Druhé největší francouzské město se stále více přiklání k elektřině při řešení dopravy. Od poslední návštěvy v roce 2011 přibylo několik nových tramvajových tratí i trolejbusových linek. Po napojení místního mezinárodního letiště Saint-Exupéry kolejovou dopravou tu udělali vlakotramvaje také ze dvou prastarých regionálních železničních tratí na západě Lyonu. Těsně před dokončením byla také šestá tramvajová linka a v blízké budoucnosti je plánováno dalších 6 trolejbusových linek, nové elektrobusy i jedna linka s provozem vodíkových autobusů. To vše zabaleno do typicky francouzské elegance při přetváření ulic a dalších veřejných prostranství.

Síť metra byla naposledy rozšířena v roce 2013 na jihozápadním konci linky B o jednu stanici Gare d´Oullins s vazbou na železnici. A staví se pokračování této linky dál na jihozápad o 2 stanice k místní nemocnici. Na linkách A, B i D byly modernizovány původní vozy, pohodlná polstrovaná křesla byla nahrazena úspornějšími sedadly s podélným uspořádáním. Původní oranžový nátěr již zcela zmizel i na nejnovější automatické lince D a všude už jsou jen bílé vozy s červeným pruhem. V úvahách je pak výstavba páté linky E v jižní části města.
Severní konečná automatické linky D. I zde se původně oranžové vozy z počátku 90. let dočkaly modernizace a změny nátěru. Automatické metro se v Lyonu obejde bez nástupištních stěn.
Nový interiér s podélným sezením mají všechny původní vozy metra na linkách A, B a D. Původní pohodlná křesla v uspořádání 2+2 musela ustoupit zřejmě kvůli požadavkům na vyšší obsaditelnost.
Jak ukazuje společné schéma linek metra A a B, modrá linka byla naposledy prodloužena o jednu stanici k nádraží Oullins na jihozápadě města a staví se dvě další stanice směrem k místní nemocnici. I na těchto schématech jsou důsledně uváděna čísla navazujících linek.
Tyto vozy na pneumatikách jezdí na nejstarších klasických linkách A a B a potřebují na rozdíl od linky D strojvedoucího. V plánu je výstavba zcela nové linky metra E.
Nový přestupní uzel – Gare d´Oullins, kde kromě vlaků nově chytíte také metro a autobusy. V rámci nového veřejného prostoru zbylo místo kromě různých navigačních tabulí i na část razícího štítu.
Jeden z nejstarších místních autobusů dopravního podniku TCL na „obyčejné“ lince 11 v novém terminálu Gare d´Oullins. Páteřní linky jsou označeny písmenem C, což byl původní příznak pro nové trolejbusové linky v režii vozidel Crealis. Dnes už podle označení trolejbus od autobusu nerozeznáte.
Dvouvozové soupravy automatického metra D přestávají i ve špičkovém dvouminutovém intervalu stačit a stačí malé zdržení ve stanici a problém je na světě. Nástupiště jsou však připravena na provoz čtyřvozových jednotek.
Vlevo mapa MHD v Lyonu a vpravo schéma okolí hlavního nádraží Part-Dieu. Díky prodloužení linky T4 přes centrum obepínají tramvajové koleje obě strany nádraží, jehož okolí momentálně prochází velkou přestavbou. Vpravo od nádraží končí také expresní vlakotramvaj z letiště.
Ani v tak složitém přestupním uzlu jako je nádraží Part-Dieu s tolika různými druhy dopravy a zastávkami se díky bohatě rozmístěným informačním totemům neztratíte. Ať jdete kamkoli, narazíte na nějakou tramvaj.
Orientaci na hlavním nádraží Part-Dieu pomáhají také barevné pásy na podlaze, které navádějí i lidi, kteří potřebují nádražím jen projít skrz. V okolí stanice se staví nový obří obchodně-administrativní komplex, který zdejší okolí zcela promění a udělá z hlavního nádraží ještě významnější bod.
Od východní strany hlavního nádraží odjíždí také vlakotramvaj na letiště Saint-Exupéry, nástupní zastávka je také adekvátně označena. Nechybí ani jeden z motivů aktuální kampaně připomínající výroční místního organizátora dopravy SYTRAL.
Rhonexpress neboli vlakotramvaj na letiště začíná zde u nádraží Part-Dieu a za necelou půlhodinu vás doveze za zvláštní tarif až na letiště Saint-Exupéry. Jezdí každých 15 minut.
Slibně se rozvíjí také tramvajová doprava. Za posledních 7 let přibylo několik nových úseků na linkách T1, T3 a T4 a zprovozněna byla nová linka T5 (v roce 2012). Nejvýznamnějším počinem poslední doby je určitě prodloužení linky T4 v roce 2013 do centra Lyonu z východní strany hlavního nádraží, kde se potkává s linkou T3 i vlakotramvají na letiště a dál pokračuje na sever, kde se spojuje s linkou T1 směrem k místní univerzitě. Také pro tuto nejvytíženější linku bylo pořízeno 19 o dva články delších tramvají Citadis 402, používaných i na lince T3. Další nová trať v centru byla zprovozněna v...
K původním 73 pětičlánkovým tramvajím Alstom Citadis 302 bylo v letech 2012-6 pořízeno dalších 19 sedmičlánkových vozidel Citadis 402 určeným pro nejvytíženější linky T3 a T4. Linka T4 nabyla na významu zejména po jejím prodloužení přes centrum města v roce 2013 kolem východní strany hlavního nádraží Part-Dieu.
V části trasy vede vlakotramvaj na letiště společně s tramvajovou linkou T3 směřující od hlavního nádraží na východ do čtvrti Meyzieu. Tyto červené vozy Stadler Tango provozuje společnost Veolia-Transdev.
V některých zastávkách mají linky T3 a Rhoneexpress samostatné koleje, aby se mohly předjíždět – expresní letištní vlakotramvaj totiž zastavuje pouze někde, například zde na konečné stanici metra A Vaulx-en-Velin La Soie.
Dlouhá tramvaj na lince T3, která vede skoro celou trasu společně s vlakotramvají na letiště. V roce 2014 byla linka T3 prodloužena o krátký úsek k místní vozovně a v roce 2016 přibyla krátká odbočka k Olympijskému parku, kam ale jezdí jen v době konání akcí.
Živé palmy jako součást nástupiště konečné stanice metra A Vaulx-en-Velin La Soie, uložené mělce pod povrchem a umožňující snadný přestup na tramvaj, letištní vlakotramvaj, trolejbusy i autobusy.
Netradiční pomocník v orientaci v přestupním uzlu Vaulx-en-Velin La Soie. Při natočení stojanu se otočí i mapa a vy tak vždy vidíte, co máte před sebou a můžete se podle toho zorientovat, kam jít.
Lyonský dopravní podnik TCL provozuje také některé regionální autobusové linky, jako například tuto odjíždějící z přestupního uzlu Vaulx-en-Velin La Soie. Pro regionální spoje jsou nejčastějším zdejším řešením české autobusy Crossway od Iveca.
Nádraží rychlovlaků TGV u letiště Saint-Exupéry od španělského architekta Santiaga Calatravy funguje už od roku 1994, teprve v roce 2010 ale bylo napojeno kolejovou dopravou na Lyon vlakotramvají Rhonexpress.
Zajímavá konstrukce nádraží v sobě ukrývá několik kolejí pro rychlovlaky TGV a na boku je také nástupiště expresní vlakotramvaje do centra Lyonu.
Velkolepá odbavovací hala nádraží TGV Saint-Exupéry, kudy také procházíte, pokud přijedete na letiště vlakotramvají Rhonexpress.
Nádraží TGV-Saint-Exupéry vás ohromí nejen zevnitř, ale už i zdálky zvenku. Ukrývá v sobě také nástupní stanici vlakotramvaje do centra Lyonu. Toto nádraží je vstupem do jiného světa plného velkorysých a odvážných řešení, u kterých je velmi důležitý jejich vzhled. Ve srovnání s hlavním nádražím v centru Lyonu Part-Dieu máte z pohybu v tomto prostoru úplně jiný pocit.
Dalším významným vlakovým nádražím je Perrache umístěné na ostrohu v centru Lyonu omývaném řekami Rhona a Saona. Přímo u přístavby tohoto nádraží, ve které je ukončena linka metra A, končí také tramvajová linka T2 směřující odtud na východ. A skrz projíždí také linka T1 od nádraží Part-Dieu dál na jih.
Poměrně brutální přístavba historického nádraží Perrache s konečnou stanicí metra A a s autobusovým nádražím dálkových linek. Právě se však chystá velká rekonstrukce tohoto terminálu, která by mu měla vtisknout poněkud lidštější tvář i rozměr.
Historické zastřešení nástupišť vlakového nádraží Perrache, kam zajíždí i některé rychlovlaky TGV. Toto nádraží je nejblíže historickému centru Lyonu.
Na lince T3 vedené souběžně s letištní vlakotramvají Rhone-express byly otevřeny dva krátké úseky – jeden na východním okraji linky u místní vozovny (2014) a jeden jako krátká odbočná větev do Olympijského parku, kam se jezdí jen při zvláštních příležitostech (2016). Vozový park složený ze 73 bílých „delfínů“ Alstom Citadis 302 byl obohacen o 19 delších 7článkových verzí Citadis 402 určených zejména pro nejvytíženější linky T3 a T4. V centru kolem nádraží Part-Dieu nyní probíhá přestavba jeho okolí, vznikne zde nové obchodně-administrativní centrum. Tramvajové koleje nyní díky prodloužení...
Tramvajová linka T1 byla v roce 2014 prodloužena o 4 nové zastávky jižním směrem až ke stanici metra Debourg. Na této trase je i nový most pro tramvaje, cyklisty i pěší přes řeku Rhonu poblíž jejího soutoku se Saonou.
Jižní konečná tramvajové linky T1 u stanice metra B Debourg. Od listopadu 2019 odtud koleje pokračují dál na severovýchod, po kterých jezdí zcela nová linka T6. Těchto pětičlánkových Citadisů bylo v letech 2001-9 pořízeno celkem 73 a po pořízení sedmičlánkových tramvají nějaké vyzbyly i pro novou linku T6.
Linka T1 stoupá od jižní konečné Debourg a nový most přes Rhonu a dál pokračuje po původním úseku kolem obou velkých nádražích Perrache a Part-Dieu na sever do univerzitního kampusu.
Během návštěvy Lyonu v létě 2019 už byla nová tramvajová linka T6 téměř před dokončením. Otevřena je od listopadu 2019, měří téměř 7 km a má 14 zastávek. Pro začátek je na ní špičkový interval 10 minut.
Druhá nejnovější a poměrně krátká tramvajová linka T5 byla zprovozněna v roce 2012 a zčásti využívá původní linku T2, od které se na východě odpojuje a pokračuje sem do zastávky Parc du Chéne a při konání akcí ve veletržním areálu Eurexpo v místě bývalého letiště pokračuje až tam.
Tady uprostřed univerzitního kampusu na severu Lyonu končí linka T4, která sem byla v roce 2013 prodloužena přes centrum kolem hlavního nádraží. Posiluje zde tak původní linku T1.
Typický tramvajový zastávkový mobiliář – jízdenkový automat, on-line odjezdy i široký výběr tištěných materiálů včetně map blízkého okolí.
Interiér nových sedmičlánkových Citadisů 402 už je laděn do lyonských barev – původní tramvaje Citadis 302 jsou uvnitř modré.
Z nádraží Saint-Paul v západní části starého Lyonu vyjíždí od roku 2012 dvě linky vlakotramvají, které zde nahradily skomírající prastaré motoráky. Těmto dvěma linkám nyní vévodí 24 čtyřčlánkových vozů Alstom Citadis Dualis.
Kratší ze dvou západních vlakotramvají vede do městečka Brignais, kam jezdí každou půlhodinu. Silnější linka do Sain-Bel jezdí každých 15 minut a tyto vlakotramvaje na ní bývají ve dvojicích (v koncovém úseku l´Arbresle – Sain-Bel jezdí jen každý druhý spoj). Díky novému dopravnímu konceptu výrazně vzrostl zájem o tyto linky.
Interiér vlakotramvaje Citadis na linkách z nádraží Saint-Paul na západ. Obě linky provozují SNCF. V plánu byla ještě třetí linka do Lozanne, zatím na ní ale nedošlo.
K letištní vlakotramvaji Rhone-express, která od roku 2010 spojuje mezinárodní letiště Saint-Exupéry s centrem Lyonu a jeho hlavním nádražím Part-Dieu, přibyl další podobný dopravní prostředek - nové vlakotramvaje na západním okraji Lyonu, které vyjíždějí z nádraží Saint-Paul a které v roce 2012 nahradily původní motorové vlaky na skomírajících tratích západně od Lyonu. Nových 24 vlakotramvají Alstom Citadis Dualis provozovaných francouzskými státními dráhami SNCF jezdí na dvou linkách s krátkým společným částečně tunelovým úsekem – tento tunel přivádí železnici až do historického centra...
Jedna ze tří základních trolejbusových linek, na kterých jezdí kloubové Cristalisy. Postupně k nim přibyla také linka C4 a další 4 linky se standardními vozy. Zatímco linky C1, C2 a C4 jsou vedeny severojižním směrem, linka C3 vede od nádraží Saint-Paul ve starém Lyonu na východ.
Původní krátká kopcovitá trolejbusová linka 6 byla přeznačena na S6 a jezdí ve svazích starého Lyonu okolo další zajímavosti – linky metra C, která je vlastně spíš zubačkou než metrem. Stále jsou zde k vidění miditrolejbusy MAN/Hess z roku 1999.
Linka C13 je nyní zajišťována trolejbusy jen v její západní kopcovité části. Kvůli přestavbě přednádraží u stanice Part-Dieu je zde přerušeno trolejové vedení a na zbytku trasy jezdí i pro nedostatek trolejbusů autobusy. V roce 2020 by mělo být právě pro tuto linku pořízeno cca 20 nových kloubových trolejbusů Hess.
Ambiciózní plán na zavedení dalších 6 trolejbusových linek počítá i s touto linkou 38, kde mají jezdit nové parciální trolejbusy. Využije se tak již existující trolejové vedení, někde se postaví troleje zcela nově a někde pojedou vozy na baterie.
I na lince 25 se v budoucnu počítá s provozem parciálních trolejbusů. V plánu je také elektrifikovat linku C16, ale jiným způsobem, a to pomocí elektrobusů.
Linka C5 v kloubových vozech už dnes jede velkou část trasy pod trolejemi, proto je logické, že je jako další v pořadí nasazování nových trolejbusů, až je Lyon pořídí.
Na lince C4 můžete vidět standardní i kloubové trolejbusy Cristalis. Nyní jich je celkem k dispozici kolem 124, z toho 55 kloubových. Linka projíždí touto ulicí kolem velkého parku Zlatých hlav severně od centra, kam smí jen MHD. Ostatním vozidlům je vjezd zabráněn pomocí závor.
Východní konečná trolejbusovo-autobusové linky C13 u stanice metra Grange Blanche. Tady také začíná pátá tramvajová linka a projíždí tudy i linka T2 a automatické metro D. Po roce 2020 a příchodu nových trolejbusů Hess by měla být linka C13 už celá elektrická.
Lyon má největší síť trolejbusů ve Francii a stále ji rozšiřuje. Z původních čtyř linek je dnes už devět, nejnovější linka C13 se však potýká s nedostatkem vozidel a výlukou kvůli přestavbě hlavního nádraží. Po dodání 20 nových kloubových parciálních trolejbusů Hess v roce 2020 by již i na této lince měl být provoz stabilně elektrický. Doménou trolejbusových linek jsou stále ultramoderní, ale nepříliš spolehlivé trolejbusy Cristalis (69 vozů ve standardní, 55 v kloubové verzi), na krátké, ale křivolaké a kopcovité lince S6 stále jezdí velmi krátké trolejbusy MAN/Hess z roku 1999.
Trolejbusovo-autobusovou konečnou Grange Blanche tvoří kruh s jednotlivými nástupišti uprostřed zdejšího náměstí. Všechno je tu velmi blízko sebe – metro, tramvaje, trolejbusy i autobusy. Tudy také jezdí linka C16, na které by měly v budoucnu jezdit výhradně elektrobusy.
Trolejbusová východozápadní linka C3 na terminálu Laurent Bonnevay – Astroballe na východě Lyonu. Kloubových Cristalisů jezdí v Lyonu 55 a byly pořízeny v letech 2001-10. Dosavadní trolejbusy mají pomocný naftový agregát, příští dodávky nových vozů by měly kombinovat elektrický pohon z trolejí s bateriemi.
Na další východozápadní lince C11, která vede z terminálu Laurent Bonnevay – Astroballe ke stanici metra B Saxe-Gambetta, jezdí výhradně standardní Cristalisy. Těch je k dispozici 69 a byly dodány v letech 2000-4.
Trolejbusová linka C18 je poměrně krátká a začíná v historickém centru Lyonu u mstní radnice (Hotel de Ville) a vede nahoru do čtvrti Croix-Rousse. Sem míří také linka C13 a okolo se motá rovněž trolejbusová midilinka S6.
Výpadky trolejbusů se týkají i základních páteřních linek. Například na lince C1 nahrazuje chybějící autobus tento kloubový Citelis. Linka C1 začíná na severní terase nad centrem Lyonu u konečné stanice ozubnicového metra C „Cuire“.
Horní konečná ozubnicového metra C „Cuire“, kam byla tato pozoruhodná linka prodloužena v roce 1984. Konec linky je jednokolejný. I tyto vozy již byly přebarveny na bílo.
Setkání dvou souprav ozubnicového metra v nejstrmější stanici metra na světě – Croix-Paquet. Těmto vozidlům bylo ponecháno na rozdíl od ostatních linek příčné sezení z jasného důvodu – příliš velkého sklonu.
Tento obrázek hovoří za vše – nejstrmější stanice metra na světě – Croix-Paquet. Metro zde díky ozubnici zvládá sklon 17%.
Model ozubnicového metra C v jeho dolní stanici Hotel de Ville ještě v původním oranžovém nátěru. Tato linka byla zprovozněna již v roce 1978 jako náhrada za původní zubačku. Poté byla již na povrchu prodloužena místo bývalé železniční trati.
Lyon má nyní velmi ambiciózní plán na částečné zatrolejování dalších 6 linek (C5, C6, C25, 19, 25, 38), na kterých budou jezdit parciální trolejbusy, kterými chce výrazně navýšit dnešní flotilu trolejbusů čítající cca 130 vozidel. Na lince C16 mají jezdit elektrobusy a jedna experimentální linka (Z6) má být provozována vodíkovými autobusy. Na rozdíl třeba od Paříže nesází Lyon tolik na elektrobusy, ale na osvědčené trolejbusy, které tu mají dobrý základ v podobě rozsáhlé trolejové sítě i povědomí místních obyvatel.
Lyon má ve svém kopcovitém historickém centru kromě ozubnicového metra také 2 pozemní lanovky – obě vyjíždějí od stanice metra D Vieux Lyon. Ta kapacitnější vede do stanice Saint-Just.
Setkání dvouvozových lanovek v mezilehlé stanici Minimes. Obě konečné stanice lanovky Vieux Lyon – Saint-Just jsou skryté v podzemí. V první polovině roku 2019 proběhla modernizace této lanovky – vozy dostaly také nový nátěr.
Druhá kratší pozemní lanovka vede ze starého Lyonu ke katedrále Fourviére s výhledem na celé město. Tyto staré vozy z roku 1970 byly v roce 2018 modernizovány.
Krátká ale strmá lanovka přijíždí z horní stanice Fouvriére do stanice Vieux Lyon, kde lze přestoupit na metro i na druhou místní lanovku. Jezdí každých 5-10 minut.
Nápadité zastřešení vstupu do metra automatické linky D na sebe automaticky poutá pozornost.
Na některých autobusových linkách je možné pozdě večer nechat si zastavit i mezi zastávkami z důvodu vyšší bezpečnosti při chůzi temnými ulicemi.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM