Hlavní město Sardinie, největšího italského ostrova, má jen asi 150 tisíc obyvatel, ale dlouhou a bohatou historii. To se odráží také v počtu památek v kopcovitém centru, které leží na jižním pobřeží ostrova. V blízkosti centra je přístav pro trajekty spojující Cagliari s Neapolí či Sicílií. Zajíždí sem také místní ostrovní železnice na historické koncové nádraží. Zhruba 7 km od centra města je mezinárodní letiště dobře dostupné vlakem. Hlavním prostředkem MHD jsou autobusy, které se v poslední době mohutně elektrifikují díky novým elektrobusům, ale na úkor skomírající trolejbusové sítě o 3 linkách, z nichž reálně už byla v provozu jen jedna. Velkou zajímavostí je místní tramvaj využívající původní trasy regionální železnice vedené východní částí města. Říkají jí metro a snad již brzy by se měla prodloužit až k místnímu nádraží. A právě díky tramvaji je v Cagliari silná česká stopa prostřednictvím tramvají Škoda i nových futuristických zastávek od architekta Patrika Kotase.

Novodobá tramvaj v Cagliari využívá původní úzkorozchodnou železniční trať vedenou hustou zástavbou ve východní části města. Po železnici zdědila rozchod kolejí 950 mm a funguje tu od roku 2008. O 7 let později byla prodloužena na severním okraji města po odvážné 2 km dlouhé estakádě k velkému komplexu univerzitní nemocnice uprostřed pouště. Zároveň byla v roce 2015 zavedena krátká druhá linka využívající stávající železniční trať do hor na severu. Tato linka však vede společně s motorovými vláčky jen 4 km na okraj obce Settimo San Pietro. V posledních letech byl původní úsek uvnitř Cagliari...
Tramvajová linka v Cagliari je zde nazývána metrem. Jezdí v intervalu 10 minut po trase bývalé železniční trati ve východní části města. Zatím končí zde v zastávce Republicca. Linka funguje od roku 2008.
Česká stopa v Cagliari – od roku 2008 tady jezdí obousměrné tramvaje Škoda 06T odvozené od kratšího modelu Astra. Nejdříve bylo pořízeno 6 vozidel, poté přibyly další 3 tramvaje. Tramvaj má poměrně málo sedaček a hodně místa na stání.
Hlavní trasa vede ze zastávky Republicca v centru na sever do terminálu San Gottardo. V roce 2015 byla prodloužena na východ k poliklinice a přidala se k ní také linka 2 vedená souběžně s regionální železnicí do obce Settimo San Pietro. Nyní se hlavní trasa prodlužuje dál na jih k vlakovému nádraží.
Původně byla skoro celá trať jednokolejná s četnými výhybnami, v roce 2025 bylo dokončeno zdvoukolejnění skoro celé trasy s výjimkou tohoto úseku poblíž severního terminálu. Kromě českých tramvají tu jezdí také 3 novější tramvaje CAF z roku 2017.
Výjezd z posledního jednokolejného úseku na hlavní trase mezi zastávkami Redentore a San Gottardo. Mezi lety 2023-5 došlo v rámci rekonstrukce trati ke zdvoukolejnění části hlavní trasy, kde se jezdí v intervalu 10 minut.
Jedna z mezilehlých zastávek na hlavní trase vedené ve stopě původní železniční trati ve východní částí Cagliari. Po původní železnici zbyl také rozchod kolejí 950 mm. Prapůvodní tramvajový provoz vedený v ulicích města byl zrušen v roce 1973.
Od roku 2015 končí linka 1 na zastávce Policlinico. Tento skoro 2 km dlouhý úsek byl vybudován zcela nově na vyvýšené estakádě a vede k místnímu velkému areálu univerzitní polikliniky ležící uprostřed pouště daleko za městem. Českou stopu zde kromě tramvají zanechal i Patrik Kotas návrhem řešení zastávek na estakádě.
Příjezd tramvaje do konečné zastávky Policlinico uprostřed volné krajiny severně od Cagliari. Společně s tímto novým úsekem má linka 1 délku cca 8,5 km a jízdní doba je 22 minut.
Konečná zastávka Policlinico nedaleko místního nemocničního areálu, kde sídlí i zdejší univerzita. Aktuálně byl údajně schválen projekt na další prodloužení této linky kolem rozlehlého areálu a dál do obce Sestu o délce 4,5 km.
V terminálu San Gottardo se potkává hlavní linka 1 s krátkou odbočnou větví pro linku 2 do obce Settimo San Pietro. A právě tam jezdí tyto 3 tramvaje CAF, které vedou souběžně s regionální železnicí do hor severně od Cagliari. Vpravo se nachází také společné depo tramvají i regionálních vlaků.
Moderní tramvajová vozovna s navazující estakádou k Poliklinice ve čtvrti Monserrato na severu Cagliari. Zatím tady bydlí 9 českých a 3 španělské tramvaje. Nyní se mají kupovat 4 další pro chystané prodloužení do centra Cagliari.
Od roku 2015 jezdí tramvaje až sem na kraj obce Settimo San Pietro. Trasa je dlouhá 4 km a vede souběžně s regionální železnicí, která pokračuje po jednokolejné neelektrifikované trati do hor na severu. Tramvajová linka 2 zde má konečnou na kusé koleji. Jezdí se v intervalu 30 minut v pracovní dny a 20 minut v neděli.
Interiér tramvají CAF, které zde jezdí v počtu 3 kusů od roku 2017. S ohledem na dlouhý interval linky 2 je občas potkáte i na hlavní lince 1. Jízdní doba linky 2, která vede pustou sardinskou krajinou po jednokolejné trati, je 7 minut.
Pohled z konečné Settimo San Pietro směrem na jih na společný úsek s regionální železnicí zajišťovanou staršími motoráky. Během návštěvy byl ale jejich provoz kvůli výluce v navazujícím úseku přerušen.
Na krátké příměstské lince 2 je také jedna mezilehlá zastávka – Selargius Camelie. V rozvojových plánech je také zdvoukolejnění této trasy společné s regionální železnicí. Že by to bylo nějak urgentně potřeba, je však otázkou.
Tramvaje v Cagliari, které tu nazývají metro, provozuje dopravce ARST. Ten má na starosti také všechny úzkorozchodné železnice na Sardinii včetně tramvajové linky ve městě Sassari. Tento dopravce vlastněný místním regionem provozuje také většinu regionálních autobusových linek, kterých je cca 175. U zrodu novodobé tramvaje v Cagliari stálo 6 obousměrných tramvají Škoda 06T vycházejících z modelu Astra. Tyto pětičlánkové klimatizované tramvaje byly následně doplněny o další 3 exempláře a v souvislosti s prodloužením sítě v roce 2015 byly pořízeny 3 tramvaje CAF, které zajišťují hlavně provoz...
Další záběr z dvoukolejné trasy pro linku 1. Po dlouhé rekonstrukci a zdvoukolejňování některých úseků byla linka 1 znovuotevřena na podzim 2025. Tramvaje mají na četných úrovňových přejezdech preferenci, jízda je tak celkem plynulá.
Zdvoukolejňování trati na lince 1 vedené poměrně hustou zástavbou nebyl až takový problém, protože původní regionální železnice už dříve dvoukolejná většinou byla. Nyní se tedy v tomto ohledu tramvaj vrátila do starých kolejí, což zlepšuje pravidelnost provozu s intervalem 10 minut. Nedaleko odtud leží zrušená zastávka Centro Commerciale, protože přilehlé obchodní centrum bylo nedávno uzavřeno.
Ještě jeden pohled do útrob české tramvaje Škoda 06T, která tu jezdí od začátku provozu nového systému. Nahoře vidíte i schéma trasy obou linek i s mezilehlými jízdními dobami. Tramvaje jsou klimatizované a na podlaze jsou nalepeny reflexní čtverečky zřejmě z dob pandemie covidu jako značení povinných rozestupů cestujících.
Z nynější konečné Republicca se už dlouho staví prodloužení linky směrem do centra města, na pobřežní promenádu a k místnímu vlakovému nádraží. Stavba byla přerušována z různých důvodů, toto aktuální staveniště je z ulice Armando Diaz, která pak pokračuje v podobě pobřežní promenády k nádraží. Kdy bude nový úsek otevřen, je však stále ve hvězdách.
Tady se staví nový tramvajový úsek procházející náměstím Matky Terezy z Kalkaty. Kvůli stavbě je zde přerušeno trolejové vedení pro trolejbusy a možná i bez těchto důvodů jich během návštěvy jezdil jen zlomek.
San Saturnino - zatím jediná hotová zastávka na novém úseku tramvajové trasy Republicca – Matteotti (vlakové nádraží). Tato zastávka už je také uvedena v dopravních schématech a teoreticky už by se sem mohlo začít jezdit.
Nynější jižní konečná místního „metra“ na náměstí Republiky. Tramvajová zastávka má nad sebou vybudovaný i nový dům, na kterém už zdálky láká cestující logo provozovatele místních tramvají. Koleje už ale vedou dál směrem na jih.
Trolejbusy jezdí v Cagliari od roku 1952. Tato linka QEX vyjela o 70 let později ve stopě původní linky 31. A aktuálně byla také jediná, na které šlo trolejbus potkat. Zde na autobusovém koridoru na nábřežní promenádě Via Roma ve centru města.
V Cagliari potkáte trolejbusy značek Solaris a Van Hool. Mezi 18 trolejbusy Solaris jsou také dva dvoudveřové z roku 2016, které mají na rozdíl od svých starších kolegů místo dieselového generátoru pomocné baterie. Kvůli stavebním pracem v souvislosti s prodloužením tramvajové trati je nutné hned v několika úsecích jet bez trolejí.
Dopravní podnik CTM realizuje velkolepý plán elektrifikace veřejné dopravy, a to pomocí obřích nákupů nových elektrobusů. Aktuálně jich má už přes 150 a nejvíce zastoupený je tu model Solaris se 100 standardními a 18 kloubovými vozy. Plně elektrická je třeba linka M od vlakového nádraží na sever k dopravnímu terminálu San Gottardo. V této stopě pobřežního koridoru Via Roma dříve jezdily tramvaje, než byly v roce 1973 zrušeny. Nyní je v plánu sem tramvaje opět vrátit.
Pozůstatky tramvajových kolejí poblíž vlakového nádraží, které zde leží ladem už přes 50 let. Nyní je snad šance, že by se sem mohly tramvaje vrátit. Tento nekonečný projekt ale stále naráží na nějaké překážky – naposledy v podobě nálezu cenných vykopávek v blízkosti nádraží.
Dva z 18 trolejbusů Solaris mají modrobílý nátěr po vzoru nejnovějších vozidel MHD. Ač je nad tímto autobusovým koridorem na Via Roma nataženo trolejbusové vedení, aktuálně ho trolejbusy nepoužívají, protože chybí dráty v nedalekém obratišti před vlakovým nádražím.
V Cagliari jezdí už od roku 1952 také trolejbusy. Aktuálně by měly jezdit na třech linkách, reálně jsme je ale během návštěvy potkali pouze na jedné. Aktuálně jediná provozní trolejbusová linka má označení QEX (Quartu Express) a pojmenovaná je podle severovýchodního předměstí, kam zajíždí. Souběžně s ní by měly být trolejbusy nasazovány na podobné lince 30, která vede s linkou QEX až do centra Cagliari k místnímu nádraží. Další teoreticky trolejbusovou linkou je číslo 5, které obsluhuje severozápadní a jihovýchodní část Cagliari a s linkami 30 a QEX se potkává v centrálním vyhrazeném koridoru...
Autobusovo-trolejbusové obratiště před vlakovým nádražím na náměstí Matteotti. Aktuálně zde také chybí trolejové vedení, nicméně všechny trolejbusy jsou vybaveny nějaký druhem pomocného pohonu. To platí i o těchto vozech Van Hool, kterých bylo v roce 2016 dodáno 14. Poslední 4 mají místo naftového generátoru baterie.
Vzorně opravená historická budova koncového vlakového nádraží, které leží západně od centra a končí zde vlaky provozované státními drahami FS. Přímo před nádražím jezdí řada linek MHD a snad jednou se sem vrátí i tramvaje. Vyjíždí odtud také páteřní elektrobusová linka M pojmenovaná podle cílového předměstí Monserrato.
Rozkopané přednádraží je předzvěstí návratu tramvají po více než 50 letech. Prodloužit se sem má tramvajová linka 1 z náměstí Republiky, přičemž koncová kolej by měla být umístěna vedle nádražní budovy s přímým přestupem na vlaky.
Kolem této honosné budovy jezdí velká část linek MHD i regionálních autobusů v Cagliari, které ve směru od nádraží vedou po nábřežní promenádě dál na východ. Momentálně dominuje linkám MHD flotila těchto Mercedesů z roku 2010, které nahrazují také trolejbusy na linkách 5 a 30. Rychle je ale nahrazují nové elektrobusy.
Ukázka jízdních řádů MHD. Linka QEX vznikla přečíslováním linky 31, která vede velkou část trasy spolu s linkou 30 do severovýchodního předměstí Quartucciu. Podle něj je také speciální trolejbusová linka pojmenována (Quartucciu Express).
Těchto zelených třídveřových trolejbusů s pomocným naftovým agregátem tu jezdí 16 od roku 2012. Jednalo se o první novodobé nízkopodlažní trolejbusy v Cagliari. Po dodání dalších 2 vozů stejného typu a 14 Van Hoolů byly vyřazeny všechny zbývající staré vozy.
Tudy má vést nová tramvajová trať na konečnou vedle vlakového nádraží. Vlevo od budoucího tramvajového tělesa leží autobusové nádraží pro regionální spoje. Momentálně stavbu trati zbrzdil nález historicky cenných předmětů. V rámci stavby se ze země dostávají také původní tramvajové koleje, které zde sloužily do roku 1973.
Souhrn provozních parametrů všech linek MHD v Cagliari. Nejkratší intervaly mají elektrobusové linky 1 a M a také trolejbusová linka QEX. Některé linky jsou označeny písmeny, jejichž význam spočívá v názvu předměstí Cagliari, kam tyto linky směřují.
Historický zastávkový přístřešek poblíž obratiště u vlakového nádraží. Je to také jedno z mála míst, kde lze v automatu koupit jízdenku. Celodenní turistické lístky platí na celou MHD včetně tramvají.
Ve flotile dopravního podniku CTM je také několik málo kloubových autobusů. Tyto Solarisy jsou z roku 2010. Kloubové vozy jezdí například na lince 9 od nádraží do západních předměstí. Novinkou je také 18 kloubových elektrobusů Solaris, které by měly být nasazeny na plánovanou páteřní linku do severovýchodního předměstí Quartucciu se zajížďkou kolem místních pláží na východě.
Tady v centru předměstí Quartucciu končí aktuálně jediná trolejbusová linka QEX, která vznikla v roce 2022 z linky 31. Tuto oblast obsluhuje mírně odlišnou trasou také linka 30 vedená souběžně až do centra Cagliari. Tam mají trolejbusy jezdit také, během návštěvy zde ale byly nasazovány pouze autobusy.
Na konečné trolejbusů na východním předměstí Quartucciu se potkává trolejbus s minielektrobusem Rampini na místní doplňkové lince. V rámci velké elektrifikace autobusové flotily bylo v poslední době pořízeno 22 minielektrobusů značek Karsan, Otokar a Rampini.
Trolejbusy i autobusy MHD v Cagliari provozuje městský dopravní podnik CTM. Pro 3 trolejbusové linky má k dispozici 32 vozidel, z toho 18 značky Solaris a 14 od výrobce Van Hool. Nejstarší vozy jsou z roku 2012 a naopak nejnovější Solarisy i Van Hooly z roku 2016 mají místo pomocného dieselagregátu bateriový pohon. Většina trolejbusů má zelenobílý nátěr, nejnovější jsou modrobílé. Jejich budoucnost je ale značně nejistá, a to hlavně kvůli velkolepému plánu na elektrifikaci autobusové flotily pomocí elektrobusů. Těch jezdí v Cagliari už přes 150 a aktuální plán počítá s nákupem až 236 vozidel...
Západní konečná trolejbusové linky 5, na kterou byly toho času nasazeny autobusy v podání nejstarších Citar z roku 2010. Kousek odtud je zřícenina místního hradu San Michelle s velkým městským parkem. Trolejové vedení sem bylo nataženo teprve v roce 2002.
Náměstím Costituzione s branou do historického centra Cagliari projíždí také linka 6, kde dřív jezdily trolejbusy. Nyní jsou zde nasazovány také nové elektrobusy. Úzkými uličkami kopcovitého centra pak projíždějí minibusy.
Tady ještě zbylo trolejové vedení po lince 6 – tato hlavní ulice stoupá podél křivolakého a kompaktního historického centra od mořského pobřeží směrem na sever.
Trolejové vedení je aktivní také v jihovýchodní části města pro linku 5, která je momentálně zajišťována pomocí autobusů. Rozšířený zastávkový ostrůvek si zde ukrojil z vyhrazeného pruhu pro autobusy.
Setkání elektrobusů dvou délkových kategorií v terminálu Monserrato, kde se také potkávají tramvajové linky 1 a 2. Páteřní elektrobusová linka M odtud vede až do centra Cagliari k nádraží, vede ale jinou částí města než tramvaj.
Přes náměstí Republiky projíždějí trolejbusové linky 30 a QEX kolem tramvajové trati s nynější konečnou uvnitř domu za tímto oranžovým minibusem Menarinibus.
Pro doplňkové linky a linky vedené úzkými uličkami historického centra jsou určeny tyto Mercedesy Sprinter z roku 2010. Postupně je ale střídají nové minielektrobusy.
Interiér modrobílých elektrobusů Solaris. V roce 2023 jich bylo pořízeno 21, od roku 2024 dalších 80 ve standardní a 18 v kloubové verzi. Dvanáctimetrové elektrobusy nedávno přibyly také od výrobce Otokar v počtu 14 vozů. Aktuálně má Cagliari už přes 150 elektrobusů a ambiciózní plán počítá v brzké době celkem s 236 vozy.
Nedaleko vozovny trolejbusů a autobusů poblíž trasy páteřní linky M se potkaly obě generace elektrobusů Solaris. Ty novější mají na střeše navíc dobíjecí pantograf. Kvůli elektrifikaci velké části vozového parku se na několika místech objeví dobíjecí místa prodlužující jeho dojezd. CTM zároveň nedávno pořídil první 3 vodíkové autobusy od stejného výrobce – celkem jich má přijít 15.
Součástí velkého nákupu 140 autobusů Mercedes-Benz Citaro v roce 2010 bylo také 32 kratších vozů Citaro K. Používány jsou třeba na lince 8 projíždějící západní částí historického centra.
Další z minibusů Sprinter od Mercedesu na místně obslužné lince 15 na severním okraji Cagliari. Oranžovou barvu postupně střídá modrobílá a naftu střídá elektřina. Před aktuální dodávkou elektrických vozů tu ještě bylo období klasických i hybridních Urbanwayů od Iveca.
I na relativně nedůležitých zastávkách někdy najdete jízdenkové automaty a odjezdové panely zobrazující aktuální příjezdy spojů. Nevelké Cagliari naštěstí negeneruje příliš velké nepravidelnosti.
Nejvíce elektrobusů je od Solarisu. Ke stovce standardních dvanáctimetrových vozů přibylo aktuálně také 18 kloubových a dokonce 3 na vodíkový pohon – těch má být až 15. Elektrobusová flotila čítá také 14 standardních Otokarů a přes 20 minielektrobusů značek Rampini, Karsan a Otokar. Plně elektrické už jsou páteřní linky M a 1. Před příchodem modrobílých elektrických vozů byly pořizovány oranžovobílé autobusy Urbanway od Iveca a hojně tu ještě potkáte i nejstarší Citara od Mercedesu, kterých bylo v roce 2010 pořízeno 140. Celkem výjimečné jsou tu kloubové autobusy, nasazované hlavně na...
V roce 2024 bylo pro doplňkové linky, jako je třeba tato desítka, pořízeno 7 elektrických minibusů Otokar e-Centro. Jejich delší bratři o délce 12 metrů byli zakoupeni ve 24 exemplářích.
Zelenobílý nátěr těchto kloubových Urbanwayů naznačuje, že mají hybridní, tedy o něco ekologičtější pohon. V roce 2022 jich bylo pořízeno 5, o něco starší jsou ještě 2 oranžové klasicky naftové Urbanwaye.
Provozovatel tramvají i regionálních úzkorozchodných železnic na Sardinii ARST provozuje také regionální autobusy. V poslední době sází na osvědčené výrobky Iveco pocházející z České republiky. ARST provozuje mimo jiné také druhý tramvajový provoz na Sardinii ve městě Sassari.
Hned naproti vlakovému nádraží najdete toto nevábné autobusové nádraží pro regionální linky provozované místním dopravcem ARST. Ten má ve své flotile různorodá vozidla, v poslední době kupuje hlavně Iveca a Solarisy. Potkáte zde ale také starší kloubová Citara z roku 2007.
Regionální dopravce ARST je vlastněný regionem Sardinie a provozuje cca 175 autobusových linek na tomto ostrově. Mezi nejnovějšími vozidly jsou hybridní Solarisy a také Iveca Crossway. Tento dopravce provozuje také místní vlakové a tramvajové linky na celém ostrově.
Jeden z nejnovějších hybridních Solarisů z roku 2024 dopravce ARST na regionální lince 171 navazující na tramvajovou linku č. 2 na nádraží v Settimo San Pietro na úpatí místních kopců. Kvůli opravě regionální trati, po které pokračují motorové vlaky do hor, byla část trasy nahrazena autobusovou dopravou. Na této trati jezdí cca 10 párů vlaků denně.
Na hlavních tratích Sardinie, kde vlaky provozují státní dráhy FS, potkáte i tyto nejnovější hybridní vlaky, které kombinují dieselový a elektrický pohon. Celkem pořídily v poslední době italské dráhy 110 těchto jednotek pro různé italské regiony. Tyto vlaky jsou již připraveny na elektrifikaci hlavní tratě z Cagliari do Oristana.
Schéma normálněrozchodných železničních tratí v Sardinii, které čítají 430 km. Na východě končí klasická železnice právě v Cagliari na místním koncovém nádraží. Hlavní trať nyní prochází elektrifikací v úseku do západosardinského města Oristano. Kromě této sítě existují na Sardinii ještě úzkorozchodné tratě, kde vlaky provozuje dopravce ARST.
Dlouhou historii železnice na Sardinii připomíná tento pomník v podobě parní lokomotivy v nedávno zrekonstruované dvoraně nádražní haly, za kterou se nacházejí kusé koleje. Z nich vyjíždějí v krátkém souhrnném intervalu vlaky směrem na západ.
Do centra Cagliari zajíždí také místní regionální železnice propojující jih se severem ostrova. Vlaky na normálním rozchodu provozují italské státní dráhy FS a chystá se elektrifikace páteřní dvoukolejné trasy z Cagliari. Na to už jsou připraveny nové hybridní vlakové jednotky Hitachi, které umí kombinovat elektrický a naftový pohon. Díky souhrnnému intervalu 20 minut se pomocí vlaků dostanete rychle také na místní nedaleké letiště Elmas, u kterého vyrostla v roce 2013 nová zastávka. Hned u vlakového nádraží najdete kromě obratiště linek MHD také autobusové nádraží pro regionální spoje...
Od roku 2013 zastavují vlaky na hlavní trati od západu do Cagliari také u místního letiště. Díky tomu se vlakem dostanete do centra Cagliari za pouhých 8 minut. Vlaky zde jezdí cca každých 20 minut. Nové sloupy trolejového vedení předznamenávají blížící se elektrifikaci této hlavní dvoukolejné tratě.
Přístupová cesta z letiště v Cagliari k nedaleké železniční zastávce. Už 13 let se můžete z letiště do Cagliari dostat pohodlně a rychle vlakem. Samotné letiště Elmas je od města vzdáleno pouhých 7 km a v roce 2003 prošlo zásadní modernizací.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM