Severofrancouzské město poblíž hranic s Belgií je především kolébkou lehkého automatického metra na pneumatikách, které získalo pod zkratkou VAL světový věhlas a mnoho následovníků. Lille je ale také malebné historické město skloubené s dávnými dělnickými periferiemi. Kromě automatického metra tu dopravu zajišťují autobusy včetně speciálních páteřních linek L. Velkou zajímavostí jsou také netradiční tramvajová vozidla na dvou polopříměstských linkách R a T. To vše zabaleno do perfektního informačního systému i marketingu veřejné dopravy. Samotné Lille má jen 200 tisíc obyvatel, celá aglomerace je ale jednou z nevětších ve Francii a čítá něco přes 1,2 milionu obyvatel. MHD tu provozuje dopravce Transpole, veškerá veřejná doprava je sdružena do systému Ilévia.

Páteří městské dopravy v Lille je samozřejmě metro. První úsek linky 1 byl otevřen už téměř před 40 lety, v roce 1983. O rok později byla dokončena celá první linka. Zárodek druhé linky byl zprovozněn v roce 1989, tehdy ještě jako větev linky 1. Poslední úsek linky 2 je z roku 2000. Dnes má lehké metro v Lille délku téměř 44 km a 60 stanic. Všechny stanice mají dveřní stěny na nástupištích. První linka má krátká nástupiště pro dvouvozové soupravy, druhá linka už má nástupiště dvakrát delší a teprve nedávno se začalo i s provozem dvojitých souprav. V plánu je prodloužit nástupiště i na první...
Lille je kolébkou nové koncepce lehkého automatického metra na pneumatikách VAL. První linka vyjela v roce 1983. Dnes na dvou linkách o délce 44 km potkáte dvě generace vozidel. Tato novější pod označením 208 byla dodána v roce 1999 v počtu 60 dvouvozových souprav.
Starší vozy metra VAL 206 mají v porovnání s těmi novějšími hranatější tvar a menší čelní okna. V letech 1983-9 jich bylo dodáno 83. Výhodou automatického metra je velmi krátký interval. Část tratí hlavně na první lince vede nad zemí.
Všechny stanice metra mají dveří stěny. Na lince 2 už mají dlouhá nástupiště pro dvě dvouvozové soupravy, první linka pouze pro jednu, chystá se však jejich prodloužení.
Síť městské kolejové dopravy v Lille. Základem jsou červená a žlutá linka metra, které doplňují dvě tramvajové linky vedené do severních předměstí Tourcoing a Roubaix.
Interiér staršího typu metra VAL 206. Novější typ má potřebné technologie přesunuty na zadní konec každého vozu, zvětšil se tak výhled na trať. Místní metro je široké pouhé dva metry.
Detail podvozku dvouvozové soupravy metra VAL. Na konci každého vozu je jednonápravový podvozek s pneumatikami.
Jihovýchodní nadzemní konečná první linky metra CHU Eurasanté. Tato žlutá trasa byla dokončena již v roce 1984 a najdete na ní 4 nadzemní stanice na obou koncích. Před stanicí zastavil jeden z nejnovějšch standardních plynových Urbanwayů již v novém nátěru systému Ilévia.
Západní konečná druhé (červené linky metra), která byla otevřena jako součást první části této trasy v roce 1989. Odtud odjíždějí také příměstské autobusy na jedné z páteřních linek L99 – zde jeden z vysokopodlažních Crosswayů opět v systémovém aglomeračním nátěrů Ilévia.
Jižně od centra Lille se nacházejí tři nadzemní stanice na trase linky 2. I na lince 2 jezdí starší soupravy typu 206.
Metro v Lille má už 60 stanic, poslední byla otevřena v roce 2000. Celkem je k dispozici 143 dvouvozových souprav, z toho 83 v tomto starším provedení modelu VAL 206.
Metro v Lille obsluhuje i vzdálená předměstí na severovýchodě aglomerace. Obě linky se potkávají na dvou místech v centru, jedním z nich je i hlavní vlakové nádraží Flandres. O stanici dál na trase druhé linky je další nádraží Europe, kde zastavují rychlovlaky včetně toho do Londýna. Na lince 1 jsou povrchové pouze 4 stanice, na druhé lince je povrchových stanic 5. Úzké dvoumetrové dvouvozové soupravy metra na pneumatikách tu jezdí v podobě dvou generací. Typ 206 vyráběný v letech 1983-9 jezdí v počtu 83 dvouvozových souprav, v roce 1999 bylo dodáno dalších 60 souprav novějšího typu 208 s...
Na jihovýchodním konci žluté linky metra za stanicí „4 Cantons“ je depo automatických vlaků VAL. Odtud také vyjelo metro v roce 1983 na první úsek do centra města. Metro neobsluhuje pouze samotné Lille, ale i poměrně vzdálená předměstí na severovýchodě díky lince č. 2. Zdejší konečná leží v blízkosti hranic s Belgií.
Novější typ metra VAL 208 byl dodán v roce 1999. Teprve nedávno začal provoz zdvojených souprav na lince 2, i když je pro tuto délku připraveno žluté metro již od zahájení provozu v roce 1989.
Počáteční podzemní stanice poblíž hlavního nádraží dvou tramvajových linek R a T, které jsou pojmenovány podle toho, kam jedou – do severních předměstí Roubaix a Tourcoing. Obě linky jezdí v intervalu 8-10 minut.
Po opuštění společného tunelového úseku jedou tramvajové linky R a T na povrchu, většinou oddělené od okolního provozu. Dál na sever se větví a vedou do vzdálených předměstí na severu, kde se potkávají také s druhou linkou metra.
Čtyřvozová tramvaj Breda s designem od Pinifariny míří na konečnou linky T v dělnickém předměstí Tourcoing. Lille je jedním z mála francouzských měst, kde jezdí tramvaje bez přerušení v druhé polovině 20. století.
Konečná stanice tramvajové linky T na předměstí Tourcoing poblíž stanice druhé linky metra. Tyto zvláštní vozy jezdí v Lille už od roku 1994 a jsou plně nízkopodlažní.
A zde druhá linka R a její severní konečná ve čtvrti Roubaix poblíž přestupního terminálu, kde zastavuje metro i místní autobusové linky. Těchto italských tramvají tu jezdí 24 a dnes jsou již všechny v novém nátěru místního systému Ilévia.
Historická budova hlavního hlavového nádraží Flandres přímo v centru Lille. Odtud odjíždějí hlavně regionální vlaky včetně páteřních linek místního systému označených písmeny C, K a P, které slouží pro rychlou dopravu do měst zdejší rozlehlé aglomerace.
Cca půl kilometru od hlavního nádraží Flandres leží nové nádraží Europe sloužící pro rychlé vlaky TGV i přímý vlak pod Lamanšským průlivem do Anglie. Poblíž zastavuje také druhá linka metra, obě tramvajové linky i autobusy.
Kolem hlavního nádraží Flandres jezdí jedna z páteřních autobusových linek označených písmenem L. Tyto páteřní linky „Lianes“ vznikly v roce 2008, linka L5 je nejnovější a nejvytíženější.
Jízdní řád páteřní linky L5, která spolu s linkou L1 obsluhuje také centrum Lille. Ostatní páteřní linky jezdí spíše na okrajích a navazují na metro nebo propojují jednotlivá sádla aglomerace po jejím obvodu.
Pro páteřní linky L1 a L5 jsou od roku 2019 pořizovány tyto plynové kloubové autobusy Scania. Místní dopravce Transpole jich má už 55.
Nová Plynová Scania v centru Lille ve společnosti starších Citelisu ještě v původním nátěru dopravce Transpole.
Na zastávkových přístřešcích najdete také čísla linek MHD, a to včetně metra, které má stanici poblíž. Linky L jsou páteřní „Lianes“, linka CIT1 je místní midibusová linka „Citadine“, okružní linka na jihu městského centra Lille. Podobné místní linky jezdí i v centrech měst aglomerace.
Lille je jedním z mála francouzských měst, kde jezdí bez přerušení také tramvaje. Dvě příměstské linky R a T (pojmenované podle svých konečných – Roubaix a Tourcoing) vyjíždějí z centra od hlavního nádraží Flandres a míří do poměrně vzdálených předměstí na severu aglomerace. Nejdříve jedou v tunelu obě spolu, pak se větví už na povrchu, ale důsledně oddělené od okolní dopravy. Na této spolehlivé a rychlé dvojlince jezdí velmi zvláštní tramvaje – čtyřvozové obousměrné nízkopodlažní vozy krabicovitého vzhledu od italské Bredy s designem od Pininfariny. Celkem je pro obě linky k dispozici 24...
Páteřní linka L5, jedna z osmi, projíždí centrum Lille a obsluhuje předměstí na jihozápadě a severu. Na většině linek L ale jezdí běžné standardní autobusy.
Interiér vlajkové lodi místních autobusů – kloubové Scanie pro páteřní linky L. Informační obrazovka ukazuje také mapu okolí trasy. Cestující se mohou dozvědět také průměrné vytížení spojů během všedního dne.
Záď nové kloubové Scanie na severojižní páteřní lince L1 nese jeden z motivů aktuální propagační kampaně na výhodnost kombinování různých druhů mobility v Lille.
Historickým centrem Lille se proplétají tyto plynové minibusy na místní lince NVL.
Flotila standardních autobusů byla nejnověji obnovena plynovými Urbanwayi od Iveca. Zde poblíž nádraží Europe pro vysokorychlostní vlaky.
Kloubový plynový Citelis oblečený do tématického polepu pro páteří linky L (Lianes). Nejnověji dodávané autobusy už mají i pro páteřní linky jednotný celosystémový červený nátěr Ilévia.
Starší Citelis v původním nátěru dopravce Transpole v malém terminálu u stanice metra Fort de Mons. Plynový pohon autobusů má v Lille už dlouhou tradici.
Autobusová síť je rozvinutá hlavně mimo centrum, které obsluhuje metro. Základní kostru autobusové dopravy tvoří 8 páteřních linek L, tzv. Liannes, z nichž do centra zasahují linky L1 a L5 s provozem nových kloubových autobusů Scania. Ostatní linky jsou číslovány od 9 výše. V centrech měst fungují ještě místní midibusové linky Citadines, jedna (CITL) projíždí také uličky historického centra Lille. Páteří dopravy do vzdálenějších míst rozlehlé aglomerace jsou příměstské vlakové linky uvozené písmeny C, K a P. A do hlavních měst v okolí, kam nejezdí vlak, míří páteřní příměstské autobusové...
Kromě autobusů francouzské provenience a nejnovějších kloubových Scanií se můžete v Lille svézt také Citary od Mercedesu. Zde navazují autobusy na konečnou stanici 4 Cantons první linky metra.
Lokální přestupní bod u stanice metra Pont de Bois (Dřevěný most) na východě města. Jezdí tudy také krátká páteřní linka L6 jako typický napaječ na metro.
Z hlavového nádraží Flandres v centru Lille odjíždějí příměstské vlaky i linky do vzdálenějších měst. Příměstské linky jsou označeny písmeny C, K a P a čísly od 40 do 83. Takových linek je tu 15 a ty hlavní jezdí v intervalu 30-60 minut.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM