Chongqing je jedno z urbanisticky a dopravně nejpozoruhodnějších měst v Číně. Původní historické městečko na soutoku Modré řeky a řeky Tia-ling se postupně rozrostlo na 8milionovou metropoli s aglomerací čítající přes 3 milionů obyvatel. Oficiálně má Chongqing jako jedno z přímo řízených území čínskou vládou kolem 30 milionů obyvatel. Kopcovitým městem protékají dvě velké řeky a tak není divu, že překonat výškové rozdíly je tu složitější než kde jinde. Základem MHD je monorail – dvě linky nadzemního metra vedeného po monolitickém betonovém bloku. Další linky metra už se budují pod zemí a zatím má Chongqing pouze dvě takové. V centru najdete také poslední kabinovou lanovku, která překonává široké koryto Modré řeky. Důležitou součástí MHD je také kdysi nejdelší eskalátor v Asii a samozřejmě i autobusová doprava.

Do Chongqingu, největšího města jihozápadní číny, se dostanete nejlépe buďto letecky nebo rychlovlakem. Oba tyto dopravní prostředky mají své hlavní přístavy v severní části města, kam vede také modrá linka monorailu, která je se svými 66 kilometry nejdelší linkou monorailu na světě. Bohužel severní vlakové nádraží je na monorail napojeno extrémně nešikovně a najít na nádraží cestu k cca kilometr vzdálené stanici MHD je složité. Navíc je nádraží rozděleno na dvě navzájem nepropojené části a z té severní se k metru...
Chongqing je město s nejrozsáhlejší sítí monorailu na světě. Linky 2 a 3 jsou zde základem kolejové MHD. První byla v roce 2005 linka 2 vedoucí z jižní části centra na jihozápad. Monorail je v tomto kopcovitém městě plném řek a strmých svahů asi nejvhodnějším dopravním prostředkem, i když to někdy znamená stanice položené hodně vysoko nad terénem. Zdejší monorail byl vybudován ve spolupráci s japonskou firmou Hitachi.
Linka 2 obsluhuje rozsáhlé obytné čtvrti v jihozápadní části města. Střídá se tu provoz čtyř- a šestivozových souprav. Kapacita byla zvyšována postupně kvůli přeplňování. Vozy v soupravě jsou průchozí, klimatizované a z oken je výborný výhled na okolí. Monorail je tedy ideální příležitostí k prohlídce města. Ve stanicích je nástupiště od kolejiště odděleno nízkými dveřními stěnami.
Vysoko položená betonová konstrukce monorailu občas vede i skrz budovy jako například zde v jižní části trasy linky 2.
Monorail dotváří jedinečnou a výjimečnou atmosféru tohoto města. V nejnovějším úseku jižní části trasy linky 2 z roku 2014 jezdí samostatné jednotky a při cestě sem je nutné jednou přestoupit. Stejně tak na jižní konečné linky 2, kde se napojuje novější linka 3 vedoucí zpět na sever východní částí města. Ujet tuto obří monorailovou smyčku trvá asi 1,5 hodiny.
Strojvedoucí monorailu musí během jízdy vykonat celou řadu bezpečnostních pohybů, zejména při příjezdu soupravy do stanice, kdy strojvedoucí obsluhuje i dveřní stěny. Dále musí před odjezdem přesně určenými pohyby ruky zkontrolovat všechny kontrolky i návěstidla. Sledovat ho při práci je velmi zajímavé. Bohužel kvůli těmto předpisům trvá pobyt ve stanicích zbytečně dlouho. Maximální rychlost monorailu je 70 km/h.
V centru města na nábřeží řeky Tia-ling je linka č. 2 vedena velmi vysoko nad terénem a tato stanice leží přímo uprostřed obytného věžáku. Linka 2 má 25 stanic a její délka je přes 31 km. Vstup do metra i monorailu je pouze přes turnikety a jízdné je odstupňováno podle ujeté vzdálenosti.
Klimatizovaný průchozí interiér nejstarších vozů monorailu na lince 2. Mimo monorailu fungují v Chongqingu ještě 2 klasické linky převážně podzemního metra č. 1 a 6. Linka 1 vyjela poprvé v roce 2011, linka 6 v roce 2012. Aktuálně je v přípravě dalších 6 linek včetně okružní linky 0.
Původní konečná linky 2, kde se dnes otáčí část souprav. Poblíž se nachází také depo. Konstrukce drážního tělesa je v prostoru výhybek poměrně složitá a prostorově náročná.
Z jižní konečné odjíždí směrem do centra šestivozová souprava linky 3. Kvůli rostoucí poptávce se tu objevují také osmivozové soupravy. Modrá linka monorailu vyjela poprvé v roce 2011, má 45 stanic na 66 km délky a kromě toho, že spojuje s centrem jižní předměstí Chongqingu, míří také na sever kolem severního rychlovlakového nádraží, letiště a pokračuje do zdejší rozsáhlé průmyslové zóny.
Na linku 3 monorailu je na jihu napojena také příměstská autobusová doprava tímto obřím autobusovým nádražím. Dojít z autobusu ke stanici metra však nějaký čas zabere. Po celou jižní část trasy umožňuje nadzemní vedení neopakovatelné výhledy na zdejší originální architekturu města.
Projížďka navzájem propojenými linkami monorailu je ideální k poznání tohoto neobvyklého města – vysoké estakády umožňují vychutnat si zdejší architekturu i s jistým nadhledem. Nejzajímavější jsou pak úseky v centru, kde se jednotlivé linky různě křižují a i tradiční metro (nejnovější linka 6) zde vystupuje z podzemí po nových mostech přes obě řeky. Velice zajímavé je také sledovat práci strojvedoucích, kde je nutné velmi striktně dodržovat nejrůznější bezpečnostní pokyny. V centru najdete také poslední...
Ambiciózní plán na dostavbu linek metra ukazuje, že metro povede i za hory, které tvoří bariéru v dalším rozvoji osmimilionového Chongqingu – celá aglomerace však čítá přes 13 milionů obyvatel, celé území velkého Chongqingu dokonce 30 milionů. Do roku 2020 by mělo být dokončeno 6 dalších linek metra, do roku 2050 by se měla síť rozrůst na 18 linek.
Poslední provozní lanovka v Chongqingu překonává vzdálenost cca 1200 metrů a vede z jednoho břehu Modré řeky na druhý. Díky své poloze v centru města je lanovka velmi oblíbená a to i mezi turisty. Dvě velké kabiny mají i tak co dělat, aby nápor cestujících zvládly.
Tato lanovka funguje od roku 1987 a je provozována i nadále přesto, že byl vedle postaven nový most, skrz nějž vede linka metra č. 6. Podobná, i když kratší lanovka překonávala mezi lety 1982 a 2011 také přítok Modré řeky – řeku Tia-ling. Obě řeky se slévají přímo v centru města na hrotu kdysi historického osídlení, kde dne rostou nové obří mrakodrapy.
Toto je onen nový most postavený vedle poslední visuté lanovky v Chongqingu. Dolním patrem mostu projíždí zatím nejnovější linka metra č. 6, která byla zprovozněna v roce 2012 a po dvou podobných mostech spojuje centrum Chongqingu s jihovýchodními i severozápadními předměstími. Toto metro je vedeno částečně pod zemí, na okrajích trasy spíše na povrchu.
Pamětní fotografie připomínají již zrušenou pozemní lanovku, která vedla od břehu Modré řeky nahoru do centra města poblíž dnešní severní stanice visuté lanovky. Z cesty lanovkou jsou ještě viditelné stopy po původní dráze. Rychle se měnící město však velmi obratně zahlazuje stopy nejen po historicky cenných budovách, ale i po stavbách mnohem mladších.
Horní stanice poslední zachovalé lanovky se nachází v horních patrech obytného domu. U jeho paty jsou zarostlé zbytky původní horní stanice pozemní lanovky, která pomáhala překonávat zdejší velmi náročné výškové rozdíly. Ostatně není až tak neobvyklé, když v centru dojdete z uliční úrovně po vodorovné lávce do 13. patra obytného věžáku.
A zde je další zajímavý pozůstatek po kolejové dopravě – krátká pozemní lanovka, která měla za cíl dovézt cestující k přístavišti lodí. Kabiny lanovky viditelně pocházejí od některého z výrobců autobusů.
V místním centru městského urbanismu se můžete dozvědět o bouřlivém a pro Evropana nepochopitelném rozvoji města a zhlédnout také vizualizaci věnovanou místnímu monorailu. Tvůrci prezentace si však se správností použitých typů vozidel hlavu nelámali a použili místo vozidla monorailu českou tramvaj Škoda.
I v Chongqingu je prostor metra velmi přísně střežen a každé zavazadlo musí bý podrobeno důkladné kontrole. Co vše je také do metra zakázáno brát nebo co je zde zakázáno dělat, vám přiblíží tyto piktogramy.
Centrum Chongqingu je kromě extrémních výškových rozdílů zajímavé také extrémním počtem lidí v ulicích a rychle se měnící tváří – jedny výškové budovy rychle ustupují novějším a vyšším, přímo na cípu historického centra u soutoku dvou řek se staví zcela nová mrakodrapová dominanta města. Po původní historické zástavbě tu zůstalo pouze několik málo staveb včetně městského opevnění. Představu o tomto neuvěřitelném městě je možné získat hlavně návštěvou zdejšího centra...
V roce 1996 byl zprovozněn tento eskalátor, který pomáhá překonat velké stoupání mezi hlavním vlakovým nádražím a stanicí metra včetně centra města. Eskalátor byl svého času nejdelší v Asii. Pro jízdu s ním je potřeba zaplatit jednorázové jízdné 2 CNY, tedy zhruba stejnou částku jako jízdu autobusem MHD nebo pár stanic metrem. I když je eskalátor pro místní cesty velkou pomocí, působí velmi zanedbaně a zašle.
Na čínské poměry nadstandardní informační servis na zastávkách – kromě klasických jízdních řádů sestávajících z čísla linky a trasy, tu najdete i rozsah provozu a také mapku okolí s přibližným vyznačením tras autobusových linek. Vzhledem ke stále nedostatečné kolejové infrastruktuře tu autobusy hrají významnou roli. Jak v Číně bývá zvykem, ani zde nenajdete kloubové autobusy.
Na lince 402 jezdí starší, ale klimatizované různobarevné minibusy. Vozidla jsou tu zpravidla nasazována na stále stejné linky. I v samotném jádru města se najde prostor na odstavení autobusů na konečné.
Novější zástupce městského autobusu čínské provenience. S nízkopodlažností si ani zde hlavu nelámou. V systému autobusové dopravy se člověk neznalý místních poměrů zorientuje jen těžko – MHD kromě metra tu slouží především místním.
I zde jsou s úspěchem používány mikrobusy, například na lince 829. Zato velkokapacitní autobusy tu nepotkáte. O to kratší je pak interval mezi spoji.
A ještě poslední autobusová ukázka, tentokráte dokonce nízkopodlažního autobusu na konečné v centru plném nových luxusních mrakodrapů. Tento čínský výrobce se zřejmě inspiroval u německého MANu.
Severně od centra leží největší vlakové nádraží, tzv. Severní, kde zastavují především dálkové rychlovlaky. Obří nádraží je rozdělené na jižní a severní část, přičemž obě části nejsou navzájem propojené! A na stanici metra (modrá linka monorailu) je napojena pouze jižní část a to tak, že musíte od nádraží ke vstupu do stanice metra ujít cca 1 km.
Velkolepá čekací hala jižní části severního vlakového nádraží. V budoucnu by snad měla být tato nová hala propojena se starší severní částí. Rychlovlaky odjíždějí odtud. Chongqing má ještě několik lokálních vlakových nádraží i jedno „hlavní“ v centru města, které je i slušně napojené na linky metra č. 1 a 3.