Třetí největší italské město proslulé nechvalně známým prorůstáním mafie do všech oblastí zdejšího života je také typickou ukázkou dramatického rozdílu vyspělosti italského severu a jihu. Chaos místní dopravy, dlouholeté odkládání důležitých dopravních staveb i na evropské poměry neuvěřitelná laxnost a chaos zdejšího provozu a informování o něm činí z návštěvy Neapole silný nejen dopravní zážitek. Přes často neuvěřitelné zkušenosti s fungováním veřejné dopravy se nicméně od poslední návštěvy podařilo otevřít další stanice metra a rozšířit zdejší trolejbusový provoz o novou linku 204. A po tříleté výluce se opět objevují tramvaje na torzu zdejší sítě, i když to má své limity a specifika daná zejména chováním zdejších řidičů aut.

Dvoumilionová Neapol má stále pouze jednu pořádnou linku metra. Tou je žlutá linka 1 spojující hlavní nádraží, historické centrum, náhorní plošinu Vomero a severní předměstí včetně zdejší hlavní nemocnice. Aktuálně se staví zbytek trasy přes letiště – po dokončení bude linka okružní. V poslední době přibyly v centru dvě nové stanice – v roce 2015 Municipio a v roce 2021 Duomo. Ze stanice Municipio se už dlouho staví linka 6 lehkého metra směrem na západ do čtvrti Mergellina. Údajně kvůli tomuto prodloužení je už od roku 2015 uzavřen původní úsek této linky. A do této hustě osídlené oblasti...
Tramvajový provoz v Neapoli je aktuálně udržován na všech třech větvích, dvě z nich jsou dlouhodobě zkrácené. Tudy kolem hlavního nádraží přes Garibaldiho náměstí projíždějí linky 1 a 2 (spatřena byla pouze linka 1) směrem do čtvrti Poggioreale (trať před 10 lety prodloužená cca o 2 km severovýchodním směrem je nyní naopak zkrácená kvůli výstavbě prodloužení linky metra 1).
Neapol provozuje také na italské poměry poměrně velkou síť trolejbusů. Přes Garibaldiho náměstí projíždí příměstská linka 254 vedená jihovýchodně od metropole do městečka Portici na úpatí sopky Vesuv (které je s Neapolí stejně srostlé).
Dosavadní konečná stanice Garibaldi hluboko pod hlavním nádražím. Odtud se staví pokračování jediné opravdové linky metra západním směrem přes letiště, kdy se má uzavřít kruh do budoucí finální podoby okružní linky.
Souprava žlutého metra z počátku 90. let – první úsek neapolského metra byl otevřen v roce 1993. Po dlouhém čekání se cestující vměstnali do čtyřvozové soupravy.
Dokončená podpovrchová nákupní galerie na rekonstruovaném náměstí Garibaldi u hlavního nádraží, která je zároveň vstupem do žlutého metra linky 1. Dlouho se do metra vstupovalo provizorními vchody, než bylo celé náměstí v nové podobě dokončeno.
Před hlavním nádražím je konečná městských autobusů – nové vozy dopravce ANM se pořizují v novém červenobílém nátěru. Mezi nově nakupovanými autobusy jsou hlavně značky Iveco, Mercedes-Benz a Menarinibus. Posledně jmenovaný výrobce dodal do Neapole v letech 2018 a 2020 celkem 127 vozů s naftovým či plynovým pohonem.
Dlouhodobě dočasná konečná tramvajových linek 1 a 4 „Via Colombo“ poblíž zdejšího přístavu. Původně vedly tramvajové linky mnohem dál západně tunelem pod historickou čtvrtí San Ferdinando až do čtvrti Mergellina na západě Neapole. Oficiální důvod zkrácení trati je stavba souběžné linky metra 6, která ale nijak závratně nepostupuje.
Aktuální konečná pobřežní tramvajové trati. Z původní smysluplné trasy do čtvrti Mergellina zbylo jen torzo s minimálním zájmem cestujících. Aktuálně odtud vyjíždí linky 1 a 4 do dvou ostatních větví tramvajové sítě. Interval těchto linek se podle dostupných zdrojů pohybuje od 17 do 32 minut.
Nejnovější stanice Duomo v centru města otevřená v srpnu 2021 ležící na úseku pod centrem otevřeném v roce 2013. Do té doby se tudy projíždělo, stejně jako stanicí Municipio ležící o dvě stanice dál. Ta byla otevřena v roce 2015.
Nástupiště nejnovější stanice metra Duomo a panel hlásající další odjezd na začátku odpolední špičky za krásných 21 minut. Dopravce na svých webových stránkách uvádí průměrný interval žluté linky metra 14 minut.
Nenápadný vstup do nejnovější stanice metra Duomo v centru Neapole poblíž hlavního nádraží.
Neapolské tramvaje to nikdy neměly lehké. Z původní zachované sítě tří větví z centra podél pobřeží a na sever, zůstalo už jen torzo – západní úsek je dlouhodobě výrazně zkrácený kvůli údajné výstavbě linky metra 6, severní úsek (před 10 lety slavnostně prodloužený) je zase zkrácený kvůli výstavbě nového úseku linky metra 1. A v poslední době byl provoz tramvají přerušen zcela kvůli více než tříleté rekonstrukci trati směřující do zdejší jediné vozovny. Nyní už podle webu dopravce fungují všechny tři linky (1, 2 a 4), během návštěvy se ale podařilo zachytit pouze linky 1 a 4 s provozem...
Nejnovější stanice Duomo má celkem moderní podobu výzdoby i informačního systému.
Aktuální schéma neapolského metra s naznačeným rozestavěným úsekem žluté linky. A také šedivé linky 6, jejíž aktuálně hotový úsek je dlouhodobě mimo provoz údajně kvůli stavbě jejího prodloužení směrem k přestupní stanici Municipio. Oranžově jsou vyznačeny městské pozemní lanovky.
Nejpůsobivější stanice žlutého metra Toledo otevřená v roce 2012 leží přímo v historickém centru a je jednou z nejvytíženějších stanic.
Nejvytíženější městská lanovka Montesanto fungující od roku 1891, nyní s těmito třívozovými soupravami, má 3 stanice a jezdí každých 10 minut. Stejně jako další 2 lanovky spojuje historické centrum s náhorní plošinou Vomero západně od něj, kam se díky dlouhé smyčce šplhá i žlutá linka metra.
Interiér žluté linky metra s vozy stejnými jako na některých linkách metra v Miláně nebo Římě. Na podlaze jsou naznačeny doporučené rozestupy mezi cestujícími kvůli koronaviru. Díky dlouhým intervalům však lze tyto rozestupy dodržet jen stěží.
Neapolská vozovna tramvají na konečné ve čtvrti San Giovanni jižně od centra. Vyjíždějí odtud linky 2 a 4 (během návštěvy spatřena pouze pobřežní linka 4). Uskladněno je zde 22 tramvají Sirio z let 2004-6 a také pár zbylých jednosměrných vozů přestavěných z prastarých tramvají Peter Witt (uvádí se až 18 vozů).
Interiér tříčlánkové obousměrné tramvaje Sirio s dveřmi, které se otvírají dovnitř a s minimem sedadel. V rámci protiepidemických opatření byly navíc vždy přední dveře ve směru jízdy uzavřeny řetízkem v interiéru. Zdejší okázalý nezájem cestujících o torzo tramvajové dopravy však nečiní uspořádání interiéru těchto tramvají problém.
Jedna z mála opravených jednosměrných tramvají, jejichž původ je ve vozech Peter Witt z 30. let 20. století, odpočívá ve vozovně ve čtvrti San Giovanni a usilovně přemýšlí, zda vyrazí na linku 2. Ta je jediná, kde mohou tyto vozy jezdit (má na obou koncích smyčky). I když podle webových stránek dopravce jezdí tato linka v pravidelném intervalu 30 minut, během návštěvy se jí zachytit nepodařilo (mapy Google hovoří jen o několika málo jízdách jako výjezdy a zátahy z/do vozovny na linku 1).
Poměrně čerstvě zrekonstruovaný úsek z centra do čtvrti San Giovanni k místní vozovně. Kvůli této výluce byl provoz celého zbytku místních tramvají zcela zastaven po tři dlouhé roky a obnoven byl až počátkem roku 2020.
Příměstská trolejbusová linka 254 využívá zrekonstruovaný tramvajový pás na pobřežní promenádě při cestě z městečka Portici jihovýchodně od Neapole. Interval této linky je na webu dopravce udáván v rozmezí od 24 do 29 minut.
Na rozdíl od tramvají se v Neapoli začalo docela dařit trolejbusům. V červnu 2021 byla po dlouhých letech příprav a výstavby trolejového vedení zprovozněna nová linka 204 z centra na severní terasu k místní nemocnici. Na linku vyjely do té doby nevyužité dvacetileté vozy Ansaldo Breda v novém zeleném ekologickém polepu. Trolejové vedení chybí na krátkém úseku přes historický most v centru, kde si musí trolejbus poradit s pomocným naftovým agregátem. Kromě nové linky 204 jsou stále v provozu i linky 201, 202 a také příměstská linka 254. Zcela oddělená příměstská linka z Neapole do Teveroly už...
V červnu 2021 byla po dlouhých létech výstavby trolejí zprovozněna trolejbusová linka 204, která vede z historického centra (kde je ukončena jednosměrným objezdem), do severního předměstí k místní nemocnici, kam vede také linka metra 1. V době zahájení provozu byl prezentován interval 9-12 minut, nyní je na webu dopravce k dispozici údaj 17-18 minut.
Trolejbusy na nové lince 204 zdolávají prudké klesání a serpentiny směrem od severní neapolské terasy do centra města. Na linku jsou nasazeny dvacetileté trolejbusy Ansaldobreda, nově přebarvené zelenými ekologickými polepy. Těchto trolejbusů má dopravce 78, část z nich tedy do doby zavedení linky 204 ležela ladem.
Nová trolejbusová linka 204 má všude troleje až na krátký úsek zde přes most Maddalena Cerasuolo severně od centra, kde trolejbusy využívají pomocný naftový pohon. Dvacetileté vozy při nastartování naftového agregátu produkují slušnou kouřovou clonu, která o to více kontrastuje s novými zelenými „eko“ polepy.
Jeden z 8 nejnovějších hybridních Urbanwayů následovaný desetimetrovým Citarem od Mercedesu z 20kusové dodávky v roce 2021 na konečné u hlavního nádraží na náměstí Garibaldi. Dopravce ANM koupil v roce 2021 také 13 Urbanwayů s plynovým pohonem.
Iveco dodalo městskému dopravci ANM v roce 2010 celkem 50 desetimetrových autobusů Citelis. Zde v koloně před semafory v serpentinách z centra na severní terasu, kudy jezdí také nová trolejbusová linka 204.
Doplňkové linky obsluhují také tyto midibusy Bredamenarinibus, kterých bylo v letech 2014 dodáno přes 60 kusů. V této etapě byly městské vozy pořizovány v tradičním italském oranžovém nátěru.
Jeden z 55 midibusů Menarinibus Citymood z roku 2018 v jednom z mnoha předchozích nátěrů městského dopravce na lince 140, která spolu s dalšími linkami nahrazuje výrazně zkrácenou tramvajovou linku podél pobřeží z centra do čtvrti Mergellina ležící západně od něj.
Midibus Iveco Europolis v další vývojové etapě městského nátěru. Těchto 9metrových vozů bylo dodáno celkem 35.
Vstup do konečné stanice Porta Nolana sítě elektrických úzkokolejek Circumvesuviana směřujících kolem sopky Vesuv na východ a jih od Neapole včetně slavných Pompejí. Tuto stanici najdete nedaleko hlavního nádraží a jezdí kolem také místní tramvaje.
Neutěšený vzhled elektrických úzkokolejných vlaků sítě Circumvesuviana směřujících z Neapole na východ a jih. Na rozdíl od páteřní podzemní vlakového trasy značené jako linka metra č. 2 v těchto vlacích neplatí běžné jízdenky MHD. Na této 150 km dlouhé síti se připravuje potřebná obnova vozovou parku v podobě až 40 nových jednotek Stadler.
Dlouhodobě uzavřený vstup do linky č. 6 lehkého metra začínající u nádraží Mergellina a směřující dál na západ. Od roku 2015 je tato linka z roku 2007 čítající pouhé 4 stanice uzavřena údajně kvůli výstavbě jejího prodloužení na východ k centru Neapole, kde má nahradit již dlouho zkrácený úsek místní tramvaje.
Městský železniční tunel pod centrem Neapole sdružuje vlakové linky od západu na východ s poměrně krátkým intervalem – proto je tato linka označovaná také jako metro č. 2. Zde ve stanici Mergellina západně od centra se vlaky noří na povrch, aby pokračovaly dál na západ dalším krátkým tunelem. Na rozdíl od jiných vlakových linek platí na tomto společném úseku běžné jízdenky MHD.
Do Neapole míří rychlovlaky hlavně od severu, část jich pokračuje dál na jih. Díky vysokorychlostní trati se do Neapole z Říma dostanete za necelou hodinu.
Tradiční částečně nízkopodlažní jednotka příměstských vlaků složená z těchto vozů, zakončená na jednom konci lokomotivou a na druhém řídicím vozem. Většina dálkových vlaků začíná na hlavovém hlavním nádraží, pod kterým pokračuje městský tunel pro příměstské vlaky směrem na západ.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM