New York by nemohl existovat bez metra. S 25 linkami, 472 stanicemi, téměř 400 km tratí a cca 6500 vozy je největším systémem metra na světě. První linka byla otevřena v roce 1904 a dnes dojedete metrem i daleko za srdce New Yorku – Manhattan, pod kterým je síť linek extrémně hustá. Jednotlivé linky jsou označeny písmeny nebo čísly, většina linek je provozována i v noci. Z Manhattanu vyjíždí i samostatné příměstské metro PATH pod řekou Hudson do státu New Jersey. Samostatnou linku metra má i nejméně zalidněná část New Yorku – ostrov Staten Island. Kromě těchto linek provozuje a organizuje všechny linky metra společnost MTA, která spravuje také městské i regionální autobusy a většinu příměstských vlaků. Díky integrovanému tarifu se můžete po městě pohybovat pomocí MHD bez starostí a platit můžete také snadno – stačí si při vstupu do metra nebo autobusu pípat platební kartou – jízdné je zastropováno na ceně třídenní jízdenky.

Linky metra se dají rozdělit do dvou skupin podle šířky vozů. Úzkoprofilové linky s vozy širokými 2,67 metru jsou označeny čísly od 1 do 7. Linky 1-3 jsou červené, 4-6 zelené a samostatná linka 7 fialová. Linky stejné barvy se sjíždějí do společného úseku zpravidla na Manhattanu a jsou také pojmenovány nejčastěji podle ulice, pod kterou na Manhattanu typicky jedou. Ze společných linek stejné barvy je vždy část expresních tam, kde mají tratě 4 koleje. Část červených a zelených linek pak v Brooklynu vede spolu s linkou jiné barvy. Jediná fialová sedmička spojující Manhattan a Queens vede celou dobu samostatně.

Písmeny jsou označeny všechny širokoprofilové linky nabízející vozy široké 3 metry. Těchto linek je mnohem více a největší propletenec tvoří oranžové linky B, D, F, M a žluté linky N, R, W, Q. Obě tyto skupiny linek spojují všechny hlavní části New Yorku a třeba v jižním Brooklynu tvoří hustou síť 4 samostatných nadzemních tras dobře obsluhujících celou oblast. V této oranžovo-žluté džungli linek najdete také rekordmany s jízdní dobou blížící se 2 hodinám. Na paty jim ale šlapou také modré linky A, C, E vedené na Manhattanu pod 8. Avenue – linka A, navíc cestou na východ ještě několikrát větvená, vás doveze k největšímu letišti JFK i na vzdálené pláže na jihu Long Islandu. I u těchto skupinových linek jsou hlavně na Manhattanu vždy 4 koleje pro průjezd expresních vlaků. Další doplňkové linky jsou hnědé J+Z mezi Manhattanem a Queens, o něco severnější podobná samostatná šedá linka L a krátká světlezelená linka G spojující Brooklyn a Queens.

V síti metra jsou také 3 krátké kyvadlové linky souhrnně označované písmenem S (Shuttle). Asi nejznámější je linka S mezi nádražím Grand Central a nejrušnějším newyorským náměstím – Times Square. Linka má jen 2 stanice a ve zdejších vozech nejsou skoro žádná sedadla. Mezi newyorské metro se řadí ještě samostatná a jediná linka na ostrově Staten Island, který je nejřidčeji osídleným územím New Yorku. Trasy metra jsou většinou na Manhattanu vedeny pod zemí, v ostatních částech města spíš nad zemí. Intenzivní dopravu mezi Manhattanem a Brooklynem, dvěma nejobydlenějšími částmi New Yorku, zajišťuje celkem 16 linek na 8 trasách, z nichž 2 jsou nadzemní díky monumentálním mostům. A aby toho nebylo málo, tak na Manhattanu se připravuje další severojižní linka, která bude mít tyrkysovou barvu a písmeno T a povede hlavně pod 2. Avenue a bude tak nejvýchodněji položenou linkou tohoto ostrova. V roce 2017 byl otevřen její první úsek, který je zatím jen větví žluté linky Q.

Jak už bylo zmíněno, část tras hlavně pod Manhattanem je čtyřkolejných pro provoz expresních linek, díky nimž je potřebný čas na přesouvání z jednoho místa na druhé o něco snesitelnější. Orientaci neznalých turistů to ale nepomáhá. Při hledání správné cesty je nejen potřeba hlídat si linku a směr, ale také, kde daná linka zastavuje. Navíc stejný název stanice (tvořený většinou číslem ulice) se může objevit na více linkách, které danou ulici protínají a tyto stanice od sebe mohou být vzdáleny pěkně daleko. Někdy se také ve schématech uvádí možnost přestupu mezi linkami, která je ale ve skutečnosti dlouhá jako jít celou jednu stanici pěšky. Některé přestupy jsou vedeny normálně po ulici, kde už ale mohou směrovky na návazné metro chybět. Zmatek v tom dělají také časté rekonstrukce stanic, které většinou probíhají za provozu, protože metro tu jezdí i v noci a nikdo si asi netroufne některou linku na delší dobu zavřít. Podle toho pak ale bohužel některé stanice vypadají a vy se musíte smířit s faktem, že za krásami architektury se do newyorského metra rozhodně nejezdí.

Pro 25 linek metra je potřeba asi 6500 vozů metra. Většinou potkáte 8-10vozové soupravy, na některých kyvadlových linkách ale jezdí i výrazně kratší a naopak na fialové lince 7 jezdí dokonce 11vozové vlaky. Kromě rozdílné šířky se od sebe vozy liší také délkou – část vozů je dlouhých 18 metrů, část 23 metrů (delší vozy neprojedou ostré oblouky na všech linkách). Jednotlivé typy vozů se odlišují pouze v detailech – většina je zvenku nerezová, ty novější mají černá čela, nejnovější modrá včetně modrých pruhů na bocích. Nejstarší a nejnovější vozy od sebe dělí cca 50 let. Vozový park byl obnovován průběžně – jedinou velkou mezerou jsou 90. léta. Naopak v první dekádě nového tisíciletí bylo pořízeno přes 3000 vozů. Aktuálně běží dodávka cca 600 vozů od výrobce Kawasaki, který je nejčastějším producentem newyorského metra. Další jsou Bombardier a Alstom. Na většině linek jezdí vždy vozy stejného typu a podobného stáří. Na čelech mají vlaky barevně vyobrazeno velké číslo nebo písmeno linky, u novějších vozů je to řešeno digitálně. Uvnitř najdete statické, u novějších vozů i dynamické informace o trase a možných přestupech.

New York má s téměř 6000 vozidly největší autobusovou flotilu v USA, kterou celou provozuje místní dopravní autorita MTA. Mezi 325 linkami je 71 expresních, které používají vysokopodlažní autobusy dálkového typu a také 20 páteřních linek vyšší kvality (Selected Bus Services) označené příznakem +, které většinou jezdí ve vyhrazených koridorech s vysokou mírou preference vůči ostatnímu provozu, nastupuje se do nich všemi dveřmi a na zastávkách jsou prodejní automaty i digitální informace o aktuálních příjezdech. Tyto linky také nemají tak časté zastávky. Na většině těchto linek také jezdí kloubové autobusy. Neworské autobusy mají různé barvy – nejstarší jsou modrobílé, novější tmavě modré a páteřní linky SBS mají světlemodré autobusy. Autobusové linky jsou značeny pomocí písmene a čísla – písmeno znamená oblast, kde linky jezdí – například M znamená Manhattan, B je Brooklyn, Bx Bronx a Q je Queens. Expresní linky mají písmeno X nebo kombinace písmen podle toho mezi kterými částmi New Yorku jezdí. Čísla linek na Manhattanu často odpovídají ulicím, po kterých nejvíce jedou – například linka M34 vede skoro celá po 34. Street od západního okraje ostrova po východní.

Autobusová flotila MTA je složená nejčastěji z naftových autobusů, postupně se ale ke kormidlu dostávají také elektrobusy. Mezitím byly pořizovány také plynové nebo hybridní autobusy. MTA používá celkem 29 garáží. Momentálně nejstarší autobusy jsou z roku 2006 od výrobce Orion Bus. Novější flotilu tvoří vozy Nova Bus a New Flyer. Kloubových autobusů tu jezdí cca 1200, část z nich jezdí na linkách vyšší kvality SBS. Zhruba tisícovku vozidel tvoří vysokopodlažní naftové 14metrové autobusy značek Motor Coach a Prevost pro expresní linky s extrémně úzkými dveřmi vepředu. V plánu je v příštích letech pořídit další elektrobusy, ale i hybridní či jen čistě naftové autobusy a také pár vozů poháněných vodíkem.

New York je město superlativů. Mezi ně patří i místní železniční doprava. Zdejší síť regionálních vlaků je nejvyužívanější v celé Severní Americe. Největším terminálem je Pennsylvania Station, též Penn Station, který je zároveň nejrušnějším vlakovým nádražím na západní polokouli. Toto průjezdné nádraží ve východozápadním směru se pyšní honosnou odbavovací halou Moynian Train Hall, ze které se sestupuje k jednotlivým podzemním nástupištím na dálkové vlaky Amtrak i regionální linky na východ na ostrov Long Island i na západ do New Jersey. Druhé největší nádraží – Grand Central - leží kousek východně odtud a z něj vyjíždějí regionální vlaky do severní a východní části aglomerace. Opět má velkolepou historickou odbavovací halu a pod ním jsou dvě patra podzemních nástupišť – údajně jde o nádraží s největším počtem číslovaných nástupišť na světě (44).

Obě hlavní newyorská nádraží jsou tak rušná hlavně díky regionální dopravě, kterou tu zajišťuje organizátor MTA. Vlakové linky jsou rozděleny na dvě skupiny – Long Island Rail Road (LIRR) a Metro-North Railroad. Jednotlivé linky jsou barevně odlišeny včetně vozů a svezete se hlavně elektrickými jednotkami, někdy také vratnými soupravami taženými lokomotivou a některé navazující vzdálenější úseky jsou provozovány vlaky s dieselovými lokomotivami. Systém příměstských vlaků obsluhujících New York ještě doplňuje rozsáhlá železniční síť na západ od řeky Hudson, kde zajišťuje regionální železniční dopravu místní státní dopravce NJ Transit – tady se už totiž nacházíme na území sousedního státu New Jersey. Tyto vlaky zajíždějí také na Manhattan právě na největší nádraží Penn Station. Kousek od něj ještě nesmíme zapomenout na hlavní dálkové autobusové nádraží Port Authority Bus Terminal, které je s 8000 odbavenými autobusy denně prý nejrušnějším autobusovým terminálem na světě.

Důležitým dopravním pojítkem mezi New Yorkem a sousedním státem New Jersey je samostatný systém meziměstského metra PATH, které pomocí dvou tunelů na různých místech podjíždí široké koryto řeky Hudson – na jejím západním břehu je totiž opět hustě osídlená oblast, odkud dojíždí do New Yorku za prací spousta lidí – bydlení je zde výrazně dostupnější a díky metru jste na Manhattanu za pár minut. Hned za řekou je město Jersey a o něco dále Newark – největší město tohoto státu (300 tisíc obyvatel). A právě až sem zajíždí toto meziměstské metro PATH s modrostříbrnými soupravami o délce 7-9 vozů, jehož flotila byla v posledních letech kompletně obnovena. Systém PATH obsahuje 4 barevně odlišené linky. Dvě vedou až do centra Manhattanu na 33. ulici, dvě končí v jižním Manhattanu pod Wordl Trade Center. Páteřní červená linka pak z Jersey vede po povrchu až do Newarku, dvě doplňkové linky obsluhují lodní a železniční terminál Hoboken na západním břehu řeky Hudson. Páteřní linky jezdí ve špičkách po 5 minutách, doplňkové každých 8 minut. Pro celou síť je k dispozici 350 vozů, jejichž počet se ale aktuálně rozšiřuje kvůli prodlužování souprav.

Nejbližší provoz tramvají od New Yorku hledejte za řekou Hudson ve městě Jersey. Tam postupně od roku 2000 jezdí na dohled od Manhattanu poměrně dlouhá tramvajová linka podél břehu této mohutné řeky a kromě centra Jersey hustě osázeného výškovými budovami obsluhuje zastavěné území na jih a sever od něj. Lehce rozvětvená trať se 3 linkami a 24 zastávkami se jmenuje Hudson-Bergen Light Rail a jezdí zde 52 bílých kloubových nízkopodlažních tramvají Kinki Sharyo. Úspěch u cestujících znamenal nutnost v minulých letech doplnit polovinu těchto původně tříčlánkových tramvají o další dva články. V centrálním úseku tato linka s vysokou mírou preference jezdí každé 3-4 minuty a na hlavní trase potkáte 66metrové kolosy složené z krátké a dlouhé tramvaje.

Další malý tramvajový provoz je v největším městě státu New Jersey – Newarku, který je vzdálen vlakem či metrem necelou půlhodinu od Manhattanu. Krátká tramvajová síť tvořená dvěma linkami začíná v podzemí vlakového nádraží Penn Station v centru Newarku a pod zemí pokračuje i pod jeho centrem ve stopě původních tramvají, které tu v tunelu začaly jezdit už v roce 1934. V roce 2006 se k jediné lince přidala další krátká, již povrchová větev začínající také na vlakovém nádraží (v praxi tu většina spojů plynule přejíždí z jedné linky na druhou). Dnes tu jezdí 21 tramvají Kinki Sharyo, stejných jako v Jersey a stejně jako tam byly u poloviny z nich přidány další dva články. Obě tramvajové sítě provozuje státní dopravce státu New Jersey – NJ Transit, který má na starosti i všechny vlaky a autobusy. Autobusů provozuje zhruba 3000 na cca 270 linkách, vlaky jezdí ve státu New Jersey na 12 regionálních linkách a dopravce má k dispozici cca 175 lokomotiv a přes 1200 vagonů.

I když to s veřejnou dopravou příliš nesouvisí, nelze se nezmínit o jedné železniční zajímavosti: Highline. Unikátní projekt, jak využít opuštěnou železniční vlečku a udělat z ní jednu z největších turistických atrakcí New Yorku. V roce 1933 vznikl na západním Manhattanu železniční viadukt pro dopravu zboží do této části New Yorku, protože jezdit s nákladními vlaky po ulicích si už tehdy vyžádalo mnoho lidských životů. Jak šel čas, opadla potřeba železniční nákladní dopravy, až v roce 1980 ustala zcela. Od té doby unikátní viadukt vedený nad ulicemi a skrz některé domy přímo v centru mrakodrapového města chátral a hrozilo jeho zbourání. Občanské spolky a tehdejší osvícené vedení New Yorku se však zasloužilo o její záchranu a otevření první části revitalizované vlečky v roce 2009. Nikoli však pro kolejovou dopravu, ale jako nadzemní městský park a místo setkávání lidí včetně pestrého kulturního vyžití. Dnes už má Highline 2,3 kilometru a asi nejpůsobivější je právě její nejnovější část využívající odbočku k dnešnímu hlavnímu nádraží Penn Station. Celá trasa je nejen zelenou oázou a místem konání nejrůznějších kulturních a společenských akcí, ale také ukázkou nápaditého využití původních kolejnic, pražců či výhybek. Ročně tuto atrakci navštíví přes 8 milionů lidí.

O dopravní zajímavosti není nouze ani na největších newyorských letištích. Na tom největším – letišti J. F. Kennedyho – vás z jednotlivých letištních terminálů k nejbližším stanicím metra sveze Airtrain – automatická nadzemní dráha s velkokapacitními vozy. Vybrat si můžete z konečné stanice Jamaica nebo Howard Beach – obě navazují na metro, ve stanici Jamaica můžete přestoupit i na regionální vlaky. Za jednu cestu (jen k metru, nikoli do centra města) zaplatíte něco přes 8 dolarů. To na druhému největším letišti, které leží ve městě Newark, je zdejší automatická dráha zdarma a zaveze vás na nedaleké vlakové nádraží, odkud je to do centra New Yorku něco přes půl hodiny. V porovnání s airtrainem JFK vypadá ten newarský jako miniaturní hračka pro děti a nasoukat se s objemnými zavazadly do malinkých vozíků tohoto monorailu není jen tak.