Půlmilionové hlavní město Dolního Saska je unikátní svým systémem městské kolejové dopravy kombinující povrchové tramvaje a podzemní metro v centru. Na tom by v zemi s mnoha městy z tzv. Stadtbahnem nebylo nice neobvyklého. Tady však, třeba jako ve Stuttgartu, jezdí pouze vysokopodlažní vozidla a i povrchové zastávky mají vysoká nástupiště. Zatím však ne všude, proto mají starší typy místních tramvají také vyklápěcí schody. Zdejší systém tramvajových tunelů pod centrem vznikl v 70. letech minulého století. Nyní se ve velkém modernizuje zdejší vozový park. Hannover je město veletrhů a v rámci významné světové výstavy Expo 2000 tady vznikl také S-Bahn. Aktuálně tu mají novou síť páteřních příměstských autobusů Sprint-H a dokončuje se plná elektrifikace autobusů v centru města.

V roce 1975 vznikly první tunelové trasy pod centrem města, které zachránily zdejší tramvaje před všeobecným nadšením z automobilů. Z tramvají se stal postupně tzv. Stadtbahn, který obsluhuje centrum Hannoveru čtyřmi základními stopami označenými barvou. Jednotlivé linky jsou číslovány od 1 výše a ve společných úsecích jezdí po 3-4, čili základní desetiminutový interval se skládá do 2-3 minut. Jedinou výjimkou z tohoto systému je zelený svazek linek 10 a 17, které jsou plně povrchové.
Jediná povrchová konečná tramvají v Hannoveru leží poblíž Hlavního nádraží a slouží čistě povrchovým linkám 10 a 17. Všechny ostatní linky jezdí v centru pod zemí ve dvou základních stopách, ze kterých se pak rozjíždějí do různých směrů.
V 70. a 80. letech byl pod centrem Hannoveru vybudován systém podzemních tratí, které využívá většina linek místního Stadtbahnu, což je něco mezi metrem a tramvajemi. Pod Hlavním nádražím se sjíždějí linky 3, 7 a 9 a křižuje je tady také severojižní tunel pro linky 1, 2  8.
Schéma společné modré trasy pod centrem města pro linky 3, 7 a 9. Na vedlejších nástupištích pod Hlavním nádražím zastavují linky 1, 2 a 8 červeného svazku.
Výzdoba podzemních stanic pod centrem Hannoveru odpovídá 70. letům minulého století. Nejvýznamnější přestupní stanice jsou Hlavní nádraží, Kröpcke a Markthalle/Landtag. Díky tunelům v centru mohou jezdit zdejší tramvaje nerušeně a bez zdržení v krátkých intervalech, ale ulice v centru jsou kvůli tomu až příliš mrtvé.
Informační vitríny na nástupištích Stadtbahnu informují spíše o celém systému než o jednotlivých hlavních linkách. Základní interval jednotlivých linek je 10 minut, v centrálních společných úsecích je tak zpravidla udržován interval 3-4 minuty.
Spleť přestupních chodeb v centrální stanici Kröpcke, kde se křižuje 7 linek Stadtbahnu, je naštěstí vybavena návodnými směrovkami, díky kterým se alespoň trochu všímavý cestující neztratí.
Mimo centrum se linky Stadtbahnu vynoří na povrch  dále vedou v uličním prostoru. Na většině zastávek jsou již ale vybudována vysoká nástupiště, díky kterým je zajištěn bezbariérový přístup.
Nejnovější typ dvoučlánkových tramvají TW 3000 dodávaných od roku 2013 v počtu 146 kusů, které postupně nahrazují dožívající jednotky TW 6000. Většina z nich už našla druhý domov v maďarské Budapešti.
Jedna z nově přebudovaných zastávek s vysokým nástupištěm na povrchových linkách 10 a 17 s tramvají TW 2000. Tyto vypouklé vozy nabízejí širší prostor pro cestující než původní TW 6000, kvůli tomu ale muselo dojít k přestavbě části tratí a dodnes nemohou třeba na linku 9. Stejně široké jsou i následující jednotky TW 3000.
Dvouvozová souprava nejstarších vozidel TW 6000 přijíždí ze severního konce linky 9 do společného úseku pro linky 3, 7 a 9. Těchto strojů bylo v letech 1974-1993 dodáno celkem 260. Po dodání nových vozidel typu TW 2000 a po ukončení zvýšené potřeby vozidel během výstavy Expo 2000 začaly být postupně vyřazovány a nyní jich zbývá cca 70.
Na linkách Stadtbahnu jezdí pouze vysokopodlažní vozidla třech generací. Nejstarší z nich (TW 6000) je už pomalu na ústupu a velká část jich našla druhý domov v Budapešti. Druhá generace TW 2000 nabízí díky širší skříni více místa a také větší variabilitu – jednotky jsou na rozdíl od těch původních pouze dvouovozové, dají se tak lépe skládat podle poptávky. A nejnovější je typ TW 3000, který zejména nahradil nejstarší vozy, z nichž bude zachováno a rekonstruováno pouze 40. Nejnovější řada tramvají už nemá sklápěcí schody – ostatně už zbývá jen málo povrchových zastávek, které by neměly vysoká...
Na severním konci linky 9 probíhá přestavba zastávek na vysoká nástupiště, aby zde mohly jezdit i nejnovější vozy, které už nemají sklápěcí schody. Nyní jsou zde k vidění pouze nejstarší vozy TW 6000.
Dvojice vozidel nejstaršího typu TW 6000 projíždí jednu z právě rekonstruovaných zastávek v severním úseku linky 9. Tyto jednotky jezdí zpravidla ve dvojicích, výjimečně i ve trojicích.
Severní konečná linky 9 Fasanenkrug. I když jsou všechny místní tramvaje obousměrné, na části konečných jsou klasická obratiště. S provozem těchto nejstarších tramvají se počítá až do roku 2028 – 40 posledních kusů má být modernizováno.
Detail spřažené dvojice tramvají TW 6000. Všechny mají stanoviště řidiče na obou koncích. Většina z nich už je vyřazena, část jezdí stále v plné síle v Budapešti ve žlutém nátěru.
Hannover je rovinaté město, a tak nepřekvapí množství cyklistů, kteří rádi kombinují jízdu na kole s MHD. Právě kvůli jejich velkému počtu se ale ve špičkách s kolem do tramvaje nesmí.
Detail řidičského stanoviště v tramvaji typu TW 6000. Jejich doménou je linka 9, kde jsou ještě v části trasy nízká nástupiště.
Bariérové zastávky s nízkými nástupišti najdete také na trase krátké povrchové linky 10. Jezdí zde druhá generace místního Stadtbahnu TW 2000 dodávaná od roku 1997, která také disponuje výklopnými schody. Celkem bylo těchto tramvají dodáno 144.
Z důvodu problémů s přechodovými můstky u tramvají typu TW 2000 jsou dočasně uzavřeny přechody mezi jednotlivými články těchto dvoučlánkových tramvají.
Informační servis na konečné zastávce tramvaje č. 10 Ahlem. Veřejnou dopravu v Hannoveru provozuje dopravní podnik Üstra, který je součástí integrovaného systému GVH zahrnujícího 8 železničních, městských a autobusových dopravců v hannoverské aglomeraci.
Stříbrnozelené jsou jak tramvaje, tak i autobusy hannoverského dopravního podniku Üstra. Oranžová barva se na nových vozidlech už neobjevuje. Vozový park je složen ze značek Solaris, MAN a Mercedes-Benz. Stále větší podíl vozového parku pak tvoří autobusy s hybridním pohonem a elektrobusy.
Tramvají TW 2000 bylo vyrobeno na přelomu tisíciletí 144. Část z nich má řidičské stanoviště na obou koncích, část jen na jednom. Všechny jsou ale obousměrné. Spřahují se většinou po třech, někdy i po čtyřech dvouvozových jednotkách. Prostor pro cestující je o 25 cm širší než předchozí jednotky TW 6000.
I přes rozsáhlý systém kolejové dopravy je potřeba obsloužit i zbylé území města a zejména jeho okolí autobusy. Čistě vnitroměstských linek obsluhujících širší centrum města je pouze 6, z toho dvě protisměrné okružní linky 100 a 200. A právě na těchto 6 linkách budou již brzy jezdit pouze elektrobusy. K původním elektrickým Solarisům nyní do Hannoveru chodí elektrická Citara od Mercedesu a počítá se i s kloubovou variantou. Jinak zde pod křídly místního dopravního podniku Üstra jezdí autobusy Solaris, MAN a Mercedes-Benz, zčásti s hybridním nebo plynovým pohonem.
Schéma Stadtbahnu Hannover. Jednotlivé linky jsou rozděleny do čtyř barevných svazků podle toho, jak projíždějí centrem. Zelený svazek tvoří jediné dvě plně povrchové linky 10 a 17. Celá zdejší síť má úctyhodných 123 km. První podzemní úsek vznikl v roce 1975.
Jednotný desetiminutový interval má většina linek Stadtbahnu. Zde se skládají tři linky do intervalu 3-4 minuty ve společném úseku od jihozápadu na severovýchod města.
Nejnovější typ tramvaje TW 3000 po odjezdu z nové konečné u Hlavního nádraží poblíž autobusového nádraží. Dříve (do roku 2017) vedly linky 10 a 17 jinudy a už před podjezdem pod hlavním nádražím zahýbaly do přestupní stanice Aegidientorplatz. Dodnes po této původní trase zbyly v ulicích centra koleje. Tato povrchová linka je provozována sólovozy. Nejnovější typ tramvají už nemá sklápěcí schody.
Hannover je známý především svými veletrhy. Ke zdejšímu obřímu výstavnímu areálu se lze dostat dvěma způsoby. Sem do velké smyčky Messe Nord jezdí krátká linka 8 v červeném svazku do centra města. K východní bráně výstaviště pak jezdí od roku 2000 linka 6 ze žlutého svazku.
Interiér nejnovějších vozidel TW 3000, kde již nenajdete sklápěcí schody. Těchto jednotek bylo dosud dodáno 143 a jejich dodávka znamenala a bude znamenat konec většiny původních TW 6000.
Centrum města a jednotlivé okrajové části spojují protisměrné okružní linky 100 a 200. Nejen na nich, ale i na všech dalších 4 linkách obsluhujících centrální Hannover, bude již brzy možné potkat elektrobusy Mercedes-Benz E-citaro (13 standardních a 7 kloubových vozů). Celkem může být dodáno až 48 elektrických vozidel. Část z nich je již v provozu včetně prvních třech elektrobusů Solaris. Pro dobíjení elektrobusů v průběhu dne slouží pro okružní linky 100 a 200 tato nabíjecí stanice na jejich konečné. Většina dosavadních hannoverských autobusů je poháněna plynem.
Nedávno byl představen nový koncept páteřní autobusové sítě do regionu a na okraje Hannoveru v podobě tzv. sítě linek SprintH. Tyto linky mají čísla 300, 400, 500 a dále až do 900, které vyjíždějí z centra Hannoveru do okolních měst a obcí a na nich nasazené autobusy jsou ve speciálním modrozeleném nátěru.
Jízdní řád nových páteřních příměstských linek SprintH odjíždějících z malého autobusového nádraží u Hlavního nádraží. Cílem projektu je zpřehlednit a zatraktivnit nabídku zejména tam, kde nejsou tramvajové nebo vlakové koleje. Tyto radiální linky mají zapamatovatelné intervaly a tvoří páteř autobusové dopravy do aglomerace.
Regionální doprava v poměrně hustě osídlené aglomeraci kolem Hannoveru stojí na vlacích S-Bahnu a autobusech. Veškerou veřejnou dopravu tu sdružuje systém GVH, pod který patří 8 železničních a autobusových dopravců. Systém S-Bahnu vznikl teprve v roce 2000 spolu se světovou výstavou Expo 2000. Dosavadního dopravce DB brzy vytřídá Transdev s novými elektrickými vlaky Stadler. Nedávno proběhla revoluce v linkovém vedení autobusů, kdy vznikly páteřní příměstské linky „Sprint-H“ označené čísly 300, 400 až 900. Jde o linky s krátkými intervaly zajišťující přímé spojení centra Hannoveru s hlavními...
Kloubový MAN nově oblečený do značky SprintH značící páteřní příměstské autobusové linky směrem na okraje města a do příměstských oblastí. Opakem těchto páteřních linek je projekt „Sprinti“, což jsou doplňkové mikrobusy pro dopravu v rámci řídce osídlených lokalit.
Také zde u vstupů do podzemí stanic Stadtbahnu najdete aktuální odjezdy tramvají z nástupišť dole. Jednotlivé stanice ze 70. let postupně procházejí modernizací, přesto je doba, ve které zdejší Stadtbahn vznikl, velmi znát.
Spolu se světovou výstavou Expo 2000 vznikl v Hannoveru a okolí také systém S-Bahnu, který zajišťuje 7 základními a 2 doplňkovými linkami spojení jak v rámci města, tak i okolního regionu. Základní interval linek je 60 minut, některé jezdí ve špičkách dvakrát častěji. Všechny linky se potkávají na hlavním nádraží.
Poměrně mladý S-Bahn v Hannoveru zajišťují do června 2022 Německé dráhy s těmito klasickými jednopodlažními jednotkami známými z mnoha jiných německých měst. Poté začne místní S-Bahn provozovat nový dopravce Transdev s novými elektrickými jednotkami Stadler Flirt. Část současných vlaků převezeme od DB.
V Hannoveru potkáte také jiné dopravce než státní DB. Příkladem jsou tyto dvoupatrové elektrické jednotky dopravce Westfalenbahn provozujícího vlaky z Braunschweigu přes Hannover dál na západ do Bielefeldu a dalších měst.