Do roku 1999 portugalská kolonie Macao leží u ústí Perloví řeky do Jihočínského moře asi 60 km západně od Hong Kongu. Stejně jako Hong Kong je dnes již součástí Číny, ale má zvláštní status. Macao se nachází jednak na pevnině na malém výběžku a také na přilehlém ostrově Taipa. Obklopuje ho čínské město Zhuhai. Na cca 29 čtverečních kilometrech zde čije asi 600 000 obyvatel, což činí Macao nejhustěji osídleným územím na světě. Mluví se zde čínsky, portugalsky i anglicky a portugalské koloniální vlivy zde najdete na každém rohu.

Do Macaa se můžete dostat různými způsoby. Z nedalekého Hong Kongu nejlépe rychlou lodí do jednoho ze dvou zdejších přístavů (jeden na pevnině, druhý na ostrově). Z Číny se do Macaa dostanete rychlovlakem z města Guangzhou, ale vystoupit musíte v konečné stanici Zhuhai ještě na pravém čínském území a do Macaa už musíte přejít přes hraniční přechod pěšky. Macao totiž nemá žádný druh kolejové dopravy, vše se valí po silnici. Pevninskou a ostrovní část spojují tři mosty, jeden z nich už je...
Macao spojuje s 60 km vzdáleným Hong Kongem několik rychlých lodních linek, které zastavují jak na historickém poloostrově Macao, tak i na ostrově Taipa, se kterým ho spojují tři mosty, nejvýchodnější z nich lze vidět na tomto obrázku. Cesta lodí z Hong Kongu do Macaa trvá něco přes hodinu.
Přístavní terminál na poloostrově spojuje s ostatními částmi nejhustěji osídleného území na světě 15 autobusových linek. Macao má cca 600 000 obyvatel a mnoho dalších návštěvníků. Zatím tu funguje veřejná doprava jen v podobě autobusů. I k tomuto přístavu by měla vést cca v roce 2020 zbrusu nová linka lehkého nadzemního metra.
Dalším významným přestupním bodem MHD je oblast kasín a heren v jižní části poloostrova, odkud míří linky také do ostrovní části Macaa. Vyjíždí odtud 37 denních a 5 nočních linek. Na velkou křižovatku navazuje nejstarší most na ostrovní část Taipa. V odpolední špičce je tu velmi rušno a autobusy jsou beznadějně přeplněné. Není divu – veškerá MHD je tu postavená na autobusech o maximální délce 12 metrů, spíše kratších.
V Macau, stejně jako v Hong Kongu se oproti zbytku Číny jezdí vlevo. Bývalá portugalská kolonie přešla pod správu Číny v roce 1999. MHD v Macau zajišťují celkem 3 dopravci. Jedním z nich je TCM s oranžovými autobusy převážně čínské provenience, které jezdí na 15 linkách. Většina linek má poměrně krátké intervaly, které jsou uváděny v zastávkových jízdních řádech včetně časů prvních a posledních odjezdů ze zastávky.
Dalším dopravcem v Macau je Transmac, který naposledy obnovil vozový park těmito velmi prosklenými nízkopodlažními autobusy. Do všech autobusů se nastupuje předními dveřmi a platí se buď v hotovosti nebo čipovou kartou. Místní měna je kurzově totožná s hongkongskými dolary, takže lze bez problémů platit i jimi. Dopravce Transmac 22 linek, většinu vozového parku tvoří britské autobusy Denis a čínské vozy Higer.
To, jak zoufale Macao potřebuje kapacitnější druh veřejné dopravy, poznáte velmi brzy – veškerou MHD totiž zajišťují zpravidla nízkokapacitní autobusy, které se navíc musejí proplétot velmi hustým městským provozem, jehož kapacita i rychlost je velmi limitována úzkými historickými uličkami. Jezdí se vlevo a provoz městských autobusů zajišťují tři soukromí dopravci – Transmac, TCM a Nova Era. Každý z nich provozuje linky na základě několikaleté koncese vydané městem a všichni se musí domluvit na společném užívání zastávek i...
Třetím dopravcem MHD je společnost Nova Era de Autocarros Públicos s těmito zelenými autobusy. Zastávky i jízdní řády jsou společné pro všechny tři dopravce. Dalším společným prvkem je zastavování u nástupních hran zastávek, které vytváří dostatečný prostor pro chodce na vozovce, když je šířka chodníku příliš malá. Zelený dopravce provozuje celkem 35 linek.
Někdy je dokonce celý zastávkový pruh vyhrazen pro čekající cestující. Macao si již delší dobu uvědomuje neudržitelnost stávajících forem městské dopravy, proto se již začíná budovat první linka kolejové dopravy v Macau, která bude v první fázi spojovat 10 stanic na ostrově Taipa s přesahem na pevninskou část Macaa. V další etapě by mělo dojít k propojení všech hlavních uzlových bodů tohoto území včetně hraničního přechodu s Čínou na severu.
Autobusová doprava je tu velmi hustá, stačí navštívit v přepravní špičce jeden z terminálů rozesetých po strategických bodech města. Linky jsou číslovány od jedné výše a mají různé písmenné přívlastky. Dost z nich je okružních, některé jsou expresní. Funguje tu celkem častá noční doprava. Nejfrekventovanější denní linky mají interval 3-4 minuty. Do všech autobusů se nastupuje předními dveřmi a platí se buď hotově nebo odečtem z místní čipové karty. Cenu jízdného zjistíte na jízdním řádu –...
Mnoho linek MHD je provozováno těmito miniaturními autobusy, logicky ještě plnějšími, než jejich kapacitnější kolegové. Údajně se zde v roce 2017 již úspěšně vyzkoušela i 18metrová verze autobusu, třeba se místní obyvatelé dočkají ještě před spuštěním místního „metra“. Pro kolejovou dopravu, která by měla být vedena převážně po nadzemních estakádách, se poříkat s provozem 55 dvouvozových souprav od firmy Mitsubishi. Vlaky by měly být automatické s vedením pomocí pneumatik.
Novinka, která se testuje na několika nejrušnějších úsecích úzkých ulic v centru pevninské části Macaa – vyhrazené pruhy pro autobusy. V době přepravních špiček jsou z těchto ulic ostatní vozidla odkláněna jinudy. Mnohdy ale dochází ke zdržení autobusů mezi sebou kvůli jejich příliš hustému provozu a malé kapacitě jednotlivých vozidel.
Jedna z frekventovaných zastávek v centru pevninské části. Zastávkové označníky mají jednotnou podobu a jsou sdíleny všemi třemi zdejšími dopravci. I když je s ohledem na úzké ulice a celkově málo místa další zastávková infrastruktura celkem chudá, tento kapacitní přístřešek je výjimkou. Bohužel zde nenajdete informace o aktuálních příjezdech, pouze papírové jízdní řády s uvedením intervalů.
Extrémně úzké ulice v centru pevninského Macaa nedávají při potřebě preference autobusů moc jiných možností než zcela odklonit ostatní dopravu a alespoň v jednom směru a ve špičkách nechat jezdit jen autobusy. Bohužel vzhledem ke složitosti výstavby se tato historická část dostane s výstavbou lehkého metra na řadu až jako poslední.
Ani v případě kapacitních zastávek se místním řidičům nechce zajíždět s autobusy příliš blízko k nástupní hraně. Linky jsou číslovány o 1 výše a mají mnoho písmenných přívlastků, které značí buď trasové varianty, zrychlené spoje či jiné speciality. Noční linky jsou označeny písmenem N.
Kromě autobusů, které se někdy jen obtížně proplétají místními úzkými uličkami, se můžete pohybovat po městě pěšky, neboť Macao není nikterak rozlehlé. Na zdejší nejvyšší kopec s majákem a pevností se můžete také dostat kabinovou lanovkou nebo speciálním výtahem. Jelikož je Macao rájem heren a kasin, se kterými je spjata velmi intenzivní turistika, velkou část přeprav po Macau tvoří soukromé autobusy či mikrobusy svážející turisty do jednotlivých hotelů. Klasická MHD tu je spíše pro místní, kteří ji...
Ukázka zastávkových jízdních řádů. Poměrně velká část linek je okružních nebo polokružních, existují i zrychlené varianty některých linek. Z jízdních řádu vyčtete kromě trasy také rozsah provozu, intervaly a výši jízdného. Na většině linek je jednotné ve výši cca 12 Kč, některé linky mají jízdné odstupňované podle vzdálenosti.
Čilý ruch mikrobusů, minibusů i standardních autobusů dokládá potřebu výstavby kapacitnější kolejové dopravy. Každý ze tří dopravců je barevně odlišen, pro běžné cestující se však zdejší MHD chová jako jeden systém. Duch bývalé portugalské nadvlády jetu vidět ve všech ohledech, oficiálním jazykem je stále také portugalština.
Rušné ulice v centru Macaa bývají často překlenovány pěšími nadchody doprovázenými i eskalátory. V úzkých uličkách není pro chodce příliš mnoho místa, kdo si chce vychutnat pravou atmosféru Macaa, hlavním dopravním tepnám se raději vyhne.
Další z pěších nadchodů a pod ním čínský autobus Yutong, u nějž je na první pohled vidět, u kterého evropského výrobce se inspiroval. I když jsou zdejší autobusy věčně přeplněné, dvanáctimetrové autobusy tu tvoří jen malou část vozového prku. Většinou jsou kratší.
Pro řidiče aut i pro cestující slouží tento propagační plakát na nové vyhrazené pruhy pro autobusy. Poměrně velký podíl vozového parku tvoří tyto malé autobusy. V každodenních zácpách jsou sice obratnější, kapacitní problémy zdejší MHD ale příliš neřeší.
Na nejvyšší kopec pevninské části Macaa s majákem, pevností a rozlehlým rekreačním parkem jezdí tato kabinová lanovka, a to každý den kromě pondělí. Nahoře jsou oproti rušnému centru ideální podmínky pro sportovní vyžití místních obyvatel.
Pohled z horní stanice lanovky na protější mrakodrapy i dolů do centra města.
Další alternativou, jak se dostat z největšího městského parku v Macau rychle dolů kromě lanovky, je tento okázalý výtah i se schodištěm. Od něj se pak dobře dostanete do jižní části poloostrova, který je plný hotelů, heren a kasin.
Do jižní části poloostrova, kde už není tak těsno, se vejdou i kapacitnější komunikace. Jednou by tudy mělo vést také lehké automatické metro. Z jižní části vedou na ostrov Taipa tři mosty, nejzápadnější z nich je už připraven i pro vedení kolejové dopravy.
Na severu Macaa leží hraniční přechod Portas do Cerco, kde lze vstoupit do pravé Číny. Do tohoto významného dopravního uzlu vás doveze jedna z 22 autobusových linek. Hned za hranicemi na vás čeká město Zhuhai s vlastním systémem městské dopravy. Hned za hranicí najdete terminál linek MHD a zde je zdejší podoba „jízdních řádů“.
Městskou dopravu ve městě Zhuzahi, které obklopuje Macao, zajišťuje zatím pouze autobusová doprava – v přípravě je však tramvajový systém. Elektrická doprava je však zastoupena již nyní těmito čínskými elektrobusy.
Hned za hraničním přechodem můžete nastoupit do vysokorychlostního příměstského čínského vlaku do blízké metropole Guangzhou. Tedy pokud máte dopředu zakoupenu nebo rezervovánu jízdenku. Projít od pokladny až do vlaku je poměrně složitý a zdlouhavý proces, který lze přirovnat k odbavení na letišti. Vlakové nádraží je zde od roku 2011.
Příměstský rychlovlak, který začíná ve stanici Zhuhai a vede do osmimilionové megalopole Guangzhou. Vlaky odtud jezdí každých 30 minut a svézt se můžete tímto typem rychlovaku CRH1A, který umí jet až 250 km/h, jedná se o nejpomalejší rychlovlak v Číně. Čínské vysokorychlostní vlaky spojuje značka CRH, odnož čínských státních železnic.
Osmivozová jednotka CRH1A z roku 2007 vyráží na zhruba 90minutovou cestu z hranice s Macaem do nejbližšího obřího města Guangzhou. Kapacita koncového nádraží ještě zdaleka není plně využita.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM