Hlavní město Norska leží na jihu této veliké, ale málo osídlené země. Oslo se rozkládá okolo Oslo Fjordu, po kterém plují zaoceánské parníky ze Severního moře přímo do hlavního města. V Oslu žije necelého půl milionu obyvatel, s okolní aglomerací čítá necelý milion. Oblast okolo Osla je na severské poměry poměrně hustě obydlená, i když rozloha samotného Osla je veliká a tím pádem je město značně nesourodé. Hlavní město Norska leží na jihu této veliké, ale málo osídlené země. Oslo se rozkládá okolo Oslo Fjordu, po kterém plují zaoceánské parníky ze Severního moře přímo do hlavního města. V Oslu žije necelého půl milionu obyvatel, s okolní aglomerací čítá necelý milion. Oblast okolo Osla je na severské poměry poměrně hustě obydlená, i když rozloha samotného Osla je veliká a tím pádem je město značně nesourodé.
Centrum města se nachází u severního cípu fjordu. V centru najdete také hlavní nádraží, odkud vyjíždějí vlaky S-Bahnu do širokého okolí města. Naprostá většina železničních tratí celého Norska se nachází na poměrně malém území aglomerace kolem hlavního města. Centrum města se nachází u severního cípu fjordu. V centru najdete také hlavní nádraží, odkud vyjíždějí vlaky S-Bahnu do širokého okolí města. Naprostá většina železničních tratí celého Norska se nachází na poměrně malém území aglomerace kolem hlavního města.
Páteří městské hromadné dopravy je metro (v Oslu nazývané T-Bane). Původně to však byla jakási městská či příměstská železnice. Naprostá většina tratí se nachází na povrchu a teprve v 90. letech byly některé linky přestavěny na spodní přívod proudu pomocí třetí boční kolejnice. Jednotlivé trasy byly až do 90. let vzájemně nepropojené. V 90. letech byl dostavěn společný podzemní úsek pod centrem, kde se nacházejí jediné podzemní stanice metra v Oslu. Tunelem byly propojeny východní a západní linky a dnešní podoba linkového vedení je z roku 2006, kdy byl dostavěn okruh severně od centra. Páteří městské hromadné dopravy je metro (v Oslu nazývané T-Bane). Původně to však byla jakási městská či příměstská železnice. Naprostá většina tratí se nachází na povrchu a teprve v 90. letech byly některé linky přestavěny na spodní přívod proudu pomocí třetí boční kolejnice. Jednotlivé trasy byly až do 90. let vzájemně nepropojené. V 90. letech byl dostavěn společný podzemní úsek pod centrem, kde se nacházejí jediné podzemní stanice metra v Oslu. Tunelem byly propojeny východní a západní linky a dnešní podoba linkového vedení je z roku 2006, kdy byl dostavěn okruh severně od centra.
Dnes je tedy v provozu 6 linek, které se sjíždějí do jediného společného podzemního úseku pod centrem. Každá linka má poměrně dlouhý celodenní interval 15 minut. Linky 4 a 6 jsou vzájemně propojené a vytvářejí v centru města smyčku jízdou po novém okruhu. Souhrnný interval ve společném úseku je tedy 3 minuty. Metro jezdí do jedné v noci a od 21:00 je na všech linkách interval 30 minut. Kapacita v přepravních špičkách je řešena prodlužováním souprav. Dnes je tedy v provozu 6 linek, které se sjíždějí do jediného společného podzemního úseku pod centrem. Každá linka má poměrně dlouhý celodenní interval 15 minut. Linky 4 a 6 jsou vzájemně propojené a vytvářejí v centru města smyčku jízdou po novém okruhu. Souhrnný interval ve společném úseku je tedy 3 minuty. Metro jezdí do jedné v noci a od 21:00 je na všech linkách interval 30 minut. Kapacita v přepravních špičkách je řešena prodlužováním souprav.
V roce 2003 bylo po obnovu vozového parku objednána stovka nových vozů od Siemensu - vozy metra vycházejí z modelu pro Vídeň, jedná se o plně průchozí bílé soupravy, které postupně od roku 2006 nahrazují třicetileté červenomodré vagóny metra. Část starých vozů má pantograf na střeše pro původní systém odběru proudu. Linka 1 mířící severozápadně od centra se dokonce ještě nyní úrovňově kříží s okolní dopravou, čili jedná se spíš o jakousi podpovrchovou tramvaj. V roce 2003 bylo po obnovu vozového parku objednána stovka nových vozů od Siemensu - vozy metra vycházejí z modelu pro Vídeň, jedná se o plně průchozí bílé soupravy, které postupně od roku 2006 nahrazují třicetileté červenomodré vagóny metra. Část starých vozů má pantograf na střeše pro původní systém odběru proudu. Linka 1 mířící severozápadně od centra se dokonce ještě nyní úrovňově kříží s okolní dopravou, čili jedná se spíš o jakousi podpovrchovou tramvaj.
V Oslu najdete také tramvaje (zde nazývané Trikkens). Jezdí tu 6 linek 11-13 a 17-19, na kterých můžete vidět několik typů bleděmodrých vozů, většinou kloubových. Tramvajové tratě nejsou podle reprezentativního vzorku shlédnutých tratí v centru příliš moderní a jejich technický stav na některých místech připomíná spíše tramvajové provozy v Polsku. Tramvaje křižují centrum města a nevyhýbají se ani křivolakým stísněným uličkám, ani pěším zónám. V Oslu najdete také tramvaje (zde nazývané Trikkens). Jezdí tu 6 linek 11-13 a 17-19, na kterých můžete vidět několik typů bleděmodrých vozů, většinou kloubových. Tramvajové tratě nejsou podle reprezentativního vzorku shlédnutých tratí v centru příliš moderní a jejich technický stav na některých místech připomíná spíše tramvajové provozy v Polsku. Tramvaje křižují centrum města a nevyhýbají se ani křivolakým stísněným uličkám, ani pěším zónám.
Některé tramvajové tratě však vypadají nově či modernizovaně - zatravněné těleso, zastávky s vyššími nástupními hranami a s kompletní informační výbavou pro cestující. Jednotný interval linek je 10 minut (o prázdninách více). O souhrnném intervalu na zastávkách v centru informuje vždy velká tabule s číslem vyjadřujícím souhrnný interval (5 nebo 10 minut). Některé tramvajové tratě však vypadají nově či modernizovaně - zatravněné těleso, zastávky s vyššími nástupními hranami a s kompletní informační výbavou pro cestující. Jednotný interval linek je 10 minut (o prázdninách více). O souhrnném intervalu na zastávkách v centru informuje vždy velká tabule s číslem vyjadřujícím souhrnný interval (5 nebo 10 minut).
Autobusová doprava pokrývá zbytek města a hojně zajíždí i do městského centra, kde se pohybuje po pěší zóně spolu s tramvajemi. Městské autobusové linky jsou číslovány od 20 výše a jezdí na nich hlavně červené nízkopodlažní autobusy různých značek (Mercedes-Benz, Volvo, Scania, MAN, Solaris, …) i různých délek - poměrně vysoký je podíl kloubových vozidel. Příměstské linky se číslují trojmístnými čísly a uvidíte na nich roztodivné autobusy různých dopravců, zejména v zelené barvě. Autobusová doprava pokrývá zbytek města a hojně zajíždí i do městského centra, kde se pohybuje po pěší zóně spolu s tramvajemi. Městské autobusové linky jsou číslovány od 20 výše a jezdí na nich hlavně červené nízkopodlažní autobusy různých značek (Mercedes-Benz, Volvo, Scania, MAN, Solaris, …) i různých délek - poměrně vysoký je podíl kloubových vozidel. Příměstské linky se číslují trojmístnými čísly a uvidíte na nich roztodivné autobusy různých dopravců, zejména v zelené barvě.
Nedílnou součástí MHD v Oslu jsou také přívozy, zkracující cestu přes fjord. To lze využít třeba pro návštěvu "muzejního poloostrova" - hlavního lákadla turistů. Většina zastávek v centru je vzorně vybavena informacemi pro cestující - klasické jízdní řády s vyznačením všech přestupů, schémata sítě, podrobná mapa města i jízdenkový automat. Jen pro zajímavost - jízdenka na 60 minut stála v roce 2007 dvacet norských korun, což je asi 70 Kč. Nedílnou součástí MHD v Oslu jsou také přívozy, zkracující cestu přes fjord. To lze využít třeba pro návštěvu "muzejního poloostrova" - hlavního lákadla turistů. Většina zastávek v centru je vzorně vybavena informacemi pro cestující - klasické jízdní řády s vyznačením všech přestupů, schémata sítě, podrobná mapa města i jízdenkový automat. Jen pro zajímavost - jízdenka na 60 minut stála v roce 2007 dvacet norských korun, což je asi 70 Kč.
