Známé starověké letovisko na jihu Turecka obklopené horami a páté největší turecké město leží na pobřeží Středozemního moře. Město je hojně navštěvované turisty z Turecka i ze zahraničí a je oblíbené pro svoje příjemné klima a skvělou kombinaci pláží, památek i okolních hor. Samotná Antalya má cca 1,3 milionu obyvatel a páteří MHD jsou dvě moderní tramvajové linky, z nichž jedna obsluhuje i místní letiště. V centru pak najdete nostalgickou tramvajovou linku určenou spíš pro turisty. Zbytek dopravní obslužnosti leží na bedrech autobusů, kterých tu na linkách MHD jezdí asi 850. Antalya má také velké a honosné autobusové nádraží napojené na město oběma tramvajovými linkami. Zde se také nachází dvě ze tří podzemních zastávek. V plánu je ale další tramvajová linka s mnohem větším podílem trasy v tunelu.

Antalya má dva oddělené systémy tramvají. Dvě moderní tramvajové linky s kapacitními nízkopodlažními vozy a jednu nostalgickou linku v centru. Ta vznikla v roce 1999, zatímco první moderní linka o 10 let později. Ačkoli se oba systémy potkávají na konečné u místního městského muzea, nejsou vzájemně propojeny a z plánu na přestavbu nostalgické linky na normální a její propojení s moderní linkou sešlo. První kapacitní tramvajová linka tedy vznikla v roce 2009 a vede ze severozápadního okraje města (tam se také nachází jedna ze dvou vozoven) směrem k centru. U místního autobusového nádraží má...
První generace moderních tramvají, které tu v roce 2009 začínaly provoz na jedné lince, přijíždí po estakádě na konečnou zastávku u letiště. Sem tramvaje dojely v roce 2016. Zastávka leží u vnitrostátního terminálu, ten druhý je ale ještě o notný kus dál a k němu se dostanete už jen pěšky nebo taxíkem.
Pohled z konečné zastávky tramvaje na vnitrostátní terminál letiště (i když nápis hlásí něco jiného). Oč snadněji ze z vnitrostátního letu dostanete díky tramvaji do centra, o to horší je to, pokud přiletíte na vzdálený mezinárodní terminál.
Tady se rozdvojuje severovýchodní tramvajová trať směrem na letiště a k výstavišti. Mimoúrovňové křížení se zdejší výpadovkou je zbudováno i pro oblouk z letiště na výstaviště, který se ale běžně nepoužívá (možná se používal v prvním roce provozu této trati, kdy se v Antalyi konala světová výstava Expo.
Schéma tramvajové dopravy v Antalii. Zatímco oranžová a fialová linka představuje moderní tramvaje, modrá linka v centru je nostalgická tramvaj sloužící spíš pro turisty. Tramvaje provozuje místní dopravní podnik Antalya Ulasim, dvě linky moderní tramvaje jsou značené jako AntRay. Oranžová linka jezdí cca dvakrát častěji než fialová.
Modře laděný interiér prvních nízkopodlažních tramvají z roku 2009. Pro první moderní linku jich bylo pořízeno 14. Standardem je celovozová klimatizace.
Druhou generací tramvají jsou tyto vozy Hyundai-Rotem vyrobené ve spolupráci s tureckou firmou Tüvasas. Nesou název Eurotem. Dodáno jich bylo 18 u příležitosti otevření druhé moderní linky i prodloužení té první. Na okrajích města jsou tramvajové linky vedeny v samostatných koridorech uprostřed místních širokých bulvárů.
Interiér korejsko-turecké tramvaje Eurotem, které byly vyrobeny v roce 2016. Nápaditý informační systém zobrazuje trasu, směr i aktuální zastávky, nechybí ani hlášení. Linka T1 jezdí ve společném úseku v intervalu cca 8 minut.
Tramvaj druhé generace (Eurotem) na konečné zastávce Fatih na severozápadním okraji města. Tady v roce 2009 moderní tramvajová doprava začínala, kus za konečnou je vozovna pro první linku. Většina tramvají je polepena reklamou.
Jedna ze tří podzemních zastávek s tramvají CAF první generace z roku 2009. Tramvaje se svými čely nápadně podobají vozům jezdícím ve španělském Bilbau. Dvě ze tří podzemních zastávek leží u místního autobusového nádraží – každá na jedné lince a každá se jmenuje jinak (Otogar a Batigar).
Dvě moderní tramvajové linky jsou obsluhovány třemi typy vozidel. 14 nejstarších pětičlánkových tramvají CAF Urbos 2 z roku 2009 má vzhled podobný tramvajím ve španělském Bilbau. Následovalo 18 tramvají Hyundai Rotem ve spolupráci s tureckým výrobcem Tüvasas a naposledy byly pořízeny 2 turecké tramvaje Bozankaya, kterých má být v budoucnu celkem 15 pro připravovanou třetí linku. Všechny tramvaje jsou plně nízkopodlažní, obousměrné a na nástupiště se dostanete pouze přes turnikety. Na zastávkách je přítomen dozorce, který hlídá tarifní kázeň. Zaplatit můžete buď místní dopravní kartou nebo...
Velkolepý přednádražní prostor místního autobusového nádraží pro dálkové spoje. Najdete ho na severozápadním okraji města, do kterého se odtud dostanete oběma tramvajovými linkami.
Velká odbavovací hala autobusového nádraží je obklopena jednotlivými odjezdovými stáními. Železnice do Antalie bohužel nevede, pro spojení se světem tak kromě letadel zbývají už jen autobusy.
Druhá linka moderních tramvají má takto velkolepě zastřešená nástupiště, která jsou od okolí oddělena zábradlím a turnikety. I zde na dodržování tarifní kázně dohlížejí zřízenci. Zaplatit můžete i pouhým přiložením platební karty.
Nejnovější generace tramvají od tureckého výrobce Bozankaya na severní konečné linky T3. Trať zde pokračuje ještě asi kilometr a na jejím konci je vozovna pro tuto linku. Linka T3 sem dojela teprve v roce 2019.
Interiér nejnovějších tramvají Bozankaya. Antalya má zatím dvě, dodané v roce. Celkem by jich ale mělo být až 15 pro plánovanou třetí moderní linku, která se oddělí od linky T3 a povede na jihozápadní okraj města.
Konečná linky T3 Müze, neboli místní historické muzeum, kde můžete přestoupit na nostalgickou linku T2 směr centrum. K členitému mořskému pobřeží, které lemuje i výstavní park a hotelové resorty, je to odtud jen pár metrů.
První tramvajovou linkou v Antalii byla tato nostalgická pobřežní linka T2 vedená historickým centrem, otevřená v roce 1999. Zde na západní konečné Müze, kde se potkává s modrní linkou T3. Z pokusů o propojení obou linek zatím sešlo, hlavně asi kvůli jednokolejnosti nostalgické linky.
Křižování dvou nostalgických tramvají na lince T2 v historickém centru. Trať pro tuto linku je jednokolejná s výhybnami. Při 30minutovém intervalu stačí jedna – na lince jezdí pouze 2 soupravy. Celá linka je dlouhá téměř 5 km.
Nostalgická tramvajová linka číslo 2 v centru je v provozu od roku 1999 a vede historickým centrem i podél skalnatého pobřeží s malými plážemi a hotelovými resorty. Na trase jsou 3 výhybny, ale při intervalu 30 minut se používá pouze jedna. Na koncích jsou klasická obratiště. Linku obsluhují dvě soupravy ojetých tramvají MAN a Düwag s vlečnými vozy původem z německého Norimberku z přelomu 50. a 60. let 20. století. K dispozici jsou celkem 3 soupravy, které nedávno dostaly slušivý červený nátěr. Každý vůz je na čele označen číslem vozu, nikoli číslem linky. Po nástupu do tramvaje je potřeba...
Na nostalgické lince T2 jezdí tyto ojeté soupravy MAN a Düwag původem z Norimberku s vlečnými vozy. V nich sedí vpředu průvodčí, který kontroluje jízdenky a zavírá dveře. Nastupuje se pouze předními dveřmi každého vozu.
Nostalgická tramvajová linka T2 lemuje mořské pobřeží v centru Antalie, které leží na skalnaté vyvýšenině a poskytuje skvělé výhledy nejen na moře, ale i na okolní hory. Nostalgická linka slouží hlavně turistům, užitečná je ale také pro místní v obytné čtvrti v jihovýchodní části centra.
Nostalgická tramvaj původem z Norimberku projíždí přes další z výhyben na jinak jednokolejné trati. Tu lemují palmy a rušná ulice plná nejrůznějších obchodů a restaurací.
Pro linku T2 jsou k dispozici 3 soupravy motorových a vlečných vozů z přelomu 50. a 60. let 20. století. Nedávno dostaly červený nátěr. Každý vůz je na čele označen evidenčním číslem od 1 do 6 (označení linky zde nenajdete).
Na severovýchodní větvi tramvajové linky T1 leží poměrně daleko od centra uprostřed ničeho velký areál Expo, který sloužil primárně pro stejnojmennou světovou výstavu v roce 2016. V tomto automatu si můžete koupit nebo dobít místní čipovou kartu, platit ale můžete v MHD i platební kartou.
Každá druhá tramvaj linky T1 je ukončena zde ve stanici Expo. Během světové výstavy v roce 2016 tu byl asi čilý ruch, dnes tu tramvaje vozí vzduch (pokud se v areálu výstaviště nekoná nějaká akce).
V Antalii zajišťuje městskou dopravu asi 850 autobusů, z toho cca 500 sdružených soukromých pod značkou ÖHO. Linky projíždějí i historickým centrem podél linky nostalgické tramvaje, jako tato Temsa.
I když tramvaje pokrývají hlavní hustě osídlené části Antalie (na rozdíl od historického centra je zdejší zástavba poměrně fádní a leží na rovinaté ploše města), bez autobusů by se dvoumilionová aglomerace neobešla. Na provozu linek MHD se podílí jak místní dopravní podnik s červenými vozy, tak i soukromí dopravci sdružení pod značkou ÖHO s autobusy v tyrkysovém nátěru. Většinou tu potkáte vozy standardní délky různých tureckým výrobců. Za pozornost stojí také zdejší autobusové nádraží severozápadně od centra pro dálkové linky s velkou honosnou odbavovací halou a poměrně velkorysou...
Další zástupci tureckých autobusů – Güleryüz a Anadolu Isuzu soukromých dopravců ÖHO v pro toto sdružení typické tyrkysové barvě poblíž severní konečné tramvajové linky T3 na předměstí Varsak.
Menší část autobusů MHD provozuje zdejší dopravní podnik Antalya Ulasim. Od soukromých dopravců ÖHO se liší červeným nátěrem a většinu vozidel tvoří značka BMC. Dopravní podnik má už jen nízkopodlažní autobusy.
Další tureckou značkou autobusů, kterou můžete v Antalii potkat, je Tezeller. Až poměrně moderně vypadající, tento výrobce už nevyrábí autobusy přes 10 let.