih a východ a po obou větvích jezdí také rychlovlaky TGV.
Na páteřní lince L4 z centra na jih podobným směrem jako tramvaj T2 byl zachycen jeden ze 6 kloubových Mercedesů, které původně jezdily v pařížském Disneylandu. Kloubové autobusy tvoří necelou polovinu vozového parku autobusů Divia, které provozuje nadnárodní dopravce Keolis.
Skromná konečná linky T1 u hlavního vlakového nádraží. O pár metrů dá se napojuje na hlavní trať centrem, kudy jezdí i linka T2. Městské autobusové linky zde ale budete hledat těžko – jejich zastávky jsou roztroušené v širším okolí nádraží.
Nevelká budova hlavního vlakového nádraží, které je však významnou železniční křižovatkou. Potkávají se tu rychlovlaky TGV hned na několika páteřních linkách. Pokud již máte jízdenku, můžete se malé odbavovací hale vyhnout a zamířit rovnou do podchodu k jednotlivým nástupištím. Nádraží je pěšky asi 10-15 minut od historického centra.
Interiér skromné odbavovací haly vlakového nádraží v Dijonu. Rychlovlakem TGV odtud dojedete do Paříže zhruba za hodinu a půl. Dijon leží na hlavní trati z Paříže do Marseille přes Lyon a právě v Dijonu odbočuje trať i na Štrasburk nebo do Švýcarska.
Dijon je významnou železniční křižovatkou, nachází se totiž na hlavní vysokorychlostní tratí Paříž – Lyon – Marseille a právě v Dijonu je odbočka východním směrem pro rychlovlaky do Švýcarska a Německa. Samotné vlakové nádraží je poměrně malé, ale leží ve výhodné poloze blízko historického centra s dobrým napojením na místní tramvajové linky. Regionální doprava funguje pod značkou Mobigo – tento systém působí na území celého regionu Bourgogne-Franche-Comté. Na hlavní odbočné trati z Dijonu na východ leží také sousední Besancon a pojedete-li dále, dojedete až do Basileje nebo Štrasburku. V...
Na nádraží v Dijonu se potkávají regionální vlaky s rychlovlaky TGV. Ty míří jak do Paříže či Lyonu, tak i do sousedního Švýcarska. Tímto elektrickým vlakem dojedete východním směrem do sousedního města Besancon a dál můžete pokračovat třeba na Štrasburk nebo do Basileje.
Před vlakovým nádražím mají zastávku i některé regionální autobusy. Ty nosí jednotný vizuál systému Mobigo, ve kterém je sdružena regionální vlaková i autobusová doprava v regionu Bourgogne-Franche-Comté.
Součástí městského dopravního systému Divia jsou i tato sídlená kola Vélodi s pevnými stanovišti a v barvách MHD. Ve schématech linek MHD na zastávkách i ve vozidlech se také dozvíte, na kterých zastávkách tato stanoviště jsou.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM