Půlmilionové Antverpy leží na severu Belgie v její holandsky hovořící části. Rovinatým městem protéká mohutná řeka Shelda, přičemž většina lidí žije na jejím pravém břehu. S okolní aglomerací mají Antverpy kolem 800 tisíc obyvatel. Východně od centra města leží monumentální hlavní nádraží, kam se sjíždějí regionální i dálkové vlaky z okolí a které je nově průjezdné od severu na jih díky tunelům pod ním. Tunelové trasy také používají tramvajové linky pod centrem města. Tramvajová doprava tu vozí převážnou většinu lidí po městě právě díky kapacitnímu systému tunelů pod centrem, které byly postupně budovány od 70. let. Podél hlavních tramvajových radiál se hlavně v poslední době budují velká záchytná parkoviště. V poslední době vzniklo také několik nových tratí severně od centra v bývalé přístavní čtvrti a v plánu je také ještě více využít některých dosud nedokončené tramvajové tunely v centru.

Hlavní vstupní branou do města je centrální vlakové nádraží s výstavní historickou odbavovací halou kousek východně od historického centra. Pod kusými kolejemi vyrostla dvě patra nových nástupišť s průjezdnými kolejemi pro rychlejší průjezd městem hlavně pro dálkové vlaky a rychlovlaky. Hned vedle hlavního nádraží jsou také podzemní stanice místního tramvajového systému, který i zde funguje na bázi tzv. prémétra, čili podpovrchových tramvajových úseků pod centrem, kam se sjíždí většina místních linek. Systém tunelů, který dnes tvoří tři základní radiály na jih, západ a severovýchod, byl...
Monumentální hlavní nádraží v Antverpách je vskutku důstojnou vstupní branou do města. Od roku 2007 byly zprovozněny tunely umožňující pokračování vlaků od jihu dále na sever a přivedení vysokorychlostních vlaků do Antverp.
Vzorně opravená historická část budovy hlavního nádraží, pod kterým se nově skrývá několik pater nových nástupišť pro průjezdné vlaky. Nově se také dostanete z hlavního nádraží přímo k jednotlivým podzemním stanicím místních tramvají.
I když většina tramvají je v centru Antverp zahloubena pod zemí díky síti tunelů tzv. prémétra, přeci jen se pár povrchových tramvajových tratí v centru najde, a to třeba zde přímo před hlavním vlakovým nádražím, kde druhé straně přednádražního náměstí vévodí poněkud nevkusný hotel. Normálně zde končí linka 12 prodírající se čínskou čtvrtí a úzkými uličkami centra, v době návštěvy sem ale byla zkrácena podobná doplňková linka 11 s provozem sólo tramvají PCC.
Ještě blíže historickému centru je severojižní povrchová linka 1, která projíždí i touto důležitou křižovatkou na náměstí Franklina Roosevelta. Tady se k ní připojuje nejnovější linka 24 a skrz křižovatku dál do historického centra vede též doplňková linka 11. Nejčastěji v Antverpách potkáte právě tento typ tramvají Siemens MGT6 z let 1999-2012.
Na nejnovější lince 24 byl na náměstí Franklina Roosevelta zachycen nejstarší typ tramvají v Antverpách – dvojice belgických sólo vozů koncepce PCC, jejichž poslední kusy (zachycené zde) byly vyrobeny v roce 1975. Aktuálně se však do Antverp chystá velká dodávka nových tramvají CAF, která by měla dlouhý život vozů PCC definitivně ukončit.
Z náměstí Franklina Roosevelta západně od historického centra vyjíždí řada příměstských autobusových linek, které bývají sdruženy do jednotlivých číselných svazků. Ty mnohdy vedou poměrně daleko za město a v souhrnu přijíždějí do Antverp zpravidla v intervalu 15-30 minut. Všechny linky, městské i příměstské, zde provozuje dopravce De Lijn, v podstatě národní dopravce ve vlámské (holandsky mluvící) části Belgie. Velmi častým jevem na příměstských i meziměstských linkách jsou kloubové vozy.
Zastávka povrchové severojižní linky 1 „Opera“ uprostřed klidové zóny v centru, kde lze přestoupit na podzemní tramvajový tunel, kam jsou přesunuty všechny tramvajové linky mířící pod širokým korytem řeky Sheldy na západní předměstí Antverp. Toto je zatím nejnovější zástupce tramvají – Bombardier Flexity 2.
Většina tramvají je v centru ukryta v podzemních tunelech, které byly budovány postupně od roku 1975 a ani dodnes nejsou všechny používány. Základní kostrou tramvajové dopravy jsou tunely, které se potkávají v centru kousek pod hlavním nádražím a směřují na západ, jih a severovýchod. Ve společných úsecích jezdí až 4 linky, každá v 10minutovém intervalu.
Základní tunelové osy pod centrem využívají vždy 4 tramvajové linky, každá jezdící v intervalu 10 minut. Kromě tunelů jezdí i některé tramvaje v centru na povrchu (základní linky 4, 7 a 24 – dvacetčtyřka je nejnovější a vede částečně v souběhu podél nejnovějšího tunelu pro linky 8 a 10). Z tramvajových linek se vymykají doplňkové linky 11 a 12, které jsou provozovány v nejstarších sólovozech a které se proplétají úzkými uličkami zdejšího centra. Antverpské tramvaje míří i poměrně daleko za město, kde se u nich budují velká patrová záchytná parkoviště. Během posledních 5 let vzniklo severně od...
Schéma tramvajových linek v Antverpách, kterých je celkem 13 a většinou mají interval 10 minut. V centru je velká část linek vedena pod zemí. Místa s hvězdičkou jsou přestupní body, kde je návaznost autobusových linek, většinou těch příměstských. Pro klasické městské linky už díky rozvinuté kolejové síti mnoho práce nezbylo.
Pro lepší orientaci v podzemní tramvajové spleti pod centrem slouží tyto linkové tabule. Zde ve stanici Diamant poblíž hlavního nádraží jezdí společně z centrální křižovatky na jih tyto linky.
Ukázka jízdních řádů tramvajových linek. Zatímco nejnovější linka 24 je jednou ze základních linek (která na rozdíl od většiny ostatních vede pouze po povrchu i v poměrně dlouhém souběhu s nejnovější tunelovou trasou), linka 11 je pouze doplňková a je provozovaná v sólo vozech PCC.
Podzemní stanice Opera a páteřní linka 3, která spojuje centrum s předměstími, u jejíž koncových stanic jsou vybudována velkokapacitní záchytná parkoviště. V této stanici v centru se tento hlavní západní tunel kříží s poměrně novým tunelovým prodloužením pro linku 10 od východu, která používá dlouho nedostavěný tunel, ve kterém zbývá zprovoznit ještě 5 zastávek (jezdí tamtudy i linka 8). Z něj také odbočuje severovýchodním směrem dosud nezprovozněný tunel, který je v plánu obsadit tramvajemi do roku 2026.
Podzemní stanice Sport na severovýchodní tunelové trase z centra, která byla zprovozněna až v roce 1996. Používají ji linky 2, 3, 5 a 6 směřující do severovýchodních a východních předměstí. Sem by měl být v budoucnu napojen další odlehčovací tunel z centra propojující tuto trasu s východním tunelem pro linky 8 a 10.
Nejnovější konečná z roku 2019 u místního nového přístavu, v pozadí s moderní přístavbou přístavního domu od Zahy Hadid. Zde končí nejnovější linka 24 mířící do centra a v souběhu s jedním z podzemních tunelů na jihovýchod města.
Jeden z několika zvedacích mostů na trase nové linky 24 v přístavní čtvrti, která v posledních letech prochází přeměnou z průmyslové čtvrti na obytně-administrativní. Tady také v posledních 5 letech přibylo několik tramvajových tratí, část nových kolejí byla ale po dostavbě trasy linky 24 opuštěna.
Zelené náměstí v centru před místní katedrálou je jedním z největších náměstí v Antverpách a na povrchu zde můžete nastoupit do tramvajové linky 4 i městských a příměstských autobusů směřujících na jih.
Krátká doplňková linka 11 vede na povrchu kolem hlavního nádraží a úzkými uličkami historického centra zajíždí až do jeho útrob. Na této lince jedí výhradně sólovozy PCC, zde byl zachycen nejstarší provozní vůz z roku 1960 v nátěru inzerujícím zdejší dopravní muzeum.
Interiér již téměř historických sólovozů PCC, které jezdí na doplňkových linkách 11 a 12 prodírajících se úzkými ulicemi historického centra. Novější vozy jezdící i na základních linkách ve dvojicích už mají interiér výrazněji modernizovaný.
Veškerou městskou dopravu a také příměstské autobusy provozuje v Antverpách národní dopravce De Lijn, který je v podstatě monopolním veřejným dopravcem v celé severní části Belgie (kromě Bruselu). Díky tomu funguje jednoduchá tarifní integrace, kdy třeba s celodenní jízdenkou můžete jezdit libovolně v kterémkoli městě nebo lince v celé síti De Lijn. V Antverpách tedy jezdí typické bílé tramvaje a autobusy se žlutými a šedými doplňky. I když na hlavních linkách jezdí cca 145 nízkopodlažních tramvají dvou generací (vyráběných v letech 1999-2018), potkáte v Antverpách ještě poměrně hodně starých...
Sem do čínské čtvrti se z přednádražního náměstí noří krátká doplňková linka 12. V době návštěvy ale tato trať složená z několika jednosměrných úseků procházela rekonstrukcí.
Východní konečná Groenenhoek krátké doplňkové linky 11 a sólovůz PCC z roku 1961 v nynějším korporátním nátěru dopravce De Lijn, který provozuje většinu MHD i autobusových linek v severní polovině Belgie.
Konečná linek 2 a 3 u nového záchytného patrového parkoviště Merksem na severovýchodním předměstí. V době návštěvy se ve městě konal maratón a byla posílena právě linka 3 spojující dvě největší záchytná parkoviště. Vedle se jsou oba typy nízkopodlažních tramvají, kterých tu jezdí už 145. Mezi nejstarší a nejnovější dodanou nízkopodlažní tramvají je rozdíl 19 let.
Nejnovější kapacitní záchytné parkoviště u zastávky Linkeroever na západní radiále na předměstí za řekou Sheldou. Na již existující trati kvůli tomu vznikly nové zastávky přímo u parkoviště. Z centra sem jezdí linky 3, 5 a 9 v souhrnném intervalu 3-4 minuty.
Nová zastávka poblíž nového patrového parkoviště P+R Linkeroever na západní tramvajové radiále. Souběžně s tramvajemi tu jezdí i příměstské autobusové linky osmdesátkové řady podél železniční trati směrem do Gentu.
Na západní konečné linky 3 Zwijndrecht, kam mimořádně kvůli maratónu jezdila i prodloužená linka 9, se fotí místní politička s tramvají, patrně kvůli nedávno otevřenému kapacitnímu parkovišti. I na této konečně najdete velké záchytné parkoviště. Ostatně kvůli parkovišti ve východní části města třeba vznikla linka 8, která využívá tramvajový tunel od východního okraje města do centra.
Starší kloubový VanHool místního monopolního dopravce na západní konečné tramvají ve Zwijndrechtu. Odtud pokračují příměstské autobusy dál na západ do zdejší aglomerace. Část linek ale pokračuje podél tramvaje směrem k centru na terminál Van Eedenplein na břehu řeky Sheldy.
Jedna z 84 tramvají Siemens dodávaných v letech 1999-2012 jezdí v duhovém polepu na lince 4, která obsluhuje jižní předměstí Antverp. Některé tramvaje tohoto typu byly v minulosti zapůjčeny na pobřežní tramvajovou trať Kusttram, která lemuje celé pobřeží Belgie.
Nejstarší tramvajové vozy koncepce PCC potkáte i na běžných linkách, jako zde poblíž jižní konečné linky 7, která projíždí centrem po povrchu a míří do nové konečné v místní znovuzrozené bývalé přístavní čtvrti Eilandje.
Jedna z mála městských autobusových linek a typický místní autobus nizozemského výrobce VDL. Městské autobusové linky jsou číslovány od 13 do 36 (tedy prolínají se s některými tramvajovými) a je jich celkem 12. Většinou mají celodenní interval 15 minut.
Kloubové autobusy potkáte v Antverpách pouze na příměstských linkách, jako například zde na lince 410 v zastávce u hlavního nádraží, která jezdí v 15minutových intervalech daleko na východ.
Vstup do unikátní technické památky – 90 let starého pěšího tunelu pod řekou Sheldou. Z jednoho břehu na druhý se sice můžete svézt každé 2 minuty tramvají, ale návštěva tohoto tunelu stojí za to – už jen kvůli původním dřevěným eskalátorům na obou koncích.
A zde jsou ony 90 let staré dřevěné eskalátory, které vás dostanou do hloubky 32 metrů, kde vede půl kilometru dlouhý pěší tunel pod řekou Shledou spojující centrum Antverp s jeho západním předměstím.
Díky rozvinuté tramvajové síti v Antverpách mnoho páce pro autobusy nezbylo. Přesto tu najdete 12 čistokrevných linek MHD čísel od 13 do 36, které doplňují tramvaje hlavně v jižní části města. Na nich potkáte hlavně standardní autobusy typu VDL. Mnohdy až do centra města ale zajíždějí i četné příměstské autobusové linky se směrových svazcích obsluhující i poměrně vzdálené oblasti v aglomeraci. Příměstské linky jsou číslovány dvouciferně i tříciferně, například svazek směřující na východ má čísla od 80 výše, linky na sever mají číselnou řadu 600 a 700 a linky na východ začínají čtyřstovkou....
Původní kusé koleje v obří dvoraně hlavního antverpského nádraží jsou nyní určeny pro zde ukončené příměstské a meziměstské vlaky. Průjezdné dálkové vlaky včetně rychlovlaků mají od roku 2007 nová podzemní nástupiště ve dvou úrovních pod původním nádražím. Kromě moderních elektrických jednotek potkáte na regionálních vlacích i starší kousky. Tyto jednotky byly vyrobené v počtu 44 kusů ve druhé polovině 70. let.
A zde na hlavním nádraží k vidění asi nejstarší provozní elektrické jednotky v Belgii z počátku 70. let se skládacími dveřmi, samozřejmě v průběhu života zmodernizované.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM