Hlavní město Baskicka, specifického severošpanělského regionu s vlastním jazykem i poměrně nezávislou samosprávou, má se svou aglomerací asi milion obyvatel. Jeho osídlení se táhne po obou březích řeky Nervión, která posléze ústí do Atlantského oceánu, a je tvarováno strmými okolními kopci. Ty jsou ale také hustě osídleny a cestu do nich zkracují rozličné lanovky a šikmé výtahy. Páteří dopravy je metro, které vzniklo v roce 1995 z původní příměstské železnice. V centru vede pod zemí, jinak částečně po povrchu a zasahuje až daleko za město západním a severozápadním směrem. K tomu nedávno přibyla další krátká podzemí linka, která sdružuje modernizované elektrické příměstské vlaky. Po městě jezdí také pouliční tramvaj, ale mnohem větší slovo tu mají autobusy, které jsou už z velké části poháněny elektřinou. Městské jsou červené, regionální zelené. Zapomenout nelze ani na klasickou regionální železnici a speciální úzkokolejku do hor, která v aglomeraci plní úlohu časté příměstské dopravy. A výčet dopravních zajímavostí nelze uzavřít bez unikátního gondolového mostu přes řeku poblíž jejího ústí do moře. Až na tento most je vše tarifně integrováno do systému Barik, což je i název pro dopravní čipovou kartu, kterou uznávají všichni dopravci i druhy veřejné dopravy.

Metro funguje v Bilbau od roku 1995. Tehdy vznikla první linka L1 díky novému tunelu pod centrem města. Dál na západ pak převzala stopu původní úzkorozchodné příměstské železnice a díky tomu mu už úzký rozchod zůstal. Svezete se ale prostorně díky 2,8 m širokým vozům složeným do čtyř- nebo pětivozových souprav. Povrchové úseky na okrajích aglomerace jsou často kombinovány se zahloubením pod centry jednotlivých městeček na trase. Původní trasa metra má dnes dvě větve a obě směřují západním směrem poměrně daleko za vlastní Bilbao. Všechny podzemní stanice vypadají stejně – nezaměnitelný ráz jim...
Páteří dopravy v Bilbau je červená trasa metra z roku 1995, která obsluhuje nejosídlenější části aglomerace včetně vzdálených předměstí na západě. Svezete se 72 čtyř- nebo pětivozovými průchozími soupravami. Většina stanic mimo centrum města je povrchových.
Interiér průchozích souprav metra na linkách L1 a L2, které byly vyráběny v letech 1995-2009 v téměř nezměněné podobě místním výrobcem CAF.
Všechny podzemní stanice metra mají totožný vzhled od architekta Normana Fostera. Intenzita osvětlení se mění v závislosti na přítomnosti vlaku metra ve stanici.
Úzký rozchod kolejí zdědilo metro po regionální železnici, v jejíž stopách vede velká část linky L1 do vzdálených předměstí na severozápadě. Na konci trasy je dokonce jednokolejný úsek. Pod centry některých městeček se povrchová trasa zavrtává pod zem.
Schéma tras původních linek metra L1 a L2 ukazuje, kde je podél řeky Nervión a u Biskajského zálivu nejhustší zalidnění. Na plánku ještě nenajdete linku L3, i když funguje už od roku 2017.
Na strohé betonové obložení stanic navazuje i stejná podoba eskalátorových tunelů a přístupových chodeb. Stejně vypadají i stanice nejnovější linky L3.
Na linkách L1 a L2 se střídají čtyř- a pětivozové soupravy. A na trase se často střídají také mosty a tunely jako zde u stanice Bolueta jihovýchodně od centra Bilbaa. Tady se dalo dřív přestoupit na regionální úzkorozchodný vlak, místo něj sem nově ale prodloužili tramvaj.
Ve společném úseku linek L1 a L2 se ve špičkách jezdí každé 2-3 minuty. Tento jihovýchodní koncový úsek byl zprovozněn v roce 2005.
