Druhé největší polské město leží na jihu země a má přes 800 tisíc obyvatel. Je jedním z nejnavštěvovanějších měst v Polsku díky bohaté historii a četným památkám. Město na řece Visle má rozsáhlou tramvajovou síť, která se v posledních letech úspěšně rozrůstá. V centru funguje už 15 let krátký tunel pro tramvaje pod hlavním nádražím. Na východě Krakova je od 50. let 20. století město Nová Huť vybudované na zelené louce pro ubytování hlavně pracovníků místního obřího metalurgického závodu a žije zde kolem 200 tisíc obyvatel. Velké množství tramvajových linek, které sice nabízejí pestrou směrovou nabídku, ale značně znepřehledňují pohyb po síti hlavně turistům, je doplněno autobusovými linkami, kde se stále více objevují také elektrobusy. Veřejnou dopravu v celé aglomeraci organizuje pod značkou KMK místní koordinátor ZTP. Většinu městských linek provozuje dopravní podnik MPK. Tramvaje i autobusy tu mají modrobílou barvu. V Krakově funguje také několik městských vlakových linek, jedna z nich spojuje centrum s místním letištěm a turisticky vyhledávaným solným dolem Wieliczka.

Tramvaje v Krakově potkáte skoro všude a délka tratí tu už dosahuje téměř 100 km. Síť je hlavně v centru poměrně spletitá a pro zachování dostatečně pestré směrové nabídky tu slouží úctyhodných 23 linek. Část z nich jezdí ve špičkách každých 7,5 minuty, většina ale po 15 minutách, o víkendech je jednotný interval 20 minut. Zvláštní postavení mají dvě „rychlodrážní“ linky 50 a 52 křižující město z jednoho konce na druhý co nejpřímější trasou. Nejpáteřnější je linka 50 využívající také tramvajový tunel pod hlavním nádražím, která jezdí ve špičkách každých 5 minut a využívá mnoha nových...
Nejdelší typ tramvaje v Krakově Pesa Krakowiak projíždí krátkým zářezem v centru u hlavního nádraží. Těchto tramvají bylo v roce 2015 dodáno 36. Nasazovány jsou také na druhou páteřní „rychlodrážní“ linku 52.
Tramvaje objíždějí historické centrum po malém okruhu a prolétají se tu úzkými malebnými uličkami. Toto je nejnovější typ tramvaje v Krakově, Stadler Tango, nese pojmenování Lajkonik podle místního symbolu města – legendární směšné postavičky tureckého nájezdníka s atrapou koně.
V roce 2008 byl zprovozněn tunel pod hlavním nádražím sloužící pro rychlé spojení napříč městem – takovou páteřní rychlou linkou je padesátka, pro kterou zde postupně vzniklo několik nových tratí. Ve špičkách jezdí každých 5 minut.
Páteřní linka 50 využívající tunel pod hlavním nádražím. V normálním stavu tunel využívají 4 linky, během letních výluk tudy jezdily pouze dvě. Místní zvyklostí je označovat náhradní linky během výluk číselnou řadou od 70 výše, přičemž poslední číslice značí nejvíce nahrazovanou linku. Zatímco jízdní řády jsou na zastávkách udržovány aktuální, o schématech linkového vedení se to říci nedá. Bohužel během letních výluk, kdy mnohde nezůstal kámen na kameni, by se aktualizované schéma hodilo více než pouhý textový výčet změn.
Ačkoli byl tramvajový tunel v centru budován už od 80. let, zprovozněn byl až v roce 2008 a má 2 podzemní zastávky připomínající opravdové metro – Politechnika a Hlavní nádraží. Ve špičkách tudy jezdí tramvaje v souhrnném intervalu 2,5 minuty.
Z hlavního nádraží v centru Krakova můžete odjet rychlou tramvají z podzemní stanice nebo si dojít na dvě blízké povrchové zastávky, kde zastavují také autobusové linky. Vlastní nádraží používá novou odbavovací halu a nástupiště, ležící severně od původní historické budovy.
V Krakově potkáte pestrou směsici typů tramvají. V 90. letech a na přelomu nového tisíciletí byl zdejší přestárlý vozový park obnovován hlavně ojetými tramvajemi ze západu, které postupně procházely modernizací. O víkendech je v provozu také nostalgická linka 0, na které potkáte místní původní historické tramvaje.
V letech 2010-2 bylo pořízeno 30 ojetých obousměrných tramvají Düwag z německého Düsseldorfu z poloviny 70. let, které prošly důkladnou rekonstrukcí. Zde na malebné konečné linky 2 Salwator na západním okraji centra na úpatí zdejších kopců.
Ač prošla většina tratí v Krakově v posledních letech rekonstrukcí, několik úseků s původními panely BKV ještě zbývá. Asi nejhorším byl úsek v centru na konečnou Salwator, kde to tramvajím docela slušně „klapalo“ – krátce po letní návštěvě byla trať uzavřena a i zde se začaly věci dávat do pořádku.
Tramvajový boom byl odstartován už v roce 2008 zprovozněním dlouho rozestavěného tunelu pod hlavním nádražím, následovala důležitá sídlištní trať na jihozápadě, dvě propojky tratí na jihu, z nichž ta novější z roku 2022 obsahuje další podzemní zastávku, a konečně nejnovější trať na severu otevřená až v září 2023. Plány na další tratě jsou ale stále smělé a Krakov nezapomíná ani rekonstruovat tratě původní – už jen pár úseků bylo během návštěvy v pohoršujícím stavu s absolutně vyžilými panely BKV. Tramvaje spojují Krakov také s poměrně vzdáleným satelitem Nowa Huta na východě poblíž hutního...
Nejnovější typ tramvají od švýcarského Stadleru podjíždí pod novou železniční estakádou jižně od řeky Visly, kterou využívají městské vlakové linky. Při té příležitosti vznikla také nová přestupní zastávka Podgórze. Těchto tramvají si Krakov objednal celkem 110.
Nová vlaková zastávka Podgórze jižně od centra města slouží hlavně pro přestup na tramvajové linky směřující dál na jih a jihovýchod. Místní městské / příměstské vlakové linky mají zkratku SKA a jsou celkem 3 a všechny se potkávají na hlavním nádraží.
Krakov nedávno modernizoval svůj odbavovací systém – jízdenky si můžete koupit jak v moderních automatech na zastávkách, tak i ve vozidlech. Platba kartou je samozřejmostí a jízdné je integrované pro všechny druhy MHD včetně městských vlaků.
Po éře nákupu ojetých tramvají ze západu přišla hojnější léta, kdy začal Krakov kupovat nové nízkopodlažní tramvaje. Toto je už druhá série vozů Bombardier z let 2012-3, kdy bylo pořízeno 24 tříčlánkových tramvají NGT8. Zde na jedné z velkých tramvajových křižovatek na východě Krakova na cestě do místních velkých sídlišť.
Ex-düsseldorfská tramvaj na novém přemostění železniční trati se zastávkou přímo na tomto mostě nad vlakovým nádražím Plaszów. Tuto praktickou novou spojku z roku 2015 využívá také páteřní „rychlodrážní“ linka 50.
Dalším typem ze západního second-handu jsou tyto tříčlánkové částečně nízkopodlažní tramvaje vyrobené z původních dvoučlánkových vídeňských „Bim“, které by v nich dnes poznal už málokdo. Zde na jihovýchodní konečné Maly Plaszów, kde na tramvaje navazují autobusové linky a je tu také malé záchytné parkoviště.
Čtyřčlánkový kolos Pesa Krakowiak jezdí po Krakově už 8 let a dosud je nejdelším zdejším typem. Jeden z 36 exemplářů byl zachycen na jedné ze čtyřramenných křižovatek mezi Krakovem a městem Nowa Huta, které mělo být původně samostatným městem, ale dnes už je nedílnou součástí Krakova.
Interiér tramvaje Bombardier s osvětlením připomínajícím hvězdnou oblohu. Látkové potahy sedadel v krakovských tramvajích na sobě nosí místní hlavní symbol města „Lajkonik“, po kterém jsou pojmenovány i nejnovější tramvaje od Stadleru.
Nejnovější tramvaje Stadler Tango byly dodány ve dvou sériích v letech 2020-1 a 2022-3. V době návštěvy ještě nebylo dodáno všech 110 tramvají, ale během zbytku roku 2023 už ano.
Interiér nejnovějších tramvají Lajkonik od Stadleru s již decentnějšími potahy sedadel, ale stále se symbolem Krakova – tatarského nájezdníka s atrapou koně. Interiér je osvětlen velkými stropními panely, díky nimž za tmy tato tramvaj září do širokého okolí.
V roce 2022 byla zprovozněna další nová tramvajová propojka mezi tratěmi na jihu města, konkrétně 1,6 km dlouhý úsek do sídliště Kurdwanów, včetně dalšího tunelového úseku s podpovrchovou stanicí Sanktuarium Boźego Milośierdzia.
Podzemní stanice Sanktuarium Boźego Milośierdzia na novém úseku na jižním okraji města z roku 2022 je už třetí tramvajovou zastávkou pod zemským povrchem. I tady potkáte rychlodrážní páteřní linku 50, která postupně sbírá všechny nové tramvajové tratě v Krakově.
Rozsáhlý tramvajový systém v Krakově provozuje místní dopravní podnik MPK s modrobíle jednotným, ale typově velmi pestrým vozovým parkem, který dohromady čítá cca 400 vozidel. Původní hranaté Konstaly tu potkáte už jen ve špičkách, stejně tak i nejstarší nemodernizované ojeté tramvaje z Vídně či Norimberku. Stále větší prostor totiž dostávají nové nízkopodlažní tramvaje. Nejnovějším typem je Stadler Tango zvaný Lajkonik, kterých bylo od roku 2020 až do konce roku 2023 dodáno celkem 110. Tyto moderní modré tramvaje s velkým bílým symbolem města, podle kterého jsou pojmenovány, vynikají...
Netradiční smyčka na mostní estakádě na jihu města v sídlišti Kurdwanów. Od východu sem dojely tramvaje v roce 2000, od západu až v roce 2022. Přes tuto zastávku jezdí 4 linky, z toho 2 průjezdné, jedna je zde ukončená od západu a jedna od východu.
Zde se rýsuje aktuálně nejnovější tramvajová trať v Krakově – prodloužení z rekonstruované severní konečné Krowodrza Górka. V době návštěvy byla trať ještě ve výstavbě, téměř čtyřkilometrový úsek se 7 zastávkami byl zprovozněn v září 2023. A kdo jiný tuto trať využívá než páteřní linka 50. Ještě se plánuje prodloužení o jednu zastávku k novému záchytnému parkovišti s ambicí zachytit přiliv aut ze severního regionu.
Ex-vídeňská tramvaj s vloženým nízkopodlažním článkem vyjíždí ze sídlištní konečné Osiedle Piastów na východě města. Zde začíná také druhá rychlodrážní linka 52, která vede nejrychlejší cestou přes centrum města na jeho jihozápadní konec. Páteřní padesátkové linky se vyznačují také krátkými intervaly – linka 52 jezdí ve všední dny každých 7,5 minuty.
Nowa Huta – pozoruhodné město vybudované v 50. letech minulého století na zelené louce v budovatelském stylu s honosnými dělnickými domy a přísně symetrickou uliční sítí. Zde v jeho centru na náměstí Ronalda Reagana se potkávají všechny místní tramvajové linky.
Jedna z tramvajových zastávek s biostřechou tvořenou sukulenty ve městě Nowa Huta, které se vyznačuje širokými ulicemi s tramvajovým tělesem uprostřed. Do centra Krakova se odtud dostanete zhruba za 20 minut. V Krakově se všechny informace pro cestující zpravidla odehrávají v přístřešku, kde najdete také jízdní řády i čísla zastavujících linek. Označník většinou nese jen dopravní značku.
Krátce po letní návštěvě byl ukončen provoz na malebné trati do předměstí Wzgórza Krzeslawickie na samém severovýchodním okraji sítě, a to kvůli výstavbě městského dálničního okruhu. Tehdy tu byly ukončeny linky 4 a 22.
Jedno z nejzajímavějších míst krakovské tramvajové sítě – dva krátké mosty s jednokolejnou splítkou poblíž zastávky Viadukty. Tato trať už nyní neexistuje a místo ní se tu staví dálniční okruh kolem Krakova.
Poslední dny provozu trati přes jednokolejné „Wiadukty“ na severovýchodním okraji msta Nowa Huta. V okolí už probíhaly intenzivní přípravy na stavbu nové dálnice.
Zastávka Viadukty během posledních dnů provozu, kdy sem ještě vedly koleje od tramvajové vozovky Nowa Huta. Z druhé strany už byla trať delší dobu zavřena právě kvůli postupující stavbě dálnice – v pozadí je vidět násep pro budoucí přeložku trati.
Detaily splítky přes dva krátké mosty na trati do obce Wzgórza Krzeslawickie. Evidenční čísla tramvají se skládají také z písmen, která značí jednak příslušnost k jedné ze dvou vozoven a jednak typovou řadu tramvají.
I předtím, než přišly nejnovější Lajkoniky, ale Krakov nakupoval nové nízkopodlažní tramvaje, ale až od roku 1999, kdy to celé začalo částečně nízkopodlažními Bombardiery. Těm byl v různých obměnách věrný až do roku 2013, poté následovala dodávka polských čtyřčlánkových velikánů Pesa Krakowiak. Významný podíl ve vozovém parku ale tvoří ojeté tramvaje ze západní Evropy, kterými si Krakov pomáhal v době největší nouze po roce 1990. Potkáte tu kromě již zmiňovaných tramvají z Vídně nebo Norimberka také početnou rodinu Düwagů z Düsseldorfu, většina je ale důkladně zmodernizovaná, že by je už...
V zastávce Wiadukty byla zachycena unikátní tramvaj Protram 405N z roku 2012, která zde jezdí v jediném exempláři. Jedná se vlastně o tři původní tramvajové vozy Konstal vzájemně propojené dvěma nízkopodlažními články.
A ještě jednou tento unikátní prototyp polské tramvaje Protram 405N ze strany s dveřmi – 2 ze 7 umožňují bezbariérový nástup.
Už asi nadobro opuštěná trať do smyčky Walcownia okolo hutního kombinátu na východním okraji sítě poblíž jedné ze dvou krakovských vozoven Nowa Huta.
Chystaná přeložka trati na severovýchodním okraji Krakova kvůli stavbě dálničního obchvatu donutila tramvajové linky 1 a 5 ukončit v zastávce Wańkowicza a nasazovat zde obousměrné tramvaje. Tento typ byl dodán ve 12 exemplářích v letech 2006-9 z německého Norimberku a část s nich byla opět důkladně modernizována.
Zastávka Kombinat - hlavní brána do hutního kombinátu Nowa Huta na východním okraji tramvajové sítě. Dostanete se sem tramvajovými linkami 4, 21, 22 a 44 nebo autobusovými linkami, do celého města. Většina zdejších zaměstnanců ale bydlí v přilehlém dvousettisícovém městě Nowa Huta, které bylo vybudováno právě k tomuto účelu.
Vozovna Nowa Huta skrývá i tyto poklady – nemodernizované tramvaje z Norimberku či čerstvě dovezené tramvajové z Düsseldorfu, které by měly projít modernizací. I přes velké dodávky nových tramvají je zřejmě potřeba zbavit se všech zbylých Konstalů a nejstarších vídeňských tramvají.
Tramvaje obsluhují také několik jižních bran obřího hutního kombinátu a dojedou až sem na okraj obce Pleszów. Tady už na ně čekají návazné autobusy většinou reprezentované polskými midibusy Autosan.
Druhá vozovna – Podgórze na jihozápadním okraji Krakova – ukrývá také nejstarší provozní typy tramvají – původní polské Konstaly, jezdící už jen ve špičkách, ale někdy i spřažené do trojic, a také původní nemodernizované vídeňské tramvaje SGP/Lohner. I ty už ale potkáte jen ve všední dny a je pravděpodobné, že s příchodem nových tramvají Stadler se jejich dlouhá cesta krakovskými ulicemi zakončí nadobro.
První nízkopodlažní tramvaje začaly jezdit v Krakově v roce 1999 a jednalo se o tříčlánkové tramvaje Bombardier NGT6. První série ještě neměla dveře na konci posledního článku. Celkem bylo těchto tramvají dodáno 50.
Interiér první částečně nízkopodlažní tramvaje v Krakově z roku 1999. Padesátka těchto Bombardierů byla dodávána postupně do roku 2008, zadní dveře nemá 26 z nich.
Krakov má už více než stovku elektrobusů. Ty nejstarší jsou z roku 2016 a jednalo se o devítimetrové Solarisy. Nejnovější dodávka v roce 2023 čítá 35 vozů opět značky Solaris, z toho 22 kloubových a 13 standardních. Plně elektrická je třeba linka 179 z hlavního nádraží na jih do jednoho z okrajových sídlišť.
Městské autobusové linky v Krakově většinou provozuje zdejší dopravní podnik MPK. Ten má cca 700 autobusů, z toho už přes stovku elektrobusů. Ty postupně kupuje od roku 2017, největší dodávky ale proběhly v letech 2021 a 2023, přičemž absolutní většinu elektrického parku tvoří vozy Solaris, téměř 80 z nich je v kloubovém provedení. Elektrobusy jsou postupně nasazovány na další linky a už vyjíždějí i za hranice města. Starší naftové autobusy jsou především značky Solaris, jezdí tu také také Mercedesy Citaro, malé Autosany či hybridní Volva. Část městských a některé příměstské linky provozuje v...
Elektrobusy poznáte od klasických autobusů na první pohled díky výrazným polepům. Zde jeden z 50kusové dodávky kloubových vozů z roku 2021 na jižní konečné čistě elektrobusové linky 179 na sídlišti Kurdwanów. Z celkem 114 elektrobusů jich je kloubových 78.
V roce 2018 pořídil krakovský DP také 5 ojetých hybridních Solarisů z norského Bergenu, které byly vyrobeny v roce 2014. Hybridní pohon ale mají ale také kloubové Solarisy, Volva či standardní Mercedesy z let 2016-8, které byly zakoupeny jako nové.
Jednou z nejrušnějších tramvajových křižovatek u hlavního nádraží v centru projíždí krátký elektrobus Solaris z roku 2017. Naposledy byla flotila elektrobusů standardní délky doplněna o 13 vozů stejného typu v roce 2023.
Na polské poměry poměrně pestrý vozový park autobusů MHD. Solarisy tu nejsou zdaleka samy, i když samozřejmě v hojném počtu. Usídlily se tu také Mercedesy a rovněž polský produkt značky AMZ z roku 2014 – tyto vozy provozuje na linkách krakovské dopravy soukromý dopravce Mobilis.
V roce 2018 pořídil krakovský DP stovku standardních Citar od Mercedesu, z toho cca 40 s hybridním pohonem. Autobusové linky MHD jsou číslovány od 100 do 199, příměstské linky mají dvoustovkovou řadu a sedmičkou začínají linky náhradní dopravy – v tomto případě za tramvaje.
Jedním z nejstarších autobusů v Krakově je tento Solaris z roku 2008 ještě v původním korporátním nátěru. Barevné schéma krakovské MHD doznalo za posledních 30 let hned několika změn, modré barvě je ale město věrné stále.
Krakov leží uprostřed poměrně hustě osídlené aglomerace, v níž organizuje dopravu firma ZTP Krakov zajišťují jednotný tarif, číslování linek i systém jízdních řádů pod zkratkou KMK. Základem je železnice a síť regionálních linek vyjíždějících z hlavního nádraží. Páteří jsou 3 (pří)městské linky SKA v celkem pravidelných intervalech, které díky mnoha zastávkám obsluhují i území samotného Krakova. Z Krakova vyjíždí do poměrně širokého okolí také řada příměstských autobusových linek číselné řady 200 doplněné několika expresními „třístovkami“. Tyto autobusové linky provozuje buď krakovský...
Krakovský dopravní podnik spolu se soukromým dopravcem Mobilis zajišťuje i tzv. aglomerační linky, které mají vyhrazenu dvoustovkovou číselnou řadu a obsluhují města a obce v okolí Krakova jako součást systému, který organizuje ZTM Krakov pod značkou KMK. K nim je tu ještě pár expresních příměstských linek, které začínají trojkou.
V relativně novém přestupním uzlu Czerwone Maki z roku 2012 na jihozápadním okraji Krakova čeká na cestující z tramvaje Solaris z roku 2016. I autobusy mají uvnitř jízdenkové automaty, dveře k nim vedoucí jsou výrazně označeny. 4 tramvajové linky sem ve špičce jezdí v souhrnném intervalu 2,5 minuty.
Soukromý dopravce Mobilis s jedním z 50 tureckých kloubových Mercedesů Conecto na hlavní autobusové trase okolo centra Krakova, kudy projíždí množství autobusových linek od severu na jih a kde mají po celou dobu autobusy vyhrazené pruhy. Expresní městská linka 501 spojuje sídliště na západě Krakova se sídlištním městem Nowa Huta na východě a celou trasu zvládne za necelou hodinu.
Ukázka jízdních řádů integrovaných příměstských expresních autobusových linek, z nichž většinu provozuje krakovský dopravní podnik. Příměstské linky zasahují i poměrně daleko od Krakova, dopravu do ostatních sídel v oblasti si objednávají přímo jednotlivá města a obce. Velmi krátký interval nabízí linka 304 z Krakova do města Wieliczka, kam proudí davy turistů kvůli místnímu světoznámému solnému dolu. Souběžně tam ale jezdí také příměstský vlak.
Poměrně velkou raritou ve flotile krakovského DP jsou tyto Solarisy Urbino Metrostyle s futuristickými čely, kterých pořídili v roce 2014 celkem 8 kusů.
Původní historická budova hlavního nádraží v centru Krakova. Dnes už svému účelu neslouží – od roku 2014 byla nádražní budova přesunuta o kousek severněji, kde je napojena na podzemní stanici tramvaj a nyní už je srostlá také s velkým nákupním centrem.
Moderní hlavní vlakové nádraží v Krakově nabízí množství služeb a obchodů, ale i rychlý přestup na tramvaje či autobusové linky.
V aglomeraci Krakova fungují 3 speciální příměstské linky SKA, které se potkávají zde na hlavním nádraží. Po městě mají poměrně hodně zastávek. Jedna z nich vede z letiště přes Krakov do sousední Wieliczky se slavným solným dolem. Vlaky jednotlivých linek jezdí ve špičkách v intervalu cca 30 minut.
Regionální železniční dopravu mají v tomto regionu na starosti Koleje Malopolskie. K novým nástupištím hlavního nádraží přijíždí moderní elektrická jednotka od polské Pesy.
Krakov a jeho hlavní nádraží je jednou ze zastávek polských rychlovlaků Pendolino. Polské dráhy jich mají k dispozici 20.
Do Krakova zajíždí i tyto legendární polské stroje – elektrické jednotky EN57 celostátního regionálního dopravce Polregio.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM