Jeden z nejrozsáhlejších dopravních systémů světa se za tři roky od poslední návštěvy opět významně posunul vpřed. Vznikla další vlakotramvajová linka T11 severně od Paříže jako zárodek budoucího velkého pařížského kolejového okruhu. Po dokončení automatizace linky M1 se připravuje to samé na pneumatikové lince M4. Pneumatiková tramvajová linka T6 byla prodloužena o dvě podzemní zastávky. Doslova revoluci zažívá autobusová doprava, která se po dodání 800 hybridních autobusů začíná ubírat cestou elektrobusů a plynových autobusů. Intenzivně se na různých místech testují samořiditelné minielektrobusy.

V metru se sice za poslední dobu nepostavila žádná nová stanice, pokračuje však rozsáhlý modernizační program. Po automatizaci linky M1 probíhá za provozu rekonstrukce stanic na další pneumatikové lince M4, kde také přibudou dveřní stěny a kam se z linky M1 přesunuly soupravy MP89. Ty po dodání nových automatických jednotek na linku M4 poputují na částečně nadzemní linku M6. Pracuje se na severním prodloužení nejnovější linky M14. Další prodloužení se očekává v horizontu 5 let také na linkách 4, 11 a 12.
Výrobce Navya, dopravce Keolis a organizátor IdFM (dříve STIF) testují v administrativní čtvrti La Défense autonomní elektromikrobus na trase s několika zastávkami, a to už od června 2017.
Autonomní vozidlo i zde jezdí s obsluhou kvůli bezpečnosti, jinak vozítko jezdí samo ve stanovené trase a zastávkách a samo vyhodnocuje případné překážky na trase. Toto místo není jediné v Paříži, kde se autonomní vozy zkoušejí.
Moderní čtvrť La Défense, pod kterou jezdí metro i vlaky, a kde je velký podíl pěší dopravy, je pro testování samořiditelných mikrobusů jako stvořená. Testování probíhá jen v určitá období dne, týdne a roku, přeprava je zdarma.
Na opačném konci linky metra M1 v rámci lesoparku Bois de Vincennes se testují autonomní vozidla od dalšího výrobce – zde je spolu s městem Paříž a organizátorem mobility IdFM zkouší pařížský dopravní podnik RATP.
Tato autonomní linka vede napříč lesoparkem spolu s ostatní pěší a cyklistickou dopravou a na trase je 5 zastávek. Vozítka jezdí velmi pomalu, na každou překážku reagují až přehnaně opatrně. Trasa pro testování autonomních vozítek je dlouhá 1,4 km a testování probíhá od listopadu 2017 po avizovanou dobu jednoho roku.
V autonomních vozítkách je přítomen bezpečnostní pracovník, který zároveň představuje cestujícím projekt a dává jim podepsat souhlas s cestou v tomto novém druhu dopravy. K jeho praktickému využití však uběhne ještě dlouhá cesta. RATP zkouší i další zajímavý projekt a sice autonomní autobusovou garáž, kde by část manipulací s autobusy už nemusel vykonávat člověk.
Na konečné stanici metra M1 Chateau de Vincennes, odkud vede také zkušební trasa autonomních elektrovozítek, začíná i další linka určená k elektrifikaci. Pro linku 115 a výhledově i linku 126 jsou nyní nakupovány nové elektrobusy, které už mají na rozdíl od svých předchůdců klimatizaci a možnost dobíjení na konečných.
Díky velké dodávce nových elektrobusů mohla být celá linka 341 začínající u Vítězného oblouku obsazena těmito bezemisními vozidly. Denní proběh kilometrů je tu příznivý a linka jezdí jen ve všední dny. Pro linku 341 bylo v roce 2016 pořízeno 23 elektrobusů francouzské značky Bolloré. Kvůli dosud nevelké kapacitě baterií nemají tyto elektrobusy ani klimatizaci.
Srovnání staršího a novějšího elektrobusu u výjezdu z autobusových garáží Belliard, kde jsou všechny tyto vozy uskladněny. Nově se pro všechny autobusy v rámci regionu Ile de France včetně Paříže používá modrá barva. Novější vozy dodané zatím v počtu 20 kusů, už mají klimatizaci a možnost dobíjení na trase. Jezdí na linkách 115 a 126.
V autobusové garáži Belliard severně od centra sídlí kromě velkých elektrobusů a středních vozů pro Montmartrobus také tyto elektrické minibusy pro místně obslužné lokální linky. A samozřejmě i mnoho klasických naftových autobusů.
V garážích Belliard sídlí také všech 23 původních velkých elektrobusů z roku 2016 pro linku 341. Celkem má Paříž už cca 80 elektrobusů, cílem je tento počet radikálně rozšířit a v samotném centru města už používat v roce 2030 pouze elektrobusy.
Na linku 88, zvanou též Montmartrobus jsou nasazeny od roku 2015 tyto menší elektrobusy Gépébus Oreos 4X. Linka je velmi kopcovitá a tyto poměrně velké autobusy se prodírají až neuvěřitelně úzkým prostorem starého Montmartru.
Schéma trasy a jízdní řád linky 88, neboli Montmartrobus, kterou také zajišťují bezemisní vozidla. Nové elektrobusy Oreos 4X vystřídaly v roce 2015 původní elektrobusy Oreos 55, které zde jezdily od roku 2001.
Když není z nějakého důvodu elektrobus k dispozici, zaskočí na lince Montmartrobusu také starší naftový Heuliez.
Zcela nový předváděcí kloubový MAN poháněný plynem v designu speciálně vyvinutém pro region Ile de France. Oproti již provozovaným autobusům v modrém kabátě jsou nové barvy ještě světlejší a autobus má zejména zevnitř mnoho designových vychytávek.
Již početná flotila tramvajových linek na okrajích Paříže se rozrostla o další linku. Vlakotramvaj T11 fungující od roku 2017 je zárodkem budoucího velkého okruhu kolem Paříže, zatím má necelých 11 km a nízkopodlažní vlakotramvaje tu jezdí rychlostí až 100 km/h. Další novinkou je prodloužená tramvajová linka T6 západně od Paříže, kde v roce 2016 přibyly dvě podzemní zastávky na obou březích Seiny v městečku Viroflay. Ještě do konce roku 2018 bude prodloužena i pařížská skorookružní linka T3 a její severní část T3b o další úsek vedený po městském okružním bulváru.
V interiéru zkušebního MANu speciálně upraveného pro pařížskou aglomeraci zaujmou kromě bílých tyčí a speciálního potahu sedaček se zvýrazněním míst určených pro invalidy také šipky na podlaze navádějící cestující k postupu dále do vozu. Designéři si vyhráli i s osvětlením, které nechybí například ani pod sedadly.
Nový speciální design vozidel pro IdFM se testuje i na tomto dvanáctimetrovém plynovém Urbanwayi. Elektřina a plyn jsou aktuálně perspektivními pohony pro pařížskou aglomeraci. Už ani hybridní autobusy zde nebudou pořizovat.
Toto je jeden z posledních hybridních autobusů v Paříži a okolí. Po dodávce cca 800 vozidel s hybridním pohonem se zdejší objednatel rozhodl i na základě nepříznivé ekonomiky provozu ukončit nákup vozidel s tímto pohonem. Údajně nepřinesl očekávané úspory a zároveň pořizovací náklady jsou výrazně vyšší.
Hybridní kloubový Urbanway v centru Paříže ještě v tyrkysovém nátěru, byť už s výraznějšími prvky objednatele, tedy organizace STIF, nově pod názvem IdFM (Ile-de-France Mobilité).
Na velké části pařížských zastávek už vyrostly tyto označníky často integrované s přístřešky, kde si kromě získání informací můžete třeba dobít mobil. Přístřešky mají různé modifikace, stejně tak i vitríny pro papírové informace. Digitální prvky najdete uvnitř přístřešku i na vlastním totemu označníku.
Některé nové zastávkové přístřešky plní i roli městské zeleně, jako například zde přímo v srdci Paříže.
Zastávkový totem kombinuje statická čísla linek s digitálními ukazateli aktuálního příjezdu každé linky. Čísla linek, symbol autobusu i název zastávky jsou také v noci prosvětleny. Takový způsob informování umožňuje především stabilita linkového vedení.
Mezi 800 hybridními autobusy, které Paříž v uplynulých letech nakoupila (a dál už kupovat nebude), jsou i tyto dvanáctimetrové autobusy Heuliez. Převážná většina hybridních autobusů jsou značek Iveco a Heuliez. Nově se už budou kupovat jen elektrobusy nebo plynové autobusy.
Hybridní kloubový Urbanway v nových barvách systému v moderní čtvrti poblíž knihovny Francoise Mitteranda. Plnobarevné digitální panely umožňují zobrazovat barevně čísla linek stejně jako všude jinde v informačních materiálech a mapách.
Hybridní autobusy Urbanway ještě v původním tyrkysovém nátěru na páteřní lince 91 u stanice metra Bastille. Pařížský dopravní podnik RATP provozuje téměř 5000 autobusů. V celé aglomeraci Paříže jezdí pod hlavičkou různých dopravců celkem 10 000 autobusů.
V červenci 2017 přibyla na okraji Paříže další vlakotramvaj. Pod číslem T11 se skrývá severní tangenta využívající části nákladní železniční spojky. Západní konečná je ve stanici Epinay-sur-Seine, kde lze přestoupit na linku RER C a na tramvaj T8.
Autobusové linky v Paříži zažívají nebývalé tempo obnovy vozového parku. Z cekem 5000 autobusů pařížského dopravního podniku RATP je již 800 hybridních. Tento typ pohonu však už dostal červenou kartu a nově se budou pro centrum Paříže pořizovat už jen elektrobusy a pro předměstí autobusy na plynový pohon. S elektrobusy má Paříž zkušenost zatím jen z malých linek v centru, nově také z linky 341, pro kterou bylo pořízeno 23 dvanáctimetrových elektrobusů. Další dvacítka už s možností nabíjení na konečných putuje na linky 115 a 126 a připravuje se velké výběrové řízení i na delší elektrobusy.
Na nové vlakotramvajové lince T11 jezdí čtyřčlánkové tramvaje Citadis Dualis od Alstomu. Přizpůsobené jsou i pro maximální rychlost 100 km/h. 15 vozidel umožňuje špičkový interval 5 minut.
Na západním konci nové linky T11 potkává na dvou místech nová vlakotramvajová linka T11 o něco starší tramvaj T8, která do těchto okrajových sídlišť jezdí od roku 2014. I sem přivedla tramvaj klidnější silniční provoz a více zeleně.
V přestupním uzlu Epinay-sur-Seine na západní konečné vlakotramvaje T11 najdete i malý autobusový terminálek, kde na vlaky i vlakotramvaj navazuje několik autobusových linek. I zde je vidět příkladná práce s veřejným prostorem.
Konečná druhé větve tramvajové linky T8 (Villetaneuse Université), kde se dá přestoupit na novou vlakotramvaj T11. Nová linka významně zkracuje vzdálenost těm, kteří nepotřebují jet přes centrum Paříže.
Zavedení provozu expresní vlakotramvaje T11 doprovází také nápaditá kampaň zvýrazňující výhody nové linky i různé účely použití. Na trase nové linky jsou kromě univerzity také obytné komplexy, nákupní centra a na většině zastávek navazují nějaké místní autobusy.
Nová rychlotrať pro linku T11 je přimknutá ke spojovací nákladní trati. Vozidla Citadis Dualis umí jet rychlostí až 100 km/h. Jedenáctikilometrovou trasu se 7 zastávkami ujedou za 15 minut. Linku nyní provozují státní dráhy SNCF.
Východní konečná linky T11 Le Bourget, kde navazuje linka RER B. Do roku 2027 se má vlakotramvaj T11 prodloužit na obou koncích na celkovou délku 28 km. K 15 stávajícím vozidlům má přibýt ještě 23 dalších.
Linka RER B v přestupní stanici Le Bourget, kde od roku 2017 navazuje nová tangenciální vlakotramvaj T11. I starší jednotky RER se potupně oblékají do novějšího barevného schématu, které bude prý ještě vystřídáno novým jednotným nátěrem IdFM laděným do modra.
Stávkový jízdní řád linky RER B, kterou provozují státní dráhy SNCF společně s pařížským dopravním podnikem RATP. Dlouhodobá stávka části pracovníků SNCF omezuje ve vybrané dny i pařížský RER. Naštěstí je omezení pouze částečné a dopředu plánované, proto je možné i v předstihu zveřejnit platný jízdní řád.
Linka RER C ve stanici Issy Val-de-Seine, kde se přestupuje z tramvajové linky T2. Stávka části zaměstnanců SNCF už několik měsíců ve vybrané dny prodlužuje intervaly i všem vlakovým linkám v pařížské aglomeraci. Odboráři bojují proti liberalizaci francouzského železničního trhu.
Schémata trasy jsou u linky RER B kvůli její velmi rozvětvené trase i podobným názvům konečných stanic obzvláště potřebné. Vždy je potřeba také sledovat, ve kterých zastávkách jednotlivé spoje zastavují. Část vlaků je totiž zrychlených. Určitou pomůckou jsou čtyřpísmenné kódy pro jednotlivé varianty tras na jedné lince.
Starší patrové jednotky RER také procházejí postupnou revitalizací, která do interiéru vozidel přináší tolik potřebné světlo a veselé barvy. Barevnost se postupně přizpůsobuje nejnovějším jednotkám pro linky Transilien.
V květnu 2016 byla tramvajová linka T6 prodloužena o dvě podzemní zastávky. Na obou z nich se dá přestoupit na příměstské vlaky. Nové podzemní stanice v předměstí Viroflay jsou obloženy dřevem a mají boční nástupiště.
Dřevěné podlahy i stropy v kombinaci s decentním osvětlením v nových podzemních zastávkách tramvajové linky T6 působí velmi příjemným dojmem. Nový úsek významně urychlil napojení zdejších předměstí Vélizy-Vilacoublay na páteřní železnici.
Linka T6 používá netradiční řešení tramvají na pneumatikách typu Translohr. Podzemní nástupiště nových stanic jsou dlouhá jen tak, jak je potřeba.
Velká změna se odehrála také na úrovni organizace dopravního systému v celém regionu Ile de France. Dosavadní STIF se přejmenoval na IdFM a zjevně nabývá na síle i vůči pařížskému RATP. Na nových autobusech se začíná používat nové barevné schéma systému, původní tyrkysovou nahrazuje modrá. Cílem v rámci připravované velké obnovy vozového parku je posílit značku Ile de France a sjednotit vzhled všech vozidel v systému. Paříž je kolébkou inovací a tak není divu, že i zde se na mnoha místech testuje aktuální hit – autonomní, tedy samořiditelná vozidla, která mají zatím podobu malých elektrických...
Interiér tramvají na pneumatikách Translohr na lince T6 o délce 14 km, pro kterou je používáno 21 těchto jednotek. V tunelu je vedeno 1,6 km trati.
Translohr na lince T6 vyjíždí z nového tunelu, o který byla tato trať prodloužena v polovině roku 2016. Do té doby končila na kopci v zastávce Robert Wagner.
Původně končila linka T6 zde na kopci za zastávkou Robert Wagner. Nově je prodloužena o necelé dva km do údolí řeky Seiny do předměstí Viroflay, kde navazuje na vlaky.
Detail výhybky střední kolejnice, která vozidla na lince T6 vede směrově. Řešení Translohr je jednou ze slepých uliček vývoje – jízda po pneumatikách není ani klidná ani svižná (zejména v obloucích).
Na jižním konci linky metra M13 najdete také krátký povrchový úsek. Na většině stanic této linky už najdete dveřní stěny, umožňující zrychlit průjezd stanicemi a zkrátit intervaly na této velmi vytížené lince. Soupravy typu MF77 byly vyrobeny v letech 1978 – 1986 v počtu 197 pětivozových vlaků a jezdí dodnes na linkách 7, 8 a 13.
Z velké části povrchová linka M6 vede jižní částí centra Paříže. Díky podvozkům na pneumatikách dosahují soupravy z poloviny 70. let 20. století velmi velkého zrychlení. Celkem jich na linkách 6 a 11 jezdí téměř 50.
Setkání souprav metra na pneumatikách ve stanici linky M6 Bir-Hakeim po překonání řeky Seiny poblíž Eiffelovy věže.
Vyhlídková linka M6 překonává řeku Seinu hned dvakrát, jednou dokonce v těsné blízkosti Eiffelovky. Na pneumatikách jezdí soupravy metra ještě na linkách 1, 4, 11 a 14.
Jednotka MP05 na lince M1 se v centru Paříže krátce vynoří na denní světlo ve stanici Bastille. Po dokončení automatizace linky byly podobně vypadající jednotky MP89 přesunuty na linku M4, která k automatizaci nyní spěje také. Poté budou přestěhovány na linku M6.
Převážně nadzemní linka M6 překonává Seinu podruhé zde na východě Paříže mezi stanicemi Quai de la Gare a Bercy.
Jedna z neklikatějších a nejstarších linek metra – M4 – nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí za provozu jen s částečnými výlukami. Kromě modernizace interiérů stanic se připravuje hlavně automatizace linky, která bude znamenat také oddělení kolejí od nástupišť dveřními stěnami. Naposledy byla takto zautomatizována linka M1.
Na některých stanicích linky M4 už jsou patrné zárodky dveřních stěn, které budou postupně instalovány do všech stanic v rámci automatizace této linky. Mělo by tak dojít ke zrychlení provozu i zvýšení kapacity této velmi oblíbené severojižní linky.
I do interiéru nových automatických jednotek metra M1 se dostaly veselé pastelové barvy ve formě potahů sedaček i obložení interiérů vozidel. Oproti původnímu vzhledu souprav MP89 působí ty nové mnohem přívětivějším a čistším dojmem.
Rozlehlé podzemí přestupních chodeb v uzlu Chatelet – Les Halles. Pro větší přehlednost jsou jednotlivé části uzlu barevně, názvem i piktogramem odlišeny do několika sektorů. Vylepšování mnohdy nekonečných přestupních chodeb se Paříž zejména v poslední době hodně věnuje. Nechybí ani zpestření formou měnícího se barevného osvětlení nebo pomocí hudby.
Moderní informační systém informující o provozu jednotlivých linek RER a metra v největším a nejsložitějším přestupním uzlu Paříže – ve dvojstanici Chatelet – Les Halles, kde se kříží celkem 7 linek. Souhrnná informace o provozu jednotlivých linek se tu hodí, k mimořádnostem dochází poměrně často, a to i s ohledem na oblibu Francouzů ve stávkování.
Na polopříměstské tramvajové lince T2 potkáte dvojice Citadisů 302. Naposledy byla tato linka prodloužena v roce 2012. Zde je zachycena na konečné zastávce Port de Versailles, kde navazuje na linku T3a.
Tramvaje Citadis 402 jezdí na linkách T3a a T3b, které postupně proměňují městský okružní bulvár plný aut ve zklidněnou zónu plnou zeleně. Další prodloužení této linky na severu města je plánováno na listopad 2018.
Pár měsíců před otevřením byla zachycena nová tramvajová trať na severní části městského okruhu u severní konečné stanice metra M4 Porte de Clignancourt. Prodloužení linky 3b je dlouhé přes 4 km a na nové trase najdete 8 zastávek. Otevřeno by mělo být ještě v roce 2018. Tím dojde mimo jiné k dalšímu zkrácení linky autobusové linky PC3.
I v samotné Paříži ještě najdete tyto dožívající Citybusy se znakem Renault. Linka 132 se pohybuje ve východní části města v okolí veletržně-sportovní čtvrti Bercy.
Největší pařížské letiště Charles de Gaulle a jeho automatická dráha typu VAL spojující jednotlivé terminály. Kromě toho se mezi nimi můžete přepravit také autobusy a zkoušejí tu i autonomní elektrická vozítka.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM