Atény - trolejbusy a autobusy (únor 2012)

I když mají dnešní Atény poměrně rozsáhlou síť metra, znovuvzkříšené tramvaje a dvě linky městské železnice, bez trolejbusů a autobusů by se čtyřmiliónová řecká metropole neobešla. Celá aglomerace je mnohem rozsáhlejší, než kam dosud sahají kolejové systémy, proto by to zejména bez autobusů nešlo. Snaha dopravit obyvatele i okrajových čtvrtí bez přestupu až do centra vede k tomu, že na mnoha místech jezdí poměrně dlouho vedle sebe metro nebo tramvaje s autobusy, výjimkou nejsou ani souběžné úseky s trolejbusovou sítí, která je někdy diskvalifikována flexibilitou autobusových linek.

Jeden z mnoha pozůstatků starověkých Atén - paláce Olympieion - poblíž jedné z hlavních dopravních tepen do centra města. V pozadí nemůže chybět dominanta Atén - Akropole. V souběhu s tramvají i trolejbusy je tu také několik autobusových linek. Jeden z Citybusů v typickém aténském nátěru.
Na trolejbusovou linku 11 jsou vypravovány novější vozy Neoplan vyrobené ve spolupráci s řeckým Elbo (karoserie) a českou Škodou (motory). Linka míří ze severu na jihovýchod a v jižní části trasy se proplétá neuvěřitelně úzkými uličkami. Trolejbusy míjejí všudypřítomné zaparkované automobily velmi svižně vždy jen o pár centimetrů, aby pak zastavovaly na zastávkách co nejdál od nástupního ostrůvku.
Jedna z několika autobusových linek v souběhu s tramvají a trolejbusy míří z centrálního náměstí Syntagma na jihozápad. Starší kloubové autobusy Elbo vyráběné v licenci Mercedes-Benz jsou i díky zdejší neúdržbě v poměrně žalostném technickém stavu.
Linka 10 je jedna z mála, na které jsou vypravovány kloubové trolejbusy. Všechny kloubové vozy jsou značky Neoplan (Elbo) a jsou nízkopodlažní. Linka 10 vede z jihozápadní části Atén do severozápadní a přitom míjí jejich historické centrum. Obsazenost ale nasazení kloubových vozů rozhodně vyžaduje. Další ukázka, jak běžně tu zastavují místní řidiči u zastávek. Pravý jízdní pruh zpravidla slouží jako vyhlížecí plocha cestujících, aby si včas mávli na svůj spoj.
Nicméně i přes toto navzdory krizi poměrně štědré linkové vedení autobusů si Atény zachovávají jednu z nejrozsáhlejších trolejbusových sítí. Na 350 km tratí tu jezdí 23 linek. Většina z nich má přes den interval 10-15 minut, kvůli častým kolonám ale bývají skutečné intervaly delší. Trolejbusová síť pokrývá prakticky celé centrum a kopcovité čtvrti kolem něj. Hlavním dějištěm trolejbusové dopravy je centrální městský bulvár vedoucí z náměstí Syntagma na náměstí Omonia + několik souběžných stop s touto třídou. Z náměstí Syntagma vede také množství linek jižním směrem kolem městské dominanty...
Jihozápadní konečná linky 10. Pár kroků odtud již vede pobřežní tramvajová trať, okolo které se motá také několik rychlých autobusových linek. Intervaly linky 10 jsou přes den 10-15 minut.
Linka 040 v podání vyžilého kloubového licenčního Mercedesu upaluje podél pobřežní tramvajové trati směrem od přístavu Pireus do centra Atén na náměstí Syntagma. Linka má velmi atraktivní a poměrně rychlou trasu, proto má také krátký interval a je dosti obsazená. Jen škoda, že skoro celá trasa kopíruje buď metro, tramvaj nebo trolejbus. Ta pravá krize tu asi ještě nenastala. Aténské taxíky ovládly ve velké míře české škodovky.
Tuto hlavní aténskou síť doplňuje téměř autonomní síť v oblasti města Pireus. Zde najdete linky 16, 17 a 20. Zajímavostí jsou okružní linky 7 a 8, které jsou vedeny protisměrně po trojúhelníku východně od centra Atén. Za svezení určitě stojí "pirejské" linky 17 a 20 s nezaměnitelnými výhledy na moře a dobrodružným promotáváním křivolakými uličkami. Podobný zážitek poskytují aténské linky 2, 5 nebo 11 a to na jejich jižním i severním konci.
Ruch odpolední špičky před konečnou stanicí metra Pireus naproti stejnojmennému přístavu. Okolo nádražní budovy právě jede kloubový Solaris nasazený na zdejší linku 843. Stejné vozy jezdí také na letištní lince X96, která rozváží pasažéry právě do této části aglomerace. Nově dodané kloubové Solarisy jsou klimatizované a mají velmi tmavá determální skla.
Téměř žádný nástupní ostrůvek zastávky před konečnou stanicí metra v Pireu si cestující vynahrazují zabráním pravého jízdního pruhu. Kolem stanice metra jede celá řada autobusových a dvě trolejbusové linky (17 a 20).
Trolejbusovou dopravu provozuje společnost ILPAP (možná již dnes součást nově vzniklé firmy společné s hlavním autobusovým dopravcem), která disponuje čtyřmi vozovnami a celkem 350 trolejbusy. Všechny mají jednotný žlutý nátěr s doplňkovou fialovou barvou a všechny trolejbusy jsou zejména díky radikální obnově před olympiádou 2004 nízkopodlažní. Jezdí zde jak standardní, tak kloubové trolejbusy - těch je cca 50 a uvidíte je hlavně na linkách 3, 6, 10 a 14. Kloubové trolejbusy byly do Atén dodávány cca od roku 2004 a jedná se o značku Neoplan s karoserií řecké firmy Elbo a motory Škoda.
Velmi malebná severozápadní část trolejbusové linky 17 v kopcovité čtvrti nad přístavem Pireus. Nízkopodlažní Neoplany si někdy jen velmi těžce razí cestu křivolakými uličkami plnými zaparkovaných aut. Zdejší řidičské umění je obdivuhodné.
Věž kostelíku na západnímu cípu poloostrova u přístavu Pireus při západu slunce. Zde se nachází také konečná celé řady autobusových linek. Některé z nich vedou až do centra Atén, jiné míří podél pobřeží spolu s tramvajovou tratí na jihovýchodní kraj aglomerace. V hojném počtu tu najdete standardní autobusy Elbo (licence Mercedes-Benz).
Stejné, ale dvanáctimetrové trolejbusy jsou v počtu cca 90 kusů tím nejnovějším, co dopravce má. Reálný technický stav těchto trolejbusů, zejména tuhost karoserie, ale dává tušit, že o něco starší trolejbusy VanHool tyto Neoplany přežijí. Dvanáctimetrové VanHooly jsou o poznání kvalitnější výrobky, a tak nevadí, že byly dodány již cca před 13 lety. Jejich počet je asi 110 kusů. Třetím typem trolejbusů, který je co do stáří prostřední mezi VanHooly a Neoplany, je opět Neoplan, ale staršího typu a opět s motory Škoda. Tyto starší Neoplany (celkem asi 110 vozů) jezdí hlavně v Pireu a na linkách...
Konečná linky 12 na severozápadě Atén u jednoho z mnoha pravoslavných kostelů. Zdejší část trolejbusové sítě je téměř samostatná (linky 24 a 25 navazující na metro), výjimkou je právě linka 12 mířící až do centra Atén. Trolejbusy VanHool nahradily na konci 90. let početnou flotilu ruských ZIU. I když jsou VanHooly starší, předčí ve svých vlastnostech jejich nástupce Neoplan/Elbo o několik řádů.
Konečná linky 25 na úpatí holých kopců, které zakončují aténskou zástavbu na severozápadě. Lince 25 tu vypomáhá autobusový expres A12 vedený v nových nízkopodlažních Citelisech a jedoucí až do centra.
Autobusová doprava i nadále dominuje celým Aténám. Se svými cca 2100 autobusy soupeří v počtu přepravených cestujících i s metrem. Všechny městské aténské autobusy provozuje jedna společnost - ETHEL. Autobusy fungují stejně jako ostatní druhy veřejné dopravy v rámci systému OASA, takže na nich platí jednotné jízdenky. Základní kostrou autobusové sítě je jakási překryvná síť hlavních linek, označených kombinací písmene a číslice. Jednotlivé svazky linek jsou číslovány od 1 do 18 a vyjíždějí z centra Atén do všech směrů - čísla rostou proti směru hodinových ručiček. Písmena u jednotlivých linek...
V Aténách je k vidění mnoho midibusových linek, a to nejen v centru, ale i na okrajích. Obsluhují tu oblasti vzdálenější od hlavních linek. Vozový park midubsů sestává buď z těchto vozů Elbo nebo z novějších Solarisů Alpino.