Tunely se střídají s povrchovým vedením také v původním regionálním úseku, kde dřív jezdila úzkorozchodná železnice. Dodatečně zde byly některé stanic pod centry místních městeček zahloubeny. Druhá větev pro linku L2 do jihozápadních předměstí Bilbaa je převážně podzemní.
Schéma linek metra v Bilbau, kde už je zakreslena také třetí nejnovější linka, která vznikla tunelovým propojením původních linek regionální železnice Euskotren.
Stejně jako jsou standardizované podzemní stanice, patří k nim i vstupy do nich v podobě skleněných bublin rovněž od architekta Fostera. Tady na vzdáleném předměstí na břehu řeky Nervión jezdí linka L2 a do centra Bilbaa se dostanete zhruba za půl hodiny.
Tyto typizované bubliny jsou vstupy do metra. Hlavní trasa protíná centrum Bilbaa a nad ní vede zklidněná ulice pouze pro autobusy. Stanice Abando se nachází u hlavního vlakového nádraží.
Strohé betonové kazetové ostění velkých jednolodních stanic metra je doplněno červenými informačními tabulemi a intenzita osvětlení stanic se mění v závislosti na přítomnosti vlaku ve stanici. Také vstupy do metra mají svébytnou a jednotnou podobu prosklených bublin doplněných subtilními totemy se znakem metra. Ve společném úseku jezdí linky L1 a L2 v souhrnném špičkovém intervalu 2-3 minuty a svezete se průchozími červenostříbrnými jednotkami s drátěnými stropními podhledy. Tyto vozy v mnoha ohledech připomínají soupravy M1 pražského metra. Kvůli rostoucí poptávce i novým stanicím bylo k...
Komu by výrazný vstup do metra jako orientační prvek nestačil, má k dispozici ještě vysoký sloup s logem metra. Stanice linky L2 Santurtzi leží poměrně hluboko a s povrchem ji spojuje krátká podzemní automatická lanovka.
Přímo ve stanici metra Santurtzi na západním okraji aglomerace dojdete krátkou chodbou k podzemní automatické lanovce, která vás doveze o něco blíž zemskému povrchu a její koncová stanice nese název Mamariga.
Schéma nejnovější linky metra M3, která propojuje původní trasy úzkorozchodné regionální železnice Euskotren. V souhrnném podzemním úseku jezdí vlaky každých 5 minut. Tunel v severní části centra Bilbaa byl otevřen v roce 2017.
Podzemní stanice nové linky M3 vypadají stejně jako u červené linky, jen s tím rozdílem, že všechny informační tabule jsou modré. Baskičtina nabízí svérázné názvy stanic a většinou v nich nechybí písmeno X. Tato stanice je výjimkou.
Nejnovější linku metra M3 provozuje společnost Euskotren, která zároveň provozuje regionální úzkorozchodné vlaky ve velké části Baskicka. Tímto vlakem dojedete z Bilbaa až téměř k francouzským hranicím. Vyhraďte si na to ale dost času.
Interiér nových elektrických jednotek Euskotren, kterými se svezete na lince M3. K dispozici pro celou síť tohoto dopravce jich je 58 a byly vyrobeny CAFem v letech 2011-8.
Východní konečná linky M3, kde končí část vlaků a část pokračuje dále na východ do vzdálených končin Baskicka. Odtud jezdí vlaky do centra každých 5 minut, dál za město jezdí jednou za půl hodiny. V této stanici navazuje šikmý výtah, který vás vyveze do čtvrti Kukullaga ležící na kopci nad údolím.
Poměrně velkolepá konečná stanice linky M3 Kukullaga s navazujícím šikmým výtahem. Poblíž se nachází také jedno z dep dopravce Euskotren. Další stanice směrem do centra už jsou podzemní.
A zde ještě detail šikmého výtahu neboli pozemní lanovky, která spojuje čtvrť Kukullaga se stanici metra M3. Nahoře najdete na typickém metrototemu logo dopravce Euskotren (stejný sloup se používá i u původních linek ale s jiným logem).
Vstup do stanice metra M3 Zurbaranbarri opět s logem dopravce Euskotren. Tato železniční síť díky nákupu nových elektrických jednotek a přebudování části tratí nabízí vysoký cestovní komfort i ve vzdálených hustě osídlených oblastech podél severního pobřeží Biskajského zálivu.
Další ze šikmých výtahů, které usnadňují obyvatelům kopcovitých čtvrtí Bilbaa dostat se pohodlněji od metra ke svým domovům. Tento ve tvaru písmene B vozí obyvatele sídliště Arabella od stanice linky M3 Zurbaranbarri.
Od roku 2017 slouží Bilbau třetí linka metra M3, která má morou barvu. Vznikla tunelovým propojením původně samostatných úseků příměstské úzkorozchodné železnice, kterou provozuje dopravce Euskotren. Nové podzemní stanice leží pod hustě osídleným severním svahem Bilbaa a společný úsek, ve kterém jezdí vlaky v souhrnném intervalu 5 minut, má 7 stanic, z toho 5 podzemních ve stejném designu jako červené metro, jen s modrými informačními tabulemi. Ve stanici Casco Viejo lze přestoupit na červené metro, na dalších stanicích navazují různé pozemní lanovky i šikmé výtahy, protože terén je zde velmi...
A tímto šikmým výtahem se dostanete od parkoviště na břehu přístavního zálivu do čtvrti Getxo ležící na místním útesu, kudy projíždí linka metra L1. Cesta tímto výtahem je zdarma, musíte ale mít místní dopravní kartu.
Bilbao má také pouliční tramvaj – na jediné lince centrem města vás svezou tyto krátké tramvaje CAF Urbos s čely ve tvaru písmene B. V nejhistoričtějším centru je tramvajová trať jednokolejná a míjení tramvají umožňují výhybny a poměrně dlouhý špičkový interval – 12 minut. Linka vede také klem hlavního nádraží (zastávka Abando).
Trasa a jízdní řád jediné tramvajové linky v Bilbau. Trasa byla postupně zprovozňována od roku 2002 a na rozchodu 1000 mm ji provozuje místní železniční dopravce Euskotren. To také umožnilo poslední prodloužení linky ve stopě příměstské železnice. Nyní má linka 16 zastávek a necelých 8 km.
Pouliční tramvaj obsluhuje také moderní zástavbu severně od historického centra, které vévodí supermoderní Guggenheimovo muzeum. Bohužel většina ze zdejších 10 tramvají je oblepena celovozovou reklamou i přes okna.
V roce 2022 byla tramvaj prodloužena o 2 km ze zastávky Atxuri po kolejích regionální železnice Euskotren až sem ke stanici metra Bolueta. Po regionálních vlacích tu ještě zbylo původní vysoké nástupiště – tramvaj zastavuje o kousek dál. Vlaky tudy dřív jezdily dál do centra až do konečné stanice Atxuri, kde je dnes tramvajová vozovna a nyní jsou přesměrovány do společného tunelového úseku značeného jako metro M3.
Jedna z 8 krátkých tramvají přijíždí po původně regionální železniční trati do nové konečné stanice Bolueta. K těmto 25 metrů dlouhým vozidlům byly dodatečně pořízeny ještě dvě delší tramvaje CAF Urbos 3 ze sousedního města Vitoria-Gasteiz.
Historické koncové nádraží Atxuri na kraji centra Bilbaa, které bylo ještě nedávno konečnou stanicí regionálních vlaků Euskotren. V roce 2022 však odtud byla prodloužena tramvaj po železničních kolejích o 2 km dále na východ.
Plně nízkopodlažní interiér zelených obousměrných tramvají CAF Urbos 1. V sousedním městě Vitoria-Gasteiz jezdí velmi podobné, ale o dva články delší vozy.
Tramvajová linka vede nově od nádraží Atxuri podél řeky dál na východ ke stanici metra Bolueta. Místo regionálních vlaků jsou zde nyní uskladněny tramvaje, které provozuje stejný dopravce jako regionální úzkorozchodné vlaky i metro M3.
Městské autobusy v Bilbau mají červenou barvu a nesou obchodní název Bilbobus. Flotila červených autobusů čítá cca 150 vozidel a čím dál víc jich jezdí na elektřinu. V centru jim patří tato ulice vedená přímo nad červenou trasou metra od hlavního nádraží Abando směrem na západ k hlavnímu autobusovému terminálu.
Bilbao obnovuje svou autobusovou flotilu elektrobusy různých značek. V poslední době přibylo těchto futuristických elektrobusů Irizar ieTram. Mnono autobusových linek projíždí tudy kolem hlavního nádraží Abando a obsluhuje kopcovité čtvrti na okrajích města.
Na lince 10 projíždějící pěší zónou v centru můžete potkat také jeden z elektrobusů značky Solaris z roku 2019.
V Bilbau se svezete také pouliční tramvají. Krátká linka o délce necelých 8 km a s 16 zastávkami projíždí historickým centrem města, v jeho nejhistoričtější části jednokolejně. Tramvaje tu od roku 2002 provozuje místní železniční dopravce Euskotren na rozchodu 1000 mm. Interval je ve špičce 12 minut a svezete se krátkými zelenými obousměrnými nízkopodlažními tramvajemi CAF Urbos 1 o délce 25 metrů. Těch má dopravce 8 kusů, k nim přibral ještě dvě podobné, ale delší tramvaje CAF Urbos 2 ze sousedního města Vitoria-Gasteiz. Naposledy byla jediná linka prodloužena o dvoukilometrový úsek podél...
Největší dodávka nových autobusů se v poslední době odehrála v letech 2019-21, kdy bylo dodáno cca 50 hybridních autobusů Mercedes-Benz Citaro, část z nich ve zkrácené desetimetrové verzi. Část linek ukončených v centru se otáčí jednosměrným objezdem ulic v místní části Atxuri poblíž bývalého regionálního vlakového nádraží a nynějšího tramvajového depa.
Další z futuristických elektrobusů v uličkách centra města. Nastupuje se předními dveřmi a pokud máte integrovanou turistickou jízdenku, platí vám i zde. Bilbobus provozuje 37 denních a 8 nočních linek na území Bilbaa. Zejména v okrajových částech je obsluha kombinovaná se zelenými regionálními autobusy Bizkaibus.
Futuristickým Irizarům ieTram předcházely tyto elektrobusy stejné značky, ale s klasickou karoserií, vyrobené v roce 2017. Na fotce je vidět i klasický označník a nechybí ani digitální odjezdový panel.
Detail zastávkových informací na městském označníku. Každá linka má svou barvu, písmenem G jsou označeny noční linky. Přesné časy odjezdů zde nenajdete, pouze intervaly.
Flotila městských autobusů se skládá i z menších vozidel, jako například tento elektrický MAN z roku 2023. Mají tu ale také elektrobusy Mercedes-Benz.
Pestrou flotilu elektrobusů reprezentuje také tento malý Solaris, zachycený v centru poblíž vlakového nádraží Zabalburu. Klasické autobusové linky označené dvouciferným číslem jsou ještě doplněny doplňkovými minibusovými linkami písmenné řady A.
Přímo na náměstí u hlavního nádraží Abando se otáčí elektrobus Solaris na lince 10 a vrací se zpět po ulici vyhrazené jen autobusům a lidem bez auta. Žlutými šrafy je vyznačena jednokolejná stopa místní tramvajové linky.
Zánovní malé desetimetrové hybridní Citaro projíždí kolem výstavní historické budovy koncového nádraží horské úzkokolejky Feve, které najdete pod názvem Concordia hned vedle hlavního nádraží Abando.
Na nejhezčí vyhlídku na Bilbao na kopec Artxanda vás vyveze za 5 minut tato pozemní lanovka, a to v rámci tarifu MHD. Je dlouhá cca 800 metrů a překonává převýšení 226 metrů při úctyhodném sklonu.
Městská pozemní lanovka na vyhlídku Artxanda začíná zde v centru v podzemní stanici a jezdí v intervalu 15 minut. Nedaleko je koncová stanice metra M3 Matiko. Poprvé se mohli touto lanovkou lidé svézt v roce 1915.
Spodní podzemní stanice lanovky Artxanda v centru Bilbaa. Vozy pocházejí z počátku 80. let minulého století a lanovka se díky vyhlídce nahoře těší velkému zájmu cestujících.
Autobusová doprava je v celém regionu integrována tarifním systémem, jehož základním stavebním kamenem je čipová karta Barik, která vám platí jak na městských, tak regionálních linkách. Městské linky mají dvouciferné číslo a jezdí na nich červené autobusy pod názvem Bilbobus. Regionální linky mají čtyřciferná čísla a potkáte zde zelené autobusy různých dopravců. Regionální linky zajišťují dopravu i v těsném okolí Bilbaa, kde ještě jezdí také metro. Městských linek je kolem 40, regionálních linek cca 150. Doprava neutichá ani v noci a speciální autobusová linka 3247 vás za 3 Eura odveze z...
Městská lanovka těsně před svojí horní stanicí Artxanda, odkud se návštěvníkům naskýtá dechberoucí výhled na celé Bilbao. Dostanete se sem ale také autobusem.
Výhled z horní stanice pozemní lanovky na Bilbao. Díky morfologii města sevřeného v dlouhém údolí strmými kopci se můžete z podobných výhledů těšit i v dalších hustě osídlených částech města.
Unikátní gondolový most najdete v západní části aglomerace již mimo vlastní Bilbao poblíž ústí řeky Nervión do moře. Aby mohly plout velké lodě až do samotného Bilbaa, byl zde zvolen unikátní způsob gondoly na lanech, která jezdí z jednoho břehu na druhý a vozí lidi i auta. Můžete také vyjet výtahem nahoru a projít se po lávce, která drží pojízdný mechanismus pro gondolu.
Gondolový most byl postaven v roce 1893 podle návrhu jednoho ze žáků Gustava Eifella. Dodnes je to jediná spojnice obou břehů řeky Nervión široko daleko. Cena za přepravu člověka bez auta je 55 Centů a přes den jezdí gondola v intervalu cca 8 minut a jízda trvá cca 90 vteřin.
Detail gondoly zavěšené na 45 metrů dlouhých lanech, na kterou na březích navazuje místní silnice. Pro pěší jsou určeny postranní kabiny. Od roku 2006 je 165 metrů široký most součástí UNESCO.
Kopcovité západní předměstí Portugalete v blízkosti gondolového mostu (v pozadí) pomáhá překonat místní svahy také soustavou šikmých travelátorů.
Další pozemní lanovkou, na které můžete použít turistickou dopravní kartu Barik, je od Bilbaa poměrně vzdálená dráha do vesnice Larreineta na západní okraji agloemrace s výhledy na údolí i s pozoruhodnými přírodními útvary na náhorní plošině jižně od horní stanice lanovky.
Pozemní lanovka na Larreinetu funguje od roku 1926 a používají ji jak turisté, tak místní. Zatímco původní kabina byla zachována v podobě muzejního exponátu vystaveného u horní stanice, současný provoz zajišťují tyto horizontální kabiny z roku 1985 podepřené ocelovými nohami. Původní modré kabiny byly opatřeny prapodivnými polepy, aby vozy vypadaly co nejpodobněji těm původním.
Interiér vozu pozemní lanovky na Larreinetu. Celá kabina je stále ve vodorovné poloze a je podepřena ocelovou konstrukcí, která ji spojuje s kolejnicemi i tažným lanem. Jezdí se v intervalu 30 minut.
Velká část městských autobusů je ukončena v centru v oblasti mezi hlavním nádražím Abando a bývalým regionálním nádražím Atxuri. K hlavnímu nádraží míří také řada zelených linek, ale velký autobusový terminál najdete na opačném konci centra u stanice metra a příměstských vlaků San Mamés. Moderní podzemní terminál s odděleným prostorem pro lidi a autobusy je ukrytý pod moderní obchodně administrativní budovou vedle městského stadionu a nese název Bilbao Intermodal. Flotilu městských červených autobusů tvoří většinou vozy standardní délky nebo menší. Čím dál víc tu jezdí elektrobusů a to hned...
U horní stanice lanovky na Larreinetu navazuje místní minibus rozvážející lidi do okolních vesnic. Najdete zde také původní dochovaný vůz z roku 1926. Lanovku provozuje baskická železniční společnost Euskotren.
Ke spodní stanici lanovky na Larreinetu vás dovezou dvě regionální autobusové linky z okolních předměstí Bilbaa. Autobusem se také dostanete na metro, které je odtud vzdáleno 3,5 km. Mnohem blíž je to na regionální vlak, který projíždí blízkou čtvrti Trapagaran.
Pod názvem Bizkaibus jezdí regionální autobusy v okolí Bilbaa vlastněné různými dopravci a sdružené v místním dopravním systému, jehož jednotícím tarifním dokladem je čipová karta Barik. Také regionální flotila se postupně obnovuje hybridními, plynovými nebo elektrickými autobusy.
K zeleným autobusům patří také zelené zastávkové přístřešky, které někdy slouží i jako označníky. Na zastávkách regionálních linek se na rozdíl od městských autobusů potkáte s jízdními řády udávajícími konkrétní časy odjezdů z dané zastávky.
Tento Crossway LE určený pro regionální linky je z roku 2014. Samozřejmostí všech autobusů je celovozová klimatizace.
Zastávkový označník i prodejna jízdních dokladů na západním předměstí Bilbaa Portugalete. I když tudy jezdí metro, místní autobusy nad ním už jsou pouze příměstské zelené. I v nich vám ale platí turistická jízdenka pro celou oblast.
Ze západního předměstí Santurtzi jezdí do Bilbaa souběžně s metrem regionální linka 3115. Na ní byl zachycen hybridní autobus Vectia. Tato značka reprezentuje malého španělského výrobce elektrobusů a hybridních autobusů, kterého před pár lety pohltil CAF, resp. Solaris.
Na regionálních linkách v okolí Bilbaa potkáte také autobusy Solaris, které si získaly snadnější cestu na španělský trh po akvizici CAFem. Zde s hybridním pohonem poblíž hlavního nádraží Abando, kam směřuje řada regionálních zelených autobusů.
Starší hybridní MAN na konečné zastávce regionálních autobusů před hlavním nádražím Abando. Ve velké části ulic v centru je maximální povolená rychlost 30 km/h.
Specialitou kopcovitého Bilbaa jsou různé pozemní lanovky nebo šikmé výtahy usnadňující přístup do strmých svahů od stanic metra nebo vlaků. Najdete tu také spíše turistické pozemní lanovky – nejpopulárnější je pozemně-podzemní lanovka na vyhlídku Artxanda. Mnoho šikmých výtahů slouží zcela zdarma a stačí si je přivolat, u některých je přístup regulován čipovou kartou Barik. Další dopravní specialitou je unikátní gondolový most západně od Bilbaa spojující břehy řeky Nervión poblíž jejího ústí do Biskajského zálivu. Gondola zavěšená na 45 metrů dlouhých lanech převáží v krátkých intervalech...
Na lince 3414 začínající poblíž místního stadionu na okraji centra města jezdí kloubové regionální autobusy Volvo s místní španělskou karoserií. Číslování regionálních linek má svůj systém – první dvě číslice značí oblast, ve které linka jezdí. Tuto linku provozuje železniční dopravce Euskotren.
Bilbao Intermodal, hlavní autobusové nádraží v Bilbau, leží v podzemí pod touto moderní budovou, a to od roku 2019 na místě původního povrchového autobusového nádraží. Odjíždí z něj regionální i dálkové linky včetně linky 3247 na letiště a najdete ho na západním okraji centra poblíž místního stadionu.
Podzemní odjezdová stání centrálního autobusového nádraží, kam se dostanete z horního patra pouze s platnou jízdenkou. Nad odjezdovou plochou jsou pokladny jednotlivých dopravců, čekárna i další zázemí. Kousek odtud se dá přestoupit na metro, regionální vlak i tramvaj.
Nedaleké letiště spojuje s Bilbaem autobusová linka 3247 provozovaná místním regionálním dopravcem Bizkaibus ve dvacetiminutovém intervalu. Pro pokrytí vysoké a nárazové poptávky používá tyto patnáctimetrové MANy se speciálními policemi na zavazadla. Cena za zhruba 20minutovou jízdu do centra Bilbaa je 3 Eura.
Hlavní vlakové nádraží leží přímo v centru Bilbaa a nese název Abando. Jedná se o koncové nádraží, kam zajíždějí dálkové i regionální vlaky Španělských drah RENFE na španělském širokém rozchodu. Po cestě můžete vystoupit na jedné z městských zastávek, odkud je to do různých částí města blíže.
Klasická elektrická jednotka příměstského vlaku Renfe na konečné v hale místního hlavního nádraží Abando. Odtud vyrážejí příměstské vlaky Cercanías na linkách C1-C3 do třech různých směrů.
Velkolepá nádražní hala hlavní železniční stanice Abando má velmi výhodnou polohu přímo uprostřed historického centra. Kousek vedle je samostatné koncové nádraží úzkorozchodné horské železnice Feve.
Schéma příměstských vlakových linek Cercanías. Linky C1-C3 jsou klasické elektrické vlaky na širokém rozchodu, linka L4 je úzkorozchodná železnice Feve, která dál pokračuje několika páry vlaků denně do místních hor. Tyto vlaky začínají na samostatném nádraží Concordia a provozuje je také Renfe.
Výčet dopravních prostředků v Bilbau by nebyl úplný bez železnice. Koncové hlavní nádraží Abando přímo v centru slouží pro dálkové a příměstské vlaky Cercanías na širokém rozchodu (odtud vyjíždí 3 linky C1-C3), hned vedle něj je ale další koncové nádraží – Concordia, kde začíná úzkorozchodná železnice jak s motorovými vlaky do místních hor, tak i s elektrickými jednotkami obsluhujícími hustě osídlené údolí jižně od Bilbaa. Tato úzkorozchodná síť je provozována španělskými dráhami Renfe pod značkou Feve (neplést si s úzkorozchodnými vlaky Euskotren sdruženými v linku metra M3).
Vedle hlavního nádraží leží ještě jedno historické nádražíčko Concordia, odkud vyráží úzkorozchodná železnice Feve, provozovaná Španělskými dráhami Renfe. Kromě často jezdících elektrických vlaků tu párkrát denně jedou také tyto motorové vozy na dlouhé trase do místních hor a zase dolů k mořskému pobřeží.
Zhruba jednou za hodinu spojuje centrum Bilbaa s poměrně hustě osídleným údolím úzkokolejka „Feve“, po které jezdí v příměstském úseku tyto pohodlné elektrické jednotky. Jednokolejná trať má poměrně hustě osázené zastávky a dostanete se s ní rychle až do centra Bilbaa.
Tyto úzkorozchodné elektrické vlaky jezdí zhruba každou hodinu po jednokolejné trati malebným údolím mezi Bilbaem a městečkem Balmaseda uprostřed strmě stoupajících hor severních Pyrenejí.
Renfe provozují v okolí Bilbaa také standardní příměstské vlaky Cercanías obsluhující místní aglomeraci na širokém španělském rozchodu. Jedna ze zastávek leží zde poblíž pozemní lanovky na náhorní pošinu Larreineta.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM