Hlavní a největší město Belgie a srdce Evropské unie je velice zajímavou směsicí různých druhů veřejné dopravy. Klasické metro, které s omlazuje o nové vozy připravené na automatický provoz, se tu zajímavě kombinuje s hustou sítí tramvají, občas se tramvaje chovají tak trochu jako metro. K tomu síť autobusů a také hustá síť příměstského S-Bahnu, který stále častěji a komfortněji obsluhuje rozsáhlou aglomeraci. Nevelká síť metra se aktuálně rozšiřuje o jeden z již existujících tunelových úseků, který však využívají tramvaje a tento úsek, který dnes využívají linky 4 a 10, by se měl stát plnohodnotným metrem. Velká flotila nízkopodlažních tramvají se v poslední době rozrůstá o další nový typ, který nahrazuje nejstarší vysokopodlažní vozy. Díky tomu nedávno dojezdila dvoučlánková verze klasických tramvají PCC, ale ty tříčlánkové stále potkáte. I když se většina z nich přesunula na speciální příměstské linky 39 a 44. Klasická tramvajová síť se také rozrostla o nový úsek na severozápadě města. Obnova vozového parku autobusů městského dopravce STIB/MIVB probíhá v posledních letech již pouze formou elektrobusů.

Klasické metro v Bruselu tvoří 4 linky, z toho linky 1 a 5 sdílejí společný úsek a také linky 2 a 6 jsou společné a tvoří okruh kolem centra. Poslední nový úsek byl otevřen v roce 2009. Nyní se staví linka 3, která vzniká z původní severojižní tunelové trasy „prémétra“, kterou dnes využívají linky 4 a 10. Tento tramvajový tunel se nyní postupně přebudovává a k němu vznikne ještě dalších 8 zcela nových stanic na 4,5 km dlouhé nové podzemní trase pod dnešní tramvajovou linkou 55 do čtvrti Bordet. Tam bude i nové depo. Nová linka 3 bude dlouhá přes 10 km a bude mít 18 stanic. Doba jízdy bude 20...
Dvojlinku metra 1+5 postupně obsahují nové průchozí soupravy CAF, které jsou dodávány od roku 2021. Nyní jich zde jezdí už cca 40 a postupně má být dodáno až 90 vlaků, čímž by se měly nejen nahradit nejstarší vozy a zkrátit intervaly, ale také by měly pokrýt novou linku 3, která nyní vzniká z tzv. prémétra. Prostorné nástupiště stanic Schuman obsahuje i horní koleje pro vlaky, které zde zastavují přímo nad nástupištěm metra.
Linky metra 1 a 5 mají v centru společný úsek. Na této světelné tabuli zjistíte kromě času příjezdu nejbližších spojů také aktuální polohu vozidel na trase. Díky novým soupravám se daří zkracovat intervaly a snad někdy v budoucnu se počítá i s automatizací linky, což má zkrátit interval až na 90 vteřin. Nové soupravy CAF jsou už na automatizaci připraveny.
Interiér nových šestivozových souprav CAF je laděn do typických bruselských barev a jednotlivé vozy kombinují podélné s příčným sezením. Je tu mnoho prostoru i pro kočárky, kola a vozíky pro invalidy. Praktický je i volný prostor kolem dveří. Stejné soupravy mají jezdit i na nové lince 3.
Přestupní stanice tzv. prémétra Albert už se začíná připravovat na provoz klasického metra. Dnes zatím tramvajové linky 4 a 10 zastavují u nízkých nástupišť, která budou v rámci přestavby nahrazena vysokými v úrovni již připravených vstupů do stanic. V roce 2024 byla v souvislosti s přestavbou na metro zkrácena linka 51 a její jižní konec, který zde má nově konečnou stanici, byl přečíslován na linku 18.
Po více než 20 letech bylo vzkříšeno číslo 18. Tato nová linka nahrazuje jižní konec linky 51, která byla kvůli přestavbě tunelu prémétra na klasické metro zkrácena a tunelem určeným pro budoucí metro již nejezdí. Linka 18 na budoucí metro 3 navazuje zde v nově řešené podzemní konečné stanici Albert.
Podpovrchovou stanici Lemonnier používají kromě páteřních linek 4 a 10 vedených v tunelu prémétra v krátkém jednostaničním úseku na Jižní nádraží také klasické tramvajové linky 51 a 82. Kvůli probíhající přestavbě na klasické metro je dočasně linka 51 zkrácena sem a do tunelu vjíždí od západu pouze linka 82, zde reprezentovaná novým typem tramvají Flexity. Po přestavbě na metro 3 bude tato stanice zrušena a nahrazena o kus dál umístěnou stanicí Toots Thielemans.
Informační panel ve stanici Gare du Midi (Jižní nádraží) o přestavbě linky prémétra na klasické metro. Bude mít číslo 3, využije stávajících 10 stanic, kudy dnes jezdí tramvaje a k nim přibude postupně dalších 8 stanic nového úseku do čtvrti Bordet. V první fázi by měla nová linka vést kousek za Severní nádraží. Nová linka bude mít na nové severovýchodní konečné i svoje vlastní depo.
Na okružních linkách 2 a 6 můžete stále potkat tyto původní soupravy BN, z nichž nejstarší pocházejí z roku 1974. Tato je stará 40 let a je složená z dvojice a trojice samostatných vozů.
U staré generace vozů metra si musíte dveře otevřít sami pomocí kliky zvenku i zevnitř. Jde to docela těžkopádně a vozy jsou podobné těm ve Vídni. Vozy tohoto typu byly dodávány v 5 generacích postupně až do roku 1999.
Podpovrchové stanice na lince 6 v její již neokružní části se vyznačují zajímavou architekturou. Tato generace souprav metra M6 (BOA) byla vyrobena španělským CAFem a celkem tu jezdí 21 šestivozových jednotek z let 2007-11. Vozy tohoto typu můžete potkat na všech linkách.
Pro novou linku metra č. 3 budou potřeba nové vozy. Postupně od roku 2021 jsou dodávány nové šestivozové průchozí soupravy CAF, které jsou již připravené na automatický provoz. Dosud bylo těchto vlaků nové generace M7 dodáno cca 40 a potkáte je na linkách 1 a 5 společně s předchozí generací typu M6, rovněž od španělského výrobce. Díky novým soupravám mohl být zkrácen interval na dvojlince 1 a 5 a počítá se s jeho dalším zkrácením až na 90 vteřin po úplné automatizaci této trasy. Nových vlaků M7 „BOA“ může být dodáno až 90 – počítá se i s novou linkou 3. Na okružní dvojlince 2 a 6 stále...
Takto vypadají zastávky tzv. prémétra, kde se již při jejich stavbě počítalo s budoucím provozem klasického metra. Aby zde zatím mohly jezdit klasické tramvaje, byla nástupiště v potřebné délce patřičně snížena. Hlavní taková trasa pod centrem od severu na jih se nyní připravuje na provoz klasického metra pod staronovým číslem 3. Původní tramvajová linka 3 byla nedávno nahrazena novou linkou 10.
V souvislosti s přestavbou prémétra na klasické metro v prostoru Jižního nádraží (Gare du Midi) panuje čilý ruch i v jeho okolí. A to znamená i dočasné přerušení provozu tramvají na části zdejších tratí. Dotýká se to také linek 4 a 10, které využívají tunel pro budoucí linku metra 3.
Původní generace vozů metra se od sebe liší v detailech, hlavně v interiéru. Některé vozy mají vyšší opěrky sedadel i jinak barevné obložení stěn. Nejnovější série těchto vozů z přelomu století už má dveře otevíratelné klasicky tlačítkem.
Východní konečná linky 5 Herrmann-Debroux a druhý nejnovější typ metra CAF. Na této větvi z roku 1985 je 5 stanic povrchových, nicméně konečná je opět podzemní.
Východní tunel prémétra pro linky 7 a 25 obsahuje 4 podzemní stanice. Největší je tato Georges Henri. Tato tunelová trasa je nejstarší, byla zprovozněna mezi roky 1972 a 1975. O jejím přebudování na klasické metro se v tuto chvíli neuvažuje.
Schéma linek bruselského metra, které se skládá z dvojlinek 1+5 a 2+6. Okružní linky potkávají samy sebe v mimoúrovňové dvojstanici Simonis/Elizabeth (každá úroveň má jiný název). Do roku 2030 má přibýt další severojižní linka 3.
Linka 6 na cestě na severozápadní konečnou Roi Baudoin vede krátce před stanicí Heysel po povrchu souběžně s tramvajovou tratí. A právě odtud je to nejblíž do rozlehlého výstavištního parku s legendárním Atomiem.
Vstup do podzemní stanice Albert, která bude přebudována na klasické metro, zdobí plastiky starých tramvají a právě tramvaje jezdí tímto tunelem dodnes. Tato trasa prémétra sem byla prodloužena až v roce 1993.
Možná ještě důležitější než metro, jsou pro Brusel tramvaje. Ty zde jezdí na rozsáhlé síti o délce 150 km a některé tratě zasahují i docela daleko za město. Za poslední roky se síť tramvají ještě prodloužila – v roce 2021 to byl krátký 1,7 km dlouhý úsek na nedávno předtím zavedené lince 9 ke konečné stanici metra 6 Roi Baudoin poblíž známého Atomia. Nejnovější trať najdete od roku 2024 na severu města, odpojuje se od stávající linky 7 ve čtvrti Heembeek a vede po 4,4 km dlouhém úseku rozvojovou lokalitou k vojenské nemocnici. Využívá ho nová linka 10, která pak vede společně s linkou 4...
Vedle prosvětleného národního belgického symbolu pro metro svítí velkoplošný informační panel zobrazující jak nejbližší odjezdy metra, tak i ostatní povrchové dopravy. Ještě před vstupem do podzemí se můžete rozmyslet, kam půjdete.
Poměrně nenápadný vstup do stanice metra Parc poblíž hlavního nádraží zvýrazňuje velký symbol metra. Ten najdete i do vstupů do podzemních stanic prémétra, kde jezdí pouze tramvaje.
Jedna z nejnovějších tramvají nové generace Bombardier/Alstom Flexity na dočasné konečné linky 51 v zastávce Lemonnier. Koleje však vedou dál do společné tunelové trasy prémétra ke stanici Gare du Midi. Linka 51 byla v roce 2023 zkrácena o jižní část trasy, která vedla společně v tunelu prémétra. Nyní byla tato linka dále zkrácena na druhém konci kvůli rekonstrukci trati v centru a ve zbytku vedla další její část pod stejným číslem.
Interiér nejnovější tramvaje pro Brusel. Těchto pětičlánkových vozů Flexity bylo objednáno 90 s opcí na dalších 80. V Bruselu jich nyní jezdí už téměř 50 a zatím bez lidí se testují i první sedmičlánkové modifikace tohoto typu. Těch by mělo v první fázi dorazit 11.
Neutěšeným prostorem Jižního nádraží plného přespávajících bezdomovců projíždí nejnovější výkřik tramvajové techniky. Linka 82 se tu prolíná s páteřními linkami 4 a 10, přičemž nástupiště těchto linek je o úroveň níž. Kvůli přestavbě na metro jsou ale tyto linky vedeny po povrchu a z tunelu odkloněny.
Nová konečná Roi Baudoin na druhé nejnovější páteřní lince 9, která funguje teprve od roku 2018 a o 3 roky později byla prodloužena až sem ke konečné metra 6. K těmto novým pětičlánkovým tramvajím Flexity mají brzy přibýt i sedmičlánkové.
V souvislosti s přestavbou prémétra byla také zkrácena linka 51 a její jižní konec byla nahrazen v roce 2023 znovuvzkříšenou linkou 18, která nyní končí v nové podzemní stanici Albert. A právě tam bude začínat nový úsek metra 3. Nová linka 10 částečně nahradila linku 3, jejíž číslo nyní čeká na zprovoznění nové linky metra. Brusel má tak aktuálně už 5 páteřních linek „Chrono“ (4, 7, 8, 9, 10), které se vyznačují krátkými intervaly a vyšší kvalitou služeb (zejména preference). V dopravních schématech jsou také povýšeny na úroveň metra. Během jarní návštěvy bylo v Bruselu hned několik...
Setkání tří pětičlánkových tramvají Bombardier v konečné stanici Stade, kde se potkávají linky 9, 51 a 93. Tento nejpočetnější typ tramvají tu jezdí postupně do roku 2005 a Brusel jich má 150. Velmi podobné jsou i nejnovější tramvaje Flexity, kterých má být v první fázi 90.
Tramvajová vozovna poblíž zastávky Neerstalle, kde dočasně kvůli výluce končí linka 82. Z moderní vozovny je propojka na blízkou konečnou Stalle páteřní linky 4. Tyto nové tramvaje Flexity jezdí postupně od konce roku 2023 a díky nim mohly být vyřazeny i poslední dvoučlánkové vysokopodlažní tramvaje koncepce PCC na jaře 2026.
První ze 70 dlouhých sedmičlánkových tramvají Bombardier, které byly dodávány v letech 2006-14. Teď na ně naváže dodávka 11 nových tramvají Flexity. Tito dlouháni jezdí na páteřních linkách Chrono a zde byl jeden z nich zachycen na jižní konečné linky 4. Ta využívá tunel prémétra, který bude přestavěn na klasické metro.
Kolem parku s ikonou Bruselu Atomiem projíždí několik tramvajových linek, mezi nimiž je i páteřní sedmička využívající východní tunel prémétra. Kousek odtud je také krátký tramvajový tunel a nedaleko se napojuje nejnovější trať pro linku 10.
Ukázka jízdního řádu páteřní tramvajové linky Chrono. Místní specialitou je zvláštní jízdní řád pro středu, kdy mají školáci kratší vyučování než po zbytek dnů, špičky tak vypadají trochu jinak.
Konečná nejnovější páteřní linky 10 u vojenské nemocnice. Nová trať odbočující z hlavní trati v zastávce Heembeek je dlouhá 4,4 km a otevřena byla v roce 2024 a kromě vojenské nemocnice vede místní obytnou čtvrtí i rozvojovou průmyslově-logistickou zónou na severu města.
Jednotícím prvkem bruselské MHD jsou kromě hnědé barvy také kožené nebo koženkové potahy sedaček, a to jak v tramvajích tak i v autobusech. Bruselské tramvaje jsou široké jen 2,3 metru, nicméně na páteřních linkách 4, 7 a 10 jezdí dlouhé sedmičlánkové soupravy.
Prvními nízkopodlažními tramvajemi v Bruselu byly tyto krátké tříčlánkové vozy Bombardier, kterých bylo v letech 1993-5 dodáno celkem 51 a dodnes až na výjimky zůstávají v plném počtu. Nasazovány jsou například na linku 62 jezdící po severním okraji města.
Krátké tramvaje Bombardier T2000 jezdí v Bruselu už více než 30 let a kapacitně odpovídají původním dvoučlánkovým tramvajím PCC, které právě v roce 2026 dojezdily a byly nahrazeny delšími pětičlánkovými tramvajemi Flexity. Linka 62, na níž lze tyto tramvaje také potkat, je aktuálně o něco zkrácena kvůli začínající výstavbě prodloužení trati až k bruselskému letišti. Na 3,5 km dlouhém úseku bude 5 nových zastávek.
Brusel se na jaře 2026 rozloučil s dvoučlánkovými tramvajemi BN z let 1971-3, které jezdily hlavně na dvojici příměstských linek 39 a 44. Místo nich sem byly přesunuty jejich tříčlánkové vrstevnice. Obě linky začínají zde v podzemní smyčce Montgomery s možností přestupu na metro i další tramvajové linky.
Příměstské linky 39 a 44 opouštějící na východě Brusel se staly domovem tříčlánkových vysokopodlažních tramvají BN poté, co dojezdily dvoučlánkové tramvaje stejného typu. I když zde zůstala bariérovost, kapacita na těchto linkách se navýšila o třetinu.
Rozlehlá síť tramvají si žádá také početnou flotilu vozidel. Velká obnova probíhala cca v letech 2005-2015, kdy na bruselské koleje postupně vyrazilo 220 nízkopodlažních tramvají Bombardier, z toho 70 v sedmičlánkové verzi a 150 v pětičlánkové. Aktuálně probíhají od roku 2023 dodávky navazující generace typu Bombardier Flexity podobného vzhledu. Prvních 40 pětičlánkových tramvají už jezdí, chystá se také nástup prvních 11 sedmičlánkových. Z první objednávky by mělo být dodáno 90 vozidel, opce je na dalších 80. Díky novým tramvajím se Brusel rozloučil se starými dvoučlánkovými tramvajemi BN...
Východní konečná linky 39 Ban-Eik s tramvají PCC. Tento typ zde nedávno nahradil kratší dvoučlánkové tramvaje, které byly cca o 5 let starší. Tito veteráni už také budou brzy slavit padesátku, přesto jsou stále ve výborné kondici.
Specialitou bruselských tramvají PCC jsou úzké skládací dveře přepažené uprostřed, vstup je tak umožněn pouze štíhlejším cestujícím. Klasické kočárky mají také smůlu. Dveře zvenku si otevřete stisknutím svislého zeleného pásu na sloupku uprostřed dveří.
Zde u zastávky Musée du Tram se příměstské linky 39 a 44 kříží s východní tangenciální linkou 8. Zde je také vjezd do vozovny, která je domovem tramvají PCC a je zde také dopravní muzeum místního DP.
Vjezd od podzemní konečné zastávky linek 39 a 44 Montgomery. Tramvaje se zde otáčejí po jednokolejné blokové smyčce a po krátké vyrovnávací pauze pokračují zpět na své trasy, které jsou již celé na povrchu.
Výstavní budova vlakového nádraží v trochu divoké čtvrti Shaerbeek a k ní přiléhající tramvajová smyčka pro linky 35 a 92. Nádraží leží na hlavní severojižní trati a nabízí dobrou návaznost na MHD. Zatímco linka 92 projíždí město skrz centrum až na jih, linka 35 má jen 7 zastávek do blízké konečné Esplanade a slouží spíš jako propojka k nedaleké páteřní lince 7.
Nejblíže Hlavnímu nádraží je tato tramvajová trať pro linky 92 a 93 se zastávkou Parc, kde lze přestoupit na linky metra 1 a 5. Tyto pětičlánkové tramvaje tu jezdí ve 150 exemplářích a první z nich tu jezdí už 30 let.
Páteřní linka 8 funguje od roku 2018, kdy byla zprovozněna nová 2 km dlouhá trať od Tramvajového muzea do čtvrti Roodebeek. Na novou trať byla prodloužena dosavadní linka 94, která byla přečíslována právě na 8. Tato páteřní východní tangenta začíná zde u stanice okružního metra Louise.
Horkou novinkou posledního roku je větší počet nových elektrobusů Mercedes-Benz eCitaro. Jelikož je pro ně vybudováno zázemí v garážích Marly poblíž nové tramvajové trati do vojenské nemocnice, potkáte nové elektrobusy právě hlavně na linkách v okolí. Tato dlouhá linka spojuje jednotlivá předměstí na severu a západě Bruselu. Celkem má Brusel už 57 ze 70 objednaných kloubových elektrických Mercedesů.
Na náměstíčku před hlavním nádražím ukrytým v podzemí můžete přestoupit na několik autobusových linek, které mají zastávky rozesety i v širokém okolí. Aktuálně nejstaršími autobusy MHD jsou tyto standardní Van Hooly, které byly dodávány ve velkých sériích v letech 2005-2011.
V Bruselu jezdí také hodně autobusů. Přes 50 městských linek provozovaných dopravním podnikem STIB/MIVB má číselnou řadu prolnutou s tramvajemi. Flotila pro linky MHD čítá asi 1000 vozidel, z toho již přes stovku tvoří elektrobusy. Největší dodávka probíhá teprve do roku 2025. elektrobusy Mercedes-Benz eCitaro tu jezdí ve standardní i kloubové verzi. Krátkých je dodáno 36, kloubových má k dosavadním 56 přijít dalších 14. Ve větším počtu jezdí i 25 kloubových elektrobusů Solaris určených pro linku 64. A zajímavé využití si našlo 5 standardních elektrobusů Bluebus, které slouží jako sociální...
V letech 2018-22 pořídil bruselský dopravní podnik celkem 238 hybridních standardních autobusů Volvo. Souběžný kontrakt na kloubové vozy vyhrálo Iveco a jediný prototyp kloubového Volva se tak poté dostal až do Prahy.
Poblíž hlavního nádraží vyčkává na odjezd kloubový hybridní Urbanway. Těchto vozů bylo v letech 2019-21 pořízeno celkem 164 a prý šlo spolu se standardními Volvy o poslední objednané vozy na naftový pohon. Informaci o času odjezdu i cílové zastávce se dočtete i na širokém zadním panelu. Autobusy i tramvaje na konečných standardně vyčkávají i s cestujícími.
Postupně od roku 2025 koupil Brusel kromě kloubových elektrobusů Mercedes-Benz i jejich standardní verze ve 36 exemplářích. Kromě toho má ještě 25 elektrických kloubových Solarisů pro linku 64 a pár dalších vozů Bolloré a midielektrobusů Solaris.
Interiér elektrobusů Mercedes-Benz, kterých má Brusel už přes 60. Uvnitř nechybí kvalitní koženkové potahy sedadel ani široké informační displeje. U každých dveří si také můžete validovat jízdenku. Celkem má bruselský dopravní podnik už zhruba stovku elektrobusů z celkového počtu zhruba 1000 silničních vozidel pro linky MHD.
V roce 2018 pořídil STIB 5 elektrobusů Bolloré Bluebus, z nichž část využívá jako pojízdnou sociální podporu (Includo) pro lidi bez domova a různé další problematické osoby, které se spolu s vyškolenými pracovníky snaží dostat z běžné MHD pryč. V těchto elektrobusech odstavených u vybraných problematických uzlů dostanou zájemci potřebné rady a třeba i horký nápoj.
Před odstrašující budovou Jižního nádraží (Gare du Midi) projíždí jeden z 79 naftových kloubových Mercedesů pořízených společně s 93 standardními vozy tohoto typu v letech 2014-5. I když většina částí Bruselu vypadá celkem čistě a spořádaně, právě o okolí Jižního nádraží to rozhodně neplatí.
Malý autobusový terminál poblíž Jižního nádraží s velkoplošnou odjezdovou obrazovkou i ukázkou přenosného značení pro výluky. Příměstské linky v okolí Bruselu zajišťuje vlámský národní dopravce De Lijn se svými typickým žlutošedobílým nátěrem.
Nejběžnějšími vlaky na linkách S v okolí Bruselu jsou tyto elektrické jednotky Siemens Desiro ML, kterých belgický národní dopravce SNCB pořídil pro celou Belgii 305 v letech 2009-15. V posledních letech přibylo také vlaků o víkendech.
Síť příměstských vlaků S v široké aglomeraci Bruselu obsahuje aktuálně 11 linek, ty hlavní jezdí v intervalu 30 minut a zajišťují rychlé napojení hustě osídlené aglomerace s Bruselem. Síť se stále rozvíjí a v posledních letech bylo několik linek prodlouženo. Nejvíce vlaků se koncentruje do páteřní severojižní trasy mezi Jižním, Hlavním a Severním nádražím.
I když jsou tyto elektrické jednotky AM80 staré už v průměru 45 let, stále jich v Belgii potkáte poměrně dost. A ještě existuje jeden starší typ dosud provozovaných vlaků vyráběných od roku 1975.
Nejnovějšími přírůstky flotily belgického národního dopravce jsou tyto patrové vozy poháněné lokomotivou a s řídicím vozem na druhém konci. Tyto kapacitní vlaky jezdí hlavně na meziměstských a dálkových spojích husté a frekventované sítě Belgických železnic.
Z bruselského letiště můžete jet do centra Bruselu autobusovou linkou 12, ale mnohem rychleji také vlakem. Z podzemní stanice jezdí také dálkové spoje do ostatních částí Belgie. A zhruba za 5 let má na letiště dojet i tramvaj, která dnes končí cca 3 km od něj u místní centrály NATO.
Hlavně pro spojení Bruselu s jeho hustě osídlenou a rozlehlou aglomerací slouží síť příměstských vlakových linek S, která se stále rozvíjí a prodlužuje a v návaznosti na modernizaci infrastruktury se také zkracují intervaly. Hlavní linky S jezdí v půlhodinových intervalech, přibývá i vlaků o víkendech. Vlaky jsou rychlé a relativně spolehlivé a v regionu je na ně navázána řada autobusových linek a u jednotlivých stanic jsou záchytná parkoviště. Na atraktivitě pomohl také nákup nových elektrických jednopodlažních jednotek Desiro od Siemensu. Hlavní linky S vás dovezou přímo do centra Bruselu...
Na regionální lince jezdící přes severozápadní předměstí Bruselu Denderleeuw jsou provozovány nové elektrobusy Iveco Crossway. Zde pak navazují na často jezdící vlaky do Bruselu.