V poslední době byl autobusový vozový park obnoven plynovými Citelisy s netradičním "ekologickým" nátěrem. Tyto vozy kralují hlavně na páteřní síti linek označené kombinací písmen a čísla podle směrů, kam jedou. Někdy je ale potkáte i na běžných linkách jako v tomto případě.
Na tyto "páteřní" linky jsou přednostně vypravovány kapacitní a novější autobusy. Další součástí autobusové sítě jsou běžné autobusové linky číslované od 001 do 915. Linek je celá řada a není zcela jednoduché se vyznat v jejich vedení. V této číselné řadě jsou obsaženy také midibusové linky, které operují jak v historickém centru Atén, tak uvnitř jednotlivých čtvrtí v širším centru i na okrajích aglomerace. Ze systému autobusových linek vyniká ještě několik expresních letištních linek číselné řady X93 až X97, které rozvážejí letištní cestující po celé aglomeraci. Asi nejvýznamnější...
Náhled do malé trolejbusové vozovny v centru Atén u přestupní stanice metra "Attiki". Odtud jsou vypravovány trolejbusy na několik linek v centrální části města. Celkem má dopravce ILPAP k dispozici 4 vozovny.
A kousek od vozovny u stanice metra Attiki je také konečná stanice linky 1, která dále vede přes hlavní vlakové nádraží Larissa a centrum Atén na jih. Na linku 1 jsou vypravovány hlavně starší Neoplany.
A jaké je složení vozového parku úctyhodných 2000 aténských autobusů? Zhruba 450 autobusů je poháněných zemním plynem, ostatní jsou naftové. Část plynových autobusů je opatřena "ekologickým" bílým nátěrem se zelenými bublinami. Ostatní autobusy mají jednotný žlutomodrobílý nátěr. V Aténách se svezete jak kloubovými, tak standardními, ale i nízkokapacitními autobusy. Velká část z nich už je nízkopodlažní.
Svazek linek 18 a 19 končí severně od centra u Archeologického muzea. Obě linky jedou na severovýchodní okraj Atén a dohromady tvoří zde standardní všednodenní interval 10-15 minut. Příjemný dojem z jízdy i jarního počasí kazila pouze nechuť dopravce udržovat své vozy čisté.
Konečná linky 3 a typický zastávkový sloupek. Žlutá barva značí trolejbusy, modrá autobusy. Na většině zastávek jsou také umístěny jízdní řády spočívající ve výčtu zastávek, rozsahu provozu a intervalů. Dost často ale nejsou jízdní řády vidět pod nánosem různých reklam a vandalských čmáranic.
Nejstaršími zástupci z 90. let jsou autobusy Volvo a Mercedes-Benz s řeckými karoseriemi Elbo - tyto vozy jsou zastoupeny ve všech třech délkových verzích a díky intenzivnímu využití, méně intenzivní údržbě a ještě méně radostné správě místních silnic je stav těchto autobusů už poměrně žalostný. Zhruba kolem období olympiády v roce 2004 bylo pořízeno množství standardních nízkopodlažních Citybusů, částečně na plynový pohon. Na to navázaly v roce 2009 autobusy Solaris Urbino ve všech třech délkových modifikacích. Poslední novinkou jsou dvanáctimetrové plynové Citelisy z roku 2010.
Malebné zátiší trolejbusu, byzantského kostela a dozrávajících pomerančů na konečné linky 3 severozápadně od centra. Linka 3 obsluhuje severozápadní i severovýchodní předměstí a zhruba v polovině trasy jede také přes centrum. Ve špičce jezdí každých 10 minut.
Spoje, zatahující do vozovny, sice přepravují cestující, ale už nemají uvedeno číslo linky. Pohrdnete-li takovým spojem v oblasti, kde jezdí jen jedna linka, může se Vám čekání na zastávce nepříjemně prodloužit.
Hospodářská krize pozastavila všechny ambiciózní, ale nikoli nepotřebné dopravní stavby, které měly rozšířit působnost metra i železnice. Tím pádem tu bude autobusová doprava ještě asi dlouho zajišťovat hlavní přepravní proudy. Potřeba reálných úspor by snad alespoň mohla přinutit zdejší dopravní plánovače k zamyšlení se nad otázkou, zdali je opravdu nutné zatahovat všechny významné autobusové linky až do samotného centra města.
Letištní linka X95 končí přímo v centru Atén na náměstí Syntagma. Jezdí každých 10-15 minut a cca po 40 minutách i v noci. Za cenu 5 EUR je nejlevnějším způsobem, jak se dostat na mezinárodní letiště. Jízdní doba linky je asi 50 minut.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM