Severofrancouzské historické město Rouen leží v Normandii cca 110 km severozápadně od Paříže a i když má vlastní město pouze kolem 100 000 obyvatel, je centrem hustě osídlené aglomerace čítající až půl milionu lidí. Rouen byl jedním z prvních francouzských měst, které obnovila tramvajovou dopravu, a to v roce 1994. Kromě dvou tramvajových linek tu fungují také páteřní autobusové linky s vyhrazeným východozápadním koridorem, který kříží severojižní tramvajovou trasu vedenou v centru pod zemí. Město na řece Seině je také sídlem vysokých škol a proto je zde doprava během školních semestru výrazně silnější než o prázdninách.

Hlavní branou do města je výstavní historické nádraží severně od centra města. Z něj se dostanete tramvají zejména na jih, a to díky tunelu pod centrem města, který má 4 podzemní stanice. Tramvaje tudy jezdí už od roku 1994, v největší špičce každé 3-4 minuty. Po průjezdu centrálním tunelem se tramvajová trasa vynoří na povrch, aby po mostě přejela řeku Seinu a opět se krátce zanoří. Dál už vede na povrchu, kde se větví do dvou tras obsluhující jižní předměstí. Poslední úsek zdejší tramvajové sítě byl otevřen v roce 1997.
Historické hlavní nádraží na pravém břehu Seiny severně od centra, kam se vlakem z Paříže dostanete zhruba za 1:20 hod. Rouen je křižovatkou normandských železničních tratí, které vedou třeba do sousedních měst Le Havre, Caen nebo Dieppe. Přímo pod vlakovým nádražím je podzemní stanice tramvaje.
Modernizovaná historická hala hlavního vlakového nádraží, které leží cca 15 minut pěšky od historického centra a každé 3-4 minuty odtud jezdí tramvaje jižním směrem již od roku 1994.
Podzemní tramvajová zastávka pod hlavním vlakovým nádražím. Takové zastávky jsou pod centrem celkem 4, pátá je na druhém břehu řeky Seiny. Tramvajový tunel vznikl stejně jako většina zdejší tramvajové sítě již v roce 1994.
Na tramvajových linkách v Rouenu potkáte 27 sedmičlánkových obousměrných tramvají Alstom Citadis 402, které v roce 2012 nahradily třicetimetrové tramvaje TFS, pamatující zahájení novodobé tramvajové dopravy v Rouen.
Po absolvování severojižní tunelové trasy pod centrem se tramvaje na chvíli vynoří, aby přejely po tomto mostě řeku Seinu a opět se zanoří do poslední podzemní stanice. Následuje rozdvojka do dvou samostatných větví.
Severojižní tramvajovou trasu kříží v centru východozápadní autobusový koridor pro páteřní linky TEOR T1-T3. Tyto linky fungují od roku 2001 a souhrnný interval ve špičce je jen něco přes minutu. V zastávkách je umožněno optické navádění speciálně vybavených kloubových autobusů. Citelisy z roku 2006 tu jezdí v počtu 28 kusů.
Nejnovější přírůstek 15 metrobusů Heuliez BHNS z roku 2018 souvisel se zavedením čtvrté linky T4 vedené severojižním směrem. Nicméně zde na lince T3 v hlavní přestupní zastávce Théatre des Arts.
Asi nejvýraznějšími vozidly na páteřních linkách TEOR jsou tyto Crealisy Neo od Irisbusu, které byly pořízeny v roce 2012 v počtu 38 kusů a dodnes jsou tak nepočetnějšími metrobusy pro páteřní linky v Rouen.
Detail zastávky na páteřním koridoru TEOR skrz centrum města, kudy jezdí autobusy ve špičce až po minutě. Optické navádění pomáhá přistavit autobus k vysoké hraně nástupiště co nejblíže a umožnit tak zcela bezbariérový přístup. Ne vždy se to ale daří.
Na dvou tramvajových linkách, označených pouze jako Metro a názvem konečné, jezdí dnes už druhá generace tramvají, a to typicky francouzské Alstomy Citadis 402, sedmičlánkové plně nízkopodlažní obousměrné tramvaje dlouhé 45 metrů. Celkem 27 kusů tu jezdí postupně od roku 2012. Do té doby věrně sloužilo 28 kratších (30 m) částečně nízkopodlažních tramvají TFS, které můžete znát třeba z pařížské linky T1 nebo z Grenoblu. Nicméně tyto vozy již kapacitně nestačily a byly prodány do tureckého Gaziantepu.
Toto neobvyklé zastřešení má zastávka Cathédrale poblíž stejnojmenné nejvýznamnější stavby města. Jinak jsou zastávky komfortně vybaveny veškerými mapami, jízdními řády i jízdenkovými automaty.
Detail přistavení autobusu s optickým naváděním ke zvýšené hraně nástupišť na páteřním koridoru TEOR. Autobusy jsou navíc vybaveny rozšířenou nástupní lištou v prostoru dveří.
Jízdní řády páteřních autobusových linek TEOR, které v centru sdílejí vyhrazený koridor. Nejčastěji jezdí linka T1 a to během semestru až v intervalu 3-6 minut, která slouží pro dopravu do kampusu severozápadně od centra.
Schéma páteřních východozápadních linek TEOR, které tu jezdí od roku 2001. V roce 2018 je doplnila linka T4, která však centrální koridor nesdílí a vede od severu na jih.
Rouenské metro, neboli tramvaj, která vede v centru pod zemí a na jihu se větví do dvou povrchových tras. Tento základ místní MHD tu funguje už od roku 1994.
45 metrů dlouhá tramvaj odjíždí z terminálu Hotel de Ville de Sotteville na jižním předměstí. Do každé z větví jezdí tramvaje přes den každých 6-8 minut.
Velkorysý dopravní terminál Hotel de Ville de Sotteville, kde se potkávají tramvaje s autobusy včetně páteřní linky F3, která je součástí sítě FAST. Jedná se o doplňkové linky s krátkým intervalem tam, kam nejezdí ani tramvaje, ani metrobusy TEOR.
Pro Rouen samozřejmě dvě tramvajové linky nestačí, a proto tu mají celou paletu autobusových linek. Od roku 2001 tu funguje síť páteřních autobusů TEOR, což jsou 3 linky označené T1-T3, které spolu jedou ve společném východozápadním koridoru skrz centrum města, kde mají plně vyhrazený prostor a speciální zastávky s možností optického navádění vozidel pro přesnější přistavení k nástupní hraně zastávek. K těmto třem linkám přibyla v roce 2018 čtvrtá, vedená zcela jinudy severojižním směrem. Tuto páteřní síť linek jezdících ve špičkovém intervalu od 3 do 8 minut (souhrnný interval se udává cca...
Nejnovějším úsekem tramvajové sítě z roku 1997 míří tramvaje do konečné zastávky Technopole poblíž zdejšího výstaviště. Celkem má zdejší síť cca 15 km.
Klasický interiér klasických tramvají Alstom Citadis 402. Druhá generace tramvají je o 15 metrů delší než ty předchozí typu TFS, které dnes jezdí v tureckém Gaziantepu.
Nejstarší západní větev tramvajové sítě z roku 1994, která vede do jižních předměstí na levém břehu řeky Seiny.
Konečná zastávka Georges Braque, která pamatuje zahájení provozu ještě s původními tramvajemi TFS z roku 1994. Tramvaje se do Rouenu vrátily po 40 letech.
Na severu jsou obě tramvajové linky ukončeny povrchovou zastávkou Boulingrin poté, co se tramvajová stopa vynoří z tunelu pod centrem města. Hlavní nádraží je odtud vzdálené dvě zastávky.
Kloubová Citara od Mercedesu v malém terminálu Boulingrin u severní konečné zastávky tramvají. Začíná zde také nejnovější metrobusová linka TEOR č. T4, která na rozdíl od svých předchůdkyň vede v samostatné trase na jih města.
Nejsilnější metrobusová linka T1, která jezdí během školního semestru každých 3-6 minut. Univerzitní kampus se nachází na severní terase nad přístavem západně od centra. Po obnově povrchů zde nefunguje optické navádění v zastávkách, kterým jsou vybaveny zdejší metrobusy.
A ještě jeden pohled na futuristický Irisbus Crealis Neo, kterých tu od roku 2012 jezdí 38. Celkem je pro páteřní linky k dispozici cca 80 kloubových vozidel s pohonem na bioplyn.
Hlavní část vozového parku tvoří kloubové autobusy pro páteřní linky TEOR a FAST. Pro síť 4 hlavních linek TEOR jsou k dispozici kloubové autobusy 3 generací s optickým naváděním v zastávkách poháněné bioplynem. První generaci autobusů Agora už postupně vystřídaly od roku 2006 Citelisy v počtu 28 kusů, následovala dodávka futuristických Crealisů Neo od roku 2012 v počtu 38 kusů a naposledy byla páteřní flotila obnovena v souvislosti se zavedením linky T4 celkem 15 vozy od firmy Heuliez. Aktuálně je k dispozici cca 80 vozidel. A nyní má Rouen ambiciózní plán pořídit cca do roku 2026 kompletně...
Terminál příměstských autobusů je v centru hned vedle centrální přestupní zastávky Théatre des Arts. Autobusy jsou oblečeny do červeného nátěru regionu Normandie, jehož je Rouen hlavním městem.
Nádraží v Rouen leží mezi dvěma tunely. Na hlavní trase z Paříže jezdí tyto nové elektrické jednotky Alstom národního dopravce SNCF.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM