Trolejbusy jsou páteří městské dopravy Lucernu už přes 70 let. Za tu dobu se tu vystřídalo mnoho generací vozidel. Nyní jezdí na celkem 7 linkách cca 60 trolejbusů. I když v posledních letech obnova vozového parku nabrala rychlé obrátky, stále se můžete ve všední dny setkat se standardními vysokopodlažními trolejbusy s vleky, i když už jen v počtu 5 souprav a v brzké době budou i tyto vozy vyřazeny. Právě totiž probíhá revoluční obměna vozového parku, ve kterém mají stále větší podíl dvoukloubové trolejbusy. Začalo to v roce 2006 třemi kousky Hess ještě v klasickém modrobílém lucernském hávu. V roce 2014 však vznikla první linka páteřní sítě R-Bus, což jsou hlavní trolejbusové linky v krátkých intervalech, vyznačující se červenou brvou nejen na mapách a zastávkách, ale i barvou vozidel.

Pro první linku vedoucí skrz centrum východozápadním směrem bylo v roce 2014 pořízeno 9 dvoukloubových trolejbusů Hess futuristického vzhledu, další dodávka v roce 2016 čítala dalších 9 vozidel, a to pro linku č. 2, která zatím vede od Hlavního nádraží na sever. A další na řadě je linka 8, pro kterou se v roce 2017 pořizuje dalších 8 vozidel stejného typu. Tato linka bude v budoucnu přeznačena na linku 3, která také nahradí dnešní autobusovou linku 12. A dvojka dnes ukončená v centru u Hlavního nádraží pak bude prodloužena jižním směrem po druhém konci dnešní linky 8. Na páteřních linkách je aplikován základní interval 7,5 minuty. Aktuální dodávka nových vozidel zahrnuje i 4 jednokloubové autobusy Hess určené pro běžné trolejbusové linky – na nich jsou doménou právě modrobílé kloubové trolejbusy Hess dvou generací z let 2004 a 2009.

Kromě již existujících páteřních červených linek 1 a 2 tedy jezdí trolejbusy ještě na „modrých“ linkách 4 až 8 – tyto linky mají ve všední dny intervaly 7,5 nebo 10 minut (desetiminutové intervalymají linky 6 a 8, které jezdí ve svazku). Všechny (až na posilovou linku 5) se potkávají u lucernského hlavního nádraží, které bylo v nedávné minulosti přestavěno a konec jeho hlavových kolejí byl o něco zkrácen – na uspořeném prostoru vznikl terminál městské i dálkové autobusové dopravy. Z historické budovy byl zachován pouze původní vstupní portál. Ideální polohu tohoto uzlu blízko historického centra i hlavních silničních tras ještě podtrhuje přístaviště lodí, které mají v dopravě do hustě osídlených břehů Lucernského jezera nemalý význam. Vše je samozřejmě integrováno do jednolitého tarifního systému s názvem Passepartout, který zahrnuje území hned tří kantonů ve středním Švýcarsku,

Hlavním dopravcem v Lucernu je městská firma VBL provozující 7 trolejbusových a 18 autobusových linek v Lucernu a blízkém okolí. Pro autobusové linky má k dispozici necelou stovku vozidel. Mezi nimi najdete autobusy Mercedes-Benz, Hess a také tři hybridní Volva. Nezastupitelný význam má také zdejší S-Bahn provozovaný od roku 2004 čtyřmi dopravci (státní SBB, regionální Südostbahn, BLS a také Zentralbahn, se kterou se můžete svézt na úzkém rozchodu jižním směrem okolo hory Pilatus až do alpského střediska Interlaken. Není nutné dodávat, že všechny vlaky se potkávají na hlavním lucernském nádraží. Tarifní systém zahrnující tři kantony rozděluje území do 29 zón, v kterých jsou kromě železnice a MHD zapojeny také regionální autobusy i lodní doprava po zdejších rozlehlých vodních plochách.

V Lucernu hodně dbají na preferenci trolejbusů a autobusů na silnicích, možná také proto, že zde nemají tramvaje. Buspruhy najdete zejména ve stopách nových nebo vznikajících páteřních linek R, severně od centra vznikl také nový přestupní terminál u železniční stanice Emmenbrücke. Samozřejmostí dopravní infrastruktury jsou také on-line informace na zastávkách i ve vozidlech. Jednotné intervaly umožňují zajistit dobré návaznosti mezi linkami a vzorná čistota spolu s důkladnou péčí o zeleň a květinovou výzdobu v okolí zastávek i obratišť jen dokresluje mimořádně pozitivní dojem z tohoto města.

V okolí Lucernu je řada dalších dopravních zajímavostí, tou největší je bezesporu nejstrmější zubačka na světě na horu Pilatus – dolní stanice leží u úzkorozchodného S-Bahnu směřujícího z Lucernu do Interlakenu, v případě sněhové pokrývky je alternativou k zubačce také kabinová lanovka rozdělená na dvě s dolní stanicí poblíž zastávky páteřní trolejbusové linky 1 západně od centra Lucernu. Další zajímavostí jsou zubačky na horu Rigi – k jejich dolním stanicím se dostanete buďto vlakem do stanice Arth-Goldau a nebo integrovanou lodí z centra Lucernu buďto do městeček Weggis nebo Vitznau.