Barcelona - vlaky a lanovky (říjen 2010)

Železnice je v Barceloně významným pomocníkem jak při cestách po městě, tak hlavně do regionu. Na hlavních tratích se setkáte s krátkým intervalem, kapacitními příměstskými jednotkami a poměrně přehledným systémem linkového vedení. Vlaky provozuje buď státní drážní společnost RENFE nebo místní Katalánské dráhy (FGC). Železnice je docela dobře integrována s městskou dopravou a to jak tarifně tak dopravně. Významnou součástí veřejné dopravy ve složitém a svažitém terénu města a jeho okolí jsou lanovky, ať už pozemní nebo visuté. Některé slouží jako atrakce pro turisty (lanovky na kopec Montjuic nebo Tibidabo), jiné tvoří základní dopravní obslužnost v hůře přístupných kopcovitých čtvrtích. Nejinak je tomu také u poněkud nečekného dopravního prostředku - eskalátorů. Ty totiž nevyváží lidi pouze z podzemní metra a z podchodů, ale tvoří samostatnou síť v extrémně kopcovitých čtvrtích severně od centra města. Tuto oblast lze doporučit k návštěvě pro celkovou atmosféru místa.

Klasický španělský příměstský vlak státních drah RENFE. Zde ve stanici Torre Baró na okraji Barcelony, kde jezdí linky R3, R4 a R7 od severovýchodu. Některé vlakové linky jsou označeny jako metro (písmeno L), ty hodně příměstské mají písmeno S a klasické regionální vlaky do vzdálenějších míst jsou označovány písmenem R.
Konečná stanice Molí Nou linky L8. Úzkorozchodná železnice míří ze stanice Espanya severozápadním směrem daleko za město až k turistické ikoně Montserrat. Na trati je na území města provovozána linka L8 (považována za metro), dále příměstské linky S4, S8 a S33 a dálkovější linky R5 a R6. Vše provozují místní katalánské dráhy FGC s těmito třídílnými elektrickými jednotkami. Souhrnný interval je v nejsilnějším úseku ve špičce cca 3 minuty.
Na mnoha místech jsou přestupy mezi vlaky a metrem, autobusy i lanovkami. I když se v Barceloně musíte k vlakům prodrat přes turnikety, poměrně všudypřítomná lidská obsluha vám ochotně poradí, co máte dělat a jakou jízdenku si zakoupit. Železnice vede také od jednoho z terminálů barcelonského mezinárodního letiště. Ale kvůli horší přístupnosti a delším intervalům zatím prohrává boj o zákazníky s letištními autobusy.
Regionální motorový vlak v největší železniční stanici Estació de Franca. Díky průjezdnému modelu příměstských vlaků je zdejší hlavové nádraží určeno hlavně pro dálkové vlaky jedoucí směrem na severovýchod a dále k francouzským hranicím.
V monumentální železniční stanici Franca v centru Barcelony nedaleko městské pláže jsou ukončeny jak některé regionální vlaky, tak i dálkové vysokorychlostní jednotky Talgo. Klasické příměstské vlaky však tuto stanici míjejí a vedou podzemím křížem krážem z jednoho konce Barcelony na druhý.
Příměstský vlak v dolní stanici lanovky na kopec Vallvidrera. Z důvodu velmi krátkého nástupiště lze v této stanici nastupovat a vystupovat pouze z vybraných vozů soupravy.
Důležitým dopravním prostředkem v kopcovitých čtvrtích severně od centra jsou eskalátory. Nejvíce jich potkáte, svezete-li se autobusovou linkou 92.
Soustava eskalátorů pomáhá překonávat velké výškové rozdíly v hustě obydlených kopcovitých čtvrtích severně od centra. Tato lokalita má díky překvapivým vyhlídkám a divokým svahům svoji nezapomenutelnou poetiku.
Některé venkovní eskalátory jsou provozovány pouze přes den, většina je kontrolována kamerovým systémem.
Turistická atrakce pendluje mezi čtvrtí Barceloneta (přístav a pláže v centru) a kopcem Montjuic. Na této visuté lanovce se platí komerční jízdné. Při větších návalech je i poměrně dlouhá čekací doba. K lanovce se jede výtahem a prostřední stanice se momentálně opravuje, takže se projíždí.
Pozemní a ve věšině trasy i podzemní lanovka směřující na kopec Montjuic v centru Barcelony. V dolní stanici "Paral-lel" je přímá návaznost na linku metra L2. I v této lanovce platí jízdenky MHD.
Vlaky jsou značeny různými způsoby. Některé dokonce jako metro (linky s písmenem L). Regionální vlaky mířící i daleko za město jsou opatřeny předponou S nebo R. Díky vzájemně propojeným železničním tratím v podzemí barcelonského centra je zaveden průjezdný železniční model, který umožňuje, aby většina vlakových linek byla vzájemně propojena a cestující se tak dostali do cíle své cesty bez přestupů.
Od historické tramvaje "Tramvia Blau" vede na kopec Tibidabo pozemní lanovka za komerční jízdné. Na kopci se nachází nejhezčí vyhlídka na celou Barcelonu a také rozsáhlý zábavní park. Lanovku také hojně využívají cyklisté, i když ti zdatnější si vyšlápnou na kopec sami.
Lanovka na Tibidabo je již ve značně pokročilém věku a na stavu vozů i kolejí je to znát. Možná i proto je tak oblíbenou atrakcí při cestě do zábavního parku. Netradiční je i "grafitti" nátěr.
Lanovka do čtvrti Vallvidrera na kopci západě od Tibidaba je plně zaintegrována do městské dopravy. Slouží zde totiž jako hlavní návazný dopravní prostředek od vlaku z centra.
Výhybna lanovky jezdící mezi čtvrtí Vallvidrera a vlakovou stanicí linek pod kopcem. I v horní stanici lanovky se na dispeji dozvíte, za jak dlouho vám jede návazný vlak dole. Lanovku i návazné vlaky provozuje společnost FGC (Katalánské regionální dráhy).
Po celé Barceloně jsou zhusta rozmístěné věřejné půjčovny kol. I přes poměrně nepříznivý terén je tu plno nadšených uživatelů. Možná i díky zoufale pomalé ostatní dopravě.
Ekologicky laděná kampaň, proč používat veřejnou dopravu. Na podobné motivy najdete plakáty v metru, v autobusech i na zastávkách.