Od vzniku největšího integrovaného dopravního systému v České republice uplynulo již 10 let. Za necelou dekádu tu zvládli zaintegrovat celé území Jihomoravského kraje a ještě několik linek přesahuje nejen do ostatních krajů, ale i za hranice České republiky. V současné době je do IDS JMK zařazeno 322 linek 22 dopravců, celé území Jihomoravského kraje (673 obcí) je rozděleno na 156 tarifních zón. Nejrychleji se integrace rozšiřovala na začátku, tedy v letech 2004 - 2006, kdy byly postaveny základy systému jak v bezprostředním okolí Brna, tak v dalších hlavních sídlech Jihomoravského kraje....Od vzniku největšího integrovaného dopravního systému v České republice uplynulo již 10 let. Za necelou dekádu tu zvládli zaintegrovat celé území Jihomoravského kraje a ještě několik linek přesahuje nejen do ostatních krajů, ale i za hranice České republiky. V současné době je do IDS JMK zařazeno 322 linek 22 dopravců, celé území Jihomoravského kraje (673 obcí) je rozděleno na 156 tarifních zón. Nejrychleji se integrace rozšiřovala na začátku, tedy v letech 2004 - 2006, kdy byly postaveny základy systému jak v bezprostředním okolí Brna, tak v dalších hlavních sídlech Jihomoravského kraje. Poslední velké integrační etapy proběhly v roce 2008 (Hodonínsko, Břeclavsko) a 2010 (Znojemsko).
Systematické a od začátku dobře promyšlené řešení dnes přináší své plody v podobě efektivní dopravy a rostoucího počtu cestujících. Pro častější přestupování byly vytvořeny předpoklady v podobě garantovaných návazností, nad kterými dohlíží centrální dispečink, v úpravě přestupních uzlů, v on-line informačním systému na hlavních zastávkách a hlavně v garanci jednotného přestupního tarifu, který platí s minimem výjimek ve všech druzích dopravy na území Jihomoravského kraje. Více přestupů přineslo odstranění souběhů a tím i možnost navýšení spojů večer a o víkendech zejména pro odlehlejší...Systematické a od začátku dobře promyšlené řešení dnes přináší své plody v podobě efektivní dopravy a rostoucího počtu cestujících. Pro častější přestupování byly vytvořeny předpoklady v podobě garantovaných návazností, nad kterými dohlíží centrální dispečink, v úpravě přestupních uzlů, v on-line informačním systému na hlavních zastávkách a hlavně v garanci jednotného přestupního tarifu, který platí s minimem výjimek ve všech druzích dopravy na území Jihomoravského kraje. Více přestupů přineslo odstranění souběhů a tím i možnost navýšení spojů večer a o víkendech zejména pro odlehlejší oblasti. Brněnský KORDIS, který dopravu v celém kraji organizuje, však neusnul na vavřínech ani po dokončení integrace celého kraje a kromě běžné rutinní činnosti se podílí na dalším vylepšování dopravních služeb, informování cestujících a také bdí nad regulérním výběrem dopravců a dodržováním nastavených kvalitativních standardů. Pojďme se nyní podívat do některých hlavních dopravních uzlů Jihomoravského kraje.
TIŠNOV
Tišnov s téměř 9 000 obyvateli sice není příliš významným regionálním sídlem, zato jako dopravní uzel je důležitou přestupní stanicí pro oblast severozápadně od Brna. Přestupní terminál pro autobusy se nachází u železniční stanice na hlavní trati mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem - do Brna zde jezdí vlakové linky S3 a R3, kterými se odtud dostanete ve špičkách každých 15 minut. Ve špičkách odtud jezdí také linka S1 do brněnských Židenic. Z Tišnova se odpojuje linka S31, která jezdí každou hodinu do Nedvědic. Tišnov sice nemá vlastní MHD, ale integrované autobusové linky se také dají využít při cestách po městě. Nejsilnější jsou linky 311 a 312 které obsluhují různé obce mezi Tišnovem a Kuřimí (špičkový interval činí 30 minut). Dále lze jako silné linky zmínit č. 333 ve směru Lomnice a dvojlinku 336 západním směrem. Hlavním autobusovým dopravcem je ČSAD Tišnov s vozovým parkem sestávajícím z autobusů Karosa, SOR a Iveco. V poslední době byly ve větším počtu pořizovány zejména dvanáctimetrové autobusy Iveco Crossway LE.
BLANSKO
Autobusová doprava v Blansku a okolí byla do systému IDS JMK zaintegrována hned na jeho počátku v roce 2004. Dvacetitisícové město v údolí řeky Svitavy leží 19 km severně od Brna a z jihomoravskou metropolí ho spojují vlakové linky S2 a R2. Rychlíkem to trvá do centra Brna 20 minut. Zastávková linka S2 jezdí ve špičkovém intervalu cca 15 minut, v ostatních obdobích po půl hodině (o víkendu po hodině). Poblíž nádraží vlakového se nachází rozlehlé autobusové nádraží s množstvím městských i příměstských linek. V Blansku funguje vlastní systém MHD s provozem tří klasických linek...BLANSKO
Autobusová doprava v Blansku a okolí byla do systému IDS JMK zaintegrována hned na jeho počátku v roce 2004. Dvacetitisícové město v údolí řeky Svitavy leží 19 km severně od Brna a z jihomoravskou metropolí ho spojují vlakové linky S2 a R2. Rychlíkem to trvá do centra Brna 20 minut. Zastávková linka S2 jezdí ve špičkovém intervalu cca 15 minut, v ostatních obdobích po půl hodině (o víkendu po hodině). Poblíž nádraží vlakového se nachází rozlehlé autobusové nádraží s množstvím městských i příměstských linek. V Blansku funguje vlastní systém MHD s provozem tří klasických linek (221-223) a jedné turistické (226 - tzv. Krasobus). Linky MHD mají ve všední den cca hodinové intervaly, turistická linka 226 k punkevním jeskyním jezdí častěji o víkendu. Pro obsluhu místních částí jsou vhodné také regionální linky číselné řady 230 a výše, které mají v některých případech mnohem kratší intervaly než linky MHD (např. linka 232 nebo 233). Z Blanska se dá dojet poměrně daleko také tangenciálními linkami např. do Kuřimi nebo Vyškova. Většinu linek zde provozuje dopravce ČAD Blansko. Pro MHD jsou určeny 3 Citelisy, několik starších Karos B900 (většina pochází z druhé ruky) i B700 (jediný vůz původem z Hradce Králové určený pro místní linku v nedalekém Adamově) a velké množství univerzálních částečně nízkopodlažních Crosswayů LE.
BŘECLAV
Významná mezinárodní železniční křižovatka, aneb hraniční město s 25 000 obyvateli leží na řece Dyji v těsné blízkosti hranice s Rakouskem a Slovenskem. S Brnem ji spojuje rychlá železniční trať s provozem zastávkových vlaků S3 v hodinovém taktu a rychlíků R5 také v intervalu 60 minut. Z Brna do Břeclavi to trvá rychlíkem 45 minut. Břeclav byla do integrovaného systému zapojena jako jedno z posledních velkých měst až v roce 2008. Zdejší dopravce BORS se integroval i s čipovými kartami, proto je například jednorázové i předplatní jízdné na linkách MHD pouze v elektronické...BŘECLAV
Významná mezinárodní železniční křižovatka, aneb hraniční město s 25 000 obyvateli leží na řece Dyji v těsné blízkosti hranice s Rakouskem a Slovenskem. S Brnem ji spojuje rychlá železniční trať s provozem zastávkových vlaků S3 v hodinovém taktu a rychlíků R5 také v intervalu 60 minut. Z Brna do Břeclavi to trvá rychlíkem 45 minut. Břeclav byla do integrovaného systému zapojena jako jedno z posledních velkých měst až v roce 2008. Zdejší dopravce BORS se integroval i s čipovými kartami, proto je například jednorázové i předplatní jízdné na linkách MHD pouze v elektronické podobě - jako jízdní doklady se sice uznávají i další papírové jízdenky, ale při jednorázové cestě to vyjde dvakrát dráž. Břeclav s polohou železniční stanice poměrně daleko od hlavních osídlených oblastí i s významnými průmyslovými podniky by se bez vlastní MHD neobešlo. K dispozici je celkem 9 městských linek č. 561 až 569. Čtyři z nich jsou polokružní (linky 564+565 a 566+567 tvoří protisměrné dvojice), s pravidelným víkendovým provozem jezdí jen dvě linky. Přibližný základní interval ve špičce je 30 minut, v ostatních obdobích 60. Téměř všechny linky jedou přes nádraží, velká část jich vede přes centrum Břeclavi do přilehlé místní části Poštorná. MHD obsluhuje také Charvátskou Novou Ves, Starou Břeclav i průmyslovou zónu východně od železniční trati. Významným pomocníkem pro Starou Břeclav je také příměstská linka 542 do Hustopečí. Zdejší majoritní dopravce BORS Břeclav provozuje množství modrožlutých autobusů, pro MHD je primárně vyčleněno cca 15 vozidel, z toho několik Karos B900, 4 Citelisy a 3 nízkopodlažní Mercedesy. V poslední době bylo pro regionální linky zakoupeno velké množství autobusů Iveco Crossway LE.
VYŠKOV
Dvacetitisícové město cca 30 km severovýchodně od Brna je s ním spojeno vlakovou linkou R7 a autobusovou linkou 107. Oběma trvá cesta mezi Brnem a Vyškovem cca 40 minut. Vlaky jezdí celotýdenně jednou až dvakrát za hodinu, autobusy jezdí sice jen ve všední dny, ale zato v ranní špičce například každých 10 minut. Vlakové nádraží je v rostlé zástavbě a zastavují před ním některé autobusové linky, všechny pak zastavují na velkém autobusovém stanovišti cca 300 metrů od vlakového nádraží. Kromě linky do Brna se můžete z Vyškova vydat tangenciální linkou 157 do Blanska nebo 267 do...VYŠKOV
Dvacetitisícové město cca 30 km severovýchodně od Brna je s ním spojeno vlakovou linkou R7 a autobusovou linkou 107. Oběma trvá cesta mezi Brnem a Vyškovem cca 40 minut. Vlaky jezdí celotýdenně jednou až dvakrát za hodinu, autobusy jezdí sice jen ve všední dny, ale zato v ranní špičce například každých 10 minut. Vlakové nádraží je v rostlé zástavbě a zastavují před ním některé autobusové linky, všechny pak zastavují na velkém autobusovém stanovišti cca 300 metrů od vlakového nádraží. Kromě linky do Brna se můžete z Vyškova vydat tangenciální linkou 157 do Blanska nebo 267 do Adamova. Vyškov má také čtyři linky MHD (741 až 744). Linka 741 jezdí v jednom směru a linka 742 jí doplňuje v druhém směru - obě totiž mají poměrně komplikovaný průjezd centrem města. Obě jezdí ve špičkách v intervalu 30-60 minut, podobně jezdí i zbývající linky 743 a 744. O víkendu jezdí jen vybrané spoje. MHD doplňuje zejména do Dědic také častá příměstská linka 750. Zdejší hlavní dopravce VYDOS BUS má mnoho nízkopodlažních Crosswayů, typicky městské vozy pouze dva (Karosa B900). Podobně jako u jiných dopravců na Jižní Moravě je tu k vidění také několik minibusů Iveco Stratos.
