Porto je druhé největší portugalské město ležící zhruba uprostřed země u břehu řeky Douro, která kousek za městem ústí do Atlantského oceánu. Kromě světoznámého portského vína je město pozoruhodné svojí tradiční portugalskou architekturou a svým reliéfem, který je tvořen hlubokým korytem řeky Douro. Porto je druhé největší portugalské město ležící zhruba uprostřed země u břehu řeky Douro, která kousek za městem ústí do Atlantského oceánu. Kromě světoznámého portského vína je město pozoruhodné svojí tradiční portugalskou architekturou a svým reliéfem, který je tvořen hlubokým korytem řeky Douro.
I když má samotné Porto jen cca 350 000 obyvatel, spolu s okolní aglomerací zde žijí necelé dva miliony lidí. Proto je fungující veřejná doprava nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje a života vůbec. Za poslední roky prošla městská doprava radikální proměnou. Za významného přispění Evropské unie zde vznikl zcela nový dopravní systém, zvaný Metro de Porto. I když má samotné Porto jen cca 350 000 obyvatel, spolu s okolní aglomerací zde žijí necelé dva miliony lidí. Proto je fungující veřejná doprava nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje a života vůbec. Za poslední roky prošla městská doprava radikální proměnou. Za významného přispění Evropské unie zde vznikl zcela nový dopravní systém, zvaný Metro de Porto.
Jedná se vlastně o jakousi rychlodrážní tramvaj, která je na většině míst zcela oddělená od ostatní dopravy. V centru se jede převážně pod zemí, na okrajích na povrchu. Tramvajové soupravy jezdí na předměstích rychle po trasách bývalých železničních tratí a ve chvíli, kdy se zanoří do center místních čtvrtí, se chovají jako klasické pouliční tramvaje. Spojuje se tedy rychlost s kouzlem místní obsluhy. Jedná se vlastně o jakousi rychlodrážní tramvaj, která je na většině míst zcela oddělená od ostatní dopravy. V centru se jede převážně pod zemí, na okrajích na povrchu. Tramvajové soupravy jezdí na předměstích rychle po trasách bývalých železničních tratí a ve chvíli, kdy se zanoří do center místních čtvrtí, se chovají jako klasické pouliční tramvaje. Spojuje se tedy rychlost s kouzlem místní obsluhy.
Celý systém portského "metra" vznikl velmi rychle. Základní kostra, tedy společná trať centrem města vznikla v letech 2002 - 2004. V následujících letech byla otevřena další samostatná linka D v kolmém směru ke stávající hlavní trase a dále byla základní trať prodlužována a rozvětvována oběma směry, až vzniklo celkem 5 linek (A, B, C, E, F), které jedou v centru města ve společném úseku a skládají se do špičkového intervalu cca 3 minuty. Celý systém portského "metra" vznikl velmi rychle. Základní kostra, tedy společná trať centrem města vznikla v letech 2002 - 2004. V následujících letech byla otevřena další samostatná linka D v kolmém směru ke stávající hlavní trase a dále byla základní trať prodlužována a rozvětvována oběma směry, až vzniklo celkem 5 linek (A, B, C, E, F), které jedou v centru města ve společném úseku a skládají se do špičkového intervalu cca 3 minuty.
I když je portské "metro" jeden provázaný systém, má mnoho tváří. Jednou z nich jsou podzemní stanice v centru, které se tváří jako klasické metro. Další podobou je ukončení linky A ve čtvrti Matosinhos na západě - zde se "metro" tváří jako klasická pouliční tramvaj. A třetí podobu na sebe portské metro bere na lince B, kdy jede severozápadním směrem daleko za město a má rychlodrážní charakter, který podporuje ještě souběžná rychlíková linka Bx s vozidly schopnými jet rychlostí až 100 km/h. I když je portské "metro" jeden provázaný systém, má mnoho tváří. Jednou z nich jsou podzemní stanice v centru, které se tváří jako klasické metro. Další podobou je ukončení linky A ve čtvrti Matosinhos na západě - zde se "metro" tváří jako klasická pouliční tramvaj. A třetí podobu na sebe portské metro bere na lince B, kdy jede severozápadním směrem daleko za město a má rychlodrážní charakter, který podporuje ještě souběžná rychlíková linka Bx s vozidly schopnými jet rychlostí až 100 km/h.
Nejnovější tratí je úsek od městského stadionu nedaleko hlavního vlakového nádraží východním směrem do čtvrti Fanzeres. Linka F zde projíždí poměrně novou sídlištní zástavbou po zatravněné trati. Na konečné nechybí záchytné parkoviště. Tato trať byla otevřena v lednu 2011. Nejnovější tratí je úsek od městského stadionu nedaleko hlavního vlakového nádraží východním směrem do čtvrti Fanzeres. Linka F zde projíždí poměrně novou sídlištní zástavbou po zatravněné trati. Na konečné nechybí záchytné parkoviště. Tato trať byla otevřena v lednu 2011.
Pojedete-li tramvají dále do centra, zastavíte u vlakového nádraží Campanha, přes které jezdí všech 5 linek ve společném centrálním svazku. Toto hlavní nádraží na východě města je sice od centra poněkud vzdáleno, ale díky "metru" se tam dostanete za 5 minut. V samotném centru Porta je ještě jedno vlakové nádraží, a to hlavová stanice Sao Bento, které je však využíváno pouze regionálními vlaky. Pojedete-li tramvají dále do centra, zastavíte u vlakového nádraží Campanha, přes které jezdí všech 5 linek ve společném centrálním svazku. Toto hlavní nádraží na východě města je sice od centra poněkud vzdáleno, ale díky "metru" se tam dostanete za 5 minut. V samotném centru Porta je ještě jedno vlakové nádraží, a to hlavová stanice Sao Bento, které je však využíváno pouze regionálními vlaky.
Metro de Porto je moderní a funkční systém a jen těžko si lze představit, jak to tu fungovalo před jeho vznikem. Vozový park je složen z vozidel Eurotram, které jezdí také ve Štrasburku. Tyto sedmidílné housenky jsou plně nízkopodlažní a mají široké jednodílné odsouvací dveře. Eurotramvaje jsou doplněny novými rychlodrážními tramvajemi ADtranz, používanými hlavně pro linku B. Nová vozidla sice již nejsou plně nízkopodlažní, zato jsou rychlejší a pohodlnější. Všechny portské tramvaje jsou obousměrné. Metro de Porto je moderní a funkční systém a jen těžko si lze představit, jak to tu fungovalo před jeho vznikem. Vozový park je složen z vozidel Eurotram, které jezdí také ve Štrasburku. Tyto sedmidílné housenky jsou plně nízkopodlažní a mají široké jednodílné odsouvací dveře. Eurotramvaje jsou doplněny novými rychlodrážními tramvajemi ADtranz, používanými hlavně pro linku B. Nová vozidla sice již nejsou plně nízkopodlažní, zato jsou rychlejší a pohodlnější. Všechny portské tramvaje jsou obousměrné.
V Portu však najdete také nemalé pozůstatky po původních tramvajích. Dodnes zde jezdí 3 historické tramvajové linky v podání původních dřevěných vozů. Linka 18 a 22 jezdí v historickém centru na kopci, linka 1 vede podél nábřeží řeky Douro a doprovází ji západním směrem až k jejímu ústí do oceánu. Podle pozůstatků kolejí a trolejí v ulicích však byla zdejší tramvajová síť mnohem rozsáhlejší. Historické tramvaje jsou spíš atrakcí pro turisty a tak zde neplatí klasické jízdní doklady na MHD. V Portu však najdete také nemalé pozůstatky po původních tramvajích. Dodnes zde jezdí 3 historické tramvajové linky v podání původních dřevěných vozů. Linka 18 a 22 jezdí v historickém centru na kopci, linka 1 vede podél nábřeží řeky Douro a doprovází ji západním směrem až k jejímu ústí do oceánu. Podle pozůstatků kolejí a trolejí v ulicích však byla zdejší tramvajová síť mnohem rozsáhlejší. Historické tramvaje jsou spíš atrakcí pro turisty a tak zde neplatí klasické jízdní doklady na MHD.
Portské "metrotramvaje" doplňuje samozřejmě ještě hustá autobusová síť, hlavním provozovatelem je společnost STCP s modrobílými autobusy ve standardní i kloubové verzi. Svézt se můžete MANy, Mercedesy i Volvy, vše již nízkopodlažní, klimatizované a většinou poháněné zemním plynem. Do autobusů se nastupuje všemi dveřmi, je ale nutné vždy po nástupu validovat svoji jízdenku. Portské "metrotramvaje" doplňuje samozřejmě ještě hustá autobusová síť, hlavním provozovatelem je společnost STCP s modrobílými autobusy ve standardní i kloubové verzi. Svézt se můžete MANy, Mercedesy i Volvy, vše již nízkopodlažní, klimatizované a většinou poháněné zemním plynem. Do autobusů se nastupuje všemi dveřmi, je ale nutné vždy po nástupu validovat svoji jízdenku.
Součástí systému MHD je také pozemní lanovka od břehu řeky Douro poblíž úpatí velkolepého mostu Ludvíka I. podél původních městských hradeb ke konečné stanici historické tramvaje 22. Tato pozemní lanovka má proměnný sklon a s tím související automatické vyrovnávání polohy kabiny pro cestující. Na druhém břehu Doura je v provozu kabinková lanovka, která však v tarifu MHD zařazena není. Součástí systému MHD je také pozemní lanovka od břehu řeky Douro poblíž úpatí velkolepého mostu Ludvíka I. podél původních městských hradeb ke konečné stanici historické tramvaje 22. Tato pozemní lanovka má proměnný sklon a s tím související automatické vyrovnávání polohy kabiny pro cestující. Na druhém břehu Doura je v provozu kabinková lanovka, která však v tarifu MHD zařazena není.
