Metro v Oslu je ve většině případů povrchové, jen v centru a několika krátkých okrajových úsecích se zavrtává pod zem. Původně to totiž byly vlakové nebo tramvajové linky – první vznikla ještě v 19. století do horské vesnice Holmenkollen. Ve 30. letech 20. století vznikla první podzemní stanice a původní oddělené kolejové systémy na západě a východě se spojily až teprve v roce 1995, kdy skrz dříve dokončené tunelové propojení v centru mohly začít jezdit vlaky metra od východu na západ. Západní linky byly totiž napájeny z troleje, východní ze spodní kolejnice. Čekalo se tedy na přepojení...Metro v Oslu je ve většině případů povrchové, jen v centru a několika krátkých okrajových úsecích se zavrtává pod zem. Původně to totiž byly vlakové nebo tramvajové linky – první vznikla ještě v 19. století do horské vesnice Holmenkollen. Ve 30. letech 20. století vznikla první podzemní stanice a původní oddělené kolejové systémy na západě a východě se spojily až teprve v roce 1995, kdy skrz dříve dokončené tunelové propojení v centru mohly začít jezdit vlaky metra od východu na západ. Západní linky byly totiž napájeny z troleje, východní ze spodní kolejnice. Čekalo se tedy na přepojení některých úseků v kombinaci s pořízením vozidel, která mohla být napájena dvojím způsobem. Síť metra v Oslu má dnes 85 km a 101 stanic, z toho jen 17 podzemních.
Na 5 linkách metra, kterému tu říkají „T-bane“, jezdí 115 třívozových souprav MX3000 od Siemensu, které jsou až na speciální linku 1 spojovány vždy do dvojic. Tyto bílé jednotky podobné novému metru ve Vídni byly dodávány postupně od roku 2006 a nahradily původní červenomodré soupravy. Dnes už jsou všechny linky napájeny pomocí spodní kolejnice. Základní interval jednotlivých linek je 15 minut, dvě linky mají interval poloviční. Do většiny krajních úseků se i díky vedení dvou linek do některých z nich přes den jezdí po 7,5 minutách. Kromě propojujícího tunelu pod centrem funguje také severně...Na 5 linkách metra, kterému tu říkají „T-bane“, jezdí 115 třívozových souprav MX3000 od Siemensu, které jsou až na speciální linku 1 spojovány vždy do dvojic. Tyto bílé jednotky podobné novému metru ve Vídni byly dodávány postupně od roku 2006 a nahradily původní červenomodré soupravy. Dnes už jsou všechny linky napájeny pomocí spodní kolejnice. Základní interval jednotlivých linek je 15 minut, dvě linky mají interval poloviční. Do většiny krajních úseků se i díky vedení dvou linek do některých z nich přes den jezdí po 7,5 minutách. Kromě propojujícího tunelu pod centrem funguje také severně od centra okružní trať, kterou využívají linky 4 a5. Linka 5 sice spojuje předměstí na severu a severovýchodě, ale aby udělala okruh v centru, musí projet centrální tunel dvakrát – tato linka má také nejdelší jízdní dobu – 72 minut.
Velmi speciální linkou metra je jednička vedená do vysoko položené oblasti nad Oslem až do výšky 500 metrů nad mořem kolem světoznámého lyžařského a skokanského areálu Holmenkollen. Trať zde má velmi ostré oblouky, krátká nástupiště umožňující nástup pouze do prvních dvou vozů třívozové soupravy a především úchvatné výhledy na celé město, moře a okolní přírodu. Linku 1 využívají hojně lyžaři, a to i v době, kdy už mají dole v Oslu jaro. Jednička ve všední dny vede až na druhý konec Osla spolu s linkou 4, večer a v neděli ale končí už v centru. Oslo plánuje další linku metra do rozvojové...Velmi speciální linkou metra je jednička vedená do vysoko položené oblasti nad Oslem až do výšky 500 metrů nad mořem kolem světoznámého lyžařského a skokanského areálu Holmenkollen. Trať zde má velmi ostré oblouky, krátká nástupiště umožňující nástup pouze do prvních dvou vozů třívozové soupravy a především úchvatné výhledy na celé město, moře a okolní přírodu. Linku 1 využívají hojně lyžaři, a to i v době, kdy už mají dole v Oslu jaro. Jednička ve všední dny vede až na druhý konec Osla spolu s linkou 4, večer a v neděli ale končí už v centru. Oslo plánuje další linku metra do rozvojové oblasti Fornebu jihozápadně od centra. Hotovo by mělo být cca v roce 2027 a už teď se objednává 20 nových jednotek metra.
Tramvaje hrají v Oslu druhé až třetí housle. Funguje tu totiž pouze 6 linek, které většinou obsluhují koncové úseky po dvou. Tramvaje v podobě koňky začaly jezdit v Oslu už v roce 1875 a postupně se hojně rozšířily zejména ve východní části města. Po druhé světové válce však nastal jejich postupný útlum daný jednak přestavbou na metro a také tehdejším módním řešením v podobě náhrady levnými a operativními autobusy. Už se zdálo, že tramvaje v Oslu skončí nadobro, naštěstí na konci 70. let byl plán přehodnocen a díky nákupu dvoučlánkových tramvají Düwag byl tento dopravní prostředek zachráněn....Tramvaje hrají v Oslu druhé až třetí housle. Funguje tu totiž pouze 6 linek, které většinou obsluhují koncové úseky po dvou. Tramvaje v podobě koňky začaly jezdit v Oslu už v roce 1875 a postupně se hojně rozšířily zejména ve východní části města. Po druhé světové válce však nastal jejich postupný útlum daný jednak přestavbou na metro a také tehdejším módním řešením v podobě náhrady levnými a operativními autobusy. Už se zdálo, že tramvaje v Oslu skončí nadobro, naštěstí na konci 70. let byl plán přehodnocen a díky nákupu dvoučlánkových tramvají Düwag byl tento dopravní prostředek zachráněn. Zbytky původní sítě byly doplněny v roce 1995 o trať v centru poblíž osobního přístavu i místní radnice, v roce 1999 o novou dlouhou trať k místní nové nemocnici, v roce 2014 byla západní linka 13 prodloužena po kolejích metra do čtvrti Bekkestua a v roce 2020 byla otevřena přeložka tramvají v centru blíže nábřežní promenádě a nové zástavbě.
Jednoduchá síť tramvají v Oslu se skládá ze skupin linek, z nichž každá má základní interval 10 minut. Do koncových úseků se tak zpravidla jezdí po 5 minutách. Donedávna zde bylo jen 72 tramvají dvou typů – starší SL79, čili dvoučlánkové jednosměrné tramvaje dodávané v letech 1982-9 v počtu 40 kusů a novější částečně nízkopodlažní obousměrné tříčlánkové tramvaje Ansaldobreda (typ SL95), kterých bylo v letech 1999-2000 dodáno 32. Na linky 17, 18 a na polovinu spojů linky 13 mohou kvůli úvraťovým konečným jen obousměrné tramvaje, naopak na vzájemně provázané linky 11, 12 a 19 zas nemohou jezdit...Jednoduchá síť tramvají v Oslu se skládá ze skupin linek, z nichž každá má základní interval 10 minut. Do koncových úseků se tak zpravidla jezdí po 5 minutách. Donedávna zde bylo jen 72 tramvají dvou typů – starší SL79, čili dvoučlánkové jednosměrné tramvaje dodávané v letech 1982-9 v počtu 40 kusů a novější částečně nízkopodlažní obousměrné tříčlánkové tramvaje Ansaldobreda (typ SL95), kterých bylo v letech 1999-2000 dodáno 32. Na linky 17, 18 a na polovinu spojů linky 13 mohou kvůli úvraťovým konečným jen obousměrné tramvaje, naopak na vzájemně provázané linky 11, 12 a 19 zas nemohou jezdit italské tramvaje kvůli ostrým obloukům u stanice Majorstuen. Těmto komplikacím už ale bude brzy konec – aktuálně probíhá kompletní výměna vozového parku za plně nízkopodlažní pětičlánkové obousměrné tramvaje CAF Urbos 100, kterých má být dodáno 87. Nové tramvaje přinesou nejen zvýšení kapacity a plnou bezbariérovost, ale díky většímu počtu se počítá i s posílením provozu a stavbou některých nových tratí.
Oslo má asi padesátku městských autobusových linek, z nichž některé jezdí ve velmi krátkých intervalech. Jejich provoz zajišťuje pomocí cca 500 vozidel několik soukromých dopravců, které zasmluvňuje a koordinuje místní organizátor Ruter. V rámci soutěží na jednotlivé oblasti pak požaduje už jen bezemisní pohon, takže to vypadá, že do roku 2028 bude kompletně celá autobusová flotila poháněna elektřinou. Všechny městské autobusy jsou bez ohledu na dopravce červené a jsou označeny velkým logem Ruter. V poslední době počet elektrobusů raketově vzrostl spolu se soutěžemi na jednotlivé balíky...Oslo má asi padesátku městských autobusových linek, z nichž některé jezdí ve velmi krátkých intervalech. Jejich provoz zajišťuje pomocí cca 500 vozidel několik soukromých dopravců, které zasmluvňuje a koordinuje místní organizátor Ruter. V rámci soutěží na jednotlivé oblasti pak požaduje už jen bezemisní pohon, takže to vypadá, že do roku 2028 bude kompletně celá autobusová flotila poháněna elektřinou. Všechny městské autobusy jsou bez ohledu na dopravce červené a jsou označeny velkým logem Ruter. V poslední době počet elektrobusů raketově vzrostl spolu se soutěžemi na jednotlivé balíky městských linek. Ještě v roce 2017 testovalo Oslo u tří dopravců jen 6 elektrobusů, o dva roky později už jich tu jezdilo 70 (kombinace standardních vozů BYD, Solaris a kloubových VDL). Díky soutěži na linky v jižní části Osla jich v roce 2022 přibylo 109 (VDL Citea a dopravce Norgesbuss). A aktuální a zároveň rekordní dodávka 183 kloubových elektrobusů Solaris přišla s nově vysoutěženým svazkem linek v centrální části Osla. Ten vyhrál dopravce Unibuss, který používá pro nové elektrobusy zcela nové garáže, kde se vozy přes noc dobíjejí. A kupodivu nepotřebují dobíjení průběžně na konečných. Tím ale elektrická revoluce nekončí – ještě do konce roku 2023 má přijít 137 elektrobusů pro východní část Osla. Tím by měla elektřina pohánět až 95 % autobusů v Oslu.
Jelikož je dopravní systém pod hlavičkou Ruter společný jak pro samotné Oslo, tak i pro celou aglomeraci kolem místního fjordu, zahrnuje také síť regionálních vlaků a autobusů. Základem příměstské železnice jsou místní linky L1 a L2 spojující největší města s Oslem západně i východně od něj. Do dalších měst a obcí pak jezdí regionální linky R, ještě dál regionální expresy RE a na letiště vzdálené od centra Osla asi 50 km jezdí dvě linky rychlovlaků Flytoget využívající dosud jediný vysokorychlostní úsek železnice v Norsku. Díky maximální rychlosti 210 km/h se z letiště do centra Osla...Jelikož je dopravní systém pod hlavičkou Ruter společný jak pro samotné Oslo, tak i pro celou aglomeraci kolem místního fjordu, zahrnuje také síť regionálních vlaků a autobusů. Základem příměstské železnice jsou místní linky L1 a L2 spojující největší města s Oslem západně i východně od něj. Do dalších měst a obcí pak jezdí regionální linky R, ještě dál regionální expresy RE a na letiště vzdálené od centra Osla asi 50 km jezdí dvě linky rychlovlaků Flytoget využívající dosud jediný vysokorychlostní úsek železnice v Norsku. Díky maximální rychlosti 210 km/h se z letiště do centra Osla dostanete za pouhých 19 minut. Zato však za takovou jízdenku zaplatíte v přepočtu asi 500 Kč. Tyto luxusní vlaky s čelem ve tvaru letadla jezdí každých 10 minut a kromě hlavního nádraží se s některými z nich svezete skrz městský tunel i do západních předměstí. Všechny vlaky se sjíždějí na hlavním nádraží, které je částečně zahloubeno pod zemí a ze kterého vede tunel pod centrem města dál na západ.
Síť regionálních vlaků pak doplňují regionální autobusy, které jsou v místní aglomeraci součástí integrovaného systému Ruter a poznáte je podle vesele zelené barvy. Bez obav s nimi můžete cestovat i v rámci Osla, pokud máte jízdenku na MHD. V rámci oselského fjordu je také několik obydlených ostrovů, které spojují s pevninou lodní linky značené písmenem B a číslem. Některé jezdí jen jednou denně, některé v krátkých intervalech. A většina lodních linek vyplouvá z přístaviště Akker brygge v centru Osla. Lodní linky také zkracují cestu mezi Oslem a blízkým městem Nesoddtangen na druhé straně...Síť regionálních vlaků pak doplňují regionální autobusy, které jsou v místní aglomeraci součástí integrovaného systému Ruter a poznáte je podle vesele zelené barvy. Bez obav s nimi můžete cestovat i v rámci Osla, pokud máte jízdenku na MHD. V rámci oselského fjordu je také několik obydlených ostrovů, které spojují s pevninou lodní linky značené písmenem B a číslem. Některé jezdí jen jednou denně, některé v krátkých intervalech. A většina lodních linek vyplouvá z přístaviště Akker brygge v centru Osla. Lodní linky také zkracují cestu mezi Oslem a blízkým městem Nesoddtangen na druhé straně fjordu. Také zde probíhá elektrifikace – 3 starší lodě byly přestavěny z plynového pohonu na elektrický, dalších 5 velkých elektrolodí bylo pořízeno zcela nově (dobíjí se v přístavišti pomocí pantografu za 8 minut) a nejnovější projekt počítá s úpravou 2 rychlolodí na elektrický pohon s výměnnými bateriovými kontejnery s cílem zkrátit co nejvíce dobu nutnou pro stání v přístavu. Místní organizátor Ruter jde v nabídce mobility ještě dál – po testování autonomních vozítek v centru Osla připravuje celou síť autonomních aut, které vás odvezou, kam budete potřebovat – pilotní projekt se chystá pro severovýchodní předměstí Osla.
