Jihoitalské hlavní město regionu Kampánie s 3 miliony obyvatel v aglomeraci nabízí velmi pestrou směsici druhů veřejné dopravy. Od klasického těžkého metra přes nedávno obnovenou linku lehkého metra, tramvaje, příměstskou železnici několika druhů, trolejbusy a autobusy až po 4 městské lanovky. Klasické metro se nedávno rozrostlo o další stanici a už brzy se má otevřít nový úsek ze 7 stanicemi kolem místního letiště. Také se kompletně obměnil vozový park těžkého metra. Linka lehkého metra č. 6 byla konečně prodloužena východním směrem do centra, ale do doby dodání nových vozů jezdí velmi omezeně. Torzo místní tramvajové sítě očekává nové turecké tramvaje a také obnovení zrušené trasy podél pobřeží na západ. Linky příměstské železnice se mohou těšit z nových vozů a také z nového podzemního úseku na západě. Výrazně se omladila také autobusová flotila mimo jiné díky novým elektrobusům zejména od různých čínských výrobců. Celkem má dorazit až 253 elektrobusů, což bude pravděpodobně hřebík do rakve místnímu skomírajícímu trolejbusovému provozu. Celkově je zdejší doprava trochu divočina, ale snad se blýská na lepší časy po všech stránkách.

Jedinou klasickou linkou metra je žlutá trasa s číslem 1. Ta byla v roce 2025 prodloužena od hlavního nádraží do administrativní čtvrti Centro Direzionale. Uprostřed této unikátní čtvrti s výškovými budovami postavené již dávno po vzoru pařížské La Défense stojí velkolepá stanice s dřevěným zastřešením. A horečně se staví dál. Již brzy by měly být otevřen nový úsek se 7 stanicemi přes místní letiště, které je dnes napojeno na centrum pouze autobusy. Nový úsek propojí severní a západní konec linky 1 a z ní se tak stane linka okružní. V její stopě se má směrem k centru prodloužit také...
Nová podoba neapolského metra – nová souprava CAF v nejnovější stanici Centro Direzionale otevřené v dubnu 2025. Jediná linka těžkého metra s číslem 1 je nyní o jednu stanici delší – nový úsek vede od hlavního nádraží pod administrativní čtvrť severovýchodně od centra.
Nejnovější stanice neapolského metra Centro Direzionale má nejen zajímavé nástupiště,ale také samotnou budovu stanice, kterou tvoří obří dřevěná střecha nad polozapuštěným vestibulem.
Tyto nové šestivozové průchozí klimatizované jednotky CAF Inneo nahradily původní hlučné vlaky Firema M1 z počátku 90. let, které tu jezdily od doby zprovoznění linky 1. Celkem tu jezdilo 45 dvouvozových vlaků, které byly spřahovány nejdříve po třech, poté po dvou. Aktuálně je nahradilo zatím 19 nových šestivozových vlaků, kterých má být dodáno dalších 5 pro chystané prodloužení trasy přes letiště.
Dálkový pohled na novou stanici metra Centro Direzionale, která leží uprostřed administrativní čtvrti ze 70. a 80. let minulého století. Tato čtvrť byla budována po vzoru pařížské La Défense. Metro linka 1 bude odtud pokračovat dál na sever kolem místního letiště až do stanice Piscinola, kde se napojí na severní konec této linky a stane se z ní linka okružní.
Interiér nových průchozích vlaků metra CAF pro linku 1. Dodávka nových vozidel plně nahradí původní soupravy s rezervou pro brzké prodloužení linky 1. Se zkracováním intervalu 10 minut se tak zřejmě nepočítá.
Aktuální schéma sítě metra a páteřní kolejové dopravy. Tmavě modrou čarou je zde již zobrazena prodloužená a obnovená linka lehkého metra 6, žlutá čárkovaná čára znázorňuje chystané prodloužení těžké linky metra 1 o dalších 7 stanic a její zaokruhování. Ještě zde ale není uvedena nová krátká odbočka západní fialové linky příměstského vlaku.
Nové soupravy CAF přinesly do metra o něco méně hluku, klimatizaci i vyšší kapacitu – kvůli nedostatku starších vozů totiž byly v provozu jen 4vozové soupravy, ty nové jsou šestivozové. Nové metro je v barvách dopravního podniku ANM, oproti původním vozům tak už nejsou v barvě linky.
Originální stanice Toledo v centru Neapole se vymyká svým designem a velkorysostí. Nicméně na paty jí v tomto ohledu šlape nejnovější stanice Centro Direzionale. Věkově je od sebe dělí 13 let. Naposledy přidanou stanicí do již existující trasy pod centrem je Duomo v roce 2021.
V roce 2013 se stala koncovou stanicí linky metra 1 Garibaldi u hlavního vlakového nádraží. Tato poměrně hluboce uložená stanice zaujme nikoli svým stísněným a potemnělým nástupištěm, ale rozlehlou eskalátorovou síní. Pokud nejedete výtahem, sestoupit dolů trvá poměrně dlouho. O to víc zaráží chybějící informace o odjezdech metra ještě před vstupem do stanice – interval totiž ani ve špičce neklesá pod 10 minut.
Dodatečně bylo nad již existující stanicí Garibaldi postaveno toto zastřešení podpovrchové nákupní galerie, kam se dostanete po náročném výstupu z hlubin. Nová prosvětlená konstrukce tvoří dominantu rozlehlého prostoru náměstí Garibaldi před hlavním nádražím. V roce 2025 se odtud vydalo metro o jednu stanici dál.
Další novinkou je znovuotevření linky lehkého metra č. 6 v roce 2024, k čemuž došlo po prodloužení této dosud velmi krátké trasy o další 4 stanice směrem k centru. První úsek z Mergelliny na západ byl sice zprovozněn již v roce 2007, o 8 let později byla ale linka na dlouho uspána. Tyto dvouvozové jednotky Firema T67 byly ale vyrobeny již v roce 1990! Původně měly jezdit i na povrchu v rámci projektu rychlé tramvaje, proto mají také blinkry.
Nová koncová stanice linky 6 lehkého metra Municipio má podobný design jako stejnojmenná stanice těžkého metra 1, na které zde můžete přestoupit. Linka 6 ale během návštěvy fungovala jen mezi 7:30 a 14:30 a interval se zde pohyboval kolem 14 minut. Od 23. 3. 2026 jezdí ale linka ve všední dny až do 21:00.
Nejoriginálnější design ze 4 nových stanic lehkého metra má Chiaia ležící v centru mezi výběžkem do moře a náhorní plošinou Vomero. Linka 6 má nyní 8 stanic a délku 6 km. Staré vozy má nahradit 22 nových souprav o délce 39 metrů. To předznamenává možné zkrácení intervalu, prý až na 4,5 minuty.
Z výčtu novinek neapolského metra to ale není zdaleka všechno. V roce 2024 byl otevřen nový úsek linky lehkého metra č. 6 se 4 novými stanicemi a konečnou v centru u stanice metra 1 Municipio. Do té doby fungovalo pouze torzo linky 6 na západě města, a to jen v letech 2007-14. Nyní je tedy linka v provozu v celém úseku, ale pouze v omezeném rozsahu, protože se čeká na nové soupravy od Hitachi Rail. Dnes zde totiž jezdí pouze 6 souprav pořízených už v roce 1990 původně pro projekt rychlé tramvaje. Proto mají dnešní vozy také blinkly. Interval se pohybuje okolo 14 minut a do března 2026 se...
Stísněný prostor dvoučlánkových jednotek lehkého metra na lince 6. Tyto vlaky s nižší podlahou než klasické metro byly určeny původně pro projekt rychlé tramvaje, která měla mít vyšší nástupiště a část tras v podzemí. Vozy vyjely v roce 1990 na první dokončený úsek pouze ve zkušebním provozu, kvůli problémům s povolovacím procesem došlo na zprovoznění linky až v roce 2007. Po jejím přerušení kvůli nízkému využití pak byly bez užitku opět v letech 2013-2024. Nyní si užívají jízdy s cestujícími, ale brzy je nahradí nové vlaky Hitachi.
Záložní vlak a pracovní vozidlo na západní konečné linky 6 Mostra. Při intervalu 14 minut jsou k běžnému provozu potřeba jen 3 jednotky, celkem jich je k dispozici 6. Během naší návštěvy ale jezdily jen dvě a interval byl cca 20 minut. Nová dodávka 22 delších jednotek má přinést i výrazné zkrácení neatraktivního intervalu. Většina nových vlaků má být dodána ale až po dokončení nového depa. V plánu je také prodloužení linka dál na západ.
Pokud jste do března 2026 přijeli v odpolední špičce a chtěli jste jet metrem 6, měli jste mít smůlu. Do 23. 3. 2026 byla provozní doba linky lehkého metra jen 7:30 – 14:30. Aktuálně se ale ve všední dny už jezdí až do 21:00. Při bližším ohledání zaujme lidová tvořivost zdejších informačních pracovníků, kteří si vypomáhají hlavně izolepou a fixou.
Nové vlaky dostala také linka příměstského metra č. 11, která nyní jezdí od severní konečné metra 1 Piscinola do města Aversa. Tato plně podzemní linka má 5 stanic a zatím tu jezdí 2-3 nové soupravy CAF Inneo, totožné jako pro linku 2, ale v jiných barvách. Tuto duhovou linku, jejíž první část byla otevřena v roce 2005, provozuje regionální dopravce EAV.
Nový vstup do stanice metra Piscinola/Scampia směrem od zdejší nechvalně známé sociálně problematické čtvrti na severu Neapole. Tímto vstupem ale pouze podejdete místní dálnici a pak je potřeba jít opět ven.
Vyčkávací prostor nového přístupového koridoru ke stanici metra Piscinola pod místní dálnicí. Tudy se dostanete také ke stanici příměstského metra do města Aversa na severu. Ještě před 10 lety tu bylo pouze rozestavěné torzo, které umocňovalo pochmurný dojem ze zdejšího sídliště. Jeho tvář se ale mění, nechvalně známé paneláky „Le Vele“ už jsou téměř zbourány a zachován zůstane jediný jako muzeum.
Snaha o barevnější vzezření betonového monstra nadzemní konečné stanice Piscinola. Metro 1 odtud vede po nadzemní rampě kolem místního depa včetně dalších 2 nadzemních stanic. Již brzy má odtud linka 1 spolu s příměstskou linkou 11 pokračovat na druhou stranu přes letiště do centra Neapole.
Na rozdíl od modře laděných souprav pro linku 1 jsou ty příměstské pro linku 11 oranžové. Šestivozové jednotky zde většinou zejí prázdnotou, interval se pohybuje mezi 20 a 30 minutami. Během návštěvy v dopoledním sedle stačila pro celou linku jediná souprava. Celkem jich má být ale pro tuto linku dodáno 10. Tyto nové vlaky nahradily dosavadní 3 ojeté jednotky původem z Říma.
Schéma trasy příměstské linky 11 ze severu Neapole do Aversy. Jedna mezilehlá stanice ještě nebyla otevřena, schéma již počítá s tím, že linka bude prodloužena společně s linkou 1 přes místní letiště směrem do centra Neapole. Proto má dopravce EAV také objednáno 10 nových vlaků (3 už jezdí).
Na lince 11 příměstského metra do Aversy už neplatí neapolský tarif, zaplatit ale můžete i pouhým přiložením platební karty k turniketu. Na budce dozorčího je názorně zobrazeno budoucí propojení linek 1 a 11, které odtud ze stanice Piscinola povedou spolu novým úsekem na jih před letiště do centra Neapole.
Nadzemní konečná linky 1 Piscinola / Scampia na severu Neapole. Nástupiště příměstské linky, která zde navazuje, se naopak nachází v podzemí. Na lince 1 ani 11 už jsme nepotkali staré vlaky, pouze nové jednotky CAF.
Tramvajová doprava byla v minulosti osekána na torzo se třemi větvemi, přičemž západní pobřežní část je již od roku 2011 přerušená kvůli výstavbě metra a severovýchodní větev je zkrácena taktéž kvůli stavbě metra 1 k letišti. Na 3 linkách stále potkáte kromě 22 již 20letých tramvají Sirio i 8 prastarých krátkých jednosměrných tramvají s vyměněnou karoserií. Aktuálně míří do Neapole 50 nových dlouhých nízkopodlažních tramvají Bozankaya z Turecka. Nové 30 metrů dlouhé obousměrné vozy mají postupně nahradit většinu starších tramvají a také výrazně rozšířit flotilu pro chystané znovuobnovení...
Krátké tříčlánkové tramvaje Ansaldobreda Sirio jezdí v Neapoli už přes 20 let. Na jejich stavu se to náležitě propisuje. Hlavní trať vede tudy kolem hlavního nádraží směrem na jih k mořskému pobřeží. Celkem jich tu jezdí 22.
V tramvajové vozovně ve čtvrti San Giovanni a Teduccio se ukrývá jedna z prvních nových tramvají Bozankaya, kterých má být dodáno až 50. Jsou obousměrné a delší než dnešní tramvaje Sirio. Postupně mají nahradit všechny starší tramvaje a také se chystají pro rozšíření sítě.
Vedle nízkopodlažních tramvají Sirio stále při troše štěstí potkáte i tyto jednosměrné vozy CT139K, které byly vyrobeny již před 90 lety a v 80. letech získaly novou karoserii. Kvůli zkrácení tratí na západě a severu, kde nejsou smyčky, mohou tyto vozy jezdit pouze na lince 422 od vozovny na náměstí Nazionale.
Interiér renovovaného vozu Peter Witt z roku 1935 je v lepším stavu než většina o mnoho mladších nízkopodlažních tramvají Sirio. Aktuálně je v provozu těchto jednosměrných vozů 8. Už brzy ale vyjedou do ulic nové turecké tramvaje Bozankaya, což bude znamenat konec těchto 90letých legend.
Na jižní trati k místní vozovně probíhá za provozu postupná modernizace zastávek. Zde je k vidění i stavebně oddělená cyklostezka vedená mezi kolejemi a vozovkou. Autobus vlevo nahrazuje snad jen dočasně přerušenou trolejbusovou linku 254, která vede poměrně dlouho v souběhu s tramvajovou tratí a pokračuje dál za hranice Neapole do srostlého předměstí Portici.
Tramvaje Peter Witt se díky přestavbě v 80. letech změnily k nepoznání. Až do příchodu prvních nízkopodlažních tramvají Sirio tvořily základ vozového parku. Nyní je to takový spíše náhodný doplněk základních linek 412 a 421, které jezdí v intervalu 23 minut (linka 422 má mít interval 24 minut).
Tříčlánková nízkopodlažní tramvaj Sirio je s Neapolí spjata již 20 let. Nyní to vypadá, že se jejich kapitola uzavře spolu s příchodem nových tureckých tramvají Bozankaya. Některé zdroje hovoří o tom, že by se snad část tramvají Sirio měla renovovat a měly by jezdit souběžně s těmi novými.
Z tramvajové vozovny jihovýchodně od centra Neapole vyjíždějí všechny 3 zdejší tramvajové linky, které dostaly poměrně nedávno čísla 412, 421 a 422. Linky 412 a 421 se liší jen v tom, že linka 421 ještě navíc zajíždí obsloužit krátkou západní větev u přístavu – tato trať je dlouhodobě zkrácená od roku 2011 kvůli výstavbě lehkého metra, které jí mělo nahradit. Nyní se pracuje na obnovení této trati do Mergelliny.
Zde dříve vjížděla pobřežní tramvaj ve čtvrti Chiaia do silničního tunelu směrem do centra. Nyní se pracuje na obnovené této trati, kterou dnes suplují autobusy. Alespoň pod ní už vede linka 6 lehkého metra, kvůli jejíž stavbě byla tato trať před lety zrušena.
Součástí neapolské MHD jsou také vlaky. Jako linka metra č. 2 je označena podzemní trasa státní železnice, kde jezdí elektrické jednotky FS v souhrnném intervalu 8 minut. Samostatná západní příměstská železnice Cumana a Circumflegra vyjíždějící z koncového nádraží Montesanto získala 14 nových elektrických jednotek Firema a také novou podzemní odbočku do stanice Monte Sant´Angelo. Odtud se dál na západ staví tunel, který propojí tuto větev na jižní trať směřující do Torregavety. Další samostatná síť úzkorozchodných elektrických příměstských tratí vyjíždí z nádraží Porta Nolana a z obou stran...
Příměstská železnice Circumflegrea dostala v listopadu 2025 novou odbočku do podzemní stanice Monte Sant´Angelo, jako taková první vlaštovka budoucí propojovací trasy se sousední větví Ferrovia Cumana. V tomto jednostaničním úseku jezdí vlaky každých 20 minut a navazují na hlavní trať směrem k centru Neapole.
Nové elektrické jednotky od místního výrobce Titagarth Firema jsou částečně nízkopodlažní a nabízejí mnoho prostoru pro stojící cestující. Celkem bylo v letech 2017-24 pořízeno 14 jednotek ET500, které nahradily prastaré jednotky ET100 z počátku 60. let.
Srovnání obou aktuálních typů elektrických jednotek na samostatné příměstské železnici Cumana + Circumflegrea obsluhující západní část neapolské aglomerace. Tuto železnici provozuje regionální dopravce EAV a v této stanici Soccavo navazuje od roku 2025 nová krátká odbočná větev na hlavní linku.
Starší elektrická jednotka ET400 v koncové stanici Montesanto západní regionální železnice, která sem ústí z tunelu pod náhorní plošinou Vomero v centru Neapole. Těchto jednotek vyrobených v letech 1991-8 tu jezdí 13.
Interiér jednotky Firema ET400 z 90. let má stejně jako o 25 let novější vlaky částečně nízkopodlažní interiér. Vlaky na západní železnici Cumana + Circumflegrea vyjíždějí ze společné stanice Montesanto a následně se rozdělují do dvou tras západním směrem na pobřeží Středozemního moře.
Budova nadzemního koncového nádraží Montesanto, odkud pokračují regionální vlaky tunelem dál na západ. Stanice je společná s dolní stanici pozemní lanovky vedené na náhorní plošinu Vomero district. Přestoupit tu můžete také na nedalekou stanici podzemního úseku státní železnice značené jako metropolitní linka 2.
Regionální vlaky provozované italským národním dopravcem FS Trenitalia zajišťují v souhrnném intervalu 8 minut provoz metropolitní linky č. 2, což je společný úsek železnice vedené od západu Neapole na východ se 4 podzemními stanicemi. Paradoxem je, že tato linka má kratší intervaly než linka 1 klasického metra. Od poslední návštěvy se zde také obnovil vozový park elektrických jednotek.
Odbavovací hala koncového nádraží Porta Nolana, které leží kousek od hlavního vlakového nádraží a končí zde vlaky úzkorozchodné příměstské železnice Circumvesuviana. O jednu stanici dál pak lze přestoupit na vlaky na hlavním nádraží i metro. Naopak zde můžete přestoupit na tramvaje. I tato samostatná dráha je na území Neapole plně integrována do místní MHD.
Tyto třívozové elektrické jednotky ETR 200 Metrostar jezdí na úzkorozchodných linkách kolem Vesuvu a celkem jich bylo v letech 2005-10 vyrobeno 26. Síť regionálních drah se 6 linkami má délku 142 km a vlaky vyjíždějí odtud z nádraží Porta Nolana v centru.
Pod nánosy graffiti se skrývají nejstarší elektrické jednotky úzkorozchodných drah východně od Neapole, které na 6 linkách obsluhují rozlehlou neapolskou aglomeraci. Těchto 30 jednotek bylo vyrobeno v letech 1971-8, na ně navázaly v 80. letech mírně odlišné vlaky s méně zkosenými čely v počtu 25 kusů.
Interiér 50 let staré elektrické jednotky regionální železnice Circumvesuviana. Těmito vlaky se v krátkém intervalu dostanete až do starověkých Pompejí pod sopkou Vesuv. Nyní je má nahradit 56 nových jednotek Stadler ETR300.
Nad dveřmi vlaků najdete schéma 6 vlakových úzkorozchodných linek Circumvesuviana, které provozuje regionální dopravce EAV ve východní části neapolské aglomerace. Některé linky zajíždějí až daleko za Neapol.
Zatímco kolejová elektrická doprava se slibně rozvíjí, ta silniční trolejbusová naopak skomírá. Již dávno zastavený provoz příměstské linky do Teveroly teprve nedávno prodal své starší ale málo ojeté trolejbusy Solaris do Budapešti. Městské linky, kde jezdí již 25 let staré trolejbusy Ansaldobreda, jsou postupně redukovány a nahrazovány nově pořizovanými elektrobusy. Aktuálně jsou v provozu pouze 3 trolejbusové linky (201, 204 a 205) a je otázka, jaká bude jejich budoucnost s rostoucím věkem trolejbusů s pomocným naftovým pohonem. Znovuvzkříšení snad proběhne u polopříměstské linky 254, která...
Aktuálně nejdelší trolejbusovou linkou v Neapoli je 204, která vede na sever města do kopcovité čtvrti s velkým nemocničním areálem. Linka 204 je tu nově ukončena velkým jednosměrným objezdem s konečnou zde u historického vchodu do nemocnice. Trolejbusy tu čerpají zaslouženou pauzu v obratišti bez trolejového vedení, proto zde aktivují pomocný naftový agregát stejně jako na krátkém úseku v centru, kde památkáři nedovolili na historickém mostě přes údolí postavit trolejové vedení.
Pro neapolské trolejbusové linky je určeno 87 trolejbusů Ansaldobreda pořízených v letech 2000-1. Vzhledem k jejich pokročilému stáří jich je ale v aktivním provozu už jen zlomek. Všechny jsou vybaveny pomocným naftovým agregátem, který produkuje po jeho aktivaci mohutný oblak černého dýmu. Aktuálně jsou v provozu už jen 3 linky – 201, 204 a 205, přičemž nejpůsobivější je právě tato linka 204 do kopců na severu.
Interiér 25letých trolejbusů nasazovaných na místní linky, které se potkávají v dolním historickém centru Neapole. Intervaly na nich se pohybují od 14 do 30 minut a díky permanentně hustému provozu v centru není jejich pravidelnost ideální a věrných jim zůstalo jen pár skalních cestujících.
Všechny 3 městské trolejbusové linky zajíždějí pomocí velké blokové smyčky sem na náměstí Municipio s místním hradem, pod nímž je ukryta stanice metra i nejnovější konečná stanice lehkého metra č. 6. Kvůli aktuálnímu boomu elektrobusů jsou zřejmě dny trolejbusové dopravy v Neapoli sečteny. Vozový park se skládá výhradně z 25 let starých trolejbusů Ansaldobreda.
Kolem hlavního nádraží souběžně s tramvajovou tratí projíždí přes náměstí Garibaldi také krátká trolejbusová linka 202 a na ní jeden z trolejbusů, které získaly zelený polep v rámci dřívějšího nepříliš úspěšného plánu na druhou mízu místní skomírající trolejbusové dopravy. Paradoxem je, že mnohem mladší trolejbusy Solaris určené pro příměstskou linku do Teveroly (kterou provozoval dopravce CTP), byly nedávno prodány do Budapešti, protože zde toho mnoho nenajezdily.
Čtvrtou trolejbusovou linkou v Neapoli je 254, která je kvůli výluce snad jen dočasně zajišťována pomocí autobusů. Tato dlouhá linka vede podél tramvaje jihovýchodním směrem a dál za hranice metra směrem k úpatí Vesuvu. Podle tohoto omšelého polepu lze usuzovat, že vozidlo Menarinibus bylo dříve nasazováno na letištní linku Alibus. Na ní dnes už jezdí nové elektrobusy.
V roce 2025 pořídil neapolský dopravní podnik 83 elektrobusů různých značek a délek. Nejdelší jsou tyto dvanáctimetrové čínské vozy BYD, kterých tu jezdí už 35. Nejčastěji je potkáte na speciální letištní lince Alibus, která poměrně rychle dostane do centra i sem k hlavnímu nádraží.
V poslední době pořizoval dopravní podnik hlavně plynové a hybridní autobusy, převážně značky Iveco. Mimo typu Urbanway tu potkáte také tyto dvoudveřové plynové Streetwaye v počtu 25 kusů vyrobených v roce 2024.
Letištní linka Alibus je zajišťovaná dopravním podnikem ANM a nově pomocí elektrobusů BYD. I když je to do centra poměrně blízko a rychle, má na letiště již brzy jezdit metro v podobě prodloužené a zaokruhované linky 1. Pak to bude do centra ještě blíž.
Před hlavním nádražím stojí na náměstí Garibaldi zkrácené verze Mercedesu Citaro K. Těch bylo v roce 2021 pořízeno 20. Ambiciózní plán elektrifikace MHD počítá s pořízením až 253 elektrobusů. Jen v roce 2025 jich pořídil 83. Elektřinou poháněné jsou vozy značek BYD, Higer, Iveco a Granton. V Neapoli nepotkáte kloubové autobusy.
Neodmyslitelnou součástí neapolské MHD jsou také 4 pozemní lanovky. Všechny provozuje dopravní podnik ANM a všechny jsou plnohodnotnou součástí tarifu MHD. 3 linky spojují dolní historickou část města a náhorní plošinou Vomero, kde leží honosnější část centra Neapole. Čtvrtá lanovka pak stoupá ze čtvrti Mergellina na místní pahorek Posillipo západně od centra a poblíž zdejšího mořského pobřeží. Každá z lanovek je originál co do počtu stanic i délky (i počtu) vozů, všechny vozy jsou ale vzhledově sjednoceny a do prostoru stanic se vstupuje přes turnikety. Část vozů prošla nedávno renovací.
Nejkapacitnější pozemní lanovkou v Neapoli je Funicolare Montesant. Takto vypadá mezilehlá povrchová stanice Corso Vittorio Emanuele. Tato lanovka funguje již od roku 1891 a každý rok odveze 4 miliony cestujících. Každá jednotka vozidel má kapacitu 300 cestujících. Tyto vozy jezdí od roku 1984, kdy byla lanovka znovu otevřena po velké rekonstrukci.
Mezilehlá stanice lanovky Montesanto je sevřena okolními domy na svahu směřujícího k horní části centra Neapole – čtvrti Vomero. Lanovka jezdící v intervalu 10 minut je rychlou spojnicí horní a dolní části centra, přičemž nahoře můžete přestoupit na metro 1 a dole na metropolitní linku 2 i západní příměstskou železnici.
Pozemní lanovka Funicolare Centrale má horní stanici kousek od dalších dvou lanovek, které spojují horní a dolní část centra. Ze všech neapolských lanovek má největší kapacitu – třívozová souprava uveze až 420 cestujících. Na trase jsou také 2 mezilehlé zastávky, které část spojů projíždí (základní interval je 10 minut, každých 30 minut jede „expresní“ spoj). Velká část trasy vede v tunelu.
Nejstarší neapolská lanovka je Funicolare Chiaia, otevřená v roce 1889. Z těch v centru je nejstrmější a má celkem 4 stanice, obě mezilehlé jsou v tunelu. Stejně jako lanovka Montesanto, i zde jezdí dvouvozové soupravy z roku 1977 v intervalu 10 minut. Vozy nedávno prošly renovací a změnou barevného řešení.
Interiér třívozové soupravy pozemní lanovky Centrale, která má kapacitu 420 cestujících. Všechny 4 pozemní lanovky jsou plně integrovány do MHD a provozuje je místní dopravní podnik ANM.
Čtvrtou a nejméně kapacitní i nejmladší lanovkou je Mergellina z roku 1931. Jezdí zde pouze jednočlánkové vozy a na trase dlouhé půl kilometru je celkem 5 stanic, z toho 2 horní jsou povrchové. Na rozdíl od ostatních třech lanovek najdete tuto západně od centra a odveze vás ze čtvrti Mergellina u mořského pobřeží na úzký pahorek Possilipo s honosnými domy nabízejícími svým majitelům úchvatný výhled na přístav i sopku Vesuv v dáli. Vozy jsou již 40 let staré.
Poslední, ale neméně důležitý dopravní prostředek v Neapoli jsou autobusy. V poslední době se poměrně výrazně omladila flotila místního dopravního podniku, který má k dispozici cca 420 vozů, nově v červenobílém nátěru. Novinkou jsou také elektrobusy, kterých pořídil ANM jen v roce 2025 celkem 83, a to od čínských výrobců Granton (35 kusů standardní délky), BYD (13 devítimetrových minibusů), Higer (20 minibusů Azure 7) a také 15 devítimetrových vozů Iveco E-way. V rámci velkolepého elektrifikačního plánu má být dodáno až 253 elektrobusů. Klasické autobusy byly v posledních 5 letech po...
Na lanovce Funicolare Centrale najdete v dolní stanici Augusteo tento historický vůz pamatující zahájení provozu v roce 1928.
Regionální linky v okolí Neapole zajišťují různí místní dopravci, jedním z nich je i AirCampania. Hodně regionálních spojů zajíždí až do centra Neapole do okolí hlavního nádraží a náměstí Garibaldi.
V roce 2017 bylo otevřeno nové velkolepé nádraží Afragola na vysokorychlostní trati z Neapole na sever do Říma a dál. Leží severovýchodně od města a zatím není příliš dobře napojeno na místní dopravu. To se má ale změnit – v plánu je vybudovat zcela novou linku metra č. 10, která bude spojovat centrum metropole s touto částí aglomerace.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM