Metro v Kalkatě vyjelo jako první v Indii v roce 1984. Tehdy ještě na krátkém úseku v centru. Postupně, o 10 let později se první severojižní linka opět o něco rozrostla a poslední její úsek na severu byl otevřen v roce 2022. Tato základní linka je vedena většinou pod zemí, pouze na okrajích vyjíždí na denní světlo. V pětiminutových intervalech tu jezdí osmivozové soupravy dvou generací, ve špičkách beznadějně přeplněné, naštěstí však klimatizované. Zejména v centru není úplně lehké najít vstup do metra, obvykle obložený různými obchody nebo reklamou. Před vstupem na nástupiště je potřeba...Metro v Kalkatě vyjelo jako první v Indii v roce 1984. Tehdy ještě na krátkém úseku v centru. Postupně, o 10 let později se první severojižní linka opět o něco rozrostla a poslední její úsek na severu byl otevřen v roce 2022. Tato základní linka je vedena většinou pod zemí, pouze na okrajích vyjíždí na denní světlo. V pětiminutových intervalech tu jezdí osmivozové soupravy dvou generací, ve špičkách beznadějně přeplněné, naštěstí však klimatizované. Zejména v centru není úplně lehké najít vstup do metra, obvykle obložený různými obchody nebo reklamou. Před vstupem na nástupiště je potřeba projít turniketem, vstupenkou je čipová karta nebo žeton s čipem, který pořídíte u pokladny po nahlášení cílové stanice (při výstupu stačí žeton vhodit do turniketu). Jízdné je odstupňováno podle vzdálenosti a začíná na 5 rupiích, což je v přepočtu cca 2 Kč. Ve vozech metra je vždy část vyhrazena pro ženy. Podzemní nástupiště nejstarší linky jsou ponurá a těžký vzduch tu pomáhají rozhýbávat obří větráky. S poměrně nepřehlednými informačními cedulemi tu kontrastují displeje s informací o aktuálním příjezdu nejbližší soupravy.
Nové stanice metra, ať už na lince 1, nebo na dalších linkách, vypadají o poznání lépe a honosněji, a o to více kontrastují s okolní špínou kalkatských ulic. Druhá zelená linka byla otevřena teprve v roce 2020 a spojuje východní okraj centra s novou luxusní čtvrtí Salt Lake City na východ od původní Kalkaty. První dvě stanice jsou podzemní, ostatní už nadzemní a tvoří v okolním prostoru výraznou dominantu. Dnešní koncová stanice pod hlavním nádražím Sealdah, díky které je tato linka jakžtakž napojena na ostatní dopravu, byla otevřena teprve v roce 2022. A staví se její velmi potřebné západní...Nové stanice metra, ať už na lince 1, nebo na dalších linkách, vypadají o poznání lépe a honosněji, a o to více kontrastují s okolní špínou kalkatských ulic. Druhá zelená linka byla otevřena teprve v roce 2020 a spojuje východní okraj centra s novou luxusní čtvrtí Salt Lake City na východ od původní Kalkaty. První dvě stanice jsou podzemní, ostatní už nadzemní a tvoří v okolním prostoru výraznou dominantu. Dnešní koncová stanice pod hlavním nádražím Sealdah, díky které je tato linka jakžtakž napojena na ostatní dopravu, byla otevřena teprve v roce 2022. A staví se její velmi potřebné západní prodloužení pod centrem města a hlavně pod řekou Hooghly, které vzájemně propojí obě největší vlaková nádraží i první linku metra s centrem Kalkaty. Dnes jezdí na zelené lince 14 šestivozových indických souprav ve fialovém nátěru v intervalu 10-15 minut a kolejiště je od nástupiště odděleno dveřními stěnami.
Další nedávno otevřená linka má číslo 3 a v době návštěvy fungovala teprve v testovacím provozu v nadzemním úseku o 5 stanicích v nejjižnější části této trasy vedené nad hlavní ulicí v předměstích Behala a Thakurpukur. V této podobě nemá linka přílišný význam, navíc jízdné je nastaveno poměrně vysoko a jezdí se omezenou rychlostí po jedné koleji s jednou soupravou zapůjčenou z linky 1 v intervalu 60 minut. Ve finální podobě by měla třetí linka dojet až na západní okraj centra do uzlu Esplanade, kde se potká s první a snad i druhou linkou metra. Metro se staví i na dalších místech Kalkaty,...Další nedávno otevřená linka má číslo 3 a v době návštěvy fungovala teprve v testovacím provozu v nadzemním úseku o 5 stanicích v nejjižnější části této trasy vedené nad hlavní ulicí v předměstích Behala a Thakurpukur. V této podobě nemá linka přílišný význam, navíc jízdné je nastaveno poměrně vysoko a jezdí se omezenou rychlostí po jedné koleji s jednou soupravou zapůjčenou z linky 1 v intervalu 60 minut. Ve finální podobě by měla třetí linka dojet až na západní okraj centra do uzlu Esplanade, kde se potká s první a snad i druhou linkou metra. Metro se staví i na dalších místech Kalkaty, nejvíce asi v okolí místního letiště na severozápadě, kde by se měly potkávat hned 2 linky. Betonové sloupy pro nadzemní vedení tras metra, což je nejrychlejší a nejefektivnější způsob jeho výstavby, lze ale potkat i na dynamicky se rozvíjejících moderních předměstích na východ od Kalkaty.
Kalkata má nejrozsáhlejší síť příměstských vlaků v Indii, které jsou asi nejrychlejším a nejpohodlnějším, i když pro cizince velmi dobrodružným způsobem, jak cestovat po místní aglomeraci. Devíti- nebo dvanáctivozové elektrické jednotky jezdí jak do širokého okolí Kalkaty, tak vás povozí i na čistě městské okružní lince podél břehů širokého koryta řeky Hooghly. Příměstské vlaky vyjíždějí ze dvou hlavních nádraží – Sealdah na východním a Howrah na západním břehu řeky Hooghly. Nejvíce linek vyjíždí z nádraží Sealdah blízko centra Kalkaty z jižních a východních skupin nástupišť. Koncové nádraží...Kalkata má nejrozsáhlejší síť příměstských vlaků v Indii, které jsou asi nejrychlejším a nejpohodlnějším, i když pro cizince velmi dobrodružným způsobem, jak cestovat po místní aglomeraci. Devíti- nebo dvanáctivozové elektrické jednotky jezdí jak do širokého okolí Kalkaty, tak vás povozí i na čistě městské okružní lince podél břehů širokého koryta řeky Hooghly. Příměstské vlaky vyjíždějí ze dvou hlavních nádraží – Sealdah na východním a Howrah na západním břehu řeky Hooghly. Nejvíce linek vyjíždí z nádraží Sealdah blízko centra Kalkaty z jižních a východních skupin nástupišť. Koncové nádraží Howrah je největším nádražím v Indii. Jízdné je směšně nízké a při způsobu cestování jen těžko kontrolovatelné. Všechny používané elektrické jednotky, kterých je si 200, mají permanentně otevřené dveře a okna a interiéry jsou uzpůsobeny pro maximální kapacitu lidí i nákladu. Cestující se rádi ochlazují postáváním ve dveřích za jízdy, proto vypadají vlaky zdálky vždy přeplněné – to se ale týká jen těch ve špičkách v příslušném směru.
Jediné indické město, kde jezdí tramvaje, je právě Kalkata. Kdysi rozsáhlý systém byl postupně redukován a po posledním zrušení dalších 5 linek zůstaly v provozu už jen dvě navzájem oddělené tratě v jižní části centra Kalkaty. Některé úseky jsou ale i nadále udržovány pod proudem a v rámci nedávných oslav výročí 150 let tramvajové dopravy v Kalkatě byly některé úseky dokonce znovu tramvajemi projety. Aktuálně je v provozu linka 25 z uzlu Esplanade skrz centrum k vozovně Ballygunge a také dvojlinka 24/29 na jižním okraji centra kus v souběhu s první linkou metra. Obě linky mají cestovní...Jediné indické město, kde jezdí tramvaje, je právě Kalkata. Kdysi rozsáhlý systém byl postupně redukován a po posledním zrušení dalších 5 linek zůstaly v provozu už jen dvě navzájem oddělené tratě v jižní části centra Kalkaty. Některé úseky jsou ale i nadále udržovány pod proudem a v rámci nedávných oslav výročí 150 let tramvajové dopravy v Kalkatě byly některé úseky dokonce znovu tramvajemi projety. Aktuálně je v provozu linka 25 z uzlu Esplanade skrz centrum k vozovně Ballygunge a také dvojlinka 24/29 na jižním okraji centra kus v souběhu s první linkou metra. Obě linky mají cestovní rychlost jen o něco vyšší než chůze a jízda ucpanými ulicemi, kterými se řidiči prodírají jen stěží, je zážitek sám o sobě. Svezete se buďto dvoučlánkovými tramvajemi z 80. let nebo cca 10 let starými sólovozy modernějšího vzhledu i s více místy k sezení. Ještě donedávna byla v provozu také linka 5 z konečné Esplanade na severní okraj centra a znovu byla projeta v rámci zmíněných oslav.
Autobusová doprava je asi nejdivočejším druhem hromadné dopravy v Kalkatě. Nedostavěná síť metra i na zdejší poměry poměrně vysoké jízdné dává autobusům široké pole působnosti. Naprostá většina městských autobusů jezdí v prastaré podobě vysokopodlažních malých modrožlutých autobusů různého technického stavu i způsobu vyzdobení jeho majiteli. Důležitou součástí každého vozidla je kromě průbojného věčně troubícího řidiče také ukřičený průvodčí – naháněč, který po celou dobu jízdy láká nové cestující i do beznadějně přeplněného vozidla a obratně poté vybírá jízdné podle ujeté vzdálenosti. Tyto...Autobusová doprava je asi nejdivočejším druhem hromadné dopravy v Kalkatě. Nedostavěná síť metra i na zdejší poměry poměrně vysoké jízdné dává autobusům široké pole působnosti. Naprostá většina městských autobusů jezdí v prastaré podobě vysokopodlažních malých modrožlutých autobusů různého technického stavu i způsobu vyzdobení jeho majiteli. Důležitou součástí každého vozidla je kromě průbojného věčně troubícího řidiče také ukřičený průvodčí – naháněč, který po celou dobu jízdy láká nové cestující i do beznadějně přeplněného vozidla a obratně poté vybírá jízdné podle ujeté vzdálenosti. Tyto autobusy patří soukromým dopravcům. Ty v rukou místního dopravního podniku WBTC jsou větší, o něco novější, ale mají jen malý podíl na všech linkách. Městský dopravce provozuje také speciální linky na letiště s alespoň částečně nízkopodlažními autobusy Volvo.
Možná už ale za pár let bude vypadat autobusová doprava úplně jinak. Poté, co byla dodána stovka elektrobusů o délce 9 nebo 12 metrů, poptaly místní úřady rekordních 1200 elektrobusů, které už aktuálně dodává indický výrobce Tata. Ten je bude vlastnit a udržovat, zatímco o provoz a personál se postará místní městský dopravce WBTC. Také čím více bude dostavěno plánovaných linek metra, tím méně práce bude pro autobusy. I když, asi bude záležet na volné ruce trhu a na výši jízdného na nových linkách metra. Nyní je totiž hlavním těžištěm autobusové dopravy spojení levého a pravého břehu řeky...Možná už ale za pár let bude vypadat autobusová doprava úplně jinak. Poté, co byla dodána stovka elektrobusů o délce 9 nebo 12 metrů, poptaly místní úřady rekordních 1200 elektrobusů, které už aktuálně dodává indický výrobce Tata. Ten je bude vlastnit a udržovat, zatímco o provoz a personál se postará místní městský dopravce WBTC. Také čím více bude dostavěno plánovaných linek metra, tím méně práce bude pro autobusy. I když, asi bude záležet na volné ruce trhu a na výši jízdného na nových linkách metra. Nyní je totiž hlavním těžištěm autobusové dopravy spojení levého a pravého břehu řeky Hooghly, zejména obou největších koncových vlakových nádraží, ze kterých vyjíždějí dálkové vlaky do celé Indie. Mnohdy ale také kopírují již existující linky metra.
