Za poslední roky přibylo pouze několik málo nových stanic metra v koncových úsecích některých linek. Jádro obrovských investic ale putuje především do obnovy a zvýšení kapacity stávajících linek. Modernizace stanic, tratí i vozidel v této spletité kolejové džungli s sebou přináší nejen zvýšení komfortu nebo pocitu bezpečí, ale hlavně zvýšení kapacity a cestovní rychlosti. Asi nejviditelnějším příkladem je automatizace nejstarší a zároveň nejvytíženější linky M1, která probíhala za plného provozu a díky níž se podstatně zvýšila cestovní rychlost a zkrátily minimální intervaly (až na 85 s). Ve všech stanicích byly vybudovány dveřní stěny a byly pořízeny nové automatické vlaky, velmi podobné těm předchozím z 90. let. Dopravce RATP však tyto vlaky nevyřadil, ale přesunul na linku M4, kde je rovněž provoz vlaků na pneumatikách.

Modernizací si také prošla část velmi vytížené linky M13, kde v nejproblémovějších stanicích vyrostly opět dveřní stěny. Vlaky, i když ne automatické, tak mohou do těchto mnohdy křivolakých stanic vjíždět vyšší rychlostí. I část původních souprav na lince M13 je modernizována, výrazně byly zvětšeny sedačky i když na úkor jejich počtu a celkové obsazenosti vlaků. Modernizací prochází také automatické vlaky na lince M14. Postupně se proměňují i jednotlivé stanice metra, díky rekonstrukcím je všude více světla i barev. Další linkou určenou k plné automatizaci je linka M4, velmi oblíbená především mezi turisty a s extrémně krátkými mezistaničními úseky.

Jak již bylo uvedeno, naprosto klíčová pro rozvoj mobility pařížských předměstí je železnice. Již od konce 90. let tu státní železniční dopravce SNCF buduje značku Transilien, pod kterou se skrývají všechny vlaky příměstské železnice v regionu Ile de France. Dopravu zde organizuje a objednává společnost STIF, která se dostává stále více i do vědomí cestujících, například výrazným označováním vozidel při pořizování nových nebo modernizaci stávajících. A investice do železnice jsou znát. Nyní probíhá dodávka 180 jednopodlažních elektrických jednotek s širší skříní pro jednotlivé linky Transilien, zároveň probíhá modernizace starších souprav pro linky RER, z nichž některé provozují státní dráhy spolu s pařížským RATP.

Na většinou dvoupatrové vlaky s obrovskou kapacitou pak navazují v jednotlivých stanicích autobusové linky, z nichž zejména některé projekty se zvláštním označením vozidel a vyhrazením samostatných jízdních pruhů (T-Zen nebo TVM) do vlaků pumpují mnoho dalších cestujících. O něco blíže Paříži se také rozrůstá počet tramvajových linek a i nadále se plánuje velký kolejový okruh kolem Paříže, i když už se nemluví o metru, ale spíš o lehčím kolejovém systému. Zkrátka stále se tu něco děje, ale stále více se toho děje vně samotné Paříže.