Brašov je malebné město uprostřed Rumunska, ležící v Transylvánii, obklopené vrcholky Karpat. Obyvatel tu žije necelých 300 000. Na rozdíl od Bukurešti je Brašov neobyčejně čistý, udržovaný a s mnoha kulturními a historickými památkami. Možná je to dáno německým vlivem, který zde byl v minulosti velmi silný. Nad Brašovem se tyčí zalesněná hora, na kterou lze vyjet visutou kabinkovou lanovkou. Ve svahu je instalován také obrovský nápis s názvem města, jakási obdoba amerického Hollywoodu.Brašov je malebné město uprostřed Rumunska, ležící v Transylvánii, obklopené vrcholky Karpat. Obyvatel tu žije necelých 300 000. Na rozdíl od Bukurešti je Brašov neobyčejně čistý, udržovaný a s mnoha kulturními a historickými památkami. Možná je to dáno německým vlivem, který zde byl v minulosti velmi silný. Nad Brašovem se tyčí zalesněná hora, na kterou lze vyjet visutou kabinkovou lanovkou. Ve svahu je instalován také obrovský nápis s názvem města, jakási obdoba amerického Hollywoodu.
Hlavní nádraží leží poněkud vzdáleno od historického centra. Okolo středu města pak už narazíte jen na paneláková sídliště. Hlavní nádraží leží na významné trati mezi Bukureští a Temešvárem a působí sice odpudivě díky žebrákům a klasickému rumunskému nepořádku, ale člověk se tu cítí poměrně bezpečně, možná i díky početným policistům. Poněkud nás tu překvapila přítomnost moderních úložních skříněk na zavazadla, stejné se používají v Německu. Horší je to ale s obstaráním potřebného nemalého počtu drobných mincí. Automat na rozměňování nefungoval a sehnat v Rumunsku drobné, zvláště po měnové...Hlavní nádraží leží poněkud vzdáleno od historického centra. Okolo středu města pak už narazíte jen na paneláková sídliště. Hlavní nádraží leží na významné trati mezi Bukureští a Temešvárem a působí sice odpudivě díky žebrákům a klasickému rumunskému nepořádku, ale člověk se tu cítí poměrně bezpečně, možná i díky početným policistům. Poněkud nás tu překvapila přítomnost moderních úložních skříněk na zavazadla, stejné se používají v Německu. Horší je to ale s obstaráním potřebného nemalého počtu drobných mincí. Automat na rozměňování nefungoval a sehnat v Rumunsku drobné, zvláště po měnové reformě, je nadlidský úkol. Těm, kterým se to nepovede, je určena mnohonásobně dražší klasická úschovna zavazadel.
Také pár vět k rumunskému systému cestování železnicí. Vlaky jsou nejlevnější a spolehlivou formou dopravy, je však občas problém s nabídkou spojení. Nejlevnější jsou vlaky osobní (Personal), které jsou sice pomalé, zastavují všude, jezdí jen párkrát denně (zato v mnohavozových soupravách), ale jsou opravdu levné. Dražší jsou spěšné vlaky (Accelerat), ještě dražší rychlíky (Rapid) a samozřejmě nejdražší Intercity a Eurocity. Na všechny dražší vlaky než osobní dostanete při koupi jízdenky místenku v ceně. Čili prodává se pouze tolik jízdenek, kolik je volných míst k sezení. V praxi si ale dost...Také pár vět k rumunskému systému cestování železnicí. Vlaky jsou nejlevnější a spolehlivou formou dopravy, je však občas problém s nabídkou spojení. Nejlevnější jsou vlaky osobní (Personal), které jsou sice pomalé, zastavují všude, jezdí jen párkrát denně (zato v mnohavozových soupravách), ale jsou opravdu levné. Dražší jsou spěšné vlaky (Accelerat), ještě dražší rychlíky (Rapid) a samozřejmě nejdražší Intercity a Eurocity. Na všechny dražší vlaky než osobní dostanete při koupi jízdenky místenku v ceně. Čili prodává se pouze tolik jízdenek, kolik je volných míst k sezení. V praxi si ale dost často každý sedal, kam chtěl. Vlaky totiž nebývaly přeplněné. Všechny jízdenky se vydávají na konkrétní vlak, takže na něm máte číslo vlaku a čas odjezdu a příjezdu do cílové stanice, což je velmi praktické. Rumunské železnice (CFR) provozují mnoho typů osobních vozů. Oblíbené jsou patrové vozy z bývalé NDR, oba typy známe i z našich železnic. Všechny vozy jsou ve světlemodrém nátěru. Stejně jako v jiných odvětvích služeb i na železnici panuje velká přezaměstnanost. Každý vlak má několik průvodčích a na nádražích jsme občas viděli doslova houfy zřízenců, kteří dovnitř odbavovacích hal nepouštěli nikoho bez jízdenky. Sice to dokonale zbaví nádraží od žebráků a zlodějů, ale zase občas ani nemáte možnost zjistit, kdy vám jede vlak. V poslední době také rumunské dráhy modernizovaly svůj vozový park. V okolí Bukurešti jsme viděli mnoho motorových vlaků Desiro od Siemense. Tyto vlaky tu jezdí především na rychlících.
Ale zpět k Brašovu. Nádraží je od centra sice daleko, ale jako spojnici lze využít levnou a frekventovanou MHD. Na rozdíl od Bukurešti tu dokonce najdete velmi pěkné zastávkové jízdní řády. Na každé zastávce je jakási plechová kniha z otočných tabulek, kde si lze nalistovat jízdní řád konkrétní linky. Při zběžném pohledu potěšily dost pravidelné a zapamatovatelné intervaly.Ale zpět k Brašovu. Nádraží je od centra sice daleko, ale jako spojnici lze využít levnou a frekventovanou MHD. Na rozdíl od Bukurešti tu dokonce najdete velmi pěkné zastávkové jízdní řády. Na každé zastávce je jakási plechová kniha z otočných tabulek, kde si lze nalistovat jízdní řád konkrétní linky. Při zběžném pohledu potěšily dost pravidelné a zapamatovatelné intervaly.
A co vlastně v Brašově jezdí? Trolejbusy, autobusy a v létě 2006 ještě i tramvaje. Po zvěstech ze začátku roku 2006 o zrušení elektrické trakce v Brašově jsme byli překvapeni, když jsme našli provozní tramvaje i trolejbusy. Bohužel nadšení netrvalo dlouho. V listopadu 2006 totiž zdejší jediná tramvajová linka č. 101 dojezdila. Tramvaje v Brašově jezdily od 23.8.1987 do 18.11.2006. A aktuální obrázky z jara 2007 také nejsou veselé. Koleje byly totiž velmi rychle vytrhány a nově získaný prostor byl využit pro další jízdní pruhy okolních ulic. Naštěstí byla tato tramvajová linka nahrazena v plné...A co vlastně v Brašově jezdí? Trolejbusy, autobusy a v létě 2006 ještě i tramvaje. Po zvěstech ze začátku roku 2006 o zrušení elektrické trakce v Brašově jsme byli překvapeni, když jsme našli provozní tramvaje i trolejbusy. Bohužel nadšení netrvalo dlouho. V listopadu 2006 totiž zdejší jediná tramvajová linka č. 101 dojezdila. Tramvaje v Brašově jezdily od 23.8.1987 do 18.11.2006. A aktuální obrázky z jara 2007 také nejsou veselé. Koleje byly totiž velmi rychle vytrhány a nově získaný prostor byl využit pro další jízdní pruhy okolních ulic. Naštěstí byla tato tramvajová linka nahrazena v plné délce trolejbusovou linkou č. 8, jenže s trolejbusovou dopravou to také není příliš růžové. O víkendu totiž trolejbusy vůbec nejezdí. Je vidět, že i zde pomalu ale jistě vítězí levné autobusy nad opotřebovanými a drahými trolejbusy a tramvajemi. Tramvajovou linkou 101 jsem se svezl a musím uznat, že náklady na obnovu trati v katastrofálním stavu by byly astronomické. Po zničené trati se jelo krokem a občas se koleje ztrácely před očima. Radost byla také cestovat po kolejovém oblouku složeném z rovných kolejnic. Je logické, že tramvajová doprava v takovém stavu dlouho přežít nemohla.
Trolejbusům sice také hrozí zánik, ale loni alespoň svitla naděje, když byl zastaralý vozový park "omlazen" dalšími ojetými kloubovými trolejbusy ze Švýcarska. Slovo omlazení není tak úplně přesné. Nahrazovány jsou totiž rumunské trolejbusy z počátku devadesátých let mnohem zachovalejšími švýcarskými vozy ze 70. let! A podobné je to v Rumunsku i s tramvajemi. Rumunské tramvaje se totiž nedožívají více jak 20 let. Jako jejich náhrada jsou často dováženy tramvaje ze západní Evropy o 20 i více let starší.Trolejbusům sice také hrozí zánik, ale loni alespoň svitla naděje, když byl zastaralý vozový park "omlazen" dalšími ojetými kloubovými trolejbusy ze Švýcarska. Slovo omlazení není tak úplně přesné. Nahrazovány jsou totiž rumunské trolejbusy z počátku devadesátých let mnohem zachovalejšími švýcarskými vozy ze 70. let! A podobné je to v Rumunsku i s tramvajemi. Rumunské tramvaje se totiž nedožívají více jak 20 let. Jako jejich náhrada jsou často dováženy tramvaje ze západní Evropy o 20 i více let starší.
A jaký je vozový park městské dopravy v Brašově aktuálně z jara 2007? Nutno také zmínit složení parku tramvají, ještě před ukončením provozu. Na jedinou linku 101 (která spojuje okrajová sídliště s hlavním nádražím a vyhýbá se centru), bylo nasazováno 6 rumunských tříčlánkových tramvají V3A, 9 dvoučlánkových Düwagů z let 1960-63 odkoupených z Frankfurtu nad Mohanem a 8 českých tramvají T4D včetně 6 vlečných vozů B4D odkoupených z německého Lipska. Část z nich ještě měla původní lipských nátěr i evidenční čísla.A jaký je vozový park městské dopravy v Brašově aktuálně z jara 2007? Nutno také zmínit složení parku tramvají, ještě před ukončením provozu. Na jedinou linku 101 (která spojuje okrajová sídliště s hlavním nádražím a vyhýbá se centru), bylo nasazováno 6 rumunských tříčlánkových tramvají V3A, 9 dvoučlánkových Düwagů z let 1960-63 odkoupených z Frankfurtu nad Mohanem a 8 českých tramvají T4D včetně 6 vlečných vozů B4D odkoupených z německého Lipska. Část z nich ještě měla původní lipských nátěr i evidenční čísla.
Trolejbusová doprava je provozována pouze ve všední dny, a to na 6 linkách (1b, 5b, 7, 8, 30, 33). Svézt se můžete původními rumunskými vozy Rocar (typ DAC 217E v kloubové verzi z let 1992-1994 v počtu 14 kusů a obdobný DAC 212E standardní délky z let 1994-2000 v počtu 28 kusů - čtyři z nich přišly ojeté z rumunské Konstance, kde se také mohutně trolejbusů zbavují). Další vozidla pocházejí z Rakouska a Švýcarska a byly dodány samozřejmě ojeté. Z Lugana přišly 4 kloubové a 3 standardní vozy Rizzi/Vetter z let 1986-1987. Z Innsbrucku pocházejí poměrně moderní kloubové červenokrémové vozy...Trolejbusová doprava je provozována pouze ve všední dny, a to na 6 linkách (1b, 5b, 7, 8, 30, 33). Svézt se můžete původními rumunskými vozy Rocar (typ DAC 217E v kloubové verzi z let 1992-1994 v počtu 14 kusů a obdobný DAC 212E standardní délky z let 1994-2000 v počtu 28 kusů - čtyři z nich přišly ojeté z rumunské Konstance, kde se také mohutně trolejbusů zbavují). Další vozidla pocházejí z Rakouska a Švýcarska a byly dodány samozřejmě ojeté. Z Lugana přišly 4 kloubové a 3 standardní vozy Rizzi/Vetter z let 1986-1987. Z Innsbrucku pocházejí poměrně moderní kloubové červenokrémové vozy Gräf/Stift z konce 80. let v počtu 6 kusů. Určitou nadějí pro zachování trolejbusové dopravy jsou ojeté švýcarské kloubové trolejbusy FBW z poloviny 70. let, kterými je obnovován vozový park v současnosti. Z Basileje pocházejí tři zelené vozy, a v roce 2006 přišlo dalších 5 těchto vozů v oranžové barvě z Neuchatelu a nejnověji 10 červených vozidel z Bernu.
Autobusy, pomalu vytlačující ostatní druhy městské dopravy, jezdí v tomto složení. Ještě do konce roku jezdilo 40 standardních rumunských autobusů Rocar UDM 112 z 90. let. Po mohutné dodávce nových autobusů jsou však všechny odstaveny z provozu. I přes jejich nevelké stáří vypadal jejich stav v létě 2006 dost podivně. V mezidobí mezi rumunskými autobusy a nákupem zcela nových vozidel bylo dodáno ještě několik starých kloubových Mercedesů z Frankfurtu nad Mohanem - nyní jich jezdí 15. Dalších 15 vozů představuje pestrý mix ojetin ze Švýcarska. Úplně nové autobusy, kupované po roce 2000 jsou...Autobusy, pomalu vytlačující ostatní druhy městské dopravy, jezdí v tomto složení. Ještě do konce roku jezdilo 40 standardních rumunských autobusů Rocar UDM 112 z 90. let. Po mohutné dodávce nových autobusů jsou však všechny odstaveny z provozu. I přes jejich nevelké stáří vypadal jejich stav v létě 2006 dost podivně. V mezidobí mezi rumunskými autobusy a nákupem zcela nových vozidel bylo dodáno ještě několik starých kloubových Mercedesů z Frankfurtu nad Mohanem - nyní jich jezdí 15. Dalších 15 vozů představuje pestrý mix ojetin ze Švýcarska. Úplně nové autobusy, kupované po roce 2000 jsou značek MAZ (45 kusů nízkopodlažních standardních autobusů z Běloruska), Mercedes-Benz (15 standardních vozů Conecto z Turecka), BMC (30 midibusů Probus z Turecka v oranžové barvě z roku 2006) a nejvíce MAN (celkem již 95 autobusů opět z Turecka s vysokou podlahou - poslední dodávka z roku 2006 zahrnovala 55 standardních a 25 kloubových autobusů). Je tedy vidět, že mohutné dodávky nových autobusů představují reálnou hrozbu skomírajícím trolejbusům, které se drží při životě jen díky ojetinám ze Švýcarska, na které ale nejsou náhradní díly.
