Severoitalský Janov ležící na strmých svazích podél pobřeží italské riviéry kolem největšího italského přístavu je s 600 000 obyvateli hlavním městem regionu Ligurie a šestým největším italským městem. Kromě mnoha turistických zajímavostí je pozoruhodný svým pestrým a někdy i dosti neotřelým systémem veřejné dopravy. Najdete tu metro, trolejbusy, autobusy, zubačku, pozemní lanovky i veřejné výtahy, jejichž účelem je překonávat výškové rozdíly na hustě osídlených svazích historického města.

Kopcovitý Janov je doslova prošpikován železničními tunely klikaté, ale frekventované trati, po které jezdí i rychlovlaky do Milána či okolních měst včetně Francie. Janov má dvě významná nádraží – Brignole na východě a Principe na západě. Obě nádraží jsou důležitými dopravními uzly a obě nádraží mají přímou návaznost na místní metro. Jedná se o jedinou linku lehkého metra, jejíž první krátký úsek v roce 1990 spojoval západní okraj Janova s jeho západním předměstím za kopcem, skrz který toto metro využilo historický tunel pro tramvaje.
Jedno ze dvou hlavních nádraží v Janově – Principe - leží na západním okraji historického centra v blízkosti obřího přístavu. Projíždějí tudy i dálkové rychlovlaky. Nádraží Principe je obklopeno strmými zastavěnými svahy a hlavní železniční trať je vedená většinou v tunelu.
Pohled na nádraží Principe od západu ukazuje, že hned po opuštění stanice se trať noří do tunelu a míří směrem k dalšímu janovskému nádraží – Brignole. Nedávno prošlo nádraží přestavbou, kdy zde přibyly nové služby a je také lépe napojeno (i když nikoli ideálně) na stejnojmennou stanici metra.
Přednádražní prostor u západního nádraží Principe patří MHD – kromě autobusů tudy projíždí také jediná trolejbusová linka 20. Veškerou MHD provozuje dopravní podnik AMT Genova, který ladí svoje vozy do kombinace oranžové a šedé. Nejnovějším autobusovým přírůstkem jsou tyto italské vozy Menarinibus.
Vstup do mělce založené stanice metra Principe nedaleko stejnojmenného vlakového nádraží a také poblíž zdejšího megapřístavu. Metro sem dojelo od západu v roce 1992 poté, co byl otevřen v roce 1990 pouze krátký úsek vedený zcela mimo centrum Janova.
Schéma trasy jediné linky metra a jízdenkový automat jako jedna z mála možností jak si pořídit jízdenku, která pak platí na veškeré hromadné dopravní prostředky v Janově. První úsek v roce 1990 vedl na západním okraji Janova, poté bylo metro postupně prodlužováno klikatě přes historické centrum a v roce 2012 dojelo do své dosavadní konečné u nádraží Brignole.
Podzemní stanice Principe. Na jediné lince metra jezdí tři generace vlaků – tyto pocházejí z počátku 90. let a dvouvozové jednotky jsou vždy spřahovány do dvou (celkem je k dispozici 12 dvouvozových jednotek tohoto typu Ansaldo). Do metra se dostanete přes turnikety.
Jediná nadzemní stanice metra je na západní konečné Brin, kam dojedou vlaky tunelem původně používaným kdysi dávno tramvajemi.
Až po několika dlouhých letech se podařilo tuto jedinou linku metra prodloužit východním směrem a v několika fázích jí napojit nejen na historické centrum Janova, ale také na druhé hlavní nádraží (Brignole) – sem dojelo metro v roce 2012. Dnes má tato trasa cca 7 km, 8 stanic a jezdí na ní úzké soupravy AnsaldoBreda. Vozy byly dodávány postupně ve třech různých generacích. První dvě generace jsou stříbrné dvouvozové soupravy (celkem 18) spřahované do dvojic, 7 čtyřčlánkových žlutočerných souprav poslední generace je z let 2015-2017. Metro je vedeno skoro celé pod zemí, jen koncová západní...
V letech 2015-7 bylo pro janovské metro pořízeno 7 čtyřčlánkových souprav Ansaldo pro posílení stávajícího provozu a postupné nahrazení nejstarších souprav z roku 1985.
Západní nadzemní konečná stanice metra Brin na předměstí Janova, které bylo nedávno „proslaveno“ zřícením dálničního mostu přes zdejší široké údolí. Janov má plán metro dále prodloužit i tímto směrem.
Poněkud stísněný interiér soupravy metra z 90. let. Celkově není zdejší metro příliš kapacitní. Celková délka souprav je jen cca 45 metrů. Velká část cest po městě se stále odehrává na povrchu.
Obratové koleje za východní konečnou stanicí Brignole, kam metro dojelo v roce 2012 a snad by někdy mělo pokračovat dál na východ. Povrchová konečná stanice sousedí se stejnojmenným vlakovým nádražím.
Vstup do stanice metra na okraji historického centra. Mezi centrem a historickým přístavem vede tato „městotvorná“ dálnice. Všechny stanice jsou esteticky laděny podobně, informační systém využívá černého podkladu a světlého písma.
Honosná budova východního nádraží Brignole, které je svým významem srovnatelné s Principe. Na vlaky a metro tu navazují autobusy do východní části aglomerace. Janov a okolí má také dvě linky příměstské železnice provozované italskými FS, které jezdí v poměrně krátkých intervalech.
Před vlakovým nádražím Brignole se proplétá řada autobusových linek. Dopravní podnik AMT v minulosti nakoupil také množství kloubových Solarisů.
Podlouhlý tvar janovského osídlení dobře koresponduje nejen s vedením jediné linky metra, ale také jediné linky trolejbusu č. 20, která spojuje západní část Janova s východní a přitom vede i poměrně velkým historickým centrem. Na této kapacitní lince s krátkými intervaly (cca 6-10 minut) jezdí 17 kloubových trolejbusů VanHool. Nová éra trolejbusů začala teprve v roce 1997 (první éra skončila v roce 1973). Jejich provoz byl obnoven dvaceti standardními trolejbusy Breda, které už jsou dnes po nezvykle krátké době provozu vyřazeny a nahrazeny kloubovými VanHooly, které tu jezdí od roku 2008 a...
Poblíž nádraží Brignole se nachází provizorní východní konečná trolejbusové linky 20, která je kvůli stavebním pracím zkrácena do této křižovatky (původně linka vede až do vedlejší čtvrti Foce se smyčkou v blízkosti přístavního nábřeží). Na jediné trolejbusové lince v Janově jezdí 17 kloubových trolejbusů VanHool z roku 2008.
Prostorný nízkopodlažní interiér kloubového trolejbusu VanHool při otáčení v křižovatce na dočasné konečné této jediné linky. Linka 20 dále pokračuje přes centrum a kolem nádraží Principe a přístavu do čtvrti Sampierdarena.
Trolejbusová linka 20 projíždí také historickým centrem, zajíždí i na toto náměstí Piazza Raffaele di Ferrari.
Z historického centra vede trolejbusová linka 20 spolu s ostatními autobusy k nádraží Principe touto úzkou jednosměrnou určenou pouze pro MHD.
Západní konečná trolejbusové linky 20 Sampierdarena. V novodobé historii trolejbusové dopravy v Janově zde jezdila ještě trolejbusová linka 30, spolu s předčasným vyřazením standardních autobusů Breda z roku 1997 zhruba po 10 letech však bylo trolejbusové nadšení opět utlumeno.
Trolejbus č. 20/ po cestě kopcovitým centrem potkává také dvě pozemní lanovky a několik veřejných výtahů. V roce 1997 bylo pořízeno 20 standardních trolejbusů Breda, které byly po 10-15 letech vyřazeny a místo plánovaného rozšíření trolejbusové sítě byly nové kloubové VanHooly nasazeny místo standardních trolejbusů. Nyní je údajně na stole projekt na pořízení 150 parciálních trolejbusů.
Nejdelší janovská pozemní lanovka v centru vedená z podzemní stanice Zecca do horní stanice Righi. Na cestě je 7 zastávek, kvůli spojení obou vozů lanem jsou ještě další zastávky (v tunelu) technologické. Dvě dvouvozové soupravy pocházejí z roku 1990, kdy byla tato lanovka zásadně zmodernizována.
Setkání obou dvouvozových soupravy pozemní lanovky na Righi v prostřední stanici s výhybnou. První dvě dolní stanice jsou podzemní. Z horní stanice je úchvatný výhled na město, lanovka ale slouží především místním obyvatelům.
Strmé svahy a hustá zástavba táhnoucí se poměrně daleko od mořského pobřeží a místního světově významného přístavu, daly vzniknout také několika pozemním lanovkám a jedné zubačce. Ta delší ze dvou pozemních lanovek v centru Janova vede do stanice Righi, na 1500 metrech má 7 zastávek a jezdí na ní dvouvozové soupravy z roku 1990 v intervalu 15 minut. První dvě dolní stanice jsou podzemní, uprostřed je výhybna. Tato lanovka funguje už od roku 1901. O kousek vedle je kratší pozemní 350 m dlouhá lanovka z roku 1897, tentokrát automatická, a má jen dvě stanice – tou horní je Sant´Anna.
