| Rok se již za pár dní s novým rokem sejde a v těchto dnech probíhá obvyklý vánoční provoz městské dopravy. Oproti minulým letům visí na naprosté většině zastávek souhrnné informace o vánočním a novoročním provozu včetně již tradičních zvláštních jízdních řádů. V metru nastala změna vyvolaná novým zákoníkem práce - velkoplošné tabule u vstupů do metra, kde v minulých letech visely obří štědrodenní a silvestrovské jízdní řády, letos lákají nové řidiče autobusů. Výjimečné jízdní řády metra se tak přesunuly do standardních informačních vitrín. Oproti loňsku také nastal výrazný posun v informování o noční dopravě - podivné a nepříliš spolehlivé mapky jednotlivých nočních autobusových linek na zastávkách byly nahrazeny profesionálněji provedenými výřezy z celé sítě nočních linek, tedy nejen autobusových. Konečně se tak cestující dovědí více o přestupech a návaznostech. Ani Ropid nezahálel a na svých internetových stránkách zveřejňuje poctivou dávku informací o provozu v tyto zvláštní dny klidu, nejen pracovního. Doufejme, že snaha zlepšovat vydrží všem těmto institucím i v příštím roce. A co nás v tom sedmém roce čeká? Hned z kraje tu dojde k malé rošádě v autobusových dopravcích PID. Hotliner bude pohlcen Connexem a ČSAP se převede na OAD Kolín. Ještě v zimě se možná dočkáme bezpečnějších nočních spojů díky městským strážníkům. Zřejmě se i rozjedou dvouleté stavební práce na Palmovce, kde místo autobusového nádraží vyrostou polyfunkční budovy. Zdejší autobusy se tak již do svých původních tras před otevřením metra do Letňan nevrátí. Náměstí Republiky si dlouho tramvají neužilo, neboť letos se bude kompletně opravovat Štěfánikův most a linka 133 se díky tomu podívá také na Náměstí Republiky. Už tak přetížená linka zřejmě přiláká další cestující. Uvidíme, jak na to bude zareagováno. Další významnou výlukou bude rekonstrukce křižovatky Palackého náměstí, což pořádně zamíchá linkovým vedením. V příštím roce by se také měla začít prodlužovat tramvaj na Radlickou. V ulicích by se už konečně mělo objevit více nových tramvají z Plzně a také nové T3 s nízkopodlažní vanou v opravdu netradičním nátěru. Nových autobusů si ale zase moc neužijeme. Snad alespoň na železnici bude přibývat Elefantů. Stavba Nového spojení se každým měsícem blíží k vítězství a tak se snad v brzké době dočkámě nějakého toho středočeského S-Bahnu. To už se ale bude psát jiný rok, doufejme, že ještě s dvěma nulami usprotřed. |
| Internetové stránky Středočeského kraje jsou uváděny sloganem To NEJ ze Středočeského kraje. Abych nezůstal pozadu, přidám také pár postřehů, které by se daly nazvat To „NEJ“ ze Středočeské integrované dopravy. Nedělní celostátní termín změn znamenal pro cestující na trase Praha – Beroun radikální změnu situace. Ti, kdo jezdí vlakem, mohli být v klidu. Cestující, využívající rychlejší autobusové spojení po dálnici z Nových Butovic, byli v pondělí postaveni před skutečnost, že dopravce Zdeněk Fedorka – FEDOS přestal provozovat linku do Berouna a Zdic, která ve špičkách pracovního dne půlila půlhodinový interval dopravce PROBO TRANS BEROUN, který tak získal monopol nejen na této trase. Rychlíkové dálniční spoje do Berouna vždy patřily k slušně obsazeným. Není divu, že v pondělí nastaly kapacitní potíže. Hlavní berounský dopravce sice začal nasazovat další dva nové patnáctimetrové autobusy a k vidění byly také mimořádné posilové spoje, ale komfort přepravy rozhodně nebyl a nejspíš ani teď není příliš snesitelný. I když Fedos rozhodně nepatřil ke spolehlivým dopravcům a vynechávání spojů nebylo výjimkou, bude tu chybět. Alespoň do doby, než bude posílena doprava na zachovaných linkách. Aby toho nebylo málo, tak další podivnost čeká na cestující linky SID č. C40, která jezdí z Nových Butovic do Berouna, Hořovic a někdy i dále. Mezi Butovicemi a Berounem by tato linka dopravce PROBO TRANS BEROUN měla jet přímo po dálnici. Byl jsem ovšem docela překvapen, když jsme po chvíli sjeli z dálnice a obsloužili jsme několik zastávek v průmyslové zóně Rudná, což nás zdrželo asi o 10 minut. Ještě větším překvapením bylo, že v těchto mimořádných zastávkách nastupovali lidé ve větším množství a místo placení jízdného se prokazovali nějakými zaměstnaneckými průkazkami. Navíc plastová cedulka za čelním sklem s nápisem Smluvní doprava asi dokazuje, že se toto děje naprosto pravidelně. Linka C40 (doufám, že těch linek není víc) je tedy pravidelně opožďována a cestující jsou tak drze zdržováni nějakou podivnou smlouvou dopravce s firmami v Rudné, na kterou by si Středočeský kraj měl rozhodně posvítit, neboť jestli se mu budou linky SID toulat po celém kraji, aniž by někdo věděl kudy, nebude to pro začínající integrovaný systém příliš dobrá vizitka. To samé platí o lajdáctví berounského dopravce. V pondělí, tedy den po změně jízdních řádů, visely na významných berounských zastávkách staré jízdní řády. Místní autobusové nádraží, spravované dotyčným dopravcem sice konečně disponuje důstojným červeným sloupkem pro linky PID, nicméně neplatnost jízdních řádů se týkala všech dopravců. Lidé tak mohli pouze doufat, že změny nebyly až tak radikální. Je sice hezké, že Probo Trans Beroun zakoupil v letošním roce 15 nových autobusů a tedy vozový park je na naše poměry opravdu slušný, ale nemít na svých zastávkách platné jízdní řády, to už si dnes mnoho dopravců nedovolí. |
| Celostátní změny jízdních řádů se samozřejmě projevily i v Praze a jejím okolí. Zatímco pražská MHD nedoznala zásadnějších změn, na železnici se v rámci PID povedlo několik výrazně pozitivních kroků. Hlavní tratě byly posíleny, nejcitelněji na trati do Berouna a do Kolína. Trať přes Čelákovice a Lysou se dočkala nových patrových Elefantů, ovšem na úkor kralupské trati. Na lokálce přes Rudnou se nově jezdí v taktu, ale většinou jen do Nučic. Zatímco železniční cestující jsou zas o krok blíže dobrému pocitu z cestování, v autobusové dopravě v rámci PIDu šlo jen o kosmetické změny. Většinou to byly malé radosti, čili nenápadná přilepšení v podobě navýšení počtu spojů, zlepšení prokladů a návazností. Žádná radikální změna, jak jsme byli zvyklí z minulých let. Někdo namítne, že je to tak lepší, a že pro cestující je nejlepší stav, kdy se nic nemění. Jenže to by platilo při existenci dokonalého dopravního systému, což tu jistě nemáme a nějakou dobu ještě mít nebudeme. Zůstávají tak ležet ladem některé nevyváženosti jako třeba naprosto neefektivní linky 134 a 146 a na druhé straně autobusy linky 133 praskající ve švech. Nejen obyvatelé Žižkova už dost dlouho trpí, problémy vejít se ráno do autobusu musí řešit i třeba v Říčanech. Uvidíme, jak dlouho budou ještě snášet tato příkoří, dokud se nerozhodnou pro vlastní auto. Nicméně se konečně podařilo částečně vyřešit zbytečně drahou obsluhu Královic a Hájku spojením dvou linek do jedné, alespoň mimo špičky. Zavedeny jsou další dvě noční linky za hranice hlavního města - do Průhonic a Hostivic. Je tu však ještě jedno mínus (pro některé zaryté odpůrce francouzských výrobků je znaménko opačné). V Praze došlo poprvé od nástupu nízkopodlažních autobusů k jejich většímu úbytku v nasazování na linky (pomineme-li dočasná opatření při MMF). I když letos Dopravnímu podniku přišlo 10 nových Citelisů, počet garantovaných spojů se mimo špičky všedního dne a o víkendu výrazně snižuje. Zkrátka DP přišel o část dotací na příští rok a nízkopodlažní Citybusy jsou o něco žíznivější, než jejich středněpodlažní kolegové. Nicméně žádná potřebná linka nepřišla o nízkopodlažní spoje úplně. |
| HOTLINER. Fenomén pražské autobusové dopravy v kladném i záporném smyslu. Jeden z nejoriginálnějších a nejzajímavějších dopravců PID s největší pravděpodobností nebude v roce 2007 existovat, alespoň ne v dnešní podobě. Autobusy i linky tohoto dopravce budou převedeny na Connex Praha, který se tak stane ještě větším druhým největším dopravcem PIDu a začne tak pomalu ale jistě šlapat na paty pražskému dopravnímu podniku. Otazník zůstává viset nad nákupními linkami končícího dopravce, stejně tak NAD náhradní autobusovou dopravou za tramvaje, ve které měl Hotliner i přes loňskou redukční dietu stále rozhodující podíl. Zda se stihne převést integrované linky k 1.1.2007 na nového dopravce ještě není úplně jisté, nicméně to je docela pravděpodobné. A nyní malé ohlédnutí za milovaným i nenáviděným dopravcem HOTLINER. Začalo to počátkem devadesátých let s provozováním náhradní dopravy za tramvaje. Po vzniku PID byl Hotliner jedním z jejích prvních dopravců. V roce 1996 začal provozovat linky 302-304. V této souvislosti také začalo číslování vozů evidenčními čísly PID. K těmto aktivitám zanedlouho přibyla nákupní linka k Centru Černý Most, tehdy ještě z Českomoravské. Hotliner se postupně stal největším dopravcem nákupních linek v Praze (Zličín, Štěrboholy a po pauze opět Černý Most). S postupným rozšiřováním PIDu se zvyšoval i počet integrovaných linek tohoto dopravce. Obrovský rozmach nastal 1.12.2005, kdy od DP převzal část městských linek v okolí Černého Mostu. Přibyla i nová a brzy nato oblíbená linka 240. Převzetí linek mělo být náhradou za ukončení provozování náhradní dopravy za tramvaje. Jenže v letošním roce bylo tomto dopravci svěřeno mnoho dalších výlukových linek a počet autobusů tak dosáhl historického maxima. Nutno zmínit také provozování dálkové dopravy. Provoz první nenápadné linky do Jindřichovic pod Smrkem začal v roce 2003. Postupně došlo k zavedení častého spojení mezi Prahou a Libercem a později i Jabloncem nad Nisou s nadstandardními službami po vzoru Student Agency. Jenže právě konkurence žlutých autobusů na trase Praha - Liberec způsobila rychlý pád všech dálkových linek a možná předznamenala i události posledních dnů. Na jednu stranu je nutné uznat, že kvalita vozového parku a vůbec kvalita provedené služby ani přes snahy o modernizaci v poslední době nebyla zrovna nejlepší vizitkou veřejné dopravy, na druhou stranu však flexibilita dopravce dokázala zavést linku 240 a pomohla rozšířit provoz na dalších linkách. Jaké budou tyto linky v podání nového majitele, se brzy dozvíme. Snad nebudeme zklamaní. |
| K dnešnímu dni je zveřejněna již naprostá většina nových jízdních řádů středočeských autobusových linek. Co nového čeká na cestující k celostátnímu termínu změn? Hlavním tématem je další rozšiřování Středočeské integrované dopravy. Na Kladensku bude přečíslována naprostá většina linek dopravce ČSAD Slaný, zatím ovšem není možné zjistit, zda také dojde k integraci těchto linek, nebo zda jde o pouhou předintegrační úpravu. Na Berounsku je postup přesně opačný. Tady byly nejdřív všechny linky dopravce Probo Trans Beroun označeny novými čísly, nicméně licenční čísla linek budou změněna až teď. Ve východní části SID vznikne první linka, vycházející z Nymburské oblasti, označená jako H10, na Benešovsku se k zatím jediné lince E11 přidá ještě linka E12 do Kolína. Postupem času se jednotlivé oblasti SIDu začínají stále více sjednocovat, platí v nich stále jednotnější tarifní podmínky a podoba systému navenek, tedy označení vozidel, se také stále více podobá stanoveným standardům SID. Internetové stránky Středočeského kraje již delší dobu nabízejí poměrně dost informací o integrované dopravě a k dispozici jsou i zajímavé dokumenty jako standardy pro dopravce nebo celková koncepce rozvoje systému. Schválené standardy pro vzhled a vybavení vozidel docela podrobně popisují, jak mají být autobusy označeny, že mají být nové autobusy vybaveny digitálními panely včetně těch vnitřních, že nemají chybět hlásiče zastávek atd. Pravidla jsou většinou jednoznačná a poskytují poměrně široký prostor, jak se zbavit malých nepohodlných dopravců. Na druhou stranu realita značně pokulhává za teorií, a tak každý již integrovaný dopravce přistupuje k dodržování standardů po svém. Asi nejvíce se jim přibližují dopravci na Kladensku, Rakovnicku a Berounsku, i když dost často jen vzdáleně. Hlášení zastávek uslyšíte jen v Kladně, označení autobusů cedulkami předepsaných rozměrů se většinou v praxi dodržuje jen přibližně, na Rakovnicku sice mají všechny nové autobusy digitální panely, jenže pouze za předním sklem, nikde jinde, ani uvnitř. Na Kutnohorsku zase nesedí vzorový vzhled čísel SID na digitálních panelech, na Kolínsku nejsou nové autobusy pro jistotu vybaveny ani digitálními panely, ani označeny čísly linek. Doufejme však, že tyto volné ruce budou s postupem integrace a jejím laděním čím dál více svazovány. V Pražské integrované dopravě, která je tu s námi již přes deset let, totiž dodržování schválených pravidel a smluvních vztahů pokulhává dodneška. Stačí vzpomenout na rozmanitý vzhled linkových orientací, nedostatečné vybavení autobusů informačními systémy, velice pestrý vzhled zastávkových označníků, kde co dopravce, to minimálně jeden typ. Nemluvě o požadovaném jednotném nátěru. Kdyby se všechny podepsané smluvní vztahy dodržovaly alespoň na 90 procent, PID by vypadal úplně jinak. Tak doufejme, že to s tou benevolencí nebude Středočeský kraj přehánět tolik, jako Ropid. |
| Za týden tomu budou tři roky od zprovoznění zatím poslední tramvajové tratě na Sídliště Barrandov. Od té doby se pražská tramvajová síť nerozrostla ani o metr, pokud počítám opravdu nové tratě, nikoli "nové tratě", jak si je vysvětluje vítěz pražských komunálních voleb. Plány a předvolební sliby byly sice ambiciózní, ale bojím se, že tisíce tun betonu, které budou potřeba pro nové metro, budou chybět u tramvajových tratí. Začíná to pomalu a nenápadně - zkrácením dotací pro pražský dopravní podnik na příští rok. Bohužel už dnes je stav některých tratí smutný a připomíná spíše chudé východní země. Další omezování peněz na opravy tratí může dospět tam, kde se teď nachází třeba tramvajové provozy v Polsku. Zhruba za měsíc oslavíme rok od prvních oficiálních jízd nové plzeňské tramvaje 14T s představiteli města. Od té doby jezdí pouze jedna, i když bylo ještě nedávno slibováno, že do konce tohoto roku jich bude pražské koleje brázdit ještě deset. Do konce roku nám sice zbývá ještě měsíc a něco, nicméně na deset tramvají ze Škodovky to nevypadá ani při velkém optimismu. Naštěstí již jezdí poměrně dost rekonstruovaných kloubových tramvají ze Šumperka, i když kolují zvěsti o velmi nízké kvalitě práce šumperského výrobce. Nicméně nízkopodlažních tramvají už je více, proto mě trochu zaráží, že DP stále ještě neumí garantovat tyto bezbariérové spoje, alespoň částečně. |
| Pražský dopravní podnik zveřejnil na svých internetových stránkách další anketu, týkající se cestování v metru. Je potěšující, že si konečně čím dál víc všímá svých zákazníků a jejich potřeb. V jedné otázce se řeší, kam lidi v metru nejraději nastupují. V některých případech totiž dochází v pražském metru k velkým rozdílům v obsazenosti jednotlivých vozů v rámci jedné soupravy. Železným pravidlem je to třeba pro linku B z centra ve směru Černý Most. Tady se většina lidí kupí v prvních dvou vozech a ten poslední bývá často poloprázdný. Pak to samozřejmě vypadá, že linka B je trvale přetížená. Neříkám, že oproti céčku se tu lidé netísní mohem víc, ale větší rovnoměrnost vytížení souprav by přinesla lepší náladu cestujících a o dost kyselejší obličeje kapsářů. Jenže každý chce být tam, kde bude vystupovat a hodně lidí si prostě neuvědomuje, že by se v jiném voze nemuseli lepit na sklo dveří. Typickým důkazem je třeba víkendová "špička" na lince C ve směru Jižní Město. Intervaly jsou delší, a tak se lidé při čekání na metro stihnou rozestavit tam, kde budou nejblíže východu ve své stanici. Pak to vypadá opravdu nechutně v prvním voze soupravy, kam se lidé ani pomalu nevejdou, zatímco v posledním voze si lze sednout. Možná by pomohla nějaká forma propagace, která by zaslepený houf cestujících přinutila trochu více přemýšlet. Ale o mnoho lepší to asi nebude, takže si i nadále sednou jen ti chytří. Další obchodní centrum, jedno z mála na Praze 6, otevře v úterý své brány, aby mohli zákazníci otevřít své peněženky. Jediným dopravním opatřením ze strany Ropidu bude zřízení zastávky K letišti na lince 100. I když Dopravní podnik na svých internetových stránkách věří, že to pomůže zvýšit kvalitu cestování na letiště, asi to spíš pomůže nakupujícím v centru Šestka. Jenže nákupní centrum je od této zastávky poměrně vzdáleno. Chůze je sice zdravá, ale spíš chci mluvit o dalším příkladu, jak Pražská integrovaná doprava přistupuje k obsluze významných zdrojů a cílů přepravy, tedy nákupních center. Dlouhodobě se tu zastává názor, že obchodní centra by si dopravu k nim měla řešit sama. Jenže to pak kontrastuje s obsluhou jiných institucí, například s Justičním palácem v Praze 10 a nesmírně drahou linkou 134, která "kupodivu" mezi cestujícími příliš oblíbena není. Pak je potřeba ptát se, co by vlastně mělo být obsluhováno veřejnou dopravou, vždyť cesta za nákupy je třeba ve všední den dopoledne a o víkendu opravdu nezanedbatelným zdrojem cestujících. Zkuste si představit, že by se v dnešních dnech otevírala Holešovická tržnice, jenže Ropid by u ní odmítl zřídit zastávku. Je to sice pokřivené přirovnání, ale u nových obchodních center se tak chová. |
| Dnešní pražský sloupek bude tak trochu brněnský. Myslím, že je totiž potřeba poukázat na některé věci, které by mohla Praha Brnu závidět. Ve středu byla pro pravidelnou dopravu opět otevřena tramvajová trať přes Náměstí Svobody. Zdejší rušnou pěší zónu tak znovu narušují tramvaje. A nezdálo se, že by to chodcům jakkoli vadilo. Chci tu ale mluvit o věcech, které by si mohla Praha nechat zdát. Zejména jde o mohutný rozvoj integrované dopravy v okolí Brna, která by snad časem měla pokrýt celý Jihmoroavský kraj. Za páteř regionální dopravy je tu správně považována železnice a světe, div se, oni se tu za vlaky nestydí! Dokonce mají jednotlivé linky očíslované a označení podle IDS JMK se objevuje nejen na vlacích, ale i ve staničním hlášení, v informačních materiálech, prostě všude. V Praze však musíte o S-Bahnu mluvit jen velmi potichu. Celková propagace integrované dopravy i samotné brněnské MHD je tu velmi lidská a je vidět, že tu mají dopravci i koordinátor IDS k cestujícím mnohem blíže než v anonymním a nabubřelém hlavním městě. Dokážou tu i takové divy, jako hlásit ven z tramvaje informace o změně trasy či ukazovat na vnitřních diodových displejích rozšířené informace o důležitých zastávkách včetně jiných jazyků a vtipných piktogramů. V Praze už čtvrtým rokem značná část vnitřních autobusových displejů Dopravního podniku ukazuje pouze cílovou zastávku. V Brně také není problém tramvajová zastávka na znamení. Jen si pro srovnání zkuste představit, kolik času a peněz již stála STÁLÁ zastávka ČSAD Smíchov za ty roky. V Brně také umí garantovat nízkopodlažní tramvaje, i když je pravda, že jich tam také mají o dost více. Zkrátka a dobře mám pocit, že v Brně dělají dopravu lidé, které to baví a že tu jde téměř všechno, když se chce. V Praze bohužel docela často nejde nic, i když by se chtělo. Možná je Praha moc velká na to, aby toho šlo tolik, co v menších městech. |
| Preference městské dopravy se v Praze dostává stále více do popředí zájmu, což je radostné. V současnosti "frčí" zavádění preference autobusů aktivní detekcí na světelně řízených křižovatkách. Na stále více místech se můžeme setkat s bílými krabičkami, které přihlašují a odhlašují projíždějící autobusy a semafory se poté rohzodnou, jestli ukážou autobusům zelenou nebo ne. Stále více autobusů má také za předním sklem bílý "puk", který s těmito krabičkami komunikuje. Díky evropským penězům je takovou preferencí vybaveno již nezanedbatelné množství autobusů. Jenže stále nejde o většinu a tím pádem se za pozitivní náladou tohoto sloupku skrývá několik otazníků. Původně byly tímto systémem vybavovány jen autobusy z těch garáží, kde se nacházelo nejvíce preferovaných křižovatek (Klíčov a Kačerov). Poté přibyla Hostivař a Řepy a s příchodem nových autobusů, které jsou preferenčním zařízením vybaveny již od výroby, se dostala preference do všech garáží. Někde je tak možné uplatnit preferenci víc, někde méně a někde taky vůbec. S dalším rozšiřováním preferovaných křižovatek by se měl nepoměr oblastí zlepšit. Jenže žijeme v současnosti, a tak mi není příliš jasné, proč se nehlídá nasazení preferovaných autobusů tam, kde se nejvíc využijí. Třeba tento pátek se na bohnických linkách, kde je preferována většina křižovatek, vyskytovala pouze asi polovina autobusů s detekcí. Ta druhá půlka musela nemilosrdně počkat na každém zákeřném semaforu. A zatím se vybavené autobusy proháněly na linkách, které během svého putování žádnou preferovanou křižovatku nepotkají. Rovněž tak nechápu, proč je preferencí vybaven třeba autobus č. 7415, který je vyčleněn pouze pro provoz na linkách TESCO. Je sice pravda, že třeba na lince S využije preferenci dosytosti, ale nevím, jestli je účelné vybavovat preferencí přednostně smluvní, tedy komerční linky dopravce. Ale to asi evropským úředníkům nevadí a třeba se jednalo jen o omyl nebo organizační šum v klíčovské garáži. |
| Preference městské dopravy se v Praze dostává stále více do popředí zájmu, což je radostné. V současnosti "frčí" zavádění preference autobusů aktivní detekcí na světelně řízených křižovatkách. Na stále více místech se můžeme setkat s bílými krabičkami, které přihlašují a odhlašují projíždějící autobusy a semafory se poté rohzodnou, jestli ukážou autobusům zelenou nebo ne. Stále více autobusů má také za předním sklem bílý "puk", který s těmito krabičkami komunikuje. Díky evropským penězům je takovou preferencí vybaveno již nezanedbatelné množství autobusů. Jenže stále nejde o většinu a tím pádem se za pozitivní náladou tohoto sloupku skrývá několik otazníků. Původně byly tímto systémem vybavovány jen autobusy z těch garáží, kde se nacházelo nejvíce preferovaných křižovatek (Klíčov a Kačerov). Poté přibyla Hostivař a Řepy a s příchodem nových autobusů, které jsou preferenčním zařízením vybaveny již od výroby, se dostala preference do všech garáží. Někde je tak možné uplatnit preferenci víc, někde méně a někde taky vůbec. S dalším rozšiřováním preferovaných křižovatek by se měl nepoměr oblastí zlepšit. Jenže žijeme v současnosti, a tak mi není příliš jasné, proč se nehlídá nasazení preferovaných autobusů tam, kde se nejvíc využijí. Třeba tento pátek se na bohnických linkách, kde je preferována většina křižovatek, vyskytovala pouze asi polovina autobusů s detekcí. Ta druhá půlka musela nemilosrdně počkat na každém zákeřném semaforu. A zatím se vybavené autobusy proháněly na linkách, které během svého putování žádnou preferovanou křižovatku nepotkají. Rovněž tak nechápu, proč je preferencí vybaven třeba autobus č. 7415, který je vyčleněn pouze pro provoz na linkách TESCO. Je sice pravda, že třeba na lince S využije preferenci dosytosti, ale nevím, jestli je účelné vybavovat preferencí přednostně smluvní, tedy komerční linky dopravce. Ale to asi evropským úředníkům nevadí a třeba se jednalo jen o omyl nebo organizační šum v klíčovské garáži. |
| Autobusová flotila pražského dopravního podniku se po dlouhé době dočkala výraznější obnovy. Po velmi hubeném roce 2005, kdy byl vozový park obnoven pouze jedním midibusem Ikarus a prvním Citelisem z Karosy, přišlo v roce letošním poněkud více autobusů. I když oproti minulým tučnějším rokům nic moc. Celkem 10 Citelisů a 40 Karos B 951E. Letos by ještě měly dorazit další dva midibusy Ikarus. Kloubový autobus již druhým rokem žádný. Vozový park nízkopodlažních autobusů se tedy rozroste jen nepatrně a na počet garantovaných spojů to asi nebude mít téměř žádný vliv. Navíc první nízkopodlažní zelené Neoplany již toho mají naježděno dost a zřejmě na ně také dojde. Krátké Karosy se schody jsou poslední dodávkou tohoto typu do Prahy, jelikož jejich výroba z důvodu nutnosti zavedení emisní normy Euro 4 letos končí a Karosa zatím nepředstavila žádnou náhradu za tento legendární typ. Všechny nové autobusy jsou vybaveny detektory pro aktivní preferenci na světelných křižovatkách. Spolu s dalšími staršími vybavovanými autobusy tak bude mít Praha již poměrně slušný počet preferovaných autobusů. Otázkou je, na co budou využity nové dva midibusy. Doufám, že jimi bude někde nahrazen velký autobus nebo rozšířeny stávající midibusové linky a že se nové autobusy nestanou pouhou provozní zálohou těch stávajících. Mnoho pražských linek svojí bídnou obsazeností po malých autobusech přímo volá, jenže dopravní podnik stále jakoby neslyšel. Přitom pořizovací i provozní náklady snad mluví jasně. Otazník visí i nad kloubovými autobusy, jejichž obnova se v posledních letech řeší pouze středními opravami těch nejstarších. Nicméně i když byl snížen jejich inventární stav a prodloužena jejich životnost, v příštím roce bude nezbytně nutné nějaké ty nové klouby zakoupit. V roce 2008 sice bude jezdit metro až do Letňan, ale žádné zázračné počty kloubových autobusů se tím neušetří. A další náhrada za klouby, tedy metro do Písnice či Motola, se zatím rýsuje pouze na papíře, i když někteří politici nás ujišťují, že v roce 2010 budou některé nové stanice ve vysokém stupni rozestavěnosti. Je sice pravda, že dopravní podnik má z vnějšího pohledu nějak moc záložních autobusů a možná by z těchto záloh při dobré vůli šlo ještě něco ukousnout, ale třeba na povolebních výlukách je vidět neochota (třeba i nemožnost) více kloubových autobusů nasadit do provozu (klouby stačily stěží na barrandovskou výluku, do Řep se bude ráno jezdit krátkými vozy v intervalu 1-2 minuty). Také by se na některých linkách ušetřily vozy díky střídaným přestávkám - tramvaje už to umějí, ale to už je jiná kapitola. |
| Za dveřmi máme komunální volby. Dveře volebních místností se otevřou za necelé dva týdny. Ještě dva týdny bude Praha ověšená barevnými plakáty, slibujícími modré z nebe a metro do každé rodiny. Hesla a sliby, které dokážou vyplodit kandidáti napříč politickým spektrem, buď mají dokázat voličovu ztrátu rozumu nebo politikovu ztrátu soudnosti. Nereálnost některých slibů je zkrátka do nebe volající a možná ještě výš. Tak například známý slogan 10 stanic metra do roku 2010 nám, hloupým voličům, konečně vysvětlil sám primátor a horolezec. Slib zní, že do roku bude těch 10 stanic metra částečně postaveno a částečně rozestavěno. Stejné to asi bude s 61 km nových okruhů kolem Prahy (při dalších volbách asi pro změnu půjde o 5 olympijských kruhů kolem Prahy). Další slibovaná čísla již nemají konkrétní termín, takže těch 32 km nových tramvajových tratí či 450 km cyklostezek si užijeme nejspíš až v pozdním důchodovém věku. Na originálních plakátech některých kandidátů se také objevují zajímavé návrhy na další výstavbu metra, tunelů a mostů či garáží, které snad ještě nikoho nenapadly. Každopádně díky za kreativitu. Politici s bujnou fantazií nikdy nejsou na škodu. Škoda, že volby nejsou častěji. Všimli jste si také těch čistých ulic, spravených chodníků, upravené zeleně či bezvýlukového stavu pražských tramvají? Tato idyla nebude trvat dlouho. Hned po uzavření volebních místností se také uzavřou tramvajové tratě do Řep a na Barrandov. Naštěstí jen na týden. |
| Horká novinka Ropidu vyjela na svoji trasu. Překryvná autobusová linka 134 od úterý pomáhá tramvajím a stávajícím autobusovým linkám v obsluze Justičního paláce ve vršovické ulici Na Míčánkách. Oproti očekávanému jásotu zaměstnanců a uživatelů nového justičního areálu však tato změna již v první den provozu nejvíce zaujala pravidelné zákazníky linky 135. V průběhu začátku ranní špičky se individuální automobilisté ještě nestačili rozkoukat, takže zpoždění nové linky nebylo nijak děsivé, pohybovalo se kolem pěti minut. Ostatně lidé pravidelně používající linku 135 už jsou na nějaké ty výkyvy zvyklí. Jenže s blížící se osmou hodinou přišla kolona u Krejcárku a poté i ulice Jana Želivského přestala být ideálně průjezdná, takže spoje nové linky se postupně začaly utápět v popojíždějících kolonách. Například spoj s pravidelným odjezdem ze Slovinské v 8:25 ve směru do centra přijel až v 8:43 – díky příjezdu 8 minut po předchozím spoji linky 135 si i dost lidí odvezl. Horší situace nastala poté, kdy spoj ze Slovinské v 8:50 přijel až dvě minuty po dalším spoji linky 135. Přes dvacet minut čekání v tak exponované době si vyžádalo rezignovaný odchod asi dvaceti lidí na tramvaj a těm, co zůstali, bylo odměnou zápolení o každý centimetr místa v lince 135. Asi deset lidí nebylo tak průbojných, takže i po odjezdu autobusu zvolili odchod na tramvaj. O 19 minut zpožděný autobus linky 134, který přijel dvě minuty po zmíněném spoji, si odvezl 4 lidi. Je pěkné, že se Ropid takto postaral, aby lidé z okolí zastávky Slovinská prchli na kapacitnější a ekologičtější způsob dopravy. Řidiči linky 134 si navíc udělají vyhlídkovou jízdu Prahou a vozit tak málo cestujících je snad sen každého autobusáka. I když lidé z okolí Slovinské ulice dostali tři týdny před volbami moc pěkný dárek za léta trpělivosti s městskou dopravou, asi z takové linky jásat nebudou a najdou si něco lepšího. Proto přejme nové lince mnoho dalších let provozu a Praze mnoho takových linek, které zabrání dalšímu růstu počtu cestujících a přeplňování vozidel městské dopravy. Jen doufejme, že bude splněn předvolební slib - 61 km nových okruhů kolem Prahy do roku 2010. Jinak se sem totiž všichni ti noví automobilisté nevejdou. |
| Ještě větší blbost, než jsme doufali. Organizace Ropid představila převratnou novinku v Pražské integrované dopravě. Nový výrobek má číslo 134 a bude od 3. října jezdit mezi stanicemi metra "C" Florenc a Ládví v následující trase: Florenc - po lince 135 - Na Míčánkách - Želivského - Ohrada - Skloněná - Nádraží Libeň - Prosek - Českolipská - Ládví. Ještě lepší je rozsah provozu linky: pracovní dny cca od 6:30 do 14:00. Linka bude zřízena v souvislosti s otevřením Justičního paláce v ulici Na Míčánkách, důvodem je zajištění přímého spojení Prahy 8 a 9 s tímto novým středem vesmíru. Že už to horší být nemohlo? Když uvážím, kolik městských částí ještě nemá přímé spojení s Justičním palácem, buďme nakonec rádi, že vznikla pouze jedna linka. Jako výplod choré mysli je linka 134 docela zajímavý nápad. Už dlouho totiž nebyly v takové míře pošlapány hlavní zásady organizace MHD v Praze. Nejenže se linka stane ukázkovým souběhem s tramvajovou dopravou (hlavně v úseku Želivského - Ohrada, který linka překoná za zázračné 4 minuty a bez zastavení - stání v koloně nepočítám, navíc s takovou linkou 10 se 134 potká hned na třech místech během trasy), ale díky promyšlené trase prakticky zničí dosud funkční linku 135. Pokud si vzpomeneme na dopravní situaci v oblasti Ohrady a Krejcárku a přidáme neméně výživný úsek Ohrada - Želivského, snad jen blázen se může domnívat, že tato linka nebude trpět nepravidelnostmi. Zejména v dopoledním sedle tak můžeme očekávat díky papírovému proložení linek 134 a 135 ve společném úseku interval v lepším případě 5-25 minut, z čehož budou mít současní uživatelé linky 135 jistě obrovskou radost. U zavedení linky 134 to politickými tlaky nezavání, ale přímo páchne. Netušil jsem, na jaké morální dno je vedení Ropidu schopno padnout. Spíš než organizátor by se pro tuto organizaci hodilo označení nemyslící stroj, který slepě plní příkazy politiků, kteří svou neodborností a nedostatkem zdravého rozumu připravují cestujícím takováto překvapení. V poslední době vzniklo takových plýtvačů peněz, jako bude linka 134, více. Vzpomeňme linku 146 či náhradní linku 740 při výluce Roztoky. Do vzduchovozičů můžeme zařadit i tři tramvajové linky do Sídliště Ďáblice. Přes všechny tyto kroky do neznáma je však výplod v podobě linky 134 zatím ten nejďábelštější. Mimochodem pro zajištění nové linky budou potřeba v ranní špičce minimálně čtyři autobusy navíc. Máme necelý měsíc do komunálních voleb, a tak by si alespoň někdo mohl všimnout, jak se účelně nakládá s veřejnými prostředky jen kvůli vrtochům několika vlivných osob. Stačí si porovnat ochotu řešit jiné přetížené linky či investovat více do oprav tramvajových tratí. Kdyby se v pátek pan primátor během závodu s časem svezl tramvají přes katastrofální Libeňský most, asi by vyhrál úplně někdo jiný. Možná nám třetím říjnem začíná nová éra překryvných autobusových linek a postupné likvidace tramvajové dopravy, možná se vrátíme zpět k nepřestupnému tarifu, kdoví. Každopádně to bude ostuda, jakou pražská veřejná doprava už dlouho nezažila. Třeba si je vedení Ropidu vědomo nesmyslnosti nové linky. Pokud ale nedokáže odolat vnějším tlakům, pak takovou organizaci pražská ani mimopražská doprava nepotřebuje. |
| V sobotu se v hostivařském areálu dopravního podniku konal den otevřených dveří. Tím se také otevřel evropský týden mobility, týden, ve kterém se městská doprava dostává do popředí zájmu médií a tedy i veřejnosti. Nevím, jestli nepřipsat vydařenost sobotní akce sílící předvolební komunální kampani, ale nutno smeknout klobouk před zdařilou organizací a pestrostí dne městské dopravy. Jen kdyby vše nebylo tak prosáklé politikou a blížícími se volbami. Jednotlivé politické strany teď na poslední chvíli rozdávají úsměvy a čísla, kolik se toho postavilo a postaví. O reálnosti těchto čísel si můžeme myslet svoje. Dopravní podnik přišel také s kampaní plnou čísel, ve které upozorňuje na vandalství, ale i jiné nešvary v průběhu cestování městskou dopravou. Velmi chytrá je instalace těchto letáků jako podklad informačních vitrín na zastávkách, čili stoprocentní využití těchto sledovaných ploch. O něco horší už je obsahové zpracování těchto osvětových letáků dokonce včetně překlepu a nepříliš propracované jazykové stránky. Ale aspoň něco. A ještě si rýpnu do DP za aktualizované schéma linkového vedení tramvají a metra v tramvajových vozech od 2.9.2006. Plánek už zase šikanuje linku 6, o které říká, že nejezdí o víkendu. Soukromý pražský dopravce Zdeněk Fedorka - FEDOS je znám především jako první soukromý dopravce v Praze po sametové revoluci. Jeho podání některých pražských linek je už legendární. Postupem let se tento dopravce přestěhoval do Berouna, kde provozoval městkou dopravu, v současnosti mu zbyly pouze linky z Prahy do Zdic a Cerhovic a několik dálkových linek. Podle zpráv z různých stran to však vypadá, že tento skomírající dopravce už dlouho ve veřejné dopravě figurovat nebude. Poslední dobou nějak zapomíná vypravovat autobusy na pravidelné spoje. Například tuto sobotu večer muselo asi 15 cestujících v Nových Butovicích čekat přes hodinu na další spoj jiné firmy. Od solidního dopravce bych očekával trochu soudnosti a nikoli uvádění cestujících v omyl. |
| Od otevření stanice metra Depo Hostivař uběhlo již čtvrt roku. Za ty tři měsíce provozu se cestující dočkali jediné obchodní vybavenosti, kterou je obchod s novinami a tabákem. O vzhled zelených ploch je také "vzorně" postaráno, asi tak metrový plevel dává tušit, že se tu zeleň od května nesekala. Mezi statný plevel se tu a tam zatoulaly slunečnice, které naštěstí dodávají tomuto ponurému místu trochu radostnější tvář. Jsem zvědav, zda se novým terminálem takto pochlubí DP i v den otevřených dveří. Informační panel u nástupních zastávek zřejmě nebyl zahrnut do plánu výměn informačních materiálů, a tak jeho obsah zůstal od května také nezměněn, což bylo například v době nedaleké výluky na Vinohradské ulici jistě velmi užitečné. A do toho pravidelný sprint cestujících od každého metra, kteří se ve snaze stihnout svůj autobus nezadržitelně řítí různými zkratkami bláto nebláto. Z toho plyne pozitivní poučka, že nepřítomnost informačních panelů s aktuálními odjezdy spojů zlepšuje fyzické zdraví cestující veřejnosti. O to samé se asi snažil Dopravní podnik o uplynulém týdnu při výluce ve Vinohradské ulici. Ač při této výluce šlo pouze o výměnu části kolejové křižovatky Želivského, trochu sobeckým zúžením Vinohradské ulice ve směru od Vozovny Strašnice těsně před křižovatkou došlo k opravdu nehezkým zácpám, ve kterých uvízlo mnoho nevinných autobusů. Předvídavější cestující šli raději pěšky a čekající autobusy smutně pošilhávaly po zcela opuštěném tramvajovém pásu, po kterém by se tak krásně jelo nebýt něčí neschopnosti. |
| Opět jsem měl možnost přesvědčit se o smutném faktu, že pražský dopravní podnik neumí zorganizovat výluky. Docela dost věcí mě překvapilo při víkendových uzavírkách železničního podjezdu ve Vysočanech, kvůli čemuž musí autobusy absolvovat vyhlídkovou jízdu přes Nový Hloubětín a Klíčov. Většina informací o této neobvyklé výluce byla v pořádku a některé věci mě i mile překvapily. Stále tu však visí několik otazníků. Třeba proč nejde na poslední pravidelné zastávce pustit hlášení o výluce, dost lidí by se nemuselo znepokojovat, kam že to řidič zahnul. Během výluky došlo k jejímu zkrácení, lépe řečeno normální provoz je obnovován v neděli již po poledni. Upozornění na změnu sice visí formou vývěsek na zastávkách, jenže velkoformátové plechové tabule se schématem výluky směle křičí do světa staré informace a teprve vedle nich se nenápadně krčí dodatek o změně, čehož si ale nemusí každý všimnout. Dokonalý zmatek pak vládne na Proseku. Zastavování letňanských linek v zastávce Prosek je záhadou. Ve směru Vysočanská mají linky zastavovat až za rohem v Čakovické ulici (kam odbočí z Prosecké ulice i přes zákaz odbočení, který hlásá vodorovné značení). V přesunuté zastávce jsou i jízdní řády a čísla linek. Háček je ale v tom, že někteří řidiči zastavují v původní zastávce a v té přesunuté již nikoli. Ještě lepší zmatek panuje v opačném směru, kde sám nevím, ve které zastávce "Prosek" mají vlastně linky od Vysočanské směrem do Letňan zastavovat. V zastávce v Čakovické ulici sice visí jízdní řády těchto linek, ale už tu nejsou čísla linek na označníku a také jsem tu neviděl žádný letňanský autobus zastavovat. Ještě že to je na druhou zastávku kousek a zmatený cestující tam snad stihne doběhnout. Zde je patrné, že se asi všechny složky DP neshodly. Možná je to tím, že je v tomto podniku poněkud přesložkováno. Oprava: Z nepozornosti jsem uvedl, že při odbočení z Prosecké do Čakovické ulice porušují řidiči autobusů zákaz odbočení. Tento zákaz je však zrušen svislým vodorovným značením, které je přítomno vždy po dobu trvání výluky. Za svoji nepozornost se omlouvám. Dalším politováníhodným příkladem je pokračování výluky Ohrada. Kvůli zúžení vozovky v úseku Želivského - Biskupcova tu náhradní autobusy každodenně tonou v koloně automobilů. Tonoucí se stébla chytá, a tak leckterý autobusák předjede kolonu i za cenu porušení předpisů, ovšem za velkého vděku nebohých cestujících, kteří se tu denně načekají desítky minut navíc. Přitom by snad šlo zřídit na nepoužívaném, upozorňuji neopravovaném, tramvajovém pásu samostatný pruh pro autobusy. Třebaže jen v úseku Mezi hřbitovy - Nákladové nádraží Žižkov, určitě by to cestujícím ušetřilo čas, řidičům nervy a možná i dopravnímu podniku autobusy. Obávám se však, že pěšky to bude na Žižkově rychlejší až do konce prázdnin. |
| Sotva jsem se po delší době vrátil do naší vlasti, docela mě překvapilo, co se to tu dělo. Autobusová krize v Ústeckém kraji prozatím skončila, neplánovaná tramvajová výluka na Václavském náměstí už je také minulostí. Zatímco krajští úředníci z Ústeckého kraje teď mají asi pořádně horkou půdu pod nohama, i když už vedra polevila, pražský dopravní podník pouze sklidil vlnu nevole k pružnosti a způsobu informování o nenadálé výluce. Také se asi opět potvrdil fakt, že v okolí Václavského náměstí by se ještě nějaké ty koleje hodily. Nevím, jak to tu vypadalo, ale jestli je pravda třeba jen to, že na zastávkách visely přes týden neplatné jízdní řády a náhradní ("ohradní") autobusová doprava začínala na Olšanských hřbitovech, ale z tramvaje museli lidé vystoupit již na Floře, tak to opravdu předčilo i mé nejbujnější představy o úpadku DP. Autobusová krize v severních Čechách byla jistě ještě zajímavější a nejspíš bude mít ještě nějakou dohru. Stejně jako v Ústeckém kraji minulý týden, to však vypadá v některých oblastech vyspělé Francie. Mimo města je veřejná doprava velmi problematická. Kromě školních spojů a páteřních linek v hlavních směrech prostě v některých krajích Francie nejezdí nic. Lidé jsou tak, stejně jako ti na severu Čech minulý týden, odkázáni na vlastní auta. Narozdíl od našich končin je to však ve Francii běžný jev a také díky tomu tam má auto skoro každý, protože to prostě jinak nejde. Objevují se tu hlasy, že se na Ústecku vlastně zas tolik nestalo, že se lidé vždycky nějak do práce či k lékaři dostali. Doufám, že tato nebezpečná myšlenka nebude nikoho nabádat k napodobování francouzského modelu. Nicméně ústecké události minulý týden možná ukázaly nedokonalost dopravní legislativy a také nebezpečnost monopolů velkých dopravců, k čemuž bohužel i některé ostatní kraje mají dost blízko. Možná kdyby na Ústecku nezkrachoval projekt integrované dopravy, myslím že právě kvůli největšímu dopravci, nemuseli minulý týden jezdit lidé do práce hasičskou Avií. |
| První prázdninový týden se do Prahy slétli sokolové nejen z celé republiky. Protože nemají křídla, jezdily pro ně zvláštní autobusové linky Dopravního podniku. Tentokrát se Praha vyšvihla a obě zvláštní linky 766 a 767 byly dostatečně (možná i více než dostatečně) dimenzovány a dokonce i hlavní tlačenice kolem hlavních sokolích představení proběhly bez úhony. Můžeme si jen přát, aby takto velkoryse proběhly i jiné mimořádné akce v Praze. Celkem dobře zajištěna je i náhrada za tramvaje v okolí vykopané křižovatky Ohrada. Jen nebýt těch automobilů, které se pletou všude. Na jedné z náhradních linek jezdí Hotliner, který zmobilizoval veškeré rezervy a ještě si půjčil několik autobusů od Connexu a Martina Uhra. Při příležitosti tohoto maximálního vypravení v historii zprovoznil vysočanský dopravce také druhý kloubový autobus, původem z pražského DP, který více než rok chřadl v autobazaru, aby se mohl opět vrátit do rodné metropole. Projet se s kloubovým autobusem na lince 222 má své kouzlo. Bohužel ale silničáři v létě nezahálejí a rozkopaná polovina Chlumecké ulice udělala své a tak okolí Černého Mostu zažívá černé chvilky. Někteří řidiči linky 240 si vtipně zkracují cestu na Černý Most opravdu pozoruhodným objížděním přes nákupní centrum, ale díky nim se aspoň cestující tolik nepraží při popojíždění v koloně, které lze uniknout jen velmi těžko a s hrobou ztráty cenných bodů. |
| Pravé letní počasí uvedlo začátek prázdnin a rovněž přineslo spoustu novinek do pražské dopravy. Už pár dní je v provozu druhý pražský přívoz, přátelský cyklistům a pravidelným cestujícím MHD. Jelikož už máme dvě lodní linky, došlo k jejich označení na P1 a P2 a také byly rozumně přejmenovány zastávky prvního přívozu tak, aby lépe spolupracovaly s neživým vyhledávačem spojení. Ze začátku prázdnin se mohou radovat i obyvatelé Kolovrat, kterým přibyla linka 267, prodloužená do Lipan. Díky tomu však z této linky téměř zmizely nízkopodlažní autobusy, kterým nejsou silničky v Kolovratech a Lipanech dost dobré. Ve večerních hodinách se také nově zavedly garantované přestupy na Kačerově mezi jednotlivými shluky autobusových linek. Uvidíme, jestli se řidiči naučí návaznosti dodržovat. Lidé, kteří si této novinky všimnou, by to jistě uvítali. Začíná i prázdninový provoz, na který opět vyjde pár ostrých článků v novinách a lidé budou na zastávkách podrážděně reagovat na prodloužené intervaly. Omezení však nebude tak velké jako v předchozích letech, čehož si ale lidé asi nevšimnou. Když jsem u té propagace, opět mě zarazilo, že i když je už 99% autobusových zastávek vybaveno plechovými tabulkami na označníku, kam je vhodné umísťovat dopravní informace, prázdninové letáky jsou osazeny jen na některých zastávkách, nevím podle jakého klíče. Na druhou stranu mě ale potěšilo, že se Dopravní podnik tentokrát omluvil za převěšování jízdních řádů, čili za to, že několik dní visí na zastávkách neplatné jízdní řády. S létem začíná i klasický výlukový mumraj. Tramvajová výluka na Ohradě podstatně zahýbá linkovým vedením a na jedné ze tří náhradních autobusových linek si budeme moci prohlédnout rozmanitý vozový park kdysi tradičního výlukového dopravce Hotliner. Jelikož celkové vypravení tohoto dopravce převýší současný počet provozuschopných vozidel, došlo k zapůjčení autobusů od různých dopravců PID a také ke zprovoznění již vyřazených mosteckých Karos. Jednou z nich (č. 1085) jsem se svezl v pátek na lince 323. Bylo na ní znát, že byla čerstvě vytažená z kopřiv a doufám, že šlo jen o záložní vozidlo, jelikož v autobusu chybělo snad všechno, čím má být autobus PID vybaven. Ve voze nebyly ani hodiny, ani označovače a dokonce ani pokladna, takže řidič pouštěl lidi všemi dveřmi a pokud by snad někdo chtěl jízdenku, asi by se nedočkal. Ostatně bylo pěkné, že se v tom pátečním shonu mohli lidé svézt alespoň jedním autobusem zdarma. Tak pěkné prázdniny a bohaté zážitky! |
| Opět se musím vrátit k naší skvělé stanici Depo Hostivař. Pokaždé, když jdu přestupní chodbou od autobusu na metro, očekávám každou vteřinou rozsvícení červených světel nade dveřmi soupravy, tedy začátek sprintu ve snaze stihnout nástup a nečekat dalších třeba i deset minut. Tento souboj nervů naštěstí nepodstupuji denně, jiní cestující však ano. Přitom by stačilo tak málo, tedy využít venkovních digitálních panelů, které by mohly zobrazovat čas zbývající do odjezdu. Možná to z nějakých technických důvodů nejde, ale na druhou stranu právě prožíváme již šestý rok jednadvacátého století. A lidem, kteří díky nové stanici metra musí cestovat déle, by určitě pomohla aspoň malá náplast. Možná by i stačil vyvěšený jízdní řád metra u výstupní zastávky autobusů. Přeci jen je trochu hloupé pro lidi, jedoucí třeba dopoledne z Depa směrem na Spojovací, rozmýšlet se, zda počkat na linku 208 nebo jít do metra svézt se jednu stanici na Skalku. Za současné situace se tito lidé díky nepružnosti DP nemají podle čeho rozhodnout. Zkusí-li metro, riskují, že jim zavře dveře před nosem a stráví tak zbytečných deset minut ve stanici, kde stále není ani jeden obchod. Při nedělní cestě linkou 136 jsem narazil na zajímavého řidiče. V perném odpoledním žáru neváhal několikrát vystoupit ze své kabiny. Jednou vyčinil staříkovi stojícímu na schodech, jindy zas vyloučil z přepravy psíka bez košíku, ani paní s jídlem neměla šanci. Takováto malá zpoždění způsobená dohledem nad dodržováním přepravního řádu pak řidič kompenzoval ostřejší jízdou. A tak cestující vláli a ručička tachometru se styděla, že musí ukazovat zakázané hodnoty. Opět zde platí známé rčení "Káže vodu, pije víno". I když doufám, že v jeho případě nebylo toto rčení doslovné. |
| Stále častěji při cestování s autobusy pražského dopravního podniku vídávám nechutně špinavé sedačky. Již na první pohled se černě lesknou. Nejedná se však o koženková sedadla, ale látkové potahy, kde občas černotou prosvítá původní barva a místa k sezení tak budí rozporuplné dojmy, určitě nejen ve mně. Nevím, zda se Dopravní podnik snaží interiéry svých autobusů čistit jako dřív, ale mám dojem, že v minulosti jsme se s takovou špínou v autobusech nesetkávali pravidelně, spíš zřídka. Buď tedy DP něco zanedbává a nebo jsou cestující o tolik špinavější než dřív. Lidem tak zatím nezbývá než si pořádně rozmyslet, zda si sednout nebo raději vydržet těch pár zastávek na nohách. Chápu, že údržba čalouněných látkových sedaček je náročnější a dražší, ale nežijeme přece na dálném východě, kde se jezdí bez oken a bez dveří. A DP by se měl raději ze všeho nejvíc snažit, aby z myslí lidí zmizel pojem socka, než třeba vymýšlet různé způsoby jak lidem oznámit, že tlačítka u dveří neslouží k jejich otevření. Hlášení s tímto upozorněním jsem slyšel již mnohokrát. I když někteří vystresovaní řidiči reagují na věčné pískání signalizace od těchto tlačítek někdy opravdu zvláštně, chápu je, že to není nic příjemného. Jenže ono hlášení stejně většinou nepomáhá, neboť cizinci česky neumí a běžní cestující se pomalu přestávají orientovat v bludišti dopravních prostředků, kde se po nich chce, aby se chovali pokaždé jinak. Možná by z této džungle vedla cesta ven zavedením tlačítkového otevírání dveří všude. Bohužel se Dopravní podnik při nákupu nových autobusů drží konzervativní linie. Mimochodem, těch konzervativností, díky kterým se denně vyhazují peníze do vzduchu, je více. Stačí vzpomenout na tramvajovou zastávku ČSAD Smíchov, která už mohla být roky na znamení. Alespoň že o letošním létě budeme v Praze jezdit o něco radostněji než o předchozích prázdninách. Na mnoha linkách se oproti loňsku zkracují intervaly, tramvaje budou jezdit dopoledne po deseti minutách, u autobusových linek bylo snahou pokud možno co nejméně omezit mimošpičkový provoz, což se u mnoha z nich povedlo. Z linky 212 zmizí nesmyslně použité kloubové autobusy, strahovské linky 191 a 217 pojedou jako celoročně, tedy bez omezení. Ovšem ani na linku 217 se v létě kloubové autobusy nepodívají. Na několika autobusových linkách se také podařilo přiblížit rozsah přepravních špiček realitě dneška. Doufejme, že tyto drobné krůčky k lepší kvalitě veřejné dopravy budou následovány i v dalších letech či létech. |
| Na letošním Autotecu byla mimo jiné představena zcela nová řada autobusů SOR i Karosa. Karosa nabídla linkový autobus Crossway, nástupce oblíbeného typu 954E. Podle ohlasů tím skončí poslední rozumný autobus, který ve Vysokém Mýtě vyrábějí. Oproti Karose se blýskl SOR s novou řadou zcela nízkopodlažních vozidel NB12 a NB18. Zejména kloubový autobus o úctyhodné délce i kapacitě snad přinese svěží vítr do poklidných vozových parků českých dopravců. SOR konečně nabídl plnohodnotný autobus, za který se dopravci rozhodně nebudou muset stydět. Těch pár much, které by se novému typu daly vytknout, se snad výrobci podaří vychytat. Věřím, že autobusy SOR s neotřelým vzhledem se brzy vyrojí nejen na českých silnicích. Opět se ukazuje, že kdysi monopolní Karosa usnula na vavřínech a ze svého spánku se probouzí jen velmi líně. Sobotní návštěva ruzyňského letiště ve mně opět vyvolala obavy o kvalitu dopravní obsluhy tohoto bujícího monstra. Zřejmě šlo o shodu náhod, přece jen byl víkend a zrovna asi přiletělo mnoho letadel těsně za sebou. Nicméně poptávka po hromadné dopravě byla uspokojena jen se skřípěním zubů. Nestačil ani kloubový autobus na Dejvickou ani letištní expres 100 na Zličín. Kapacita standardního Citybusu s přihrádkami na zavazadla není oslnivá, a tak stačí pár dobře naložených turistů a půlhodinový interval této linky není to pravé ořechové. Možná šlo o výjimečný nával, rekordní čísla o rostoucím počtu leteckých pasažérů však varují. A metro či rychlodráha v nedohlednu. S tím kontrastují příklady neúspěšných pokusů zavést nové linky z nedávné doby v podobě linky 740 (viděna dvakrát za sebou v odpolední špičce s obsazeností nula) či 146 (autobusy této linky jsou stále průhlednější). |
| První týden provozu nového úseku metra již částečně prokázal očekávané bolesti této změny, tedy prodloužení cestování většině cestujících díky zrušenému přestupu na Černokostelecké a také díky dvojnásobnému intervalu metra mezi Depem a Skalkou. O to překvapivější je poznání, že vlastně nebyl technický problém jezdit do Depa s každým metrem, což bude možná v budoucnu realizováno. Dále visí otazník nad funkčností linky 146, která měla kompenzovat zrušený přestup na Černokostelecké. Dlouhé intervaly, mizivý rozsah provozu a nepříliš atraktivní trasa však mnoho cestujících nepřilákalo. Nedávno jsem tu vychvaloval, že informační stojany s vyhledáváním spojení rostou v metru jako houby po dešti. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby tyto stojany poskytovaly plnohodnotné informace. Zkuste si v nich vyhledat například spojení z Masarykova nádraží do Českého Brodu nebo z Bubenče do Kralup. Vyhledávač vás suverénně pošle metrem a autobusem, vlak neznaje. Vyhledávač u těchto stojanů se totiž tváří, jako by železnice v okolí Prahy ani neexistovala. Dále je zajímavé, že vedle již existujících informačních stojanů Ropidu třeba na Roztylech nebo Na Knížecí tu v metru vznikl nový, odlišný typ. Buď jsme v Praze dost bohatí, že si můžeme dovolit takový komfort, anebo se jen někdo nedokázal domluvit. Okolí Prašného mostu v Praze 6 je denně sužováno kolonami vozidel, která často zablokují celý úsek z Letné až na Malovanku, někdy je paralyzována doprava v celé širší oblasti Prahy 6. Tímto jevem je nepříjemně dotčena linka 174. Normální úvahou byste asi předpokládali, že na této lince budou vytvořeny alespoň nějaké vyrovnávací časy na konečných zastávkách. Dopravní podnik však zvolil tuto linku za jednu z nejefektivnějších, neboť obratové časy na obou konečných jsou naprosto minimální a činí pouhých několik minut. V případě dopravní zácpy na Praze 6, tedy skoro denně, je tak vážně rozložen jízdní řád linky v obou směrech. Třeba proto jsem v pátek odpoledne čekal ve Stodůlkách 25 minut na spoj této linky s intervalem 10 minut. Poté jsem si ovšem mohl vybrat ze tří autobusů, které spolu asi svorně jezdily již delší dobu. Při takové "snaze" dopravního podniku o pravidelnost se posměškům cestujících o hromadné dopravě vůbec nedivím. |
| Nadešel velký den pražské dopravy. Síť metra se rozrostla o další stanici. Tentokrát jde o stanici v mnoha ohledech neobvyklou. Nejenže cestující spolu s metrem poprvé vykouknou na povrch ničím nezakryti, ale budou naprosto veřejně cestovat přes areál depa. Nová stanice je také jedna z mála, kde cestou nenarazíte ani na jeden schod. Další neobvyklostí je, že prodloužené metro nezkrátí lidem cestování, jak se to obyčejně při podobných příležitostech stává. Ulehčí však obyvatelům sídliště Skalka od mnoha autobusů a více se zpřístupní motoristům a zaměstnancům v okolní průmyslové oblasti. I když sem bude jezdit ve špičkách a sedlech ve všední den jen každé druhé metro, což asi některým cestujícím nevyloudí úsměv na tváři, po vyzkoušení nové stanice na vlastní kůži musím uznat, že jsem to čekal horší. Přestupní vzdálenost metro - autobus není zas tak dlouhá a ze Skalky to na novou stanici netrvá vlakům tolik. Autobusové zastávky jsou umístěny v docela kulturním prostředí, které snad po završení dokončovacích prací bude ještě kulturnější. Zastávkové označníky obsahují plno nových informací a autobusové zastávky byly v širokém okolí obohaceny o vitríny na další dopravní informace. To všechno lze pochválit, je tu ale pár much. V novém terminálu, i když se nacházíme v roce 2006, nenalezneme žádné digitální informační panely, které by nás mohly informovat třeba o odjezdech autobusů, aktuálním čase či o odjezdu nejbližšího vlaku metra (v této stanici neobstojí argument, že by se spěchající cestující kvůli těmto aktuálním informacím přerazili na eskalátorech). Také světelná signalizace, která vpouští autobusy do terminálu z Černokostelecké ulice, jim zatím moc nakloněna není. To vše se ale dá dořešit. Stejně jako linkové vedení autobusů. Nová linka 146, která má nahradit ztracený přestup na Černokostelecké, a která spíš nejezdí, než jezdí, asi nebude tou pravou kompenzací a čas ukáže, jestli nebude rozumné vyřešit tento problém jinak. Na nové stanici metra je patrný požadavek ušetřit náklady, kde se dá, například cestující se budou muset obejít bez pohyblivého chodníku, který by zkrátil poměrně dlouhou přestupní vzdálenost. Přesto ale není Depo Hostivař zas tak strašné, jak by se na první skeptický pohled mohlo zdát. |
| Co znamená deset let pro pražskou MHD? časový úsek, měřitelný třeba životností autobusu, se může někomu zdát, jako by to bylo včera. Za těch deset let se toho ale v Praze docela dost změnilo. Posuďte sami. V roce 1996 byla integrovaná doprava v plenkách, teprve v onom roce začal platit pásmový tarif, ve vozidlech se objevily hodiny, nové velké označovače jízdenek, novinkou bylo i hlášení zastávek. Do PIDu pomalu začali vstupovat noví dopravci a rozvoji integrované dopravy daleko za hranice hlavního města nic nebránilo. Po Praze začínaly jezdit tramvaje T6A5 a každá tramvajová linka měla jiný interval. Dopravní podnik zakoupil první Karosy řady 900 a také nízkopodlažní Citybusy, které se tehdy daly spočítat na prstech jedné ruky. Na trase C metra nás ještě vozily soupravy Ečs a sídliště Černý Most muselo denně absolvovat dlouhou cestu kloubovými Ikarusy k metru Českomoravská. Na vozidlech MHD se začaly objevovat první digitální panely a v noci se jezdilo po 40 minutách. A jakpak to asi bude vypadat v Praze v roce 2016? Budeme již mít další trasu metra s automatickými vlaky? Bude na každé tramvajové lince alespoň část spojů nízkopodlažních? Svezeme se do Suchdola tramvají a na letiště železnicí? Bude již dostavěn obchvat města a zpoždění autobusů se stanou také díky preferenci minulostí? A jak bude vypadat regionální doprava ve Středočeském kraji? Bude možné po celém kraji i po Praze cestovat na jednu jízdenku? Kam se všude prosadí čipové karty? Budou na všech zastávkách elektronické tabule s aktuálním příjezdem spojů? Vznikne okolo Prahy pravý S-Bahn? Nahradí Masarykovo nádraží kanceláře? Vyřeší se problém bezdomovců v nočních tramvajích? Na odpovědi si budeme muset ještě chvilku počkat. |
| V těchto slunečných dnech oslavilo naše temné metro 32 let od svého vzniku. Za ta léta si nejen udrželo jistou úroveň, ale postupně se rozrostlo do mnoha koutů města, i když dávní plánovači počítali s poněkud rychlejším vývojem. Ti samí plánovači však také počítali s postupnou devastací tramvajové dopravy, k čemuž sice metro vybízelo, ale zdravý rozum zvítězil. Letošní výročí metra bude oslaveno další stanicí poněkud svérázného vzezření. Autobusy mezi Skalkou a Depem Hostivař se kromě jedné nákupní linky stanou minulostí a lidé z nich budou nasměrováni do metra. I když asi nastane skřípění zubů nad pásmovým provozem, alespoň automobilistům bude nabídnuto výhodnější parkování u metra přímo na radiální komunikaci, takže můžeme doufat, že si alespoň část řidičů nechá ujít každodenní zácpy a dá přednost metru. Stejně mě před každým zprovozněním nového úseku metra fascinuje, s jakým předstihem Dopravní podnik vyměňuje informační cedule a plánky. Snad je to důkazem, že už se i on nemůže dočkat. Na severní terase se zuřivě buduje, u prosecké polikliniky vzniká velkolepá konstrukce Kotasovy stanice Střížkov, která se stane dominantou proseckého sídliště. Na mnoha místech je již výkopová jáma zasypána a proseckým se snad brzy uvolní zabrané plochy. U letňanského letiště také pomalu mizí vysoké haldy vytěženého pískovce, procházejícího před odvozem drtičkou. Do dokončení však ale zbývají ještě dva roky. Letní počasí si užívají cyklisté, kteří jistě uvítali rozšíření přepravy kol v metru, neboť v těchto dnech se jich občas vyrojí i několik z každého vozu soupravy. Snad si kolaři žádným incidentem s pěšími cestujícími nezaviní opětovné omezení přepravy jízdních kol v metru. Spíš by si svým chováním mohli brzy zasloužit zpřístupnění ostatních druhů hromadné dopravy. |
