Krakov (duben 2012)

Druhé největší město Polska leží na řece Visle a má bohatou historii. Postupně se rozrostlo až na 700 000 obyvatel, a to zejména díky zcela nové části Nowa Huta, kde našlo nový domov 200 000 lidí a také díky přilehlému hutního kombinátu, největší továrny na ocel v Polsku. V Krakově najdete také největší polské náměstí a historický hrad Wawel, sídlo polských králů.

Obousměrná tramvaj GT8 původem z Düsseldorfu. Část jich prošla důkladnou modernizací. V centru Krakova najdete tramvajové koleje téměř na každém rohu. Kvůli hustému provozu tramvají a neexistující preferenci je k průjezdu centrem potřeba notná dávka trpělivosti.
Druhé největší město Polska leží na řece Visle a má bohatou historii. Postupně se rozrostlo až na 700 000 obyvatel, a to zejména díky zcela nové části Nowa Huta, kde našlo nový domov 200 000 lidí a také díky přilehlému hutního kombinátu, největší továrny na ocel v Polsku. V Krakově najdete také největší polské náměstí a historický hrad Wawel, sídlo polských králů.
Nejnovější tramvajová trať do sídliště Ruczaj. Po otevření prvního úseku v roce 2011 se letos plánuje dokončení této trati. Stále se však buduje i na již zprovozněném úseku. Z důvodu neexistující smyčky jsou na linky 12 a 18 nasazovány pouze obousměrné tramvaje.
Městská doprava je na polské poměry velmi kultivovaná a nemalé investice jsou zjevné. Dopravní systém je založen na tramvajové dopravě, která obsluhuje většinu významných městských lokalit. Tramvajová síť se i nyní pomalu rozrůstá - v roce 2008 byla otevřena tunelová trať pod hlavním nádražím, v prosinci 2011 tramvaje zavítaly do čtvrti Ruczaj. A do konce roku by se měla tato trať rozšířit o několik dalších zastávek s ukončením u Jagellonské univerzity.
Novou trať do stanice Ruczaj doprovází i nová silnice. I když je trať rychlá a oddělená od ostatní dopravy, chybějící preference na přejezdech tuto investici zbytečně znehodnocuje.
Vedle nových tratí je tu i poměrně slušná údržba stávajících tratí, Jedinou výjimkou jsou tratě na východě města okolo hutí. Krakov však nezaostává ani v obnově vozového parku. Všechny autobusy jsou již nízkopodlažní, nízkopodlažních tramvají je již zhruba čtvrtina. Zřejmě právem se zdejší DP chlubí, že lepší MHD v Polsku nenajdete. Pouze nákup nových tramvají však nestačí - v Krakově jezdí mnoho ojetin z Německa a Rakouska, vždy však důkladně modernizovaných a v typickém modrém krakovském nátěru.
Jedna z nejnovějších verzí kloubového autobusu Jelcz již v částečně nízkopodlažním provedení. Toto je předposlední verze jednotného krakovského nátěru.
V Krakově je velmi hustá tramvajová síť. Není pak divu, že zde jezdí velmi mnoho linek. Nejkratší interval je 10 minut, velmi často však i ve špičce jezdí tramvaje po 20 minutách. V některých úsecích jezdí až 9 linek. Sice se dostanete skoro všude bez přestupu, na takovou přímou cestu si ale budete muset chvíli počkat. Naštěstí informace o linkovém vedení najdete na každé zastávce i v každé tramvaji, občas na mapu natrefíte i jinde.
Autobusy Scania se již před mnoha lety staly prvními krakovskými nízkopodlažními autobusy. Nejstarší vozy vyrobené ve Švédsku prý v mnoha případech přežily jejich licenčně v Polsku vyráběné následovníky.
Hlavním dopravním uzlem je hlavní nádraží, které se momentálně přestavuje. Součástí přestavby je i nové několikapatrové obchodní centrum v těsné blízkosti nádraží, propojené s okolními tramvajemi i s podzemní tramvajovou rychlodráhou, po které se kvůli absenci zabezpečovacího zařízení smí jet nejvíce 30 km/h. Dalším škraloupem na nové podzemní trati je provoz pouze tří linek se souhrnným intervalem 5 minut, který zjevně nestačí poptávce.
Chloubou krakovské MHD jsou kvalitní zastávkové přístřešky rozeseté po celém Krakově, které jsou vybaveny prostornou informační vitrínou. Spolu s označením názvu zastávky a čísly linek také nahrazují zastávkové označníky.
Krakovské tramvaje jsou modré, různých typů, vždy ale slušně udržované a čisté. Nejpočetnější polský tramvajový výrobek - Konstal 105N již postupně mizí a je buď šrotován nebo prodáván do chudších polských měst. Tyto vozy jezdí buď ve dvojicích, nebo dokonce i ve trojicích - na linkách 4 a 13. V devadesátých letech byly krakovské ulice osvěženy velkou dodávkou ojetých dvoučlánkových tramvají Düwag z Norimberku. Poté přišla ještě velká dodávka podobných tramvají z Vídně i s vlečnými vozy. Krakov nakoupil také ojeté obousměrné tříčlánkové tramvaje z Düsseldorfu a jiné podobné z Norimberku...
Smyčka Borek Falecki, kde jsou ukončeny 4 tramvajové linky, z toho jedna nedělní (č. 40) pro cesty do místního kostela.
Díky tomuto překlenutí chudého období po roce 1989 se podařilo udržet důstojnou tvář městské dopravy. Nejnovější tramvaje přicházejí z Bombardieru v podobě nízkopodlažní tříčlánkové jednosměrné tramvaje, jejíž už čtvrtá série se chystá do krakovských ulic ještě v letošním roce. Také se tu prohání prototyp podivné pětičlánkové částečně nízkopodlažní tramvaje Protram, nejdelšího polského jednosměrného tramvajového vozidla o délce 40 m se dvěma pantografy. Tyto tramvaje by měly nahradit dosluhující trojice Konstalů.
Tři typy tramvají v Krakově - klasický Konstal 105N, nízkopodlažní Bombardier a Düwag dovezený z Düsseldorfu.
Autobusy provozuje v naprosté většině zdejší dopravní podnik MPK opět v modrobílé barevné kombinaci. Žádné příliš staré autobusy tu už nepotkáte - Ikarusy tu již před mnoha lety vytlačily nízkopodlažní Scanie a Solarisy. Poslední stokusová objednávka Solarisů bude znamenat konec dalších patnáctiletých Scanií. Z nejnovější dodávky by již v Krakově mělo jezdit 20 Solarisů. Nové autobusy jsou vybaveny pokrokovým odbavovacím a informačním systémem. Výjimkou ve vozidlech nejsou ani jízdenkové automaty. I Krakov přechází na elektronické jízdné - nosičem je Krakovská městská karta.
Ve smyčce Borek Falecki se nachází také významné autobusové stanoviště - zde s informačními tabulemi pro jednotlivé linky.
Hojně tu jezdí také standardní i kloubové Jelczy, všechny již částečně nízkopodlažní. Velmi často tu potkáte částečně nízkopodlažní minibusy Jelcz, většinou na okrajových linkách navazujících na tramvaje. Na čtyřech linkách tu jezdí první soukromý dopravce - Mobilis - se žlutými autobusy Iveco Citelis a Solaris Urbino. Tento dopravce prolomil v roce 2008 monopol zdejšího dopravního podniku MPK.
Moderní odbavovací zařízení umí komunikovat ve třech jazycích a zvládne jak městskou čipovou kartu, tak i klasické papírové jízdenky.
Železnice tu zatím není nikterak integrována do městské dopravy, takže je pro cesty po městě téměř nepoužitelná. Krakovu by určitě slušela nabídka rychlejšího spojení, než pomocí tramvají, které v přeplněném centru bohužel často zdržují samy sebe a na rychlosti jim nepřidá ani chybějící preference na křižovatkách. Bohužel pokus o podpovrchovou tramvaj pod hlavním nádražím by k plné funkčnosti a vyšší atraktivitě potřeboval zvýšit rychlost v tunelech a také navýšit kapacitu zde projíždějících linek. Celkově je ale nutno krakovskou MHD vyzdvihnout jako perlu mezi ostatními provozy v Polsku.
Vnitřní LCD panel v nejnovějším autobusu Solaris - průběh trasy je znázorněn kutálením červené kuličky a důlky jsou jednotlivé zastávky. Velmi užitečné je průběžné zobrazování polohy autobusu v mapě.
Krakov má již 50 nízkopodlažních tramvají Bombardier. První vozy z další 24kusové série se již zprovozňují ve zdejší vozovně. Na část z nich přispěla také Evropská unie. Tříčlánková vozidla, byť jen částečně nízkopodlažní, jsou velmi pohodlná a s praktickým interiérem.
Jedna z nejnovějších tratí do sídliště Kurdwanów má kvůli terénu umístěnou smyčku na viaduktu. Končí zde i "expresní" linka 50, vedená novým tunelem pod hlavním nádražím.
Tramvajové tratě v Krakově jsou až na výjimky ve velmi dobrém stavu. Na okrajích města jsou často zatravněny. V tomto úseku se potkává 7 linek, traťový interval je proto extrémně krátký.
Na části tramvajových zastávek nechybí ani digitální panely zobrazující aktuální příjezd tramvají. Zastávka Kabel dokazuje, že se vejdou i v extrémně skromných šířkových poměrech.
Zastávkové jízdní řády se velmi podobají pražským. Páteřní linka 50 se kvůli krátkému intervalu na jeden list nevešla. Část linek jezdí po 10 minutách, zbytek po 20 minutách. Směrová nabídka za cenu nepřehledné sítě linek.
I v tramvajích se na informace pro cestující nezapomíná. Dokonce jsou umístěny tak, aby byly dobře čitelné.
Na některých vytížených linkách můžete vidět trojice vozů Konstal 105N. Zadní vůz bývá obvykle se staženým pantografem a občas i s demontovaným stanovištěm řidiče. Díky kvalitní údržbě jsou tyto staré vozy ve slušném stavu.
Linka 5 vjíždí do nového tunelu pod hlavním nádražím, kde je umístěna podzemní zastávka. Další zastávka v tunelu se nachází u zdejší technické vysoké školy (Politechnika). Tato tramvaj pochází z Norimberku a v Krakově za přispění výrobce Autosan byla podstatně zmodernizována (nový střední nízkopodlažní článek a nová čela, klimatizace i pro cestující).
Jedna ze zastávek v centru Krakova. Podrobné plánky vedení tramvají v centru jsou kvůli množství linek i tratí velmi potřebné.
Na východě Krakova se nachází významný hutní kombinát. Před jeho hlavní branou je tramvajová křižovatka "Kombinat", kudy projíždí 4 tramvajové linky. Největší ruch je tu těsně po 14. hodině, kdy k hlavní bráně přiváží zaměstnance jeden vnitropodnikový autobus za druhým.
Od krakovských hutí odjíždí také řada autobusových linek. Kloubový Solaris v novém slušivém krakovském nátěru.
Tramvajové tratě vedoucí okolo hutního kombinátu jsou trochu zapomenuté. Jedná se ale o výjimky potvrzující pravidlo, že v Krakově se o tramvajové tratě dokážou narozdíl od nedalekých Katovic postarat.
Také Krakov otevřel autobusový trh soukromým dopravcům - v soutěži v roce 2008 vyhrála na 4 zdejších linkách společnost Mobilis s těmito žlutými autobusy Citelis a narušila dosavadní monopol zdejšího DP. Na jednu z linek nasazuje kloubové Solarisy, také ve žluté barvě.
Plac Centralny je čtvercové náměstí uprostřed čtvrti "Nowa Huta" nacházející se mezi Krakovem a hutním kombinátem. Tato čtvrť se vyznačuje symetrickou architekturou ve stylu 50. let 20. století. Na tomto náměstí se potkává 6 tramvajových linek. Přestoupit z jedné na druhou může znamenat delší procházku.
Autobusové obratiště u tramvajové smyčky Pleszów. Trať zde z jihu obepíná rozlehlý hutní kombinát. V Krakově jsou velmi často k vidění nízkokapacitní autobusy.
Vídeňské a norimberské tramvaje GT6 na "průmyslové konečné" Pleszów. Zatímco tramvaje z Norimberku byly dodávány od roku 1994 a některé z nich jsou už vyřazeny, ex-vídeňské tramvaje přišly do Krakova po roce 2003 v počtu 80 kusů. Oba typy byly po přestěhování zmodernizovány, kompletně vyměněn interiér, dosazeny digitální transparenty a norimberským tramvajím byly zaslepeny zadní části posledních dveří.
Mimoúrovňová tramvajová křižovatka "Kopiec Wandy" uprostřed ničeho poblíž hutního kombinátu. V zeleni je zde ukončena linka 17.
Rušná tramvajová křižovatka "Rondo Mogilskie" uprostřed obřího kruhového objezdu v centru města. Odtud se vjíždí do tunelu pod hlavním nádražím. V pozadí stojí nikdy nedokončený krakovský "mrakodrap".
Páteřní linka 50 vjíždí do nového tunelového úseku pod hlavním nádražím. Souhrnný interval je cca 5 minut a tramvaje tu jezdí extrémně vytížené. Na lince 50 potkáte pouze nízkopodlažní tramvaje Bombardier.
Politechnika - jedna ze dvou podzemních zastávek úseku otevřeného v roce 2008. Na lince 5 jezdí tříčlánkové částečně nízkopodlažní tramvaje původem z Norimberku.
Tunel pod hlavním nádražím měl odlehčit přetíženým tratím v centru a zrychlit cestování - kvůli chybějícímu zabezpečovacímu zařízení je však rychlost v tunelu omezena na 30 km/h.
V okrajových čátech Krakova můžete často narazit na tyto midibusy Jelcz. Zadní plošina je nízkopodlažní, sedaček dostatek, jízda ale příliš pohodlná není.
Také linka 4 je oblsuhována trojicemi tramvají Konstal 105N. V případě výluky je plechová cedulka s číslem linky na čele soupravy žlutá a s nápisem "Zmiana trasy".
Rekonstrukce tramvajové křižovatky poblíž zastávky Teatr Bagatela načas pozměnila linkové vedení. Linky se změnou trasy mají na digitálních transparentech inverzně zobrazené číslo.
Nad krakovským hlavním nádražím vyrostlo obří obchodní centrum. Nyní probíhá přestavba samotného nádraží.