Východně od dlouhé pozemní lanovky na Righi vede tato krátká automatická lanovka, neboli šikmý výtah do čtvrti Sant´Anna (stanice Magenta/Bertani). Trať je dlouhá pouze 350 metrů.
Horní stanice Magenta (Bertani) ve čtvrti Sant´Anna automatické pozemní lanovky vedené z centra Janova do svahů na severu. I zde jsou umístěny turnikety, které naznačují nutnost cestovat s platnou jízdenkou.
U této zastávky trolejbusů a autobusů před jedním z městských tunelů v centru se nachází dolní stanice nejhonosnějšího veřejného výtahu Portello - Castelletto, v jehož horní stanici je úžasný výhled na město.
Dolní stanice Portello veřejného výtahu, kam se dostanete dlouhou chodbou z uliční úrovně. I zde najdete jízdenkový automat AMT, který tyto veřejné výtahy stejně jako pozemní lanovky a zubačku provozuje. Stačí klasická jízdenka MHD.
Horní stanice Castelletto veřejného výtahu s vyhlídkovou plošinou, odkud se můžete kochat výhledem na toto pozoruhodné kopcovité město.
Největší dopravní zajímavostí Janova je tento veřejný horizontálně-vertikální výtah Via Balbi – Corso Dogali. Vstupuje se do něj zde poblíž nádraží Principe a vystupuje se o cca 230 metrů dál a cca 70 metrů výš na ulici Corso Dogali.
Fígl horizontálně-vertikálního výtahu spočívá v kombinaci podélného a příčného pohybu dvou těchto osobních kabin. Celá cesta trvá asi 3 minuty a skládá se s jízdy po rovině a z klasického svislého pohybu.
Na konci horizontální cesty kabin výtahu se koleje rozdvojují a končí v dolní části šachty. Po dojezdu kabiny tažené lanem po kolejích se kabina „zapřáhne“ do výtahové šachty a dál pokračuje svisle.
Interiér jedné ze dvou kabin horizontálně-vertikálního výtahu, který jede nejdřív rovně po kolejích a pak svisle stoupá jako klasický výtah.
Další zajímavostí je ozubnicová tramvaj, stoupající po strmém svahu od nádraží Principe až poměrně daleko nad Janov do stanice Granarolo. Po cestě je 7 mezilehlých zastávek a tato historická trať z roku 1898 byla v roce 2012 kompletně zrenovována včetně přidání 3 nových zastávek. Svezete se na ní historickou „tramvají“, která byla několikrát kompletně přestavěna, v opravě by měl být druhý vůz, do té doby jezdí jen jedna tramvaj v intervalu 30-40 minut. Uprostřed trasy je výhybna, takže je teoreticky možný interval 15 minut při provozu dvou vozů.
Dolní stanice strmé zubačky do kopců Granarolo leží na západním okraji vlakového nádraží Principe. Zubačka jezdí každých 30-40 minut a má celkem 9 zastávek.
Jedna z mezilehlých zastávek zubačky Principe – Granarolo. V roce 2012 byla tato trať kompletně zmodernizována a přidány 3 nové zastávky. Jezdí zde pouze jeden vůz, druhý by měl být v opravě a následně po jeho nasazení zkrácen interval na 15-20 minut.
Lom nivelety těsně přes horní konečnou stanicí Granarolo, kde již obytná zástavba řídne. I když je horní stanice místem úchvatného výhledu i východiskem pro turistické trasy do místních holých kopců, slouží zubačka již od roku 1898 především místním.
Janov je největším italským přístavem, kde kotví jak trajekty s okolních ostrovů, tak zaoceánské parníky a výletní lodě. Rozlehlý přístav obklopuje celé centrum Janova. Po nábřeží vede také zdejší jediná trolejbusová linka.
Trolejbusová trať vede také historickým centrem kolem nádraží Principe. Většinu linek MHD však zajišťují autobusy různých značek, standardní vozy jsou nejčastěji od Iveca, Mercedesu nebo Scanie.
Midibus Rampini odpočívá na konečné u nádraží Principe před dalším výstupem do zdejších strmých svahů hustě zastavěného centra Janova.
Kromě toho je v Janově ještě cca 10 veřejných výtahů, které zkracují cestu do prudkých svahů zejména v centru a turistům poskytují úchvatné výhledy na město. Nejznámějším z nich je výtah do stanice Corso Dogali, který kombinuje svislý a horizontální pohyb. Jízda tímto výtahem je neobyčejným zážitkem i pro nedopravně zatížené turisty. Veškerou MHD včetně lanovek a výtahů tu provozuje místní dopravní podnik AMT, i za veřejné výtahy se má platit jízdné.
Reklamní kampaň na zvýšení výběru z tržeb využívá i obrázku českého označovače papírových jízdenek od Mikroelektroniky.
Některé linky MHD vyjíždějí také od západní části přístavu velkých lodí. Starší Iveca mají ještě čtvery dveře, navazující na italskou tradici přeplněných dopravních prostředků a nutnosti rychlé výměny cestujících.
Jedna z páteřních linek MHD, na kterých jsou nasazeny kloubové autobusy. Mezi touto délkovou kategorií jsou nejvíce zastoupeny autobusy Van Hool. Pobřežní přístavní promenádu v historickém centru velice „hodnotně“ lemuje tato nadzemní dálnice.
Nový autobus Menarinibus na kopcovité lince 36, která spojuje nádraží Principe a Brignole po severní vyhlídkové klikaté ulici vedené v horním patře zdejší zástavby nad historickým cetrem.
Severovýchodně od centra leží na kopci nad náměstím Piazza Manin koncové nádraží místní úzkorozchodné elektrické železnice směřující přes zdejší kopce do městečka Casella.
Jedno z různých typů hnacích vozidel úzkorozchodné elektrické horské železnice do městečka Casella. Tyto dnes již spíše turistické vlaky provozuje také místní dopravní podnik AMT. Tento vůz byl vyroben v roce 1993.
Jeden z nejnovějších elektrických vozů z roku 1998 na pravidelném spoji z Caselly do Janova na mezilehlé zastávce na okraji Janova.
V areálu monumentálního hřbitova Staglieno na severovýchodním okraji Janova je provozována tato minibusová linka spojující hlavní vstup s vysoko a daleko položeným částmi jednoho z největších hřbitovů v Evropě.
Kromě těchto zajímavostí je turisticky pozoruhodná ještě železniční úzkorozchodná trať na sever do hor do 24 km vzdáleného městečka Casella, která začíná ve svahu na východním okraji centra Janova (stanice Piazza Manin). Jedná se spíš o turistickou úzkorozchodnou elektrickou železnici s provozem historických i retrovozidel (vozy vyrobené v rozmezí let 1924-1998) v rozsahu několika párů vlaků denně. Tuto dráhu provozuje také místní dopravní podnik AMT. V Janově a okolí fungují také dvě linky příměstské železnice, které provozují v relativně krátkých intervalech italské státní dráhy FS.
Midibusová linka 64 spojuje centrum Janova s jeho vysoko položenými uličkami. Zde projíždí kolem horní stanice nejdelší pozemní lanovky Righi.
Jedna z bezplatných autobusových linek směřujících ze západní části Janova postižené spadlým dálničním mostem k nádraží Principe. Na tento spoj byl nasazen nejnovější přírůstek MHD – vozidlo Menarinibus.
Nové Citaro do Mercedesu na náhradní lince do čtvrti Foce, kam kvůli stavebním pracím dočasně nejezdí trolejbusová linka 20, ukončená právě na této křižovatce.
Pod trolejovým vedením jediné linky 20 vede celá řada autobusů. Možná i proto nyní Janov uvažuje o nákupu až 150 parciálních trolejbusů, které by umožnily elektrický provoz na velké časti linek MHD.
Typický zastávkový označník se seznamem hlavních zastávek, prvních a posledních spojů a se základním rozpětím intervalů v jednotlivých provozních dnech.
Autobusové linky, kterých jezdí pro obsluhu Janova a blízkého okolí cca 140, provozuje také AMT s autobusy všech možných délek a několika různých značek. Některé linky vedou historicky ve stopách zrušených tramvají či trolejbusů. Největší koncentrace autobusů je u východního nádraží Brignole, mnoho linek směřuje také do severovýchodních předměstí, kam mělo být původně prodlouženo metro, nyní se údajně hovoří o tramvaji. Tímto směrem najdete také obří mnohapatrový hřbitov „Staglieno“, jeden z největších v Evropě. Uvnitř tohoto členitého a rozlehlého areálu jezdí také zvláštní minibusová linka...
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM