Horní Slezsko - Katovice (duben 2012)

Jelikož se budeme věnovat tramvajové síti Horního Slezska podrobněji a v několika dílech, zaměříme se zde na samotné Katovice, které leží zhruba uprostřed rozsáhlé tramvajové sítě. Centrem všeho tramvajového dění v Katovicích jsou dvě křižovatky - Rondo a Rynek. Zatímco Rondo je velká kruhová křižovatka s tramvajovou tratí a zastávkou uprostřed, kde se dá na tramvaj čekat ve velmi kultivovaném prostředí, křižovatka Rynek se právě na jaře 2012 ponořila do rozsáhlé rekonstrukce, která má přetvořit zdejší středobod města. Je to také nejrušnější prostor Katovic a není divu - nedaleko odtud leží vlakové nádraží, poblíž končí většina autobusových linek a kromě historického centra se zde nachází též mnoho kancelářských budov.

Křižovatka Rynek se bude rekonstruovat v několika etapách. V té současné etapě se uzavřelo východní rameno křižovatky a jižní rameno je pouze jednokolejné, svedené do přeložky pod právě přestavovaným hlavním nádražím. Kvůli výluce tu také jezdí pouze linka 16, a to v polovičních intervalech, než je v Katovicích obvyklé. Klasický tramvajový interval ve všední dny je 15 minut. Provoz tramvají je plně zachován od severu na západ, takže jsou tímto směrem svedeny (kromě linky 16) všechny zdejší linky. Západně od Ronda je kruhová křižovatka Plac Wolnosci, kde se také část tramvají otáčí.

Aby východní větev mířící z křižovatky Rynek skrz sídliště směrem k vozovně Zawodzie nezůstala bez obsluhy, nakoupil katovický provozovatel tramvají (Tramwaje Slaskie) deset ojetých obousměrných tramvají Düwag z německého Frankfurtu nad Mohanem. Tyto tramvaje mají vysokou podlahu v jedné úrovni a vysouvací schody. Všechny tramvaje dostaly červený katovický nátěr. A právě tyto tramvaje jezdí na náhradní lince 40, která pendluje mezi "kaliforňanem" u Rynku a vozovnou Zawodzie. Tady na linku 40 navazují pravidelné tramvajové linky východním směrem dál do Szopienic, Sosnowce a Myslowic. Linka 40 nahrazuje 3 běžné linky, proto jezdí každých 5 minut. Oproti klasickým Konstalům je svezení letitou frankfurtskou tramvají pohodlné.

Přestavba Rynku není jedinou akcí, která mění dnešní zanedbanou tvář Katovic. V plném proudu je přestavba hlavního nádraží a celého přednádražního prostoru. Úplně již zmizela původní obří betonová nádražní hala a minulostí je také autobusové nádraží před tím vlakovým. Nyní tu roste železobetonové monstrum, budoucí nákupní centrum a nová budova vlakového nádraží. Kvůli stavbě není jednoduché dostat se z nádraží do centra Katovic - pěší "objížďka" je tak na 10-15 minut chůze. Jediné zbytky nádraží zůstaly v podobě provizorní haly jižně od kolejiště, kde lze také přestoupit na tramvaj 16, některé městské autobusy nebo také zvláštní autobus na letiště. Přestavba Katovic by měla skončit v roce 2014, kdy se Katovice stanou evropským městem kultury. Aby se tak stalo, je tu potřeba odvést ještě velký kus práce. Doufejme, že příliv investic se nevyhne ani skomírající městské dopravě, zvlášť té tramvajové.

Z Katovic míří západním směrem do Chorzowa dvě paralelní tramvajové tratě - ta jižní se klikatí starou zástavbou po celkem nové trati, proto zde tramvaje jezdí možná i rychleji, než na její severní sestře, která byla vybudována jako rychlodráha. I když je poměrně dlouhý úsek z katovického Ronda přes nákupní centrum Silesia směrem k parku kultury a oddechu také po rozsáhlé rekonstrukci, již se projevují některé neduhy nedostatku údržby. A po přechodu na původní nerekonstruovanou část se nebudete stačit divit, po čem jsou tramvaje také schopné jezdit. Přitom tato "rychlodráha" je velmi využívaná a perspektivní, neboť spojuje velká sídla aglomerace (Katovice, Chorzow a Bytom). Většina zde projíždějících linek je také dvouvozových, což není v Horním Slezsku zcela obvyklé.

Severně od Ronda vede tramvajová trať sídlištěm na smyčku Sloneczna. Dále odtud vedou dvě linky po jednokolejce na smyčku Plac Alfreda. Odtud dřív vedla linka 12 spojovací tratí do Chorzowa. Dnes už tudy jezdí jen autobus. A linka 13 odtud pokračuje opět po jednokolejce na okraj sídliště Bytkow. Bohužel i zde plní tramvaje díky své nevýhodné poloze i pomalosti pouze okrajovou úlohu. Většina lidí odtud jezdí do Katovic přímými autobusy. Jižní větví tramvajové trati výčet katovické sítě končí. Tato větev podjíždí hlavní nádraží (dnes po jednokolejné přeložce) a míří jižně na okraj čtvrti Brynow. V tomto jižním sektoru se nachází i velké sídliště Ligota. Sem však tramvajové koleje nevedou, jezdí se proto autobusem. Skrz jižní sídliště vede také železniční trať, nicméně zdejší příměstská železnice, i když s malými pokroky, stále nemůže nabídnout natož převzít roli městské dopravy.

Vozový park tramvají v Katovicích je poměrně jednotvárný, většinou se svezete s klasickou polskou tramvají Konstal 105N a až na výjimky v původním, nikterak kultivovaném stavu s bouchacími dveřmi, odporovou regulací a oprýskanými laminátovými sedačkami. Bohužel zdejší údržba těmto vozům na kráse nepřidá, a tak se můžete těšit alespoň z několika málo rekonstruovaných tramvají s přívětivějším interiérem i hezčí vnější vizáží. Na linkách 6 a 16 potkáte také nízkopodlažní tramvaje Konstal-Alstom, které již také něco pamatují a mizerná údržba již z některých udělala dost nevábné obludy.

Z celkového počtu pěti vozoven se v blízkosti Katovic nacházejí dvě - Zawodzie na východě a Batory na západě. Svůj domov tu mají kromě výše popsaných typů i již zmíněné obousměrné tramvaje z Frankfurtu. Původní Konstaly používají klasický cedulový informační systém, hlášení zastávek budete hledat marně. Poměrně vydařené jsou zastávkové jízdní řády. Jednoduché, ale výrazné jsou modré zastávkové označníky. Velké plus patří způsobu informování při zahájení výluky křižovatky Rynek - velkoplošné informační panely, informátoři rozdávající letáky, řádně označené zastávky i vozidla.

Doufejme, že příliv investic do Katovic dokáže nejen zachránit ale i trochu zatraktivnit zdejší tramvajový provoz, který stále vozí slušný počet cestujících. A i když se třeba nepodaří zachránit některé okrajové jednokolejky, Katovice by měly být základem, který odolá. Mírně znepokojující je nebezpečný počet autobusových linek motajících se kolem tramvajových tratí. Neosvícený politik může tyto souběhy snadno přetavit v další útlum tramvajové dopravy.

Naštěstí pro tramvaje a naneštěstí pro veřejnou dopravu obecně je v Katovicích také autobusová doprava v poměrně žalostném stavu. Neuvěřitelně velký počet linek s dlouhými intervaly znají jen místní. Až na výjimky je nejkratší interval autobusových linek 30 minut. Linky provozuje mnoho dopravců, ti největší pocházejí z původních autobusových dopravních podniků. Tyto bývalé "PKM" doplňují někteří soukromí dopravci s ještě horším vozovým parkem, většinou původem z druhé ruky ze západní nebo severní Evropy.

Největším katovickým autobusovým dopravcem je PKM Katovice, který má autobusy oblečené do světle žluté barvy. Dopravce sice v poslední době nakupil nové autobusy Mercedes-Benz Citaro a Solaris Urbino, ale ještě značný podíl tu mají stařičké kloubové Ikarusy nebo standardní Jelczy. Každý, kdo chce zavzpomínat na staré časy, má velkou šanci odchytit si a svézt se některým ze stařičkých autobusů ještě ze socialistické éry. V devadesátých letech a počátkem nového tisíciletí nakupoval zdejší dopravce buď ojeté částečně nízkopodlažní autobusy ze západu, nebo novější verze Jelczů, Mercedesů, MANů a později zakotvil u polského výrobce Solaris.

Velmi dobrým zdrojem cestovních informací jsou webové stránky KZK GOP, což je jakýsi dopravní svaz většiny měst Horního Slezska, kde najdete nejen veškeré jízdní řády, ale i schéma sítě nebo zobrazení jednotlivých linek a zastávek přímo v mapě. Díky existenci tohoto dopravního svazku lze také snadno a bez starostí cestovat celou oblastí na jednu jízdenku, která se dá koupit v husté prodejní síti trafik, v automatech na některých zastávkách nebo v prodejních místech umístěných většinou na autobusových terminálech.