Malebné hlavní město Lucemburska se 130 tisíci obyvateli a téměř 200 tisíci v aglomeraci je kromě svého zachovalého historického centra známé také jako jedna z ústředen Evropské unie. A nově je Lucemburk vyhlášen jako hrdý provozovatel tramvajové dopravy. Moderní stříbrné tramvaje s barevnými okny jsou funkční chloubou města a skvěle je doplňují ještě barevnější autobusy, které budou již brzy kompletně elektrické. Do Lucemburku se sjíždí regionální vlaky i autobusy z celé země (Lucembursko má jen 700 000 obyvatel) i z jejího hustě osídleného okolí. Město samotné je pozoruhodnou kombinací zachovalého historického centra a moderních čtvrtí plných života i pracovních i studijních příležitostí. Už 6 let je veškerá veřejná doprava v celém Lucembursku zdarma.

Tramvaje v Lucemburku jezdí znovu od roku 2017. První éra pouličních tramvají tu skončila v roce 1964. Za posledních 9 let se zatím jediná linka rozrostla přes celé město a nyní je dlouhá 16 km a má 24 zastávek. První úsek byl otevřen na severovýchodě města v Evropské čtvrti, kde se nachází celá řada institucí EU. Na tomto okraji města je také zatím jediná tramvajová vozovna. O rok později následoval úsek přes dlouhý a vysoký most přes údolí místní řeky do centra města. Následně byla tramvajová linka prodloužena k hlavnímu nádraží a dál na jih do moderní čtvrti Cloche d´Or až k místnímu...
Luxexpo. Tady se začala psát novodobá historie tramvají v Lucemburku. Dopravní terminál na východním okraji města v evropské čtvrti, poblíž se nachází také místní tramvajová vozovna. Zde v roce 2017 začaly jezdit tramvaje podél evropské čtvrti až k mostu přes hluboké údolí, za kterým je historické centrum Lucemburku.
Lucemburské tramvaje CAF Urbos jsou 45 metrů dlouhé a každé dveře mají jinak barevně polepená skla. Po několika prodlouženích má zdejší tramvajová linka T1 délku 16 km a 24 zastávek. Vede také kolem hlavního vlakového nádraží.
Tramvaje používají pro překlenutí hluboce zaříznutého toku řeky v centru dvou mostů. Tento historický Adolfův se nachází přímo v centru mezi zastávkami Hamilius a Place de Metz. I zde jezdí tramvaje bez trolejí.
Zde u hlavního nádraží končí beztrolejový úsek dlouhý 3,6 km. Tramvaje se musí dobíjet během pobytů v zastávkách, které jsou kvůli tomu o něco delší než by bylo normálně potřeba. Tady lze přestoupit nejen na vlaky, ale i na četné městské a regionální autobusy. Tramvaje sem dojely v roce 2020.
Toto je druhý nejnovější úsek na jihozápadě města v moderní čtvrti plné kancelářských budov, obchodů a škol. V tomto úseku z roku 2024 je také přímý přestup na vlaky v zastávce Howald. Tramvaje tu jezdí velmi svižně a na křižovatkách mají absolutní přednost.
Interiér tramvají hýří barvami díky modře probarveným sedačkám i různobarevně polepeným sklům dveří. Tramvaje jsou široké 2,65 metru a v centrálním úseku jezdí ve špičkovém intervalu 6 minut.
Nejvýchodnější a zároveň nejnovější konečná u místního letiště, kam tramvaje dojely po 4 km dlouhé novostavbě v březnu 2025. V úseku Luxexpo – Letiště jezdí pouze každý druhý spoj. Do města se odtud dostanete také částečně souběžnými autobusovými linkami 6 a 16.
Lucemburské tramvaje jsou vrcholem estetiky. Barevné polepy dveří dělají v kombinaci s denním světlem zajímavou atmosféru, v každém článku jinou. Celkem tu jezdí 33 těchto strojů a dalších 40 by mělo přibýt kvůli smělým plánům na další linky.
Nejnovější úsek tramvaje na letiště vede lesem a venkovskou krajinou od zdejší vozovny směrem k letišti. Před ním vede tramvaj krátkým tunelem a kromě kapacitního odstavného parkoviště se poblíž letiště chystá další masivní výstavba.
První tramvajový úsek vede východním předměstím Kirchberg, kde se nacházejí četné instituce EU, výstaviště a sídla mnoha velkých nadnárodních korporací. Původně tramvaj vůbec nevedla přes centrum města, postupně se ale zabydlela i tam. Pro první etapu bylo pořízeno 21 tramvají.
Tato zastávka se nachází přímo před jedním ze sídel Evropského parlamentu. Do evropské čtvrti míří ráno davy lidí ve směru z centra, odpoledne pak zase opačně. Lucembursko motivuje veřejnost, aby co nejvíce používala veřejnou dopravu nejen vysokou kvalitou, ale i bezplatnou přepravou již od roku 2020. A to v celé zemi.
Červený most, neboli most Velkovévodkyně Šarloty, překonává hluboké údolí místní řeky už desítky let, tramvaje po něm ale jezdí teprve od roku 2018. V rámci toho byl rozšířen o větší prostor pro chodce a cyklisty, naopak ubyl počet pruhů pro auta ve prospěch tramvaje. Tady začíná beztrolejový úsek až k Hlavnímu nádraží.
Odvážný Červený most přes historické údolí, který je využíván také místními tramvajemi. Pod mostem vede železniční trať na sever a je tu také vlaková zastávka, od které stoupá k tramvaji krátká pozemní lanovka.
Centrum Lucemburku je postaveno na skále nad údolím řeky a velké výškové rozdíly tu pomáhá překonávat také několik veřejných výtahů. Ty zkracují cestu městem jak pěším, tak i cyklistům.
Tramvaje v Lucemburku jezdí na 3,6 km dlouhém úseku v centru bez trolejí a dobíjejí se během pobytů v zastávkách. Zbytek trasy je pod trolejemi. Použito je 33 obousměrných sedmičlánkových tramvají CAF Urbos dlouhých 45 metrů a širokých 2,65 metru. Původně jich bylo pořízeno 21, poté přikoupeno dalších 12. Pro uspokojení velkolepých plánů na rozvoj tramvajové dopravy jich bude potřeba dalších 40. Aktuálně se staví nová trať v evropské čtvrti Kirchberg k místní evropské škole. Tam má tramvaj dojet v roce 2027, o tři roky později pak obslouží celou tuto moderní čtvrť severní trasou až do...
Jihozápadní konečná Stadion, kam jezdí jen každá druhá tramvaj. Poblíž se kromě sportovní haly nachází také kapacitní záchytné parkoviště a autobusové nádraží. Tramvaje sem dojely v roce 2024.
Cestovat lucemburskou tramvají je radost. Je kapacitní, klimatizovaná, svižná a elegantní i praktická. Do budoucna by se měl jejich počet ve městě zdvojnásobit. Originální je barevné řešení interiéru pomocí různobarevných fólií na dveřích.
Autobusy v Lucemburku postupně míří k plné elektrifikaci. Už nyní jich je elektrických většina. Nejkapacitnější jsou kloubové Mercedesy eCitaro. Jeden z nich se nabíjí na tramvajové konečné Stadion, kde je také obří záchytné parkoviště. Kromě tramvaje odtud do města vyráží také autobusová linka 5 a o kousek dál se k ní přidává také páteřní linka 18, která vede k místní ZOO a k dalšímu záchytnému parkovišti na okraji města.
Na linkách MHD jezdí asi 250 autobusů, zhruba polovinu zajišťuje městský dopravní podnik AVL zbytek pak subdodávky, ale vše ve stejných barvách s výraznými vertikálními pruhy. Většinu vozidel už tvoří elektrobusy, nejvíce je jich pořizováno od Mercedesu. Poslední naftové autobusy by měly dojezdit už v roce 2026.
Velkou část vozového parku standardních autobusů MHD tvoří elektrická Citara od Mercedesu. Zde linka 9 projíždí kolem historického centra strmými ulicemi.
Zatímco na vytíženějších zastávkách najdou cestující aktuální informace na velkoplošných LED panelech nebo v přístřešcích, na těch okrajových jsou tyto e-paper displeje nabízející po přepnutí tlačítkem všechny potřebné informace. Designově jsou sjednocené s místními autobusy.
Kromě elektrických Mercedesů jezdí v Lucemburku také přes 20 elektrických autobusů Volvo. Tady projíždějí linky 9, 14 a 15 přímo po okraji městských hradeb do hluboko zařezaného údolí. Z této silnice a přilehlých hradeb na skále jsou skvělé výhledy na historické centrum v údolí i nad ním.
Další elektrické Volvo stoupá z údolí směrem k historickému centru. Autobusové linky pokrývají rovnoměrně celé území města v přijatelných intervalech. Všechny městské vozy různých dopravců jsou sjednoceny tímto výrazným polepem.
Dlouhá kloubová linka 10 z jednoho konce města na druhý v podání klasického naftového Citara z roku 2015. Jednotlivé linky se v centru spojují do svazků, které nabízejí krátké souhrnné intervaly a každý svazek má vlastní barvu ve schématech i na zastávkách.
Na linkách MHD potkáte také elektrické MANy standardní délky i ve zkrácené 10metrové verzi. Zde kolem historickém budovy hlavního nádraží projíždí 12 autobusových linek MHD do všech světových stran.
Velkokapacitní parkoviště P+R nenajdete jen u zastávek tramvaje, ale i zde ve čtvrti Bouillon, odkud jezdí do centra speciální páteřní linka 17, která má kromě konečných pouze 2 mezilehlé zastávky. Použít lze také páteřní zastávkovou linku 22 směrem k hlavnímu nádraží. Postupně má tímto směrem na západní okraj města dojet i nová tramvajová trať.
Jedno ze 30 elektrických standardních Citar dodaných pro dopravní podnik AVL v letech 2024-5. Nyní přicházejí další takové vozy s cílem zcela vymítit poslední naftové autobusy. Tangenciální linka 24 spojuje západní a jižní předměstí přes toto obří záchytné parkoviště ve čtvrti Bouillon.
Ukázka zastávkových jízdních řádů linek MHD, které mají díky pravidelným intervalům sdružené časy v jednotlivých hodinách. Každý svazek linek má svou barvu. Samostatnou oranžovou barvu má expresní páteřní linka 17 spojující centrum s parkovacím domem Bouillon, jezdící ve špičkách každých 6-7 minut. Tato linka slouží hlavně jako napaječ pro toto parkoviště a nejezdí v neděli.
V hlavním úseku mezi zastávkami Lycée Bouneweg a Luxexpo u místní vozovny se jezdí ve špičkovém intervalu 6 minut, dál na letiště a také na západ ke stadionu jezdí každý druhý spoj. Na konečných jsou velké parkovací domy, které zásobují tramvaje cestujícími z rozlehlé aglomerace. Na východním úpatí Červeného mostu přes hluboké údolí místní řeky navazuje již od roku 2017 unikátní pozemní dvojlanovka, která spojuje tramvaj s vlakovou zastávkou Pfaffenthal-Kirchberg hluboko pod ní. Tam jezdí vlaky z centra na sever každých 10 minut. Kapacitní lanovku tvoří dvě paralelní tratě, kde se v krátkém...
Součástí služeb lucemburské MHD jsou také tyto mikrobusy na zavolání pro lidi se speciálními potřebami. I tyto vozy mají městské vertikální barevné pruhy.
V interiéru městských elektrobusů Mercedes-Benz najdete tyto pohodlné polstrované sedačky s vysokými opěrkami. Ve vozech nenajdete žádné označovače ani validátory, veřejná doprava je už 6 let zcela zdarma. A to jak pro místní, tak i návštěvníky.
Na vytížených zastávkách v centru najdete tyto velkoplošné bezokrajové panely s aktuálními příjezdy i s barevným značením jednotlivých linek. Zde v zastávce Hamilius je to nejblíže do historického centra a je to jeden z hlavních přestupních uzlů. Kousek odtud začíná také expresní linka 7 k záchytnému parkovišti Bouillon.
Intervaly páteřních autobusových linek se pohybují kolem 10 minut, všechny tyto modré linky tvoří superpáteřní svazek společně projíždějící centrem města. Od jihu na sever.
Informace v zastávkových přístřešcích s mapou sítě, jízdními řády i on-line odjezdovým panelem. Další informace s ohledem na bezplatnou dopravu nejsou potřeba.
Barevně nenápadné, přesto výrazné a za tmy prosvětlené označníky obsahují také papírové jízdní řády. V orientaci pomáhají kromě čísel linek také barvy jednotlivých páteřních svazků linek.
Poblíž vlakové zastávky Pfaffenthal, kde jezdí vlaky každých 10 minut, zastavují také autobusové linky 23 a 26. Výtahem se dostanete na vlaková nástupiště i k dolní stanici pozemní lanovky, která vás vyveze ještě o kus výš k tramvaji.
Ve stejném roce, jako byla zprovozněna první část novodobé tramvaje, tedy v roce 2017, vyjela také tato automatická pozemní lanovka, která spojuje zastávku tramvaje s vlakovou zastávkou Pfaffenthal položenou o 38 metrů níže. Lanovku tvoří dvě paralelní tratě, kde se v krátkých intervalech střídají vždy dvě kabiny.
Automatická lanovka Pfaffenthal-Kirchberg je dlouhá jen 200 metrů a cesta trvá 63 vteřin. Během vyšší poptávky cestujících jezdí obě dvojice zároveň, takže moc dlouho nečekáte. Lanovka je automatická, takže může jezdit prakticky nepřetržitě.
Prostorný interiér jedné ze 4 kabin pozemní lanovky mezi vlakovou zastávkou a tramvají nad ní. Každá kabina pojme až 168 cestujících.
Detail příjezdu pozemní lanovky do horní stanice na okraji čtvrti Kirchberg, kde lze již od roku 2017 přestoupit na tramvaj. Lanovka je plně bezbariérová díky podlaze vozů v jedné vodorovné rovině.
Pozemní městskou lanovku provozují lucemburské státní dráhy CFL. Spojuje totiž tramvajovou trať s vlakovou zastávkou na trati vedené údolím řeky.
Pohled na vlakovou zastávku Pfffenthal z mostu, po kterém jezdí tramvaje přes toto hluboké údolí poblíž centra města. A právě s tramvají nahoře spojuje vlakovou zastávku pozemní lanovka. Vlakem jste odtud na hlavním nádraží za pár minut.
Schéma přestupního uzlu Hlavní nádraží. Jednotlivé zastávky autobusů jsou očíslovány. Z vlaku tu můžete přestoupit na tramvaj i spoustu městských i regionálních autobusových linek, které zastavují z obou stran nádraží.
Díky promyšlené trase, záchytným parkovištím, mnoha přestupním zastávkám na vlaky i autobusy a také díky rostoucí obytné i administrativně-obchodní zástavbě podél trati je jediná tramvajová linka velmi výkonná a také velmi vytížená. To ještě podtrhuje fakt, že od roku 2020 je veškerá veřejná doprava v celém Lucembursku zdarma. I přesto se tu potýkají s poměrně malým podílem cest veřejnou dopravou ve prospěch individuální dopravy. Lucemburk a jeho okolí je ale také velice kvalitně pokrytý autobusovou dopravou. Obsluhu po městě zajišťují četné autobusové linky v krátkých intervalech, z nichž...
Historické hlavní nádraží bylo v rámci modernizace doplněno o novodobé architektonické prvky, jako třeba zvlněné zastřešení nástupišť. Odtud jezdí vlaky do všech sousedních zemí i do všech koutů malého Lucemburska.
Původní budova hlavního nádraží byla rozšířena o skleněnou nástavbu. Jedná se o nejvýznamnější dopravní uzel v Lucembursku. Veškerá vlaková doprava je tu zdarma, zaplatit si ale můžete třeba místenku nebo příplatek do první třídy.
Údolí řeky Alzette, která obepíná historické centrum města, překonává železnice směřující na sever a východ po několika viaduktech. Nejnovějšími vlaky lucemburských železnice CFL jsou tyto dvoupodlažní elektrické jednotky Alstom Coradia Max..
V sousedství belgického vlaku, který právě přijel z Bruselu, stojí nejnovější zástupce regionálních vlaků v Lucembursku. Patrové vlaky Alstom Coradia Max jezdí postupně od roku 2024 a do konce roku 2026 by jich mělo jezdit 34, z toho 22 třívozových a 12 šestivozových. Tyto nové vlaky nahrazují původní jednopodlažní vlaky z počátku 90. let.
Do belgického Lutychu míří z Lucemburku tato elektrická jednotka Belgických drah. Směrem na sever vedou vlaky údolím řeky Alzette a v dálce je vidět moderní „evropská“ čtvrť Kirchberg, kam vede z centra tramvaj po mostě přes toto údolí. Vlaky po této trati jezdí každých 10 minut.
Na páteřní severojižní lince vedené přes celé Lucembursko byla na hlavním nádraží zachycena kapacitní vlaková jednotka tvořená patrovými vozy taženými nebo tlačenými lokomotivou a na druhém konci opatřená řídicím vozem. Všechny osobní vlaky jsou v Lucembursku elektrické.
Schéma sítě lucemburských železnic, které sousedí s Belgií, Francií a Německem. Kromě zahraničních drah provozují místní vlaky státní dráhy CFL. Na území 700tisícového Lucemburska je k dispozici 275 km železničních tratí.
Elektrické jednotky Stadler Kiss z roku 2018 zajíždějí až do německého Koblenzu. Prostory pro jízdní kola jsou na vlacích označena výraznou zelenou barvou.
Aktuálně nejstarší elektrické jednotky v Lucembursku jezdí už 20 let. Vlaky stejného typu byly dodávány také pro francouzské dráhy SNCF. Již notně opršelý vlak byl zachycen v zastávce Pfaffenthal-Kirchberg, kde je přestup na pozemní lanovku směr tramvaj.
Každou hodinu zajíždějí do Lucemburku belgické vlaky od severozápadu směrem od uzlové stanice stanice Namur, odkud jezdí vlaky dál do belgických měst Brusel nebo Charleroi. S Belgií má Lucembursko nejčilejší železniční styk.
A zde již francouzský vlak SNCF přijíždějí do Lucemburku od jihu směrem z Metz a Nancy. Tyto elektrické jednotky stejného typu, jen s jiným nátěrem, jezdí i pod vlajkou Lucemburských drah.
Rychle se elektrifikuje také autobusová flotila na regionálních linkách v Lucembursku, kde mají autobusy tento jednotný černobílý nátěr a značku RGTR. Provozují je jednotliví soukromí dopravci, kteří se od sebe odlišují barvou šikmých pruhů. Mnoho linek zajíždí až do centra Lucemburku.
Na regionální spoje jsou nasazovány i tyto patrové autokary. Zde v pozadí s patrovým záchytným parkovištěm poblíž tramvajové úsekové konečné Luxexpo. Pod parkovacím domem je autobusové nádraží.
Nové elektrobusy pro regionální linky jsou pořizovány také formou čínských vozů Higer. Zde na autobusovém terminálu Luxexpo na východním okraji Lucemburku poblíž tramvajové trati, odkud v roce 2017 vyjely na svůj první novodobý úsek.
Z různých světových stran se také do Lucemburku sjíždějí příměstské vlakové i autobusové linky. Autobusové linky MHD provozuje místní dopravní podnik AVL společně se subdodavateli (celkem je pro linky MHD vyčleněno cca 250 autobusů), autobusy mají také výrazné vertikální pestrobarevné pruhy. Regionální autobusy provozují jednotliví soukromí dopravci pod hlavičkou systému RGTR, které se od sebe liší barevnými pruhy v jinak černobílém polepu. Regionální linky jsou očíslované od 101 výše a první číslice značí světovou stranu z Lucemburku. Linky jsou ještě rozlišeny barevně podle typu linky –...
Část regionálních autobusových linek je ukončena ze západní strany Hlavního nádraží, část z východní. Dopravce Emile Weber s vínovým pruhem na autobusech pořizuje kromě elektrobusů Mercedes-Benz také vozy značky Irizar.
Oranžový regionální dopravce s kapacitní tříosou Setrou poblíž západní tramvajové konečné Stadion na páteřní lince 801. V plánu na další rozvoj tramvajových tratí je i dlouhá meziměstská trať odtud na jihozápad do města Esch-sur-Alzette. Na meziměstském úseku by měly tramvaje dosahovat rychlosti až 100 km/h.