| Na prvního máje 2006 stejně jako loni nevozil Dopravní podnik na svých vozidlech vlaječky. Pátého května už vlajky vlály na obvyklých místech. Zřejmě tak DP z nějakých důvodů neuznává první květen státním svátkem. Důležitější než vlajky je však nezpochybnitelná snaha o zlepšování pražské městské dopravy, byť se tak děje plíživým tempem. V těchto dnech se maluje nový vyhrazený pruh pro autobusy mezi zastávkami U staré pošty a Přístaviště. Tento kritický úsek dokázal nadělat v pravidelnosti místních linek pěknou paseku. Tímto opatřením se zdejším cestujícím i řidičům dost uleví a na mapě zas budeme moci odškrtnout jeden významný zdroj nepravidelností. Stejně tak nedávno vznikl autobusový pruh mezi zastávkami Sulická a Zálesí. I když funguje jen ve špičkách, i zde velmi pomůže. Další zlepšení, tentokrát v oblasti informování cestujících se chystá v několika dalších stanicích metra. Například na stanici I.P.Pavlova nebo Muzeum "A" probíhá instalace informačních stojanů s dotykovými obrazovkami. Tento cenný a dostupný zdroj aktuálních informací tak budeme potkávat stále častěji. Pění chvály zakončím již delší dobu probíhající výlukou v Libuši. Nejen že na každé zastávce dotčených linek visí barevný plánek výluky, ale i ve vestibulu stanice Kačerov stojí velkoplošný panel s tímto plánkem. Snad se podobné informování na úrovni stane pravidlem a samozřejmostí. |
| Jarní výluky už pomalu zahlcují celou síť Pražské integrované dopravy. O tomto i příštím prodlouženém víkendu se koná velká rošáda v linkovém vedení tramvají v okolí Anděla kvůli výměně trolejí. Jako náhradní autobusová doprava se po dlouhé době vrací na scénu Hotliner s linkou X-6. V Dejvicích se zas v úterý objevila podivuhodná linka číslo 740 jako výpomoc při nelehké situaci roztockých obyvatel, kteří jsou postiženi výlukou Roztocké ulice. Linka 740 v podání Dopravního podniku jezdí jen ve špičkách a navazuje v Bubenči na vlaky směr Roztoky. Mnoho příznivců si zatím linka podle téměř nulové obsazenosti nezískala. Neúspěch takového spojení lze pochopit - komu by se chtělo dvakrát přestupovat při cestě do Roztok, když může použít zažitou linku 340, i když s malým výletem přes Suchdol. O informační podpoře linky 740 také nemůže být ani řeč. DP sice upozornil vývěskami na novou linku, její účel však důmyslně zatajil. A Ropid sice vydal pěkné letáky, jenže v klíčových místech jaksi nebyly k vidění. Jízdní řád ale vydržel pouze týden, od tohoto úterý je linka nově zařazena v tarifním pásmu "0" (dosud "P"). Na obzoru se již rýsuje slavnostní otevření další stanice metra - Depo Hostvař. Již za necelý měsíc budou moci první cestující náležitě ohodnotit přínos této strategické stavby. Soupravy metra již do Depa zkušebně zajíždějí, samotná stanice je těsně před dokončením, na stavbě autobusového nádraží se horečně pracuje. Jízdní řády návazných autobusových linek jsou již také hotové, takže teď už nic nebrání v nerušeném očekávání nejvýznamnější změny roku 2006. A to nejlepší na závěr. Přívětivou tvář ukázalo cyklistům nejen počasí, ale i pražské metro. Zdravý rozum zas o kousek vystoupil do popředí a tak se od prvního května může přepravovat jednou soupravou až deset cyklistů, tedy v každém voze dva na zadní plošině. Dosavadní omezení na dvě kola na soupravu bylo příliš přísné a stejně ho nikdo nedodržoval. Stejně tak bylo konečně zrušeno časové omezení přepravy kol, které stejně nic neřešilo. I když je tato deregulace cyklistů v metru jen zkušební, doufám, že se osvědčí, neboť městu přátelské způosby dopravy by se měly vzájemně podporovat a ne spolu bojovat. |
| Na světě je první návrh železničního jízdního řádu, který oproti dřívějším rokům ukrývá mnoho překvapení a zajímavých otazníků. Těmi otazníky je vstup nových dopravců na české koleje. Nic totiž ještě není jisté a čeká se na přidělení dopravní cesty. V regionální dopravě v okolí Prahy je to firma Connex, která by mohla začít jezdit na osobních vlacích z Prahy přímo do Milovic. Milovičtí tedy budou buď i nadále přestupovat v Lysé na pantograf nebo se každou hodinu pohodlně svezou přímým a jistě i komfortním vlakem až do Prahy. Bude sice podivné vídat motorový vlak pod trolejovým vedením, nicméně nový dopravce by mohl přinést tolik potřebné omlazení vozového parku na úrovni 21. století. Návrh také počítá se zastavením provozu na několika středočeských tratích, kterým to samé hrozilo již loni. Vesměs ale jde o tratě, kde vlaky nebudou lidem tolik chybět. Na trati 173 Praha - Beroun přes Rudnou je navržen taktový grafikon s šedesátiminutovým intervalem ve špičkách pracovních dnů. Tento chvályhodný čin je však "vyvážen" zkrácením většiny vlaků do Nučic a výrazným omezením víkendového provozu. Jednoznačně pozitivní změnou je však zavedení intervalu 30 minut na trati 011 mezi Prahou a Českým Brodem i v pracovní dny dopoledne. Návrh je však stále jen návrh, takže nakonec může být všechno úplně jinak, zvlášť při stále radikálnějších postojích jednotlivých krajů. |
| Dopravní podnik, ač často kritizován na těchto stránkách, si v poslední době zaslouží pár slov chvály v oblasti informací pro cestující. Již předminulý týden bylo spuštěno internetové vyhledávání spojení s pomocí mapového podkladu, takže člověk nemusí vždycky znát přesný název zastávky, stačí v mapě kliknout na danou lokalitu. A obráceně, po vyhledání spojení lze zobrazit celou trasu na mapě, což jistě mnoho lidí s nadšením uvítá. Tento dlouho očekávaný pokrok snad bude následován dalšími novinkami. Posunutá tramvajová výluka na Malé Straně se nese také v pozitivním duchu. Tentokrát díky turisticky rušné lokalitě vydal Dopravní podnik výlukové letáčky také v angličtině, což je v Praze opravdový průlom, který snad znamená konec jedné ostudné kapitoly pražské dopravy. Náhradní autobusy jsou řádně označeny nápisem "Náhradní doprava", který se přeblikáváním střídá s anglickým nápisem "Substitute Bus Service", což tu ještě také nebylo. V metru je běžné hlášení v češtině doprovázeno také anglickou verzí a například uprostřed nástupiště stanice Malostranská bijí do očí informační tabule s upozorněním na výluku. Nezbývá než dodat: jen tak dál! |
| Velká voda pomalu odtéká do moře a nebezpečí již pominulo. Nadcházející týden se bude rozhodovat o tom, zdali se přehoupne dočasné uzavření mostů v Brandýse n.L.-Staré Boleslavi do několikaleté výluky či ne. Další dlouhodobá výluka byla urychlena velkou vodou mezi Sedlcem a Roztokami. S výlukami a nadcházejícím i když trochu líným jarem přicházejí další a další výluky. Realizuje se odložené vyloučení tramvají na Malé Straně. Na severu paralyzuje dopravu výluka v Líbeznici a na jihu začne po Velikonocích významná uzavírka Libušské ulice na Sídlišti Písnice. Zdejší komunikace, která se dá nazvat silnicí jen s velkou nadsázkou, opravu potřebuje jako sůl. Letošní krutá zima se do již tak poničených a zanedbaných silnic na území Prahy a Středočeského kraje zakousla silněji než v mírnějších letech. Stačí se projet po místních komunikacích třeba na jih od Prahy a zjistíte, že příčné prahy, instalované v dobré víře zpomalit automobilový provoz již nejsou potřeba, neboť kličkování mezi výmoly dopravu zpomaluje dostatečně. Do ulic s lidmi opět vyrazila tramvaj 14T, snad již natrvalo. Connex Praha obdržel tři menší autobusy SOR C 10,5, které bude vypravovat ve strančické oblasti. ČSAD Polkost jezdí již nějaký ten pátek se dvěma novými kloubovými Karosami B 961E, opět v meziměstské úpravě. Tomuto dopravci však stále zůstává několik ostudných Karos B 741, které už mají svoje dávno odpracováno. Na jejich vyřazení si však budeme muset ještě hodně dlouho počkat. Zajímavý je postup dopravce ČSAP Nymburk při obnově vozového parku. Poměrně nové autobusy totiž nahrazuje zbrusu novými Karosami a SORy a starší vozy přeřazuje pro provoz mimo PID. Integrovaným linkám tak plynou stále ty nejnovější kousky nymburského dopravce. |
| Po necelých čtyřech letech tu opět máme velkou vodu. Letošní vydatná paní zima nemohla odejít v tichosti a bez povšimnutí. Třetí povodňový stupeň zatím vyhlášen nebyl, takže zůstala hromadná doprava prakticky bez újmy. Pár oblastí u Vltavy, Sázavy a Labe to však odneslo. Roztockým musely být odkloněny autobusy do Dejvic přes Suchdol, protože v Roztocké ulici je po kotníky vody. Velká voda tak předznamenala a urychlila začátek dlouhodobé výluky, která měla začít v polovině dubna. Stejně tak se v neděli zachovalo Labe, když musely být uzavřeny mosty mezi Brandýsem a Starou Boleslaví. Plánovaná dvouletá výluka tak začala již nyní. V Roztokách se podařilo zatraktivnit skomírající městskou železniční linku, kde místo jednoho motoráčku již jezdí dvojice. A nutnost objíždět autobusem okolní obce a nemožnost spolehnout se na jízdní řád přivedla do vlaku nové cestující. Díky iniciativě Českých drah byly ve vlaku také k dispozici kartičkové jízdní řády. Sedlecký přívoz zůstal samozřejmě na břehu a také minibusová výluková linka 712 do Zámků nejezdí, neboť nemá kudy. Zbraslavským se o něco prodlouží cestování kvůli zatopenému podjezdu před Zbraslaví. Snad jim budou alespoň zpracovány výlukové jízdní řády. Další komplikace potkaly autobusy PID také u Sázavy a Labe, takže se jezdí po objízdných trasách. Podle všech prognóz by však další zhoršení situace přijít nemělo, takže zřejmě zůstane metro bez omezení a nevyjede ani připravená tramvajová linka 30. Rozdíl mezi letoškem a rokem 2002 není jen v menší razanci povodní, ale i v daleko větší připravenosti všech složek, působící uklidňujícím dojmem. |
| Obyvatelé Šestajovic nebo třeba Horoušan se mohou těšit na kapacitní dopravní prostředek. Společnost Hotliner totiž zakoupila svůj první kloubový autobus. A co nevidět ho začne nasazovat na příměstské linky. Ještě donedávna jezdil u firmy Uher do Mníšku pod Brdy. Hotliner je již pátým dopravcem v PID, který provozuje kloubová vozidla. Jak je vidět, pro tohoto dopravce už není nic problém. Jsem zvědav, kolik času ještě uplyne do okamžiku, kdy začnou soukromí dopravci přebírat po Dopravním podniku jednu linku po druhé, protože už prostě nebude možné si dovolit tak drahého dopravce. Rozdíl v ceně za kilometr po Praze je totiž mezi DP a ostatními dopravci propastný. Navíc plíživě dochází ke kvalitativnímu vyrovnávání Dopravního podniku s ostatními dopravci PID. Zatímco tito dopravci svůj vozový park v současnosti poměrně razantně modernizují, z Dopravního podniku mám poslední dobou spíše opačný dojem. |
| Tentokrát bude věnován sloupek obecnému zamyšlení nad dalším vývojem autobusové dopravy v Praze. S postupnou výstavbou metra se důležitost autobusové trakce snižuje a je to asi dobře. Autobusy jsou přece jen nejvíce náchylné k nepravidelnostem díky houstnoucímu automobilismu. Nejsou tolik kapacitní, rychlé a ekologické jako kolejová doprava. Počty pražských autobusů se tedy budou podle zdravého rozumu snižovat. Toto snižování by však mělo probíhat koordinovaně a s rozvahou. Letos nebude zakoupen Dopravním podnikem jediný kloubový autobus. Možná je to taková malá předzvěst výrazného úbytku kloubových vozidel v příštích letech. V roce 2008 se snad otevře metro do Letňan, což do určité míry přispěje k nepotřebě kapacitních autobusů na severovýchodě Prahy. Je tu však mnoho oblastí, které se bez autobusů ještě dlouho neobejdou (například Bohnice, Suchdol, Letiště Ruzyně či celá Praha 4). V Praze navíc jezdí tangenciální autobusové linky, které budou mít svůj význam stále, neboť kolejová doprava se například v relacích linek 136 či 177 určitě pár desítek let, možná i nikdy neobjeví. Proto se vynořila jako blesk z čistého nebe úvaha velmi kompetentních lidí na vlivných pozicích o umělém poškozování těchto linek. Trnem v oku jsou nejen kvůli nepravidelnostem díky své délce, ale i díky tomu, že na sebe nalákaly mnoho cestujících, kteří by jinak cestovali daleko krkolomněji metrem s mnoha přestupy. A proto se ve strachu z Dopravního podniku, který se bude snažit autobusovou dopravu co nejvíce utlumovat, objevily názory na potlačování těchto páteřních autobusových linek v naprostém protikladu se zaváděním preference na nich. Zrychlením těchto linek by totiž byly ještě atraktivnější. Budoucí vize autobusové dopravy je u těchto lidí ve znamení pouhých napáječů kolejové dopravy. To by samozřejmě bylo naprosto v pořádku, kdyby kolejová doprava již vedla tam, kde je potřeba. Pro větší konkurenceschopnost autům však potřebujeme rychle spojit jednotlivé okrajové části, protože právě na okrajích Prahy mají ulice na rozdíl od centra ještě nějakou schopnost pojmout další auta. Znám spoustu lidí, kteří jezdí autem mezi okrajovými čtvrtěmi a libují si, jak je to rychlé ve srovnání s MHD, která se většinou svým linkovým vedením orientuje na směr do centra, takže dostat se třeba ze Spořilova na Černý Most znamená mnoho přestupů a hodinu cesty. Blázen, kdo by nejel autem, pokud ho má, když tam bude za 15 minut. Proto by odpovědní lidé neměli na význam autobusů mimo centrum Prahy zapomínat, natož ho potlačovat. Praha si to totiž zatím nemůže dovolit. |
| Prahu a nejen ji opět zasypala sněhová peřina, ale městská doprava už si z toho nic nedělá a normálně funguje. Je tu několik mininovinek. Světelná křižovatka ulic Rabakovská - Na Padesátém byla osazena inframajáky pro aktivní detekci. Pokračuje se tedy v trendu postupné preference na celé trase linky 177. Dodneška se podařilo vybavit již 156 autobusů touto preferencí. Pocházejí z garáží Klíčov a Kačerov a v poslední době přibylo i několik hostivařských kloubů. Další novinkou je zahájení výluky Broumarská toto úterý. Oblast Kyjí tak bude nadlouho přeťata na dvě poloviny a vzniknou zde zajímavé linky 721 a 702. Úzkou objížďkou kolem kyjského nádraží se proderou akorát školní linky, mezi něž bude patřit i zmiňovaná 702, která tak bohužel nenaváže na tradici její popovodňové předchůdkyně. Autobusy pro ostatní smrtelníky budou uzavírku objíždět po Průmyslové ulici. Díky Ropidu budou také na zastávkách viset konečně přehledné plánky výluky. Nahradí tak Dopravním podnikem generované výlukové vývěsky, kterým cestující moc nerozumějí. A když mluvím o DP, neodpustím si jednu poznámku. Všude slyšíme, jak se DP v dnešní nelehké situaci snaží ušetřit každou korunu. Důkaz, jak se šetří efektivně lze třeba najít na Nových Butovicích. Zde je v provozu eskalátor, který spojuje pěší zónu a vestibul metra se západní částí Bucharovy ulice. Tedy tam, kde se nachází výstupní zastávka příměstských a dálkových linek od Berouna a také zastávka noční linky 508. Normálně by se asi dalo očekávat, že eskalátory budou v provozu pouze ve směru dolů. Odpoledne však jezdí nahoru a je jim smutno – nikoho nevozí. Co by zde také kdo pohledával? Radši nechci vědět, kolik provoz takového zbytečného eskalátoru stojí. Stejně jako nechci vědět, kolik stojí údržba (výměna rozbitých skel, náhrada odcizených plechů) zastávkových přístřešků, které časem ztratily smysl a jaksi nikoho nezastřešují. Třeba takové maxiboudy na obratišti Sídliště Stodůlky nebo komplex zastávek Avia Letňany. A takto zbytečných a osiřelých přístřešků, o které se město vzorně stará, bychom v Praze určitě napočítali víc. |
| Při občasných vyjížďkách za Prahu se sice stále ocitáte v jednom dopravním systému, jako by to ale byl výlet do trochu jiného světa. Novotou zářícím autobusem linky 393 přijíždím jednoho pracovního odpoledne do Ondřejova. I se zajížďkami do všech možných vesnic je to asi hodina a půl od centra Prahy. Na náměstí je pauza a tak i čas sledovat místní ruch. Řidiče už z dálky všichni zdraví a většinou i sebe navzájem. Centrem zájmu lidí pobíhajících po zasněženém náměstí je obchod s potravinami a hospoda. Po silnici se přiřítí za ohlušujícího burácení něco, co kdysi bývalo autem. Místo oken igelity, místo zadních sedaček pár dřevěných židlí. Řidič a spolujezdec už se nemohou dočkat tepla hospody a proto parkují svůj kočár na tom nejnešikovnějším místě tak, aby je musel každý s náležitou opatrností objet. Před obchodem se potkávají sousedky, už na dálku se na sebe vzorně usmívají a zdraví, aby se poté významně poohlédly, co to zas dneska mají na sobě, proboha. Ale to už se schyluje k hromadnému odjezdu autobusů, nový autobus převlečen za linku 403 míří i s pěti lidmi na palubě do Kaliště, kam se autobus podívá pouze čtyřikrát denně. Nastupuji do notně zadýmené Karosy a pokračuji linkou 490 do Strančic. Přestárlý řidič, který již nesplňuje emisní limity, zdraví stálou zákaznici, která automaticky neukazuje průkazku, další cestující dostane jízdenku málem i se zapálenou cigaretou v řidičově ruce. I přes nikotinový opar září na dveřích velká cedulka o zákazu kouření. Paní jako každý den vystupuje přímo u vrátek svého domku, na zastávky se tu moc nehledí. Pokračujeme po dobrodružně vymleté vozovce, kterou sedmnáctiletý autobus zdolává jako nic. V Mnichovicích přistupuje mladý pár s již připraveným obnosem, který nenápadně předává spokojenému řidiči. Do Strančic přijíždíme načas, právě se koná všeobecná výměna cestujících přesně podle elektronického tabla, neboť přijíždí vlak od Prahy. Nasedám do městské Karosy na lince 469 a pokračuji do Říčan. Těsně před odjezdem prosí rozevlátý malý školák s brekem paní na zastávce o čtyři koruny na autobus. Vyhrává a už se veze. U průmyslové zóny v Kašovicích jako každý den nastupuje dělník s drobnou mincí v ruce, která posléze putuje řidiči jako příspěvek na občerstvení. Městská doprava v Říčanech, tedy linka 499 rozváží asi 15 lidí, kteří se nechtějí plahočit v hustém sněžení rozbředlými ulicemi. Ale to už jsme zas pomalu v Praze... |
| Přes Prahu se tento týden přehnala smršť novinek. Udály se celostátní změny jízdních řádů, které ve většině případů zpříjemňují cestování a zkracují čekání na zastávkách, i když téměř zanedbatelně. Na novou linku 169 kupodivu upozornil Dopravní podnik obří tabulí u vstupu do metra Kobylisy. Tato dosud nevídaná propagace nové linky bude mít doufám mnoho ještě zářnějších příkladů. A odpusťme Dopravnímu podniku, že si přivlastnil zásluhy o zavedení nové linky, i když ji zavedl úplně jiný regionální organizátor. Ten se však prezentovat příliš nechce, dobře mu tak. Další novinkou je zkušební provoz digitálních minipanelů na pořadové číslice v jednom z hostivařských autobusů. Hostivařské dílny už také vychrlily první rekonstruované tramvaje T3RP s původní skříní a přesto se zakrytými podvozky. A Prahou se prohání již druhá dáma na kolejích Škoda 14T, ale lidi zatím nechává na zastávkách. V okolí Prahy se také stalo pár událostí. Na Berounsku došlo k přečíslování tarifních zón Integrované dopravy Berounska po vzoru Středočeské integrované dopravy. O pokračující nepořádnosti berounského dopravce svědčí i fakt, že zóny byly přečíslovány jen na některých linkách, takže se může klidně stát, že z jedné zastávky jedou dvě linky s rozdílnými čísly tarifních zón a třetí linka úplně bez nich. I webové stránky Probo Transu opět zaspaly, takže kdoví, jak to s tou integrací vlastně je. V eskapádách Středočeské integrované dopravy můžeme pokračovat trochu severněji, na Kladensku. V okolí města Velvary došlo k prapodivnému jevu, a to k převedení dvou autobusových linek z Kladenské integrované dopravy do Středočeské integrované dopravy. Pro náhodné cestující to asi neznamená skoro nic, protože ti toho o nějaké integraci asi mnoho nevědí, maximálně se mohou podivit nad novými čísly linek. Se změnou systému se totiž změnil i dopravce, tedy dříve ČSAD MHD Kladno, dnes ČSAD Slaný. Asi nejhorší dopad bude mít tato změna dopravce na školáky, kteří vlastní žákovské čipové karty starého dopravce a nový dopravce díky změně tarifu tyto karty již neuzná. Dokážete si představit podobný příklad v Pražské integrované dopravě? Že byste si kvůli změně dopravce byli nuceni zvykat na nové číslo linky a nové jízdní doklady? Taková věc je v normálně fungujícím IDS nemyslitelná. Ale buďme k SIDu shovívaví, je teprve v plenkách. |
| Sněhová peřina, pod kterou ležela Praha neobvykle dlouho, už stekla do kanálů a počasí se začalo tvářit velmi jarně. Autobusy a tramvaje se opět blýskají čistotou, ale cestující ještě ze setrvačnosti nestačili shodit tlusté kabáty. Z nádraží a autobusových stanovišť dálkové dopravy ještě proudily davy lyžařů, zatímco na ulicích se hojně vyrojili cyklisté, nedočkaví po tak dlouhém období ledu. Ani letošní rok nebude městská doprava kolařům vstřícnější, tramvaje a autobusy pro ně budou tabu i kdyby trakaře padaly. Snad se jednou dočkáme zrovnoprávnění cyklistů, které zatím můžeme jen závistivě sledovat u západních sousedů. Tam už nedělají rozdíly třeba mezi jízdním kolem a dětským kočárkem. Pravda, kolo je tu podle mnohých pro zábavu a kočárek je základ státu. Také se všude doslechnete, že kdo jezdí Prahou na kole, je blázen a ten nemá co dělat v hromadných dopravních prostředcích. Ale právě díky větší vstřícnosti MHD k této menšině by se na kole do města mohli vydat i jiní lidé, než sebevrazi. Ale to asi bude ještě nějakou tu generaci trvat. S jarní oblevou přijde za týden i mnoho malých radostí v podobě trvalých změn v hromadné dopravě. Peněz se letos urodilo více než loni a tak nás čeká mnoho drobných, skoro nenápadných potěšení v podobě zkracování intervalů, nových spojů a tedy i prázdnějších autobusů a míst k sezení. Ještě by ta sedadla mohla být měkčí. To abychom necítili po zimě obnažené výmoly na silnicích nebo stále se množící příčné prahy, přes které jezdí čím dál více řidičů, jako by tam nebyly. Cestujícím to zas až tak nevadí, aspoň se dříve dostanou do cíle, pokud si nepřekousnou jazyk. A autobusy jsou v Praze na takové zacházení zvyklé. Ty nízkopodlažní sice dávají svůj nesouhlas patřičně najevo, ale francouzský šarm vše přebije. |
| Pražské podzemí je prošpikováno životem. Díky metru, živoucí tepně pražské dopravy je pod povrchem stále rušno. Podzemní svět metra je jakýmsi uzavřeným prostorem, kde čas plyne jinak, sluneční paprsky se sem moc neproderou a dlouhé chodby pulzují roztěkaným pohybem spěchajících cestujících. Mluví se tu všemi řečmi, v létě se sem chodíme osvěžit chladivým vánkem, v třeskutých mrazech nám zde rozmrzají omrzliny. Okna vagónů neslouží k výhledu ven, ale spíš jako zrcadla, stále méně pokřivená. Ráno panuje ve vagónu hrobové ticho, jen semtam zašustí stránka bezplatných novin, zahánějící nudu. Ranní metro je taková přechodová zóna, kde se ze světa snů pomalu prodíráme do polohy Zapnuto. Odpolední cesty jsou už o něco živější a zajímavější, i když zas není co číst. Když nelze sledovat krajinu ubíhající kolem, je nutno sledovat okolní spolucestující. Když někdo vybočí z průměru, hned je o oční zábavu postaráno. Nuda však prostupuje celým přepravním prostorem metra. Vždyť je to taková pojízdná čekárna, kde čekáme, až budeme jinde. V každé kvalitní čekárně lze zkrátit nudu nabízeným časopisem či sledováním magické obrazovky. Metro zatím ještě pokulhává, i když ráno nabízí něco ke čtení a v některých stanicích i pohyblivé obrázky. Stále to však nestačí. Občas se soupravě znelíbí cestující, tak se rozhodne je v některé stanici vyplivnout, ani neřekne pardon. Konečně se ale na těchto stanicích hlas z reproduktorů trochu rozmluvil a i zahraniční turisté už nemusí zmateně pobíhat po stanici s otazníkem na rtech, jaktože nejedou tam, kam chtěli. Klidný hlas jim vysvětlí, že mají počkat na další vlak, který už snad bude vlídnější. Také nenechavým cestujícím, kteří se živí cizími peněženkami a jinými drobnostmi, snad zvoní hrana, také díky varovným samolepkám a občasnému upozornění ze staničních ampliónů. Ještě by to chtělo vyřešit ten odporný průvan, který odnáší klobouky, paruky a označené jízdenky, stojí-li v blízkosti revizor. Vítr, který si s sebou přiváží každý vlak z předchozí stanice, by si klidně mohl nechat pro sebe. Jenže všechno marné, i vlaky se chtějí svěřovat, přinést nám trochu toho, co zažily jinde. Musíme být proto trpěliví, vždyť zato nás odvezou, kam budeme chtít. |
| Nová tramvaj konečně vyjela do ulic i s lidmi a hned upoutala výjimečnou pozornost Pražanů. Chvíli asi bude trvat, než si na ni cestující zvyknou. Budou muset překousnout méně prostoru uvnitř, jinou polohu dveří či dost pomalou jízdu v obloucích. Na druhou stranu má Praha konečně tramvaj na úrovni a to jak vzhledem, tak výškou podlahy. Dopravní podnik mile překvapil důslednou propagací této novinky. Na zastávkách linky 3 se nad jízdními řády objevil leták o nástupu do této tramvaje, neboť první dveře pouze pro řidiče jsou a budou ještě nějakou dobu příčinou mírného zmatku na tramvajových ostrůvcích. Od pondělí budou posíleny autobusové linky č. 192 a 267 v ranní špičce, kdy se jejich interval zkrátí z 10 na 7,5 minut. I když se jedná jednoznačně o zlepšení, za které se není nutno stydět, a lidé z Uhříněvsi budou moci ráno cestou na Háje také dýchat, o této změně se opět cestující nedozví dřív, než na zastávce, když si ovšem všimnou nového jízdního řádu. Jakákoli propagace takového zlepšení asi není potřeba, vždyť městská doprava se drží na předních příčkách popularity a od cestujících již neulyšíte jediné křivé slovo. Kdyby obchodník slevoval zboží, aniž by o tom dával zákazníkům vědět, asi by brzy zkrachoval. To se však Ropidu stát bohužel nemůže. |
| Tentokrát se opět vracím ke starému problému, který zůstává stále neřešen a o to více bije do očí. Jde o úniky tržeb v Pražské integrované dopravě. Dopravce ČSAD Střední Čechy zaměstnává řidiče, kteří si svůj nepříliš vysoký příjem vylepšují drobnými dary cestujících. Stačí totiž, aby cestující nepožadovali jízdenku, a už se mince kutálejí řidiči do kapsy. Tato praxe je naprosto běžná na linkách této společnosti v oblasti Kralup nad Vltavou a Mělníka, možná i jinde. Řidiči naprosto nestydatě okrádají Ropid a potažmo tím i Středočeský kraj a Prahu o značné sumy. Když na vlastní oči vidíte, že z pěti nastupujících cestujících si čtyři neberou jízdenku, asi usoudíte, že něco není v pořádku. Když se však podobná situace opakuje stále dokola, už si asi ťukáte na čelo, proč se s tím nic nedělá. Přepravní kontrola vyráží do terénu za Prahou jednou za uherský rok, takže se nikdo pokut moc neobává, navíc řidiči mezi sebou již vytvořili propracovanou informační síť. Cestující jsou již zvyklí jízdenku nepožadovat, mnohdy tím i něco ušetří, navíc řidiči většinou jezdí stále stejné linky a svoje „ovečky“ dobře znají. Dopravce navíc provinilé řidiče příliš netrestá, neboť jich také nemá zrovna dostatek. Důkazem je řidič, který byl v loňském roce přepravní kontrolou opakovaně přistižen, jak ve větším rozsahu okrádá. V civilizované firmě by se už s panem řidičem rozloučili. Jaký údiv však nastane, když toho samého řidiče vidíte o půl roku později, jak vesele krade dál. Vždyť čeho by se také obával. Na pokutu, kterou asi dostal, si takto velmi rychle vydělal zpět. Nedávno jsem zase měl to štěstí na řidiče, který svým vzhledem a nepřítomným pohledem nebudil příliš velkou důvěru. Navíc nejevil jakýkoli zájem o předložené jízdenky, na což už asi byli místní zvyklí, tak při nástupu jen pozdravili. Že je tu cosi shnilého, asi tuší každý, kdo se do této oblasti vypraví. Nechci tímto házet špínu na všechny řidiče – jsou mezi nimi i světlé výjimky, ale zároveň nechci osočovat jen jednoho dopravce, podobná praxe funguje i jinde, i když ne v tak obludných rozměrech. Můžete si klást otázky, co dělá takový dopravce v integrovaném systému či proč si Ropid není schopen zjednat pořádek. Svědčí to o jeho schopnostech a autoritě, jenže na druhou stranu není divu, že se nic neděje. V tak velkém systému se neutržené peníze rychle ztratí a oficiálně udávané procento černých pasažérů není ve srovnání s ostatními nijak výjimečné. Radši se mi ale nechce domýšlet, kolik nových spojů by za tyto peníze vyjelo. |
| V úterý byl otevřen druhý severní terminál ruzyňského letiště. Stále se množící letečtí cestující se tak opět mají kam rozpínat. Tentokrát nezaspala ani veřejná doprava a změnám na letišti se jaksepatří přizpůsobila. Vznikly nové zastávky Terminál Sever 1 a Terminál Sever 2 a na samém okraji areálu bylo vybudováno kapacitní autobusové obratiště. Hlásiče zastávek v autobusech vítají návštěvníky letiště dokonce i v angličtině a díky hlášení se také lépe zorientujete, ze které haly se kam létá. Zastávka u nového terminálu je vybavena nejen důstojnými informačními vitrínami, ale i digitálním tablem s nejbližšími odjezdy autobusů. Dopravní podnik také v nové hale otevřel druhé letištní informační středisko. Kromě klasické výbavy takového stánku v něm najdete i dotykovou obrazovku, kde si lze v klidu vyhledat spojení, na jiné obrazovce můžete sledovat, kdy odjíždějí jednotlivé linky z nedaleké zastávky, na další obrazovce se zas promítá film o Dopravním podniku a nechybí ani bonbóny s logem dopravce. Tyto pozitivní dojmy hodné následování trochu kazí jen zastávka Terminál Sever 1, která je ve směru z centra umístěná nejhůř, jak to jen šlo - tedy co nejdál od původní odbavovací haly. Ale autobusy jsou tu přeci dočasně - už za pár let je podle pražských zastupitelů vystřídá kapacitní dopravní prostředek - metro. Kdo se drží nohama na zemi, asi tuší, že těch pár let se asi pěkně protáhne. Takže místo mnohem levnější a kapacitně vhodnější železnice, sem bude postupně za neuvěřitelné peníze zatahováno metro, jistě v té nejdražší podzemní variantě. Mám dojem, že metro se stalo pro současné radní jakousi modlou, která vyřeší veškeré problémy pražské dopravy. Samozřejmě že má metro svůj neoddiskutovatelný význam a kde se postaví nová stanice, tam všechno vzkvétá. Jenže se obávám, že metro není vždy jedinou spásou pro cestující a nemusí vždy znamenat zlepšení. Takovým příkladem bude již zanedlouho nová stanice Depo Hostivař. |
| Mrazivé lednové dny nejsou pro pražskou dopravu žádnou zvláštní komplikací. Cestující i bezdomovci jistě oceňují kvalitně vytápěné autobusy a tramvaje. Jen škoda, že se často najde vozidlo, kde musí být zima i řidiči. Stejně tak rozdílná bývá čistota vozidel. Třeba u tramvají poznáte podle čistoty vozu, o jakou vozovnu se jedná. Tam, kde je mycí zařízení uschováno v hale, jsou tramvaje až na výjimky čisté. Tam, kde tomu tak není, například ve vozovně Strašnice, jezdí tramvaje už dlouhé týdny v nepříliš reprezentativním, spíše odpudivém hábitu. Asi se s tím nedá nic dělat, ale možná by se během těch uplynulých týdnů našel den s teplotou nad nulou a tedy i příležitost pro očistu ušmudlaných tramvají. A teď jedna velmi pozitivní událost. Ve stanicích metra Muzeum a Florenc byly modernizovány stojany pro komunikaci s dopravními informátory. K této nepříliš využívané funkci přibyly dotykové obrazovky, kde si může každý zájemce najít potřebné dopravní spojení nebo zjistit aktuální jízdní řád své linky. Stačí chvilku pozorovat, jaký je kolem nových stojanů cvrkot a jak se občas tvoří i fronty. A hned je jasné, že takové stojany by se líbily ve více stanicích metra i jinde. Navíc lidé si tak mohou zkrátit dlouhou chvíli při čekání na další metro nebo se můžou rozhodnout, kde mají vystoupit, pokud mají více možností, jak se dostat do cíle. Prostě taková změna posouvá městskou dopravu zas o něco blíž lidem. Jen kdyby taková zlepšení nepřicházela tak plíživě pomalu. Bohužel totiž to šnečí tempo pokroku kromě peněz navíc brzdí neochota a přílišná byrokracie. |
| Na linku 136 se o tomto víkendu poprvé vydaly kloubové autobusy. Taková linka si je jistě zaslouží a cestující, kteří si změny všimli, snad budou na pražskou dopravu nadávat zas o něco méně. Současně ale tiskem proběhla zpráva, že Dopravní podnik hodlá letos zakoupit pouze 50 autobusů, z nichž ani jeden nebude kloubový. Nevím, nakolik tuto informaci promění čas, ale pokud by to byla pravda, asi za rok nebude mít Dopravní podnik na kloubových linkách s čím jezdit. V době, kdy do starého železa odcházejí nejpočetnější série dlouhých autobusů z let 1996 a 1997, je myšlenka nekoupit žádný nový autobus poměrně neuvěřitelná. Přestože asi v budoucnu bude kapacitních autobusových linek ubývat, nebude to zas tak rychle. I když největší pražský dopravce zvýší počet středních oprav, které byly právě kvůli nedostatku kloubových vozů loni zahájeny, a i když přestane zběsile vyřazovat ještě celkem slušné vozy, přesto tu budou kloubové autobusy již příští rok citelně chybět. Jen doufejme, že na taková rozhodnutí nedoplatí zákazník, tedy cestující. |
| Přijel nový rok 2006 a tak se poohlédněme za tím, co změnilo pražskou dopravu v roce 2005. V lednu jsme v soupravách metra C poprvé uslyšeli nové hlášení stanic. Pokračující výstavba metra do Letňan znamenala přesuny autobusových zastávek na Proseku. V březnu byl ukončen provoz linky 226 do Hrnčířů a byla posílena noční doprava v Praze 5 kloubovými autobusy na lince 508 a novou linkou 501 do Jinonic. Zároveň proběhla první vlna omezování na městských autobusových linkách. I když dost nenápadně, přeci jen byly ve schématech noční dopravy vyznačeny garantované přestupy. Dopravní podnik hl. m. Prahy nekupuje žádné nové autobusy (kromě jednoho midibusu Ikarus E91) a stárnutí vozového parku částečně řeší středními opravami kloubových autobusů. V dubnu začíná půlroční rekonstrukce mostu přes železnici ve Vršovicích. S tím přichází i trvalé odklonění linky 213 přes Slavii. Prvního května vyjíždí již čtvrtá noční příměstská linka č. 604 do Roztok. Dopravce Connex Praha během roku nakoupil mimo jiné 3 nízkopodlažní autobusy SOR BN12. Tramvajová doprava šetří: noční tramvajová pořadí jsou vypravována i ve dne, v zastávkách Vozovna Strašnice a Palmovka se po letech oprašuje pojem střídané přestávky řidičů, což umožňuje snížit počet vypravených tramvají. Ruší se tramvajové operativní zálohy. Významné tramvajové výluky během roku: Sokolovská ulice ve Vysočanech, Bubenské nábřeží, Náměstí Míru, křižovatka Ke Stírce. Od června jezdí na trase metra A pouze rekonstruované soupravy ze Škody Plzeň. Pražské tramvaje se angažovaly i v reklamních kampaních. V červnu jezdila vyhlídková tramvaj po lince 24, v prosinci Oskarova tramvaj číslo 77. 1. července se razantně zdražují jednotlivé jízdenky v Praze - pásmo P má nově dvojnásobnou hodnotu, upravují se i ceny ostatních jízdenek. Zároveň je po letech obnoven Sedlecký přívoz a plně zaintegrován do PID. Prvního září vyjíždí nová midibusová linka 128 na Žvahov. Zároveň pokračuje mírné omezování městských autobusových linek. Výjimkou je posílení letištní linky 119. Také je přejmenováno mnoho zastávek v Praze. V září projíždí Prahou slavnostní průvod historických vozidel u příležitosti 130 let městské dopravy v Praze. V říjnu se linka 133 prodloužuje na Staroměstskou a 207 je zkrácena na Florenc. V posledních dnech výluky Ke Stírce je zavedena minibusová náhradní linka X-17 Trojskou ulicí. V listopadu se ruší linka 357 a nahrazuje ji linka 306 prodloužená k Vysílacímu středisku v Jenči. Otevřeno je nákupní centrum Chodov a linka 136 je prodloužena na Koleje Jižní Město. Na měsíc se zavádí školní linka 457. ČSAD Střední Čechy kupuje 20 nových autobusů Karosa C 954E. V prosinci je kvůli odstřelu skály přerušena autobusová doprava mezi Davlí a Štěchovicemi. Jako náhradní doprava jezdí loď a vlak. S cestujícími vyjíždí první rekonstruovaná tramvaj KT8 D5 s prostředním nízkopodlažním článkem. V prosinci je také představena dlouho očekávaná nízkopodlažní tramvaj Škoda 14T. Prosincové změny v PID: Zavádí se nová linka 240 z Černého Mostu na Háje. Dopravce Hotliner nově provozuje několik dalších linek v Praze 9, převzatých po Dopravním podniku. Zlepšuje se obsluha prosecké zastávky Českolipská. Ruší se linka 358, která je nahrazena prodlouženou linkou 347. Reorganizuje se linkové vedení v okolí Českého Brodu. S příjezdem Pendolina z Ostravy vyjíždí autobusová linka Airport Express z Holešovic na ruzyňské letiště. |