Druhé největší italské město ležící v Pádské nížině v severní - bohaté části země, se od poslední návštěvy v roce 2006 proměnilo co se týče městské dopravy znatelně, i když ne třeba o tolik jako v jiných západoevropských zemích. Pokrok je však vidět v podstatě ve všech druzích veřejné dopravy. Druhé největší italské město ležící v Pádské nížině v severní - bohaté části země, se od poslední návštěvy v roce 2006 proměnilo co se týče městské dopravy znatelně, i když ne třeba o tolik jako v jiných západoevropských zemích. Pokrok je však vidět v podstatě ve všech druzích veřejné dopravy.
Dosavadní tři linky metra byly doplněny o linku čtvrtou, plně automatickou (M5). Fialová linka M5 byla zprovozněna na jaře 2013 a vede ze severního okraje centra - stanice Garibaldi severovýchodním směrem, kde v podstatě kopíruje dosavadní linku tramvaje č. 7. Konečnou stanicí je Bignami, zde také navazuje příměstská tramvaj č. 31, která pokračuje dál na sever. Automatické metro je úzkoprofilové, podobné jako například v Turíně. Ve stanicích jsou nástupiště od kolejí oddělena stěnami s dveřmi v místech dveří soupravy. Dosavadní tři linky metra byly doplněny o linku čtvrtou, plně automatickou (M5). Fialová linka M5 byla zprovozněna na jaře 2013 a vede ze severního okraje centra - stanice Garibaldi severovýchodním směrem, kde v podstatě kopíruje dosavadní linku tramvaje č. 7. Konečnou stanicí je Bignami, zde také navazuje příměstská tramvaj č. 31, která pokračuje dál na sever. Automatické metro je úzkoprofilové, podobné jako například v Turíně. Ve stanicích jsou nástupiště od kolejí oddělena stěnami s dveřmi v místech dveří soupravy.
Nyní se pracuje na prodloužení této linky západním směrem až k obřímu stadionu AC Milán, kam dosud zajížděla do neméně velkolepého obratiště tramvajová linka 16. Dnes je zde kvůli stavbě metra výluka. Metro se ale rozvíjelo také na původních trasách - v roce 2011 byla zelená linka M2 prodloužena jižním směrem do nové povrchové větve. Žlutá linka M3 byla také v roce 2011 prodloužena severním směrem do stanice Comasina, kde nově navazuje příměstská tramvaj č. 179. Nyní se pracuje na prodloužení této linky západním směrem až k obřímu stadionu AC Milán, kam dosud zajížděla do neméně velkolepého obratiště tramvajová linka 16. Dnes je zde kvůli stavbě metra výluka. Metro se ale rozvíjelo také na původních trasách - v roce 2011 byla zelená linka M2 prodloužena jižním směrem do nové povrchové větve. Žlutá linka M3 byla také v roce 2011 prodloužena severním směrem do stanice Comasina, kde nově navazuje příměstská tramvaj č. 179.
Druhým nejvýznamnějším druhem veřejné dopravy jsou tramvaje. Na některých linkách stále ještě potkáte původní stroje Peter Witt z konce 20. let 20. století, které i nadále procházejí opravami a jejich neopakovatelný zevnějšek i interiér vozí cestující v běžném provozu například na linkách 5, 19, 23 nebo 33. Vozy se postupně převlékly z oranžového nátěru do nového městského jednotného nátěru kombinujícího žlutou, krémovou a tmavě hnědou barvu. Takto jsou postupně přemalovávány i další druhy milánských tramvají. Druhým nejvýznamnějším druhem veřejné dopravy jsou tramvaje. Na některých linkách stále ještě potkáte původní stroje Peter Witt z konce 20. let 20. století, které i nadále procházejí opravami a jejich neopakovatelný zevnějšek i interiér vozí cestující v běžném provozu například na linkách 5, 19, 23 nebo 33. Vozy se postupně převlékly z oranžového nátěru do nového městského jednotného nátěru kombinujícího žlutou, krémovou a tmavě hnědou barvu. Takto jsou postupně přemalovávány i další druhy milánských tramvají.
I když s postupným rozvojem metra ubylo tramvajových kolejí, některé tratě se rekonstruují a vypadá to, že s tramvajemi se v Miláně i nadále počítá, a to i za hranicemi města. Např. již od roku 2011 je uzavřena příměstská linka do Desia, kam by měly jezdit po přestavbě klasické nízkopodlažní tramvaje jako například na linkách 31 nebo 15. Vozový park tramvají je také postupně obnovován nízkopodlažními tramvajemi Sirio a Sirietto (různé délkové varianty) od firmy Ansaldo Breda, které jsou postupně dodávány do roku 2002 - nyní jich po Miláně a okolí jezdí již přes 100. I když s postupným rozvojem metra ubylo tramvajových kolejí, některé tratě se rekonstruují a vypadá to, že s tramvajemi se v Miláně i nadále počítá, a to i za hranicemi města. Např. již od roku 2011 je uzavřena příměstská linka do Desia, kam by měly jezdit po přestavbě klasické nízkopodlažní tramvaje jako například na linkách 31 nebo 15. Vozový park tramvají je také postupně obnovován nízkopodlažními tramvajemi Sirio a Sirietto (různé délkové varianty) od firmy Ansaldo Breda, které jsou postupně dodávány do roku 2002 - nyní jich po Miláně a okolí jezdí již přes 100.
Trolejbusy stále tvoří hlavně dvě protisměrné okružní linky 90 a 91 vedoucí převážně po vnitřním městském okruhu ve vyhrazených koridorech. Původní kloubové oranžové italské trolejbusy byly částečně obnoveny novými kloubovými vozy VanHool v počtu 30 kusů, které následovaly za zkušební dodávkou 10 futuristických Cristalisů od Irisbusu. Na lince 93, kde jezdí standardní trolejbusy, můžete potkat stále jen vysokopodlažní vozidla Socimi. Taktéž autobusová doprava je postupně modernizována novými autobusy. Poslední dodávkou jsou standardní Citelisy od Iveca a v blízké budoucnosti by mělo do... Trolejbusy stále tvoří hlavně dvě protisměrné okružní linky 90 a 91 vedoucí převážně po vnitřním městském okruhu ve vyhrazených koridorech. Původní kloubové oranžové italské trolejbusy byly částečně obnoveny novými kloubovými vozy VanHool v počtu 30 kusů, které následovaly za zkušební dodávkou 10 futuristických Cristalisů od Irisbusu. Na lince 93, kde jezdí standardní trolejbusy, můžete potkat stále jen vysokopodlažní vozidla Socimi. Taktéž autobusová doprava je postupně modernizována novými autobusy. Poslední dodávkou jsou standardní Citelisy od Iveca a v blízké budoucnosti by mělo do Milána dorazit sto standardních Solarisů.
Železniční doprava v podobě příměstských linek S tvoří významnou východozápadní osu, která ve společném podzemním úseku podjíždí centrum města a jednotlivé linky se zde sjíždějí ze všech směrů. Ve špičkách se tak souhrnný interval pohybuje kolem 5 minut. Na vlacích jsou nasazovány také nové dvoupodlažní příměstské elektrické jednotky. Urychlení se dočkalo také spojení letiště Malpensa s centrem, kdy byly letištní expresy prodlouženy až na hlavní nádraží Milano Centrale - toto obří nádraží z 30. let 20 století prošlo výraznou rekonstrukcí, díky které byla opravena monumentální vstupní brána... Železniční doprava v podobě příměstských linek S tvoří významnou východozápadní osu, která ve společném podzemním úseku podjíždí centrum města a jednotlivé linky se zde sjíždějí ze všech směrů. Ve špičkách se tak souhrnný interval pohybuje kolem 5 minut. Na vlacích jsou nasazovány také nové dvoupodlažní příměstské elektrické jednotky. Urychlení se dočkalo také spojení letiště Malpensa s centrem, kdy byly letištní expresy prodlouženy až na hlavní nádraží Milano Centrale - toto obří nádraží z 30. let 20 století prošlo výraznou rekonstrukcí, díky které byla opravena monumentální vstupní brána do nádraží a uvnitř haly bylo vybudováno mnoho obchodů.
