Anglické město leží na řece Trent v kraji East Midlands asi 180 km severně od Londýna a nedaleko Birminghamu. Odtud pochází legenda o Robinu Holcovi a najdete zde také nejstarší hospody v Anglii. Dříve spíše průmyslové město se proměňuje na město služeb a turismu a sídlí zde také dvě univerzity. Železnice ho spojuje s okolními britskými města a nedaleko najdete také malé mezinárodní letiště. V Nottinghamu žije asi 300 tisíc obyvatel a v jeho aglomeraci zhruba dvakrát tolik. Stejně jako jiná anglická města je i Nottingham až na výjimky tvořen nízkými domy, hustota osídlení tak nevytváří úplně ideální podmínky pro efektivní obsluhu kapacitní veřejnou dopravou. Přesto se tu již před 20 lety vrtili k tramvajové dopravě, jejíž síť se za tu dobu zdvojnásobila. Tramvaje jezdí poměrně rychle i díky velkému podílu segregovaných tratí a na konečných lze nechat auto na velkých záchytných parkovištích. Až přímo do centra ale zajíždí veškerá autobusová doprava, zblízka i zdálky. Většinu autobusů MHD tu provozuje městský dopravce, který má různobarevné autobusy podle toho, na jaké linky jsou nasazovány – svazky linek do jednotlivých částí aglomerace jsou označovány stejnou barvou. Velká část autobusové flotily je poháněna bioplynem, narůstá také počet čínských elektrobusů.

Tramvaje v Nottinghamu tvoří dvě linky, které spolu jezdí velkou část trasy společně centrem města od severu na jih přes hlavní přestupní bod u vlakového nádraží. První část sítě od vlakového nádraží přes historické centrum na sever byla otevřena v roce 2004. Severní trať se po opuštění širšího centra přimyká k železniční trati, podél které vede až do městečka Hucknall. Tam už dojíždí jednokolejně s výhybnami v mezilehlých zastávkách. Kus předtím se odpojuje krátká jednokolejná odbočka využívající bývalé železniční vlečky (včetně krátkého tunelu) do předměstí Cinderhill. Trať vede historickým...
Zastávka přímo nad vlakovým nádražím jižně od centra města funguje od roku 2015 v rámci prodloužení tramvajové sítě jižním směrem. Do té doby končily tramvaje kousek severněji před novým přemostěním hlavního nádraží. Od roku 2015 má Nottingham také tento typ tramvají od Alstomu.
Schéma sítě tramvajových linek. Linky nejsou značeny čísly, ale barvou a konečnou stanicí. Poměrně velkou část trasy jezdí ve společném úseku, kde je tak ve špičkách souhrnný interval 3-4 minuty. Trasa je rozdělena na několik tarifních pásem, pokud si však koupíte celodenní jízdenku, platí vám pro všechny zóny.
Nová estakáda nad kolejištěm vlakového nádraží sloužící pouze tramvajím byla otevřena v roce 2015 spolu s významným rozšířením tramvajové sítě jižním směrem. Do té doby jezdily tramvaje pouze severně od nádraží.
Společná tramvajová trať pro obě linky vede historickým centrem města po celkem strmých ulicích. Zde u místního divadla kříží jednu z nejrušnějších autobusových tepen, kudy projíždí velká část městských i regionálních linek mířících do Nottinghamu.
Tramvaje projíždí i místním největším náměstím Old Market Square s honosnou budovou místní radnice. Velká část tramvajové trati v centru vede pěší zónou nebo zklidněnými ulicemi. Kousek odtud mají na různých místech konečnou i mnohé autobusové linky mířící do centra města.
Old Market Square leží přímo v srdci Nottinghamu a je místem častých trhů a akcí pro veřejnost. V docházkové vzdálenosti jsou také všechny autobusové zastávky do hlavních směrů. Na tramvajích nenajdete číslo linky, ale pouze konečnou zastávku.
Souhrnná informace na tramvajové zastávce o trasách linek, základních parametrech i o tarifu včetně mapy okolí. Jízdenku si můžete koupit buď v automatu na nástupišti nebo přiložením platební karty ve validátoru. Lze také platit přes mobilní aplikaci a uznávají se i místní integrované čipové karty Robin Hood, s nimiž můžete cestovat i místními autobusy v rámci předplacených zón.
Na tramvajové síti najdete několik mostů, Jeden z nich pomáhá překonat vodní kanál na jihozápadní trati u místní fakultní nemocnice, která je údajně největším nemocničním areálem v Británii. Kousek odtud je také univerzitní kampus.
Na každé tramvajové zastávce najdete kromě jízdenkového automatu také panely s aktuálními odjezdy spojů. Jsme v Británii, takže se jezdí vlevo. Některé zastávky na jednokolejných koncových úsecích slouží pro oba směry. Na každé lince ve je špičkách všedních dnů a v sobotu přes den základní interval 7 minut. V neděli se jezdí po 10 minutách.
Jižní tramvajová trať do předměstí Clifton využívá také tento historický most přes řeku Trent, který byl dříve používán automobilovou dopravou. Kousek odtud vede i bývalá železniční trať od jihu, v jejíž stopě pak tato linka pokračuje dál na jih.
Severní konečná na předměstí Hucknall. Tramvaj sem vede už jen jednokolejně a přimyká se k dodnes funkční železniční trati, se kterou má několik společných zastávek. Stejně jako na všech ostatních konečných, i zde najdete záchytné parkoviště P+R.
V roce 2014 byla zdejší tramvajová síť prodloužena na jih po novém mostě nad vlakovým nádražím (i s novou nadzemní stanicí napojenou na železniční stanici) a krátce poté se opět na jihu dělí na dvě trasy – ta delší vede kolem místní nemocnice (prý největší v Británii) a univerzitního kampusu k velkému parkovišti P+R na předměstí Beeston a Toton. Kratší větev využívá zčásti bývalou železniční trať od jihu a končí rovněž u záchytného parkoviště na předměstí Clifton. K dispozici pro dvě linky je celkem 37 tramvají dvou generací. Prvních 15 obousměrných tramvají Bombardier Incentro bylo pořízeno...
Zde u zastávky Highbury Vale se severní trať dělí na dvě. Hlavní trať vede podél železniční trati z Nottinghamu na sever. Většinu vozového parku tvoří těchto 22 tramvají Alstom Citadis 302 z roku 2014.
Tudy vede fialová linka po krátké jednokolejné odbočce na konečnou Phoenix Park ve stopě bývalé železniční vlečky. Ta dřív ústila do hlavní železniční trati, která je dodnes v provozu a podél níž pak jedou obě tramvajové linky směrem do centra.
Interiér starší generace tramvají od Bombardieru vypadá jako nový díky postupné modernizaci těchto tramvají, které byly vyrobeny již v roce 2004. díky tomu získaly podobnou barevnost jako novější typ od Alstomu.
Severozápadní konečná Phoenix Park na konci krátké jednokolejné odbočky pro fialovou linku 2. Zde si můžete porovnat vzhled obou typů tramvají, které od sebe dělí 10 let. Vlevo Alstom Citadis, vpravo Bombardier Incentro.
Typický francouzský interiér tramvaje Alstom Citadis 302. Těchto vozidel bylo pořízeno 22 v roce 2014 pro druhou etapu budování zdejší tramvajové sítě z centra na jih. V tramvajích na rozdíl od mnoha anglických měst nepotkáte průvodčí, ale často tu jezdí revizoři.
Pětičlánkový Citadis na fialové lince vyjíždí z konečné Phoenix Park ve čtvrti Cinderhill na jednokolejném úseku ve stopě bývalé železniční vlečky.
Původní železniční podjezd pod místní silnicí využívá fialová linka na jednokolejné severozápadní trati, která byla součástí první etapy sítě z roku 2004. Kousek odtud je zastávka Cinderhill s nástupištěm společným pro oba směry.
Interiér pětičlánkové tramvaje Incentro z roku 2004 po modernizaci. Podobné vozy potkáte také ve francouzském Nantes. Uvnitř tramvají jsou pouze malé validátory pro platbu kartou, klasickou jízdenku je potřeba zakoupit už na zastávce.
Část starší generace tramvají je využívána pro celovozovou reklamu. Zde na jižní konečné fialové linky Clifton South, která je obklopena velkým záchytným parkovištěm. Na všech konečných jsou kusé koleje s přejezdem.
Velkorysé zastřešení konečné tramvajové zastávky Clifton South na okraji předměstí Clifton. Sem vede tramvajová trať částečně ve stopě bývalé železniční trati od jihu do centra Nottinghamu. Okolo kolejí je velká parkovací plocha a mnoho cestujících jsou právě lidé, kteří sem dojeli autem.
Detail automatu, kde je potřeba koupit si jízdenku ještě před nástupem do tramvaje. V Nottinghamu funguje určitá forma integrace tramvajové a autobusové dopravy v podobě tarifu Robin Hood Network pojmenovaného podle zdejší legendy z nedalekého Sherwoodského lesa. Třeba jednodenní nebo předplatní jízdenky platí na veškerou veřejnou dopravu v dané oblasti.
Tramvaj Bombardier vjíždí poblíž zastávky Wilford Village na historický most přes řeku Trent na jižním předměstí Nottinghamu, který dříve sloužil automobilové dopravě. Tato řeka obtéká centrum města z jihu, od ní se odpojuje vodní kanál, který protéká přímo centrem, a po kterém plují místní slavné úzké lodě.
Také jihozápadní trať kolem místního univerzitního kampusu vede převážně po vlastním tělese, tramvaje tady občas vyvinou rychlost až 70 km/h. Tento nejnovější úsek je v provozu již 10 let. Další nové tratě zatím nejsou v plánu.
Na rychlodrážních úsecích mohou jezdit tramvaje rychlostí až 70 km/h. Celou síť obsluhují dvě linky. Delší linka 1 s jízdní dobou něco přes hodinu a kratší linka 2, které to z konečné na konečnou trvá 46 minut. Linky jsou značeny barvou a na tramvajích nenajdete číslo, ale pouze konečnou stanici. Každá z linek jezdí ve špičkách všedních dnů a po celou sobotu po 7 minutách, ve všední dny dopoledne a v neděli je interval 10 minut, večer 15. V dlouhém společném úseku je tak interval poloviční. Jízdenky je nutné pořídit ještě před nástupem do vozidla, na každé zastávce jsou jízdenkové automaty,...
A toto je jihozápadní konečná Toton Lane zelené linky 1, opět s velkým záchytným parkovištěm P+R. Odtud to na druhou konečnou trvá 62 minut.
V Nottinghamu potkáte různobarevné autobusy. Není to ale dáno různorodostí dopravců, ale tím, že do každého směru vede svazek linek zonačených jednou barvou. A stejnou barvu mají i autobusy na tyto linky nasazované. Byť většina z nich patří městskému provozovateli NCT (Nottingham City Transport).
Na linkách MHD nově potkáte také elektrobusy. Jsou jednopodlažní a od čínského Yutongu. Do konce roku 2025 jich bylo dodáno 62 a mají plně nahradit stávající flotilu jednopodlažních vozidel. I tyto vozy mají různobarevné nátěry podle skupiny linek, kterou obsluhují. Zeleně jsou označeny autobusy směřující na jih od centra.
Spojovacím prvkem veřejné dopravy v aglomeraci Nottinghamu je Robin Hood Network, systém tarifní integrace, který umožňuje cestovat s jedním jízdním dokladem různými dopravci. A to včetně tramvají a vlaků v rámci daného území.
Systém autobusových linek doznal v nedávné době revoluce. Jednotlivé svazky mířící z centra do různých světových stran jsou označeny stejnou barvou, kterou používají také autobusy. Cca padesátku linek obsluhuje cca 300 autobusů městského dopravce NCT, ve kterém má minoritní podíl také soukromý Transdev.
Většina autobusových linek míří až do centra města, proto je tu i o víkendu velmi rušno. Ač má každý autobus jinou barvu, všechny patří jednomu dopravci a pod jeden tarifní systém. Společné zastávky pro jednotlivé barevně odlišené směry najdete roztroušené kolem vnitřního městského okruhu obepínajícího vlastní historické centrum města.
I nové jednopodlažní elektrobusy hýří barvami. Tento je stabilně nasazován na modrou linku 61 mířící do severovýchodní části města. Celkem je na 62 těchto vozidel aplikováno 8 různých barevných verzí nátěru.
Odtud z centra odjíždějí tyrkysové linky 77-79 do severozápadní části města. Jelikož odtud jedou stejným směrem, postačí mít na zastávce souhrnný jízdní řád.
Barevnost jednotlivých směrových svazků autobusových linek se promítá nejen do vozidel, ale i jízdních řádů, odjezdových panelů či dalších informací na zastávkách. Najít tu svou zastávku pomáhají na označnících mapy centra města.
Podobně, jako jsou barevně rozlišeny městské autobusové linky, mají svůj barevný kód také příměstské a regionální linky v systému Trentbarton, který operuje v regionu okolo Nottinghamu a sousedního Derby. Jednotlivé linky jsou často značeny nikoli číslem, ale názvem. Například žlutá linka „two“ jezdí v desetiminutovém intervalu z Nottinghamu do města Ilkeston.
Další regionální autobusovou linkou je „i4“ v trase mezi Nottinghamem a Derby. Také tato linka jezdí v nejsilnějším úseku každých 10 minut. Atraktivními intervaly se také chlubí jednotlivé autobusy na svých karoseriích.
Jeden z nejnovějších zástupců autobusové flotily na námořnicky modré lince 49 projíždějící z centra Nottinghamu kolem hlavního nádraží do jihozápadní části města. Cca polovinu vozového parku městského dopravce NCT tvoří autobusy poháněné bioplynem.
Tato moderní budova přímo v centru města v sobě ukrývá kromě nadzemního parkovacího domu také autobusové nádraží Broad Marsh Bus Station, které zde nahradilo původní autobusové nádraží i nadzemní parkoviště v roce 2022. Sem se sjíždí část místních linek i dálkové autobusy.
Na tomto zeleném autobusu se číslo linky dozvíte nejen na displeji, také také přímo v rámci polepu, který vám sdělí i základní interval této linky. Městský dopravce má ještě několik záložních autobusů, které jsou bílé a je možné je nasadit na jakoukoli linku. V pozadí historická budova vlakového nádraží, které je vzdáleno cca 10 minut pěšky od historického centra.
Kolem historické budovy nottinghamského nádraží projíždí speciální autobusová linka na nedaleké mezinárodní letiště East Midlands, jezdící v intervalu 30 minut. Kolem nádraží vede jedna z hlavních autobusových ulic, kudy projíždí zejména linky směrem na jih.
Autobusová doprava v Nottinghamu se z britských poměrů poněkud vymyká. Hlavní městský dopravce je totiž většinově vlastněný přímo městem Nottingham. Celé město a jeho blízké okolí obsluhuje zhruba 50 linek a přes 300 autobusů. Většina linek zajíždí až do centra a pro každý směr jsou v centru zastávky rozmístěny různě. Linky do každého směru jsou také rozlišeny barvou, která se odráží i v barvě městských autobusů. Ty mají nezřídka na sobě natrvalo nalepená také čísla těchto linek. Spojovacím prvkem je logo dopravce a část boků autobusů, které jsou v šedé barvě. Tarifně je veškerá MHD včetně...
Interiér vlakového nádraží, odkud vedou přístupová schodiště na jednotlivá nástupiště. Pro cestu k tramvajovým zastávkám je potřeba projít spojovací chodbou na nedaleký nový most přes vlakového kolejiště. Z Nottinghamu se dostanete v relativně krátkých intervalech jak do blízkého Birminghamu, tak i do 180 km vzdáleného Londýna. Ale jezdí odtud vlaky také až do Skotska.
Dopravce EMR provozuje od roku 2019 tyto dieselové vysokorychlostní jednotky Bombardier Voyager Meridian, které jsou nasazovány na vlaky spojující Nottingham s Londýnem. Cesta přímým vlakem mezi oběma městy trvá zhruba dvě hodiny.
Krátká motorová jednotka dopravce Northern na regionální lince projíždějící hlavním nádražím v Nottinghamu. K historické budově nádraží patří i historická zastřešení nástupišť.
Různobarevné motorové vlaky dopravce CrossCountry na hlavním nádraží. Vlak vpravo jede přes Birmingham až do dalekého velšského hlavního města Cardiff.
Další elektrobus Yutong, tentokrát v tmavomodrém nátěru na lince 48 projíždí jižním předměstím The Meadows, kudy vede také tramvajová trať na jih. I na odlehlých zastávkách překvapí digitální odjezdové panely. Většina městské zástavby je tvořena nízkými řadovými domy.
Místní autobusová linka 510 navazuje na konečné tramvaje Toton Lane a obsluhuje místní roztroušenou zástavbu na západním předměstí Beeston.
Poblíž severozápadní tramvajové konečné Phoenix Park operují také místní minibusy spadající pod místní samosprávu, již mimo vlastní Nottingham.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM