Tramvaje na pneumatikách! Má to smysl?

         Před několika lety proběhlo odbornou literaturou několik článků o tramvaji na pneumatikách (několikrát obšírně informoval zejména Dopravní magazín). Některé titulky anoncovaly revoluci v dopravě, jiné byly podstatně střízlivější. Jak to vypadá z pohledu náhodného uživatele dnes? Co to vlastně je za dopravní prostředek? Ten, který jezdí ve francouzském Nancy, bude asi nejlepší označit jako trolejbus, jež občas využívá střední vodicí kolejnici, ale zároveň je ve vozidle spalovací motor s generátorem.

Místo, kde se tramvaj na pneumatikách mění na trolejbus (poblíž zastávky Vélodrome).

         Vzhledem k tomu, že se o tomto dopravním prostředku v poslední době přestalo psát, rozhodli jsme se Nancy navštívit a prohlédnout si vše na vlastní oči. Již na tomto místě musíme říci, že jsme z "inovativního" dopravního systému byli krajně rozčarování, či spíše znechuceni.

V centru města je vozidlo vedeno kolejnicí uprostřed jízdní dráhy. Zastávka Nancy Gare.

         V Nancy dosud jezdily trolejbusy a vzhledem k postupnému dožívání vozů bylo nutno řešit co dál. Hlavní motivací bylo zvýšit úroveň a atraktivitu městské dopravy. Zatímco v jiných městech byly budovány konvenční tramvajové provozy, v Nancy se objevil dopravní systém, který (teoreticky) kombinuje výhody tramvaje a autobusu. Tím je myšlena vysoká přepravní kapacita, přesné vedení vozidla, ale zároveň lepší brzdová charakteristika způsobená vyšší adhezí a zejména nižší investiční náklady. Nám se spíše zdá, že kombinuje nevýhody téměř všech dopravních prostředků, zejména tramvaje a trolejbusu. Odstranění styku kolo - kolejnice v podobě kov - kov zvýšilo energetickou náročnost, místo toho pneumatiky způsobují neuvěřitelné "koleje" v asfaltu, protože vozidlo jede ve vedeném úseku vždy zcela stejnou stopou. Teoretická možnost objet překážku se ve vedeném úseku zjevně nevyužívá, ačkoliv jsme na "kolejích" u nádraží viděli několik aut zasahujících do profilu. Řidič "tramvaje" se skutečně choval jako řidič tramvaje a poctivě vyčkal, než-li auto z profilu odjede.

Housenka se kroutí u vlakového nádraží.

         Obrovské potíže vznikly už v době zahájení provozu. Slavnostní zahájení provozu na velmi krátkém úseku bylo 8. 12. 2000, avšak pouze na jedno odpoledne. Pravidelnější provoz se datuje od 28. 1. 2001 (pouze odpoledne), resp. od 11. 2. 2001 (celodenně). I poté následovala dlouhá období, kdy po nehodách byl systém odstaven z provozu. Dosud je v provozu jediná linka označená T1.

Interiér dvoukloubového vozidla nabízí dostatek světla i míst k sezení.

         Literatura tvrdí, že rychlost je 55 km/hod v "trolejbusové" části a 70 km/hod v "tramvajové" části. V praxi se věc jeví jinak: tam, kde se využívá vodící kolejnice ("tramvajová" část) jsme nespozorovali rychlost vyšší 35 km/hod. Dílem je to dáno vedením v pěší zóně, ale v ulici, kde "tramvaj" je vedena na vlastním tělese, působí nízká rychlost opravdu hrozivě. Je velmi úlevné, když vozidlo opustí vedený úsek a rychlost se výrazně zvýší. Toto je pak ale vykoupeno zdlouhavým nakolejováním na speciálních nálevkovitých kolejnicích. Tuto nízkou rychlost (např. oblouky u nádraží se pojíždějí krokem) jízlivě ocení pouze fotografové tohoto dopravního prostředku, poněvadž nemusejí nikam běhat. Je docela zábavné pozorovat řidiče sledujícího svůj volant, který se obloucích točí zcela sám. Některé vozy (asi z důvodu poruchy) jely se staženými sběrači na spalovací motor. Na "kolejích" v pěší zóně to působilo velmi svérázně.

Konečná zastávka Essey Mouzimpré.

         Je možné, že ani v Nancy nejsou spokojeni. Na internetových stránkách www.reseau-stan.com (psaných zřejmě pouze ve francouzském jazyce) není o tomto dopravním prostředku, natož o plánech na jeho rozvoj, pravděpodobně nic. Podle původních plánů měla linka č. 2 vzniknout v roce 2003 a linka č. 3 v roce 2006. Žádné stavební práce jsme nikde nespatřili, zato na několika ulicích smutně visí nepoužívané trolejové vedení po trolejbusech. Je-li jediným výsledkem "inovativních" změn zrušení trolejbusového systému jako celku, tak je to velmi tristní výsledek.

Detailní pohled "pod sukně" tramvaje na osmi pneumatikách.

         Kombinace různých dopravních prostředků je dnes ve světě na vzestupu. Existují zjevně úspěšnější kombinace než-li v Nancy, například vlakotramvaj v Karlsruhe, či nedalekém Saarbrückenu (DP-Kontakt již několikrát informoval). Vlakotramvaj umožňuje spojit kvalitní obsluhu center měst (výhoda tramvaje) a zároveň rychlé spojení se vzdálenějšími oblastmi regionů (výhoda vlaku). Tento dopravní prostředek velmi často využívá stávajících prvků infrastruktury, zejména regionální železnice, kterým "vdechne" nový život…

Pevná jízdní dráha si vyžaduje speciální materiál vozovky.

         Jak se bude dále v Nancy postupovat, nám není známo. Rozhodování nebude určitě jednoduché. Vybudovat tramvaje znamená popření všeho, navíc trať od Vélodrome po Vandoeuvre CHU Brabois je velmi strmá. Návrat ke konvenčnímu trolejbusu by z našeho pohledu návštěvníků byl dostatečně přínosný, a to včetně znovuotevření dnes opuštěných linek.

V zádi vozidla se skrývá pomocný naftový agregát.

         Autoři článku přivítají jakékoliv erudované připomínky a případnou diskuzi o tomto dopravním prostředku, který zjevně nesplnil očekávání do něj vkládaná.

Autoři: Jan Šurovský a Martin Jareš
foto: Filip Drápal