I přes rozvíjející se systém metra je stále dopravním prostředkem číslo jedna (hned po bicyklech) tramvaj. V souvislosti s otevřením nové severojižní linky metra v roce 2018 byly některé linky zrušeny a jiné přetrasovány – není již potřeba tolik tramvají v ose nové linky metra, naopak byly posíleny ostatní směry. Největším tramvajovým projektem je ale konverze linky lehkého metra 51 od jižního nádraží dál na jih do předměstí Amsterdamu Amstelveen, kde až do roku 2019 jezdily společně tramvaje na lince 5 a soupravy metra na lince 51. Nyní jsou již všechny zastávky přebudovány pro provoz nízkopodlažních tramvají, které v roce 2020 plně nahradily jižní úsek původní linky 51 pod novým číslem 25.

Nových španělských tramvají CAF Urbos 100 si amsterdamský dopravní podnik GVB objednal přes 70 a první začaly jezdit v roce 2020. 25 z nich je určeno právě pro novou linku 25 a tyto tramvaje jsou zde oblečeny v novém korporátním červenošedém nátěru páteřní jihoholandské sítě R-Net. Zbylé tramvaje CAF, které nyní jezdí na souběžné lince 5 od jihu na sever přes centrum, jsou dodávány v tradičním modrobílém nátěru. Linka 5 společně s linkou 25 jsou jediné tramvajové linky, kde je zapotřebí obousměrných vozidel. Nových tramvají CAF už je dodáno cca 50, což umožnilo vyřazení nejstarších belgických tramvají z počátku 90 let. I když byl jejich provoz v červnu 2021 oficiálně ukončen, několik z nich bylo možné vidět ve špičkách na lince 5 i poté. Stabilním základem amsterdamských tramvají zůstává 151 jednosměrných a 4 obousměrné tramvaje Siemens Combino, z nichž nejstarším už je 20 let.

Kromě nové linky 25 nedošlo v poslední době k žádnému rozšíření tramvajové sítě, naopak s otevřením nové linky metra 52 zůstaly některé tramvajové koleje v centru bez obsluhy. Pro zvýšení kapacity samostatné linky 26 do nového předměstí Ijburg začaly být na tuto stále vytíženější linku nasazovány dvojice tramvají Combino a byla vybudována také nové podpovrchová smyčka z druhé strany hlavního nádraží. Aktuálně probíhá přestavba části přednádražního prostoru a všechny sem směřující tramvajové linky tak jezdí ze severozápadního obratiště. S příchodem nových tramvají se také začalo ustupovat od přítomnosti průvodčího v tramvajích, nicméně tramvaje Combino jsou stále uprostřed velké kabiny obsazeny personálem, který kontroluje a prodává jízdenky a také poskytuje informace turistům. Původní kabiny byly vyměněny za prostornější a přívětivější. Do těchto tramvají se i nadále může nastupovat pouze prvními a prostředními dveřmi.

Metro, které jezdí v Amsterdamu od roku 1977, se po létech komplikací a odkládání dočkalo v roce 2018 nové severojižní linky 52, která spojuje oblast za řekou s hlavním nádražím a vede pod zemí skrz centrum k jižnímu nádraží. Otevření nové linky dlouhé necelých 10 km s 8 stanicemi znamenalo také ukončení provozu lehkého metra od jižního nádraží dál na jih do vzdálenějších předměstí Amstelveen, kde byly vysokopodlažní soupravy metra nahrazeny moderní tramvajovou linkou 25. S tím souvisela radikální přestavba nástupišť, kde již není potřeba dvou různých výškových úrovní. Od roku 2013 byly původní německé soupravy pamatující počátky metra v Amsterdamu postupně nahrazeny 40 novými šestivozovými soupravami Alstom Konstal vyrobenými v Polsku, které jsou nyní základem parku místního metra. Ty jsou doplněny mladšími užšími soupravami od španělského CAFu, vyrobenými po roce 1997 a také několika ještě staršími vozidly z Belgie z počátku 90. let, která ještě pamatují éru lehkého metra.

Ani autobusová doprava, byť tvoří pouze doplněk základní sítě metra, tramvají a vlaků, nezůstala co do pokroku pozadu. Převažující flotila holandských autobusů VDL sestávající z naftových i hybridních autobusů byla nedávno doplněna o 22 kloubových a 9 standardních elektrobusů opět značky VDL. A poptáno je dalších 44 kloubových vozů. Městské linky označené dvoucifernými čísly provozované místním dopravním podnikem GVB jsou v podání modrobílých autobusů, část regionálních linek zapojená do regionální sítě R-Net má jednotný červenošedý nátěr bez ohledu na dopravce. Hlavními dopravci regionálních linek jsou Connexxion a Arriva. Také na regionálních linkách můžete potkat množství hybridních autobusů a nově také i kloubové i standardní elektrobusy. Do všech autobusů se nastupuje předními dveřmi. Řada zastávek je vybavena displeji s aktuálními odjezdy a to je i ostatně standard na trasách nadřazené páteřní sítě R-Net.

V Amsterdamu je také hustá železniční síť, v krátkých intervalech odtud vyjíždějí vlaky do celého Nizozemska. Vlaky tu provozují národní Nizozemské železnice (NS) s jednopodlažními i patrovými elektrickými jednotkami. Ty nejstarší (s podivným čelem řídicích vozů) jsou z 80. let, ale stále dobře slouží. Na místní linky s menší poptávkou jsou nasazovány nové 3-4vozové elektrické jednotky CAF. Ve vlacích můžete platit národní čipovou kartou OV-chipkaart, stačí si nabít potřebný obnos a pak už jen pípat u turniketů či validátorů na nástupištích jak při nástupu tak výstupu. Pro rychlé spoje je potřeba si pípnout příplatek u speciálního validátoru.

Samostatnou kapitolou je doprava na amsterdamské letiště Schiphol, které leží jihozápadně od Amsterdamu uprostřed hustě osídlené aglomerace s blízkými městy Schiphol a Haarlem. Přes letiště vede páteřní železnice do Haagu, která nabízí krátké intervaly a nejrychlejší spojení s centrem Amsterdamu po celý den. Z letiště se ale dostanete na různá místa Amsterdamu také místními autobusovými linkami zapojenými díky krátkým intervalům do páteřní sítě R-Net. Nejčastěji jezdí linka 300 ke stanici Bijlmer Arena, až do centra Amsterdamu vás doveze linka 397. A k jižnímu nádraží jezdí linka 341. A ještě sem jezdí i amsterdamský dopravní podnik GVB s linkou 369 ze severozápadního nádraží Sloterdijk. Okolí letiště Schiphol je výstavou nových autobusů a elektrobusů, které zde provozuje hlavně dopravce Connexxion. Ten po dodávce 100 kloubových elektrobusů VDL nedávno pořídil 156 standardních elektrobusů místního výrobce Ebusco.