Saské Lipsko je třetím největším tramvajovým provozem v Německu a zároveň dosud největším provozovatelem českých tramvají v Německu. Zatímco v jiných městech už jsou tramvaje T3D nebo T4D spíše výjimkou, v Lipsku jich ve všední dny potkáte ještě dost. Nicméně i zde pokročila modernizace vozového parku díky pokračujícím dodávkám polských tramvají Solaris. Velké investice plynou také do autobusové dopravy, po velkém počtu nových standardních i kloubových Solarisů nyní Lipsko kupuje také dvacítku elektrobusů.

Lipsku vládnou tramvaje. Rozsáhlá síť pokrývá nejen město samotné, ale vyjíždí i nepatrně za hranice Lipska. Tehdejší velmoc, co se týče československých tramvají T4D, stále disponuje několika desítkami těchto legendárních vozidel, nicméně s pokračujícími dodávkami tramvají Solaris Tramino, kterých zde jezdí už 47, postupně počet vysokopodlažních vozů klesá. Zub času už také hlodá u prvních nízkopodlažních tramvají NGT8 z poloviny 90. let, a tak je na řadě jejich postupná modernizace. Tramvajová síť je již několik let stabilní.
Lipsko má už skoro 50 čtyřčlánkových nízkopodlažních tramvají Solaris Tramino, které postupně nahrazují vysokopodlažní tramvaje T4D. Tato nová generace tu jezdí postupně od roku 2017.
Další Tramino u lipského hlavního nádraží. Nové tramvaje mají všechny vstupy nízkopodlažní a jsou dlouhé 38 metrů, nahrazují tak vždy dva původní vozy T4D. Pro Lipsko je standardní šířka tramvají 2,3 metru.
Dosud nejdelší tramvaje NGT12 byly dodány v letech 2005-12 v počtu 33 kusů a jezdí na linkách, kde původně jezdily tramvajové trojice.
Přes hlavní nádraží jezdí naprostá většina tramvajových linek, není tak úplně snadné se zorientovat, odkud která jezdí. V tom pomáhá barevný navigační systém, ve kterém má každá skupina linek svojí barvu. Večer se tu také konají centrální rozjezdy.
Interiér tramvaje od Solarisu. V místech podvozků je vždy jeden schod. Na informačních obrazovkách se kromě trasy dozvíte tak aktuální možnosti přestupů i další informace včetně těch nedopravních.
Solaris Tramino na zatím nejnovější trati u místního výstaviště. Každý ze čtyř článků má jedny široké dveře a nad nimi barevný displej.
Zadní článek nových polských tramvají má na konci ještě jedny úzké dveře. Okolí dveří je zvýrazněno zelenými a červenými světelnými pásy podle toho, zda se dveře otvírají nebo zavírají.
Na západní konečné linky 1 na sídlišti Lausen je malá odstavná plocha pro tramvaje. Na pondělní výjezd jsou připraveny také nejstarší tramvaje T4D pro linku 2.
Nejstarší tramvaje T4D jsou postupně nahrazovány novými vozy od Solarisu, ve všední dny jich tu ale ještě pár desítek potkáte. A to jak ve dvojicích, tak ve trojicích, většinou je poslední vůz vlečný - ze série novostaveb z počátku nového tisíciletí.
Trojice složená z tramvají T4D a vlečného vozu Bombardier vyjíždí z vozovny Lindenau západně od centra v rámci výluky.
Na linku 4 jsou ve všední den nasazovány také staré vozy T4D s vlečným nízkopodlažním vozem. Všechny tramvajové vlaky tak již mají bezbariérový přístup.
A zde ještě jednou u hlavního nádraží tramvajová trojice kombinující nejstarší vozy s vlečňáky Bombardier.
Na lince 10 přijíždí k hlavnímu nádraží zástupce nejstarších nízkopodlažních tramvají NGT8, kterých bylo v letech 1994-8 dodáno celkem 55. Tyto vozy jsou postupně modernizovány a počítá se s nimi i do dalších let.
Kvůli výluce byla linka 9 přetrasována sem do obratiště Stannebeinplatz východně od centra, kde se končící tramvaje musely otáčet couváním přes kolejový trojúhelník.
Jednou z konečných ležících mimo Lipsko, kde už neplatí městský tarif, je městečko Taucha severovýchodně od Lipska, kde je ukončena linka 3. I o víkendu na ní jezdí ty nejdelší tramvaje.
I když hlavním dopravním prostředkem v Lipsku jsou tramvaje, zapomínat nelze ani na autobusy, mezi kterými lze najít také páteřní linky s krátkým 10minutovým intervalem. Převažující flotila kloubových vozidel byla nedávno obnovena dalšími Solarisy Urbino 4. generace, čerstvá je také velká dodávka více než 40 krátkých 12metrových Solarisů. A nejaktuálnější je projekt elektrizace autobusové dopravy, který přináší 21 elektrobusů VDL Citea o délce 12 metrů. Elektrizace se týká především linky 89 projíždějící centrem města, ale také linek 74 a 76.
Zajímavostí tramvajového provozu Lipska jsou tyto dvoučlánkové částečně nízkopodlažní tramvaje Leoliner, kterých tu jezdí 50. Pořízeny byly v letech 2003-11 a většinou jezdí spřažené ve dvojicích. Jako sólo je potkáte na doplňkové polookružní lince 14.
Dvojitý Leoliner z roku 2007 na lince 7 přijíždí k hlavnímu nádraží.
Jeden z prvních Leolinerů z roku 2003 byl přestavěný na cvičný vůz, o čemž svědčí také odlišné zbarvení vozidla.
Standardem informačního systému v lipské MHD je zobrazování možných přestupů v zastávkách. A přestupy jsou tu díky jednotným intervalům opravdu vyladěné, a to i mezi tramvajemi a autobusy.
Po testování kloubových hybridních autobusů na linkách 72 a 73 se Lipsko rozhodlo pořídit 21 plně elektrických autobusů VDL Citea. První vozy tohoto typu dorazily v roce 2020.
Nové elektrobusy VDL Citea postupně obsazují linku 89 vedenou skrz historické centrum Lipska a postupně se budou objevovat také na linkách 74 a 76.
Flotilu kloubových autobusů lipského DP postupně obnovují tradiční polské Solarisy, vozů Urbino 4. generace má Lipsko od roku 2016 už 57 v kloubové verzi, kupuje ale také standardní vozy.
K tramvajím Solaris kupuje Lipsko také autobusy stejné značky. Kromě kloubových Urbin 4. generace pořídil od roku 2020 zdejší dopravní podnik také 44 vozů standardní délky.
Mezi starší vozy lipského DP patří také Solarisy 3. generace, ale i vozy Mercedes-Benz a MAN. Celkem firma LVB provozuje kolem 160 vozidel, zbytek jsou různé subdodávky soukromými dopravci.
Pro náhradní dopravu při tramvajových výlukách si Lipsko tradičně půjčuje vozy odjinud. Třeba tento autobus je původem z Berlína.
Příměstská linka soukromého dopravce vyjíždějící od Hlavního nádraží v podání částečně nízkopodlažního autobusu SOR.
Již od roku 2013 se v Lipsku zabydlel nový S-Bahn díky novému městskému tunelu pod centrem města, kam se sjíždí 6 základních linek v souhrnném intervalu 5 minut. Vzhled stanic odpovídá jejich významu – díky městskému tunelu má Lipsko takové krátké metro.
Přímo na hlavním lipském náměstí v historickém centru najdete vstup do podzemní stanice místního S-Bahnu, který vás rychle dopraví nejen do okrajů města, ale i do vzdálených měst a obcí celého regionu, třeba i do Halle.
Další z impozantních podzemních stanic městského S-Bahnu pod centrem Lipska. Nové jednopodlažní elektrické jednotky ve spojení s novými stanicemi povýšily regionální vlaky v Lipsku a okolí na zcela jinou úroveň.
Na stolcích v elektrických vlakových jednotkách S-Bahnu najdete přehlednou mapu tratí ukazující, kam až se můžete S-Bahnem z centra Lipska dostat.
Městský železniční tunel pod centrem Lipska oslavil už 7 let úspěšného provozu. Stanice umístěné přímo v centru města lákají do moderních nízkopodlažních vlaků další cestující a souhrnný špičkový interval 5 minut se velice hodí. Díky novému konceptu S-Bahnu to mají do centra Lipska blíž nejen obyvatelé jeho okrajových částí, ale také lidé ze vzdálenějších lokalit celého regionu. Městský železniční tunel je učebnicovým příkladem, jak využít železnici pro potřeby města a jak do vlaků přilákat další cestující.
Ve večerních hodinách se na podzemních nástupištích hlavního nádraží konají centrální sjezdy a rozjezdy vlaků S-Bahnu, na 1 kolej se v určité časy sjedou i 3 různé vlaky. Pro větší přehled, kam jít na dlouhém nástupišti, slouží tato vývěska.
Moderní elektrický vlak lipského S-Bahnu vjíždí do stanice Messe, odkud dál pokračuje do podzemního úseku pod centrem města, kam se sjíždí 6 základních linek.
Čistě městská linka S1 končí v západním sídlišti Lausen-Grünau v zastávce Miltitzer Allee. Stejně jako ostatní linky jezdí i tato v intervalu 30 minut.
Rekonstrukce přístupu ke konečné stanici linky S1 uprostřed rozlehlého sídliště Lausen-Grünau na západním okraji Lipska. Kousek odtud je také oblíbená rekreační zóna podél zdejších pískových jezer.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM