Madrid - vlaky (listopad 2009)

Příměstské vlaky, zvané Cercanías, jsou páteřním dopravním prostředkem zejména pro madridská předměstí a odlehlé oblasti aglomerace kolem hlavního města. Díky budování nových tunelů pod městem se ale stávají vlaky také velmi zajímavou a rychlou alternativou vůči zdejšímu metru. Bohužel, integrace vlaků do městské dopravy se tu příliš nenosí. Provozovatel příměstských vlaků, národní železniční dopravce RENFE, si tu až příliš hraje na vlastním písečku. Společné jízdenky jsou pouze pro abonenty nebo pro turisty, kteří chtějí v Madridu nějakou dobu pobýt.

Příměstské vlaky, zvané Cercanías, jsou páteřním dopravním prostředkem zejména pro madridská předměstí a odlehlé oblasti aglomerace kolem hlavního města. Díky budování nových tunelů pod městem se ale stávají vlaky také velmi zajímavou a rychlou alternativou vůči zdejšímu metru. Bohužel, integrace vlaků do městské dopravy se tu příliš nenosí. Provozovatel příměstských vlaků, národní železniční dopravce RENFE, si tu až příliš hraje na vlastním písečku. Společné jízdenky jsou pouze pro abonenty nebo pro turisty, kteří chtějí v Madridu nějakou dobu pobýt.
Třívozová souprava odjíždí ze stanice Aravaca, kde je mimo jiné konečná tramvajové linky ML2. I o víkendu se jezdí v maximálním intervalu 15 minut.
Jednotlivé linky příměstských vlaků jsou očíslovány C1 až C10, většina linek se v centru sjíždí do dvou hlavních stop - obě spojují největší madridská nádraží - Atocha a Chamartín. Druhá stopa vznikla poměrně nedávno - vlaky se pod zemí prodraly přímo do srdce Madridu - do přestupního uzlu Sol. Na většině linek jezdí vlaky ve špičkách ve velmi krátkých intervalech, některé linky chrlí ráno každé tři minuty davy lidí z osmivozových elektrických jednotek. Oč velkolepější jsou plány s rozšiřováním metra, o to smělejší jsou i projekty na rozšíření příměstské železnice dál do regionu a nejen tam...
Dvě spojené čtyřvozové jednotky linky C4 na konečné stanici Chamartín. Interval v ranní špičce: 3 minuty.
Vlaky mají v Madridu mnoho společného s metrem - jednak jsou to turnikety a jednak dlouhé podzemní úseky, a to nejen pod samotným Madridem. Stejně jako metro, i příměstské vlaky jsou čisté, a to ve vozech i na nádražích. Bez "Cercanías" by se doprava v Madridu a okolí zhroutila. Doufejme, že i nadále se budou vlaky těšit takové přízni. A třeba se i někdy o něco více zaintegrují do městské dopravy v této bující španělské metropoli.
Vždy jeden z vozů soupravy na lince C4 má bezbariérový vstup.
Čelo novějšího typu jednopodlažní elektrické jednotky pro příměstské vlaky Cercanías.
Přestupní uzel Príncipe Pío. Původní hlavové nádraží je prodlouženo podzemním tunelem a přímo kříží hlouběji položenou stanici metra.
Dvoupodlažní elektrická jednotka na lince C2 připomíná i svým vnitřním uspořádáním dvoupatrové pařížské vlaky RER.
Hlavní madridské nádraží Atocha má oddělená nástupiště pro dálkové a příměstské vlaky. Dálkové vlaky končí na kusých kolejích a ústí do hlavní výpravní budovy. Příměstské vlaky staví u průjezdných nástupišť.
Čelo hlavního nádraží Atocha. Kvůli nedávnému ničivému atentátu jsou prostory nádraží mimořádně pečlivě střeženy. Pro vstup do odbavovací haly pro dálkové vlaky je nutné projít rentgenem a mít již zakoupenu jízdenku.
Reklama na novou podzemní stanici v srdci Madridu - Sol. Nástupiště jsou umístěna velmi hluboko, několik pater pod tunely metra. I přesto je však možnost dojet vlakem přímo do centra Madridu lákavá.
Interiér novější jednopodlažní elektrické jednotky. Širší rozchod kolejnic tu znamená i více prostoru pro cestující.
I příměstské vlaky jsou opásány turnikety. Zde řada jízdenkových automatů ve stanici Sol.
Vstup do podzemní stanice Sol. O odjezdech nejbližších vlaků tu informuje velkoplošná obrazovka.
Výstup ze stanice metra i vlaků na náměstí Sol - jedno z nejznámějších a nejnavštěvovanějších míst v samotném srdci Madridu.