Průmyslové srdce Belgie v její francouzsky hovořící valonské části rozhodně nepatří mezi architektonické skvosty ani historicky cenná města. Přesto má díky své průmyslové historii zvláštní kouzlo. Místní dopravní systém jako by zamrzl v čase a už přes 40 let vypadá místní páteř hromadné dopravy téměř stejně – strašidelné tunely pod centrem a vysokopodlažní tramvaje do tří směrů z malého centra města. Nicméně od minulé návštěvy v roce 2022 se přeci jen něco změnilo. Místní rychlodrážní tramvaje z počátku 80. let procházejí modernizací, dokončena byla nová podoba přednádražního prostoru jižního nádraží, které bylo přejmenováno na Hlavní. Intenzivně se pracuje na zprovoznění dlouhá léta zakonzervované trati na východ města, která se zároveň prodlužuje k nově otevřené městské nemocnici. Postupně se obnovuje také vozový park autobusů národního valonského dopravce TEC.

Páteří místní dopravy je rychlodrážní tramvaj, které tu říkají metro. 4 linky se potkávají na okruhu v centru a vyjíždějí na 3 tratě severovýchodním, severozápadním a západním směrem. Od poslední návštěvy byla dokončena rekonstrukce prostoru před Jižním nádražím, které bylo přejmenováno na Hlavní. Přímo před ním vznikly nové zastávky a celý prostor působí kultivovanějším dojmem. Západně od nádraží také vyrostla nová autobusová stanoviště – většina autobusových linek z širokého okolí míří právě sem. Nyní ale prochází rekonstrukcí nadzemní viadukt se zastávkou Villette, takže je kolejový okruh...
Od roku 2023 se místní lehké metro vrátilo před hlavní nádraží. To se do té doby jmenovalo Jižní. Během rekonstrukce přednádraží to tu velmi prokouklo a vznikly nové zastávky i autobusové nádraží západně od historické nádražní budovy.
Vedle staré budovy Jižního, dnes Hlavního nádraží, vznikl tento kapacitní podchod pod nástupišti, který navazuje na nové autobusové nádraží. Prostor přímo před starou nádražní budovou zůstal čistý a kromě tramvají sem mají přístup jen pěší a cyklisté.
Pozůstatek informační kampaně k přejmenování Jižního nádraží na Hlavní a znovuotevření tramvajového okruhu kolem centra, který používají všechny 4 místní linky. Aktuálně je však kruh opět přerušen, a to kvůli rekonstrukci viaduktu západně od Hlavního nádraží.
Kvůli probíhající rekonstrukci nadzemní části kolejové trasy přes zastávku Villette jsou dočasně tramvaje vedeny pouze do zastávky Hlavní nádraží od východu a zde se obracejí zpět. Proto jsou zastávky přesunuty přímo před starou nádražní budovu. Aktuálně sem zajíždějí linky M2 a M3 od severu a západu aglomerace.
Nové autobusové nádraží leží západně od vlakového nádraží. Do tohoto prostoru zajíždí většina autobusových linek a odtud je to do nevelkého historického centra Charleroi kousek. Lidé zde však spíše přestupují na vlaky.
Výrazný informační prvek vysvětluje přesunutí zastávky pro místní „metro“ u Hlavního nádraží a také ukazuje rozmístění jednotlivých autobusových nástupišť. Svoji konečnou tu má asi 25 linek včetně příměstských, expresních i letištního speciálu A1.
Nové autobusové nádraží má i nevelkou čekárnu a informační kancelář místního národního valonského dopravce TEC. Za nově kultivovaným prostorem vystupují nesourodé a mnohdy opuštěné stavby nevelkého „historického“ centra tohoto průmyslového srdce Belgie.
Kloubové autobusy potkáte v Charleroi spíše sporadicky. Kromě letištního expresu jezdí třeba také na lince 68, která vede z hlavního nádraží expresně po dálnici společně s letištní linkou A1 a obsluhuje místní severní předměstí Gosselies včetně mnoha logistických areálů kolem letiště. Tato hybridní kloubová Citara byla pořízena v roce 2021.
V roce 2023 pořídil místní dopravce TEC také několik kratších verzí Mercedesu Citaro s hybridním pohonem. Tyto malé vozy se používají třeba na speciální lince CITY, která křižuje ulice historického centra a spojuje jeho dolní a horní část. Také zajišťuje chybějící bezbariérovost místního „metra“, jehož většina stanic v centru se nachází pod zemí.
Provizorní zastávky pro linky M2 a M3 přímo před Hlavním nádražím. Tady se vystupuje a nastupuje a dál směrem k novému terminálu se tramvaje jedou „otočit“ do prostoru standardních zastávek a z koleje na kolej přejíždějí pomocí mobilního kolejového přejezdu. Kvůli nesourodým intervalům obou linek (10/15 minut) může souhrnný interval na této hlavní trase dosahovat až 10 minut.
Postupně od roku 2022 se začínají objevovat modernizované verze místních tramvají z počátku 80. let. Modernizace spočívá hlavně v úpravě interiéru, vzhledu čel a dveří. Zde se dvě modernizované tramvaje potkávají na konečné zatím nejnovější trasy M4 ve čtvrti Soleilmont.
Srovnání původního a modernizovaného vzhledu místních dvoučlánkových tramvají BN z počátku 80. let, které měly být předskokany kapacitnějších vozů opravdovějšího metra, nicméně tyto vozy zde zůstaly již nadobro. I přes vysoká nástupiště jim uvnitř zůstal ještě jeden schod. Dveře se po modernizaci už neotvírají dovnitř, ale jsou předsuvné. A ty krajní jsou užší ve prospěch větší kabiny řidiče.
Nový vzhled interiéru místních tramvají, které procházejí postupnou modernizací firmou Alstom. Hlavní změnou prošly dveře, které už se neotvírají dovnitř, ale ven. Celkem tu je k dispozici cca 45 tramvají, z toho by již minimálně 12 mělo být modernizováno.
Detail skládacího schodu, resp. nájezdové plošiny pro vozíčkáře, která zde přibyla po renovaci vozidel a po změně typu dveří. Místní tramvaje totiž i přes zastavování u vysokých nástupišť mají uvnitř ještě jeden schod.
Kvůli aktuální výluce viaduktu přes zastávku Villette je přerušen tramvajový okruh pod centrem. Zatímco linky M2 a M3 končí u Hlavního nádraží, linky M4 končí od severovýchodu zde v zastávce Charleroi Ouest u stejnojmenného vlakového nádraží.
Za poslední 4 roky se sice nepostavila žádná nová trať, zato bylo přejmenováno několik zastávek. Kromě hlavního nádraží se změnil název také pro stanici Beaux-Arts. Ta se nově jmenuje Palais a přímo nad ní vyrostlo nové autobusové nádraží. Po více než 30 letech se podařilo vzkřísit zakonzervovaný projekt nové trati východním směrem ze stanice Waterloo. Dávno postavené velkorysé nadzemní stanice byly dlouhá léta bez využití, i když trať byla udržována provozuschopná pro různé testovací jízdy. Nyní se intenzivně pracuje na zprovoznění tohoto úseku do předměstí Chatelet a zároveň se staví zcela...
Dočasně uzavřená nadzemní stanice Villette hned vedle Hlavního nádraží. Aktuálně se rekonstruuje nadzemní část okruhu kolem centra směrem k vlakové zastávce Charleroi-Ouest (západ). Západně od této trati už najdete jen pozůstatky místního mohutného hutního průmyslu.
Největší povrchová křižovatka místního metra se nachází západně od přestupního uzlu Palais. Celý kolejový trojúhelník je na mostní konstrukci nad zdejším dálničním okruhem kolem centra města. Modernizovaná tramvaj linky M2 míří od východu do tunelové části pod centrem Charleroi.
Stanice Palais se dříve jmenovala Beaux-Arts. Leží pod úrovní terénu koleje z ní vedou rovnou na mostní křižovatku směrem na západ. Původně tu byly 4 koleje, využívají se jen dvě. Na koleji úplně vpravo byla dlouho odstavena historická tramvaj. Nad stanicí je od roku 2023 nové autobusové nádraží.
Přímo nad stanicí Palais (dříve Beaux-Arts) funguje od roku 2023 nové autobusové nádraží, přes které jezdí 6 městských a několik příměstských linek. Po Hlavním nádraží je to druhý největší přestupní uzel a večer sem zajíždějí všechny autobusové linky nahrazující provoz metra, které jezdí jen do 20 hodin.
Pohled na kolejovou křižovatku z nového nadzemního autobusového nádraží Palais nad stejnojmennou stanicí, kde se potkávají všechny místní linky metra. Tramvaj vlevo míří do stanice Charleroi Ouest, rovně jedou linky M2 a M3 na východ a sever aglomerace. V pozadí je vidět stanice Piges, za kterou se obě linky větví a linka M2 pokračuje dál do Anderlues sérií tunelů a nadzemních viaduktů skrze působivou průmyslovou oblast.
Linka MIDO obsluhuje oblast severozápadně od centra Charleroi a začíná zde na nadzemním terminálu Palais. Tyto minibusy Van Hool byly vyrobeny již v roce 2011 a vozy stejné značky tu jezdí i ve standardní a kloubové verzi.
Strašidelné podzemí místního metra obsahuje kromě několika křižovatek také různé manipulační smyčky a původně se zde počítalo s mnohem živějším provozem, ze kterého zbylo jen torzo. Zde za stanicí Waterloo se dělí linky do dvou směrů a zanedlouho přibude ještě třetí v podobě linky M5, jejíž část byla postavena již před 40 lety, ale nikdy nebyla zprovozněna.
Přestupní stanice Waterloo obsahuje i rezervu pro další kolej a boční nástupiště, které mělo sloužit pro nikdy nerealizovanou severní větev. Na aktuálně používané jediné ostrovní nástupiště vedou úzké schody a eskalátory z podzemního vestibulu, ze kterého se pak dostanete nahoru na denní světlo. I přes tuto stanici jezdí všechny linky.
Podzemní vestibul stanice Waterloo měl být původně mnohem rušnější. Má také zaslepené výstupy na nerealizované třetí nástupiště a vlevo je nevyužívaná kukaň dozorčího či prodejního místa jízdenek. Ponurou atmosféru s vysokou koncentrací sociálně-patologických jevů alespoň trochu zakrývá zkušební projekt parfémování uzavřených prostor.
Dobové vstupy do podzemní stanice Waterloo s příznačně omšelými názvy stanice dokreslují ponurou atmosféru zdejšího města i páteřního dopravního systému, ze kterého zbylo po útlumu významu Charleroi jen torzo. Nevelké historické centrum působí opuštěným dojmem, protože veškerý dopravní ruch se přesunul do podzemí nebo na dálniční okruh kolem centra.
Tento severní výjezd z podzemního komplexu tratí u stanice Waterloo měla používat linka severním směrem, k jejíž výstavbě však nikdy nedošlo. Měly tudy vést dvě linky – jedna do Gosselies a druhá do předměstí Ransart. Nakonec do Gosselies dojely tramvaje jinou trasou západněji, dnes jako linka M3. Torzo trati dnes využívají pro odstavování pracovních vlaků. Tahle tramvaj byla vyrobena v roce 1955 a po vyřazení byla přestavěna na pracovní vůz.
Výjezd z centrálních tunelů směrem na nikdy neotevřenou trať východním směrem do předměstí Chatelet. Ač byla tato trať dokončena již v roce 1987, nikdy nebyla otevřena pro veřejnost, ale doteď byla udržována sjízdná pro různé testovací jízdy. Nyní se konečně připravuje spuštění této nové linky M5 s předpokladem v roce 2027. Tento výhled na výjezd z podzemí se vám nabídne z parku přiléhajícího ke stanici Waterloo.
Na autobusových zastávkách v okolí nové linky M5 najdete informaci o její výstavbě, resp. vzkříšení. Trať byla dokončena již před 40 lety, ale na dlouho jí zakonzervovali. Tuto poměrně hustě osídlenou oblast východně od centra nyní obsluhuje po dvou různých trasách dvojice páteřních svazků autobusových linek 1+3 a 25+35. Termín zprovoznění na této vývěsce je zhruba o rok optimističtější než realita.
Nadzemní stanice Yernaux (původně Chet) byla na východním úseku metra dokončena již v roce 1987 a teprve nyní probíhá její rekonstrukce do provozuschopného stavu. Celkem byly na této větvi před 40 lety připraveny 4 stanice, z nichž 2 jsou nadzemní, jedna povrchová a jedna podzemní.
Pohled do útrob renovované stanice Yernaux (původně se měla jmenovat Chet), která se snad po 40 letech od dokončení dočká prvních cestujících. Hotovo má být na jaře 2027 a stavební a dokončovací práce nyní probíhají na celém úseku poměrně intenzivně včetně zcela nové trati k místní nové nemocnici.
Místní systém metra, neboli rychlodrážní tramvaje, si už dlouhá léta uchovává stejný vzhled i jedinečnou, i když dosti ponurou atmosféru. Téměř 50 dvoučlánkových tramvají místní výroby však postupně prochází modernizací spočívající v omlazení interiéru, výměně dveří (dveře jsou nově předsuvné a krajní dveře jsou nově užší a jednodílné) či změnou barevného vzezření. Bariérovost však zůstává. I když tramvaje zastavují většinou u vysokých nástupišť, je potřeba při nástupu překonat ještě jeden schod. Řešení pro přepravu vozíčkářů se však našlo. Modernizovaná vozidla jsou vybavena sklápěcí...
Budoucí stanice Pensée působí v kontrastu s okolní zástavbou jako zjevení. Nicméně takto byla před 40 lety postavena a nyní prochází znovuvzkříšením.
Poslední z původně postavených stanic před 40 lety – Centenaire. Nachází se pod úrovní terénu v roztroušené zástavbě východně od Charleroi. Koleje však povedou dál až k nové městské nemocnici, kam dnes jezdí v intervalu 20 minut speciální autobusová linka od tramvajové linky M4.
Také u budoucí stanice Champeau už se zdá být skoro vše připraveno včetně národního symbolu pro metro. Otevřeno má být ale až o rok později.
Pohled na novou budoucí stanici Champeau, Nové zastávky na zcela novém úseku už působí mnohem subtilněji a respektují reálnou délku vozidel, která zde budou zastavovat. Linka M5 má být ukončena ve stanici Waterloo na severu centra Charleroi.
Linka M4 představuje druhý nejnovější úsek místního lehkého metra, který byl otevřen v roce 2012. Dlouhá podzemní nástupiště působí v kontrastu s krátkými dvoučlánkovými tramvajemi o to bizarněji. Na této lince se přes den jezdí každých 10 minut a tuto stanici Samaritaine zásobuje blízké obchodní centrum.
Nejzajímavější trať z Charleroi do vzdáleného západního předměstí Anderlues obsahuje i tuto velkolepou estakádu nad silniční výpadovkou. Trať obklopují haldy hlušiny a torza bývalého průmyslu i vodní kanál stále hojně využívaný nákladní dopravou.
Stanice Providence uprostřed průmyslové zóny západně od Charleroi. V běžném stavu zde jezdí linky M1 a M2, nyní kvůli výluce v centru pouze linka M2, zato dvakrát častěji. To ale znamená interval 15 minut přes den a 30 minut o víkendech.
Jedna z již modernizovaných tramvají na dlouhé cestě z Charleroi do Anderlues přes zdejší pozůstatky průmyslu. I tato trať byla původně projektována jako metro a najdete zde také poměrně velkorysé, ale nyní dost ponuré podzemní stanice.
Setkání modernizované tramvaje a nového hybridního Solarisu v obci Anderlues u místní vozovny, jedné ze dvou základen pro tento pozoruhodný kolejový systém. Kousek odtud vedla původní regionální železniční trať a vedle ní vedla také meziměstská tramvaj dál na západ aglomerace.
Ulicemi předměstí Anderlues jezdí tramvaje již mnohem skromněji v uličním profilu, v části trasy dokonce jednokolejně. Celá tato trať prošla před pár lety modernizací včetně nových zastávek s vysokými nástupišti.
Ukázka nového vysokého nástupiště pro oba směry v ulici uprostřed předměstí Anderlues. Ve srovnání s velkolepými nadzemními stanicemi na východě města tu působí místní žluté tramvaje o poznání realističtěji.
Modernizovaná tramvaj přijíždí na obratovou kolej za konečnou Monument v Anderlues. Ještě v 90. letech tady tato příměstská tramvaj pokračovala mnohem dál na západ. Modernizace těchto tramvají znamenala také zúžení krajních dveří, které jsou nově pouze jednodílné.
Na konečné Monument na západním předměstí Anderlues se do tramvají nastupuje přímo z úrovně vozovky. I pro tyto případy jsou tramvaje vybaveny výklopnými schůdky. Tramvaje jezdí i městskou zástavbou poměrně svižně. Odtud se do centra Charleroi dostanete za pouhou půlhodinu.
Nejnovější konečná zastávka z roku 2013 na severním předměstí Gosselies vedle místního letiště. Jezdí sem linka M3 v základním intervalu 10 minut a tramvaje tu jezdí hojně vytížené. Po většinu trasy vede tramvaj místními ulicemi, koncový úsek je jedna velká bloková smyčka, takže lidé nastupují hojně i po cestě na severní konečnou, aby se pak vydali hned zpět jinou ulicí do centra Charleroi.
Elektrické hybridní Volvo, které umí jet i čistě na elektřinu, v terminálu Madeleine, kde se přestupuje hrana-hrana mezi tramvají M3 a místními autobusovými linkami. Kousek odtud je také největší depo pro tramvaje a autobusy v Charleroi. Těchto elektro/autobusů tu jezdí přes 200.
Autobusové linky obsluhující zbylé části města a rozlehlou aglomeraci provozuje valonský národní dopravce TEC. Ten postupně modernizuje svoji flotilu a za poslední dobu přibylo cca 80 nových hybridních autobusů Solaris ve standardní verzi. Novinkou jsou také kratší autobusy Mercedes-Benz Citaro K a přibyly i hybridní elektrické vozy Volvo. Nejstaršími provozními vozy jsou autobusy Irisbus Citelis, Van Hool a VDL. I přes velkou obnovu v poslední době je stále hodně vozů starších 15 let. Pro letištní linku A1 z Hlavního nádraží i další vytížené příměstské linky bylo pořízeno několik nových...
V roce 2010 bylo pořízeno 11 kloubových autobusů Van Hool, které potkáte hlavně na letištní lince A1 jezdící každou půlhodinu z Hlavního nádraží na místní nedaleké letiště. Linka cestou využívá místní nadzemní dálniční okruh, který poměrně brutálně obklopuje zdejší malé historické centrum města.
Večer po 20. hodině už tramvaje nejezdí a nahrazují je speciální autobusové linky M1AB, M3AB a M4AB. Všechny vyjíždějí odtud z hlavního nádraží a cestou zastavují také v novém terminálu Palais. Tyto linky víceméně kopírují linky tramvaje a projíždějí také lehce kopcovitým centrem Charleroi.
Západně od hlavního nádraží pod estakádou místního dálničního okruhu kolem města se nachází odstavná plocha pro autobusy končící na Hlavním nádraží. V aktuální flotile národního valonského dopravce TEC je mnoho typů, nejvíce přibylo poslední bodě autobusů Solaris a Iveco. Elektřina je zde zastoupena hybridními elektrickými vozy Volvo, které kombinují bateriový pohon s naftovým.
Ve špičkách se v Charleroi ještě potkáte se stařičkými Citelisy, které tu byly hojně pořizovány v ještě letech 2007-8. Poté nastoupila éra autobusů VDL, pak Van Hool, Volvo a nyní Solaris.
Velkoplošný informační panel s odjezdy z podzemní stanice Waterloo. Snad jsou tyto informace aktuálnější než na LED displejích přímo na nástupištích, které si příliš nerozuměly s aktuální dlouhodobou výlukou.
Dlouhý buspruh na západní výpadovce směřující přímo k Hlavnímu nádraží. Charleroi je hlavně automobilové město a podle toho to tu také ve špičkách vypadá i přes značné množství různých estakád, nadjezdů a mimoúrovňových křižovatek. Bohužel zdejší kolejový systém zamrzlý před 40 lety nedokáže konkurovat aktuálním náročným požadavkům na moderní mobilitu.
Nové kloubové hybridní Volvo na speciální letištní lince se speciálním tarifem. Celé letiště je používáno hlavně nízkonákladovými aerolinkami a podle toho to tu také vypadá. Z letiště směřují do okolí linky A1-A3, linkou A1 se dostanete na Hlavní nádraží za pouhých 15-20 minut. Odtud jezdí také četné autobusové spoje přímo do nedalekého Bruselu. Letiště není bohužel napojeno na rozdíl od toho bruselského na železnici.
Hlavní nádraží v Charleroi leží ve výhodné poloze pár kroků od centra města a je významným přestupním uzlem pro zdejší roztroušenou aglomeraci. Ještě donedávna se toto nádraží jmenovalo Jižní. Toto je nejnovější zástupce elektrických vlaků Belgických národních drah. Vlakem se dotud dostanete do dalších koutů Belgie i do nedalekého Bruselu.
Vlaková zastávka Charleroi Ouest (Západ) leží západně od centra Charleroi a najdete zde také stanici místního lehkého metra. Aktuálně kvůli výluce zde ale zastavuje pouze linka M4.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM