Zhruba milionové město na jihu Číny uprostřed homolovitých kopců je jedno z turisty nejnavštěvovanějších měst v Číně. Guilin leží na řece Li, kolem níž jsou velmi zajímavé přírodní památky lákající sem turisty z celého světa. Město je nově také napojeno na vysokorychlostní železnici – například z Guangzhou, neboli Kantonu, se sem dostanete vysokorychlostním vlakem za 2 a půl hodiny. V Guilinu jsou přitom dvě vlaková nádraží. Jedno nedaleko centra a druhé na severu města. Obě nádraží jsou napojena na místní MHD v podobě autobusů, které jsou převážně dvoupatrové. Guilin je městem s nejvyšším počtem dvoupatrových autobusů v Číně (kromě Hong Kongu).

Městská doprava je tedy založena na autobusech, převážně dvoupatrových. Páteřní linkou je číslo 100, spojující severní vlakové nádraží s centrem ležícím na jihu. Autobusové linky tu jezdí ve velmi krátkých intervalech. Na zastávkách i ve vozidlech jsou uvedeny názvy pouze v čínštině, pro nalezení „své“ zastávky je tak dobré naučit se její název v čínských znacích. V autobusech pak elektronické displeje zobrazují trasu i aktuální zastávku. I přes neexistenci latinky tu tedy cestování (pokud víte číslo linky a směr) tak obtížné není. Potřeba je ale dávat si pozor na všudypřítomné jezdce na...
Zásobárna autobusů před severním vlakovým nádražím. Vozy značky Ankai jsou nápadně podobné autobusům Setra. Guilin je město s největší flotilou dvoupatrových autobusů v Číně (kromě Hong Kongu). Většina městských autobusů je opatřena celovozovou reklamou.
Hlavní linkou spojující severní nádraží s centrem je linka 100 s provozem dvoupatrových autobusů. Jezdí se ve velmi krátkých intervalech, autobusy jsou do nástupní zastávky přistavovány plynule jeden za druhým. Nastupuje se předními dveřmi a platí se řidiči do kasičky vhozením 2juanové bankovky.
Guilin má dvě nádraží, kde zastavují také vysokorychlostní vlaky. Vysokorychlostní železnice sem poprvé dorazila v roce 2013, další trať přibyla o rok později. Díky rychlovlakům se sem turisté dostanou podstatně rychleji. Například z Kantonu sem trvá cesta 2,5 hodiny. A zajíždějí sem i tyto dosud nejrychlejší vlaky, které umí vyvinout rychlost až 380 km/h.
Odstavná plocha pro patrové autobusy páteřní linky 100, která jezdí přes celé město od severu k jinu ve velmi krátkých intervalech. Používány jsou čínské autobusy dvou základních typů. Samozřejmostí je i klimatizace.
Starší typ dvoupodlažního autobusu v centru města projíždí po jednom z hlavních městských bulvárů. Dvoupatrové autobusy jsou stabilně vypravovány na hlavní městské linky, zbytek je v režii jednopodlažních vozidel.
Informační systém uvnitř městského autobusu. Podle svítící diody poznáte, ve které zastávce se zrovna nacházíte. I když zde najdete pouze čínské znaky, název požadované zastávky lze odsledovat celkem rychle a tudíž i vystoupit správně není zas takový problém.
V autobusech se platí u řidiče vhozením 2juanové bankovky do plastového boxu před očima řidiče. Nastupuje se tedy pouze předními dveřmi. Autobusy tu jezdí výhradně od čínských výrobců, producent dvoupatrových vozidel se zjevně velmi inspiroval u německé značky Setra. Dvoupatrové vozy jsou stabilně nasazovány na páteřní linky, na ostatních uvidíte jednopodlažní, převážně již moderní vozidla. Autobusová doprava je v téměř milionovém Guilinu velmi hustá, jednotlivé linky mají extrémně krátké intervaly, lze potkat i několik vozů téže linky v těsném závěsu za sebou. Infrastruktura zastávek...
Většinu komunikací včetně těch pro pěší okupují majitelé elektroskútrů, takto vypadá typická zastávka MHD v centru města. Při pohybu i po chodníku je dobré být ostražitý. Motorkáři neznají slitování.
Takto vypadá hala hlavního vlakového nádraží na jižním okraji centra. Slouží jak pro běžné vlaky, tak i rychlovlaky. Opět se sem pohodlně dostanete některým z městských autobusů, je však potřeba znát potřebné číslo linky.
Kousek od hlavního vlakového nádraží se nachází i hlavní autobusové nádraží, odkud odjíždějí příměstské i dálkové linky do okolí Guilinu. Odtud vyjíždějí také autobusy jižním směrem do turisticky vyhledávané destinace Jangshuo poblíž malebných břehů řeky Li. Před samotnou cestou je dobré znát obvyklou cenu jízdenky. Nenechte se překvapit, když vás naháněči osloví již daleko před vstupem do autobusového nádraží. Pokud vás na ulici uloví, stejně většinou skončíte v jednom z linkových autobusů.
Jeden z hlavních mostů přes hlavní tok řeky Li. Všudypřítomní motorkáři tu mají naštěstí vyhrazen samostatný prostor. Běda, jak jim vstoupíte do cesty.
I když je město obklopeno homolovitými kopci mnohdy bizarních tvarů, základní plocha města je rovinatá, ulice jsou poměrně široké (kromě křivolakých uliček v historickém jádru, které je zároveň protkáno sítí vodních kanálů odbočujících z hlavní řeky Li). Ostatně řeka nebo voda obecně je také další dopravní tepnou, kterou využívají především turisté – jižně od Guilinu jsou totiž vyhledávané soutěsky a turistům jsou k dispozici motorové vory i větší lodě. Na to jsou pak po cestě navázány další turistické služby, zejména v městečku Yangshuo, kam po celodenním výletu většina turistů z Guilinu...
Pohled z interiéru zájezdového autobusu čínské značky Foton na hlavní silnici vedoucí z Guilinu na jih vstříc přírodním divům. Jelikož je druhá polovina silnice teprve rozestavěná, slouží tato tříproudá komunikace pro oba směry. Prostřední pruh ovládnou vždy řidiči silnějších nervů či strojů.
Malé autobusové nádražíčko pro lokální autobusovou linku v historické vesnici Xingpingzhen na řece Li obklopené krásnými kopci. Modré minibusy odtud jezdí v celkem krátkých intervalech do nejbližšího většího města Yangshuo, odkud se lze opět dostat v krátkých intervalech běžným linkovým autobusem zpátky do Guilinu.
Místní midibusová MHD v turisticky hojně navštěvovaném městě Yangshuo jižně od Guilinu. Normální linkové autobusy jezdí mezi těmito dvěma městy cca každou půlhodinu. Díky ještě nedostavěné části silnice byla jízda autobusem neobyčejně dobrodružným zážitkem, který ještě podtrhovala tma a naprostá rezignace na jakákoli bezpečnostní opatření.