Druhé největší nizozemské město je zároveň největším evropským námořním přístavem. Rotterdam kombinuje historickou a moderní zástavbu, město je prošpikováno vodou a zelenými plochami. Základem MHD je síť metra, které se postupně rozšířilo až do sousedního Haagu nebo k mořskému pobřeží. Metro je doplněno tramvajemi a autobusy. Tramvajová doprava se zde za posledních 20 let významně rozvinula. Městskou dopravu provozuje firma RET a i zdejší MHD je součástí regionální sítě páteřních linek veřejné dopravy R-Net. Významnou úlohu zde hraje také železnice, jejíž hlavní nádraží leží v centru obklopené výškovými budovami a od roku 2014 se honosí velkolepou moderní nádražní halou. Rotterdamem protéká mohutná řeka Máza, kterou tramvaje překonávají po velkém zvedacím mostě Erasma Rotterdamského, a pod kterým jezdí také veřejné lodní linky.

Základem městské dopravy v Rotterdamu je rozvinutá síť převážně povrchového metra doplněná poměrně velkým množstvím tramvajových linek. První linka byla otevřena v roce 1968, druhá v roce 1982. Dvě základní trasy pod centrem města se pak rozvětvují do několika převážně povrchových nebo nadzemních úseků. Jednotlivé linky jsou označeny písmeny A až E. Před 15 lety dojelo metro až do sousedního Haagu ve stopě bývalé železniční trati. A nejnovějším prodloužením je úsek sdílený s nákladní železnicí k mořskému letovisku Hoek Van Holland, kam metro dojelo v roce 2019. A nyní se dokončuje jeho...
Velkolepá a prostorná budova rotterdamského hlavního nádraží stojí mezi vysokou moderní zástavbou od roku 2014. Z Rotterdamu se do celého Nizozemska dostanete v krátkých intervalech rychlými vlaky nizozemských drah NS.
Interiér nového hlavního nádraží v centru Rotterdamu, kde můžete přestoupit na linky metra D a E a také na několik tramvajových linek. Vedle vlakového nádraží je i menší nádraží autobusové.
Detaily nové nádražní haly z roku 2014. Stejně jako i metro, jsou také vlaky svedeny pod centrem Rotterdamu pod zem. Odtud z povrchové centrální stanice pokračují vlaky dál na jihovýchod tunelem pod řekou Mázou.
Západní přednádraží centrální stanice, odkud odjíždějí městské i dálkové autobusové linky. Vstupy do podzemních stanic metra jsou výrazně označeny příslušným symbolem.
Linky metra D a E jsou pod centrem vedeny v tunelu, zde u stanice Hillelaan se vynořují nad povrch. Linka D pokračuje dál na jihozápad do předměstí, kde se spojuje s linkou C. Meziměstská linka E z Haagu vedená souběžně s déčkem za pár stanic svou jízdu končí. Na těchto linkách můžete potkat soupravy v barvách RandstadtRail.
Starší typ souprav rotterdamského metra z přelomu tisíciletí na konečné stanici linek C a D „De Akker“ na jihozápadním okraji města. Od novějšího typu se liší hlavně dvouvozovým provedením a odlišným tvarem čel.
Nadzemní konečná stanice linek C a D „De Akker“ je obklopená obytnými domy. Modrobílé soupravy značí, že tímto metrem se dostanete i za hranice města – konkrétně linkou E až do Haagu, kam metro jezdí namísto klasické železnice od roku 2006.
Stanice Tussenwater na jihu Rotterdamu, kde se větví linky C a D. Starší dvouvozové soupravy jsou spřahovány po třech, novější třívozové po dvou, kapacita je tak téměř shodná.
Na okrajích Rotterdamu je metro vedeno převážně po nadzemních estakádách. K dispozici je cca 80 dvouvozových a 80 třívozových jednotek. Tady jižně od centra poblíž stanice Maashaven vede metro podél vodních přístavních kanálů řeky Mázy.
Tady vedou linky metra A a B souběžně s příležitostnou nákladní dopravou. Ze čtvrti Schiedam bylo metro po této trati prodlouženo směrem do přímořského letoviska Hoek Van Holland v roce 2019.
Samotná třívozová jednotka poblíž dosavadní konečné stanice u přístavu Hoek Van Holland daleko západně od Rotterdamu. Vrchní přívod proudu a další opatření umožňují souběžný provoz nákladní železniční dopravy.
Detail splítky pro nákladní železniční dopravu v prostoru nástupiště stanice metra na nejnovějším úseku linek A a B, aby mohla být nástupní hrana co nejblíže vozidlu.
Nejnovější úsek rotterdamského metra využívaný linkami A a B do předměstí Vlaardingen, Maasluis a Hoek Van Holland. Jednotlivé linky jsou barevně odlišeny a v centru se sjíždějí do dvou společných stop.
Západní konečná stanice metra B Hoek Van Holland využívá částečně původní nádražní budovu. Tento úsek používající původní železnici byl pro metro zprovozněn v roce 2019 a jezdí se sem v intervalu 10-20 minut.
Zbývá ještě dokončit poslední úsek metra B až na pláž v letovisku Hoek Van Holland se stanicí přímo na pláži. S tím bude postavena i nová stanice Hoek Van Holland Haven, která nahradí dosavadní nástupiště poblíž původní nádražní budovy.
Než bude dostavěn poslední úsek metra na pláž letoviska Hoek Van Holland, dostanete se sem od metra tímto návazným autobusem. A i když již poměrně daleko od Rotterdamu, přesto městským autobusem v barvách RET. Tato Citara jsou nejstaršími autobusy v Rotterdamu a pořízena byla v roce 2008 v počtu 76 kusů.
Interiér souprav metra upřednostňuje pohodlí před kapacitou. Zvlášť v dlouhých příměstských úsecích to cestující jistě ocení.
Vstup do jedné z podzemních stanic metra v centru Rotterdamu. I zdejší metro je součástí regionální sítě páteřních linek R-Net.
Metro stejně jak tramvaje a autobusy provozuje místní dopravní podnik RET. Na 5 linkách metra potkáte už jen novější soupravy Bombardier dvou typů – starší dvouvozové jednotky z přelomu tisíciletí a novější třívozové, které byly pořizované postupně od roku 2007. Oba typy jsou zastoupeny cca v počtu cca 80 jednotek, které se spřahují po dvou (novější) nebo třech (starší dvouvozové). Část souprav metra je v barvách RandstadtRail a jsou provozovány hlavně na linkách D a E směřujících severozápadně od Rotterdamu až do Haagu. Každá linka jezdí v intervalu 10 minut, ve společných úsecích v centru...
Také na severovýchodním okraji Rotterdamu je metro vedeno na povrchu. Základní východozápadní trasa se tu větví do třech koncových úseků pro linky A, B a C. Tento s konečnou stanicí Binnenhof leží uprostřed zdejšího velkého sídliště. Metro sem jezdí již od roku 1983.
Další nadzemní konečnou je stanice Nesselande, kde končí linka B na této estakádě od roku 2005. Pod ní lze přestoupit na místní autobusy nebo na kolo.
Nový typ soupravy metra na konečné linky B Nesselande. Každá z linek metra jezdí v intervalu 10 minut. Ve společných úsecích v centru tak metro jezdí každých 3-5 minut.
Jedna z tramvají Alstom Citadis 302 na mostě Erasma Rotterdamského z roku 1996. Ve stejném roce po něm vyjela do levobřežní části města také první tramvajová linka 20 v rámci projektu Tramplus.
Druhá série tramvají Alsotm Citadis je o půl metru kratší, aby projela i komplikovanější úseky na původní tramvajové síti. Zde na konečné linky 7 Willemsplein poblíž mostu Erasma Rotterdamského přes mohutný tok řek Mázy. Konečnou zde má také víkendová historická linka, na které potkáte různé vozy zdejší bohaté tramvajové historie.
Detail řešení trolejí na zvedacím mostě Erasma Rotterdamského přes řeku Mázu. Tento most započal éru novodobých tramvajových linek číselné řady 20 a výše. Po mostě jezdí do jižní části Rotterdamu linky 20, 23 a 25.
Tramvaj Citadis z první dodávky nových tramvají pro linky Tramplus z roku 2003. Celkem bylo těchto tramvají dodáno 53 kusů, skoro o deset let později na tuto sérii navázalo 60 o něco kratších vozů stejného typu určených pro původní linky v severní části města.
Linka Tramplus č. 24 poblíž nádraží a stanice metra Schiedam. Novodobé linky odtud pokračují od roku 2008 do západních sídlišť po vesměs zatravněné trati doprovázené četnými vodními kanály.
Obratiště na konečné linky 24 na západním okraji města v čtvrti Holy, kde se tramvaje otáčejí couváním na kolejovém trojúhelníku. Tramvaje sem jezdí po zatravněné trati od roku 2008.
Těsně před západní konečnou linky 24 Holy projíždějí tramvaje pomalou rychlostí i skrz náměstíčko uprostřed zdejší obytné čtvrti, kde se harmonicky kombinuje nízká i vysoká zástavba s bohatou zelení.
Zastávka Marconiplein u stejnojmenné stanice metra v západní části města, kde končí linka 4. Vedle sebe byly zachyceny oba typy tramvají Citadis, které jsou od sebe k nerozeznání, jen ta u nástupiště D je o něco kratší, aby projela na všech původních linkách č. 4, 6 a 8.
I když má tramvajová doprava v Rotterdamu bohatou historii již od roku 1878, dnes je zdejší tramvajová doprava v poněkud monotónním podání pouze nízkopodlažních tramvají Alstom Citadis. Vděčí tomu velkému projektu Tramplus, který pomohl výrazně modernizovat a rozšířit místní tramvajovou síť i do jižní části Rotterdamu díky novému mostu přes řeku Mázu v roce 1996. Od té doby postupně vznikaly tramvajové linky číselné řady 20 a výše. Dnes je takových linek 6 (včetně linky 2 místo čísla 22) a obsluhují nejen jižní část města, ale i nové tratě v západní části Rotterdamu. Nové linky nahradily i...
Interiér plně nízkopodlažních jednosměrných tramvají Alstom Citadis 302, které tvoří již monotónní vozový park v Rotterdamu. Starší tramvaje Düwag dojezdily již v roce 2012. Ve všech tramvajích jezdí spolu s řidičem také průvodčí, který kontroluje jízdenky a po celou dobu jízdy prochází vozem.
Kombinace klasického označníku s elektronickým panelem na tramvajové zastávce u hlavního nádraží. Odtud se svezete jak původními jednocifernými linkami, tak i linkami dvacítkové řady, které byly zaváděny postupně do roku 1996 v rámci projektu Tramplus.
Jízdní řád jedné z páteřních linek novodobé éry, které jsou číslovány od 20 do 25, místo linky 22 jezdí číslo 2. Tyto linky většinou přejíždějí po mostě přes řeku Mázu do jižní části města, obsluhují ale i nové a původní tratě na druhém břehu.
Konečná linky 2 Keizerswaard. Linka 2 se ostatním vymyká – jezdí celá v levobřežní části, kde jezdí pouze dvacítkové linky – číslo 22 je v této novodobé řadě linek Tramplus vynecháno.
Velká část tramvajových tratí v Rotterdamu je zatravněná. Zde poblíž zastávky Randweg v jižní části města se potkávají linky 2, 20 a 25. Všechny tramvaje v Rotterdamu jsou jednosměrné.
Další celkem nová tramvajová konečná na lince 25 ve čtvrti Carnisselande na jižním okraji Rotterdamu. Do této nové obytné čtvrti prošpikované vodními plochami dojely tramvaje v roce 2004.
Historická tramvaj Düwag z roku 1964 na turistické lince 15. Na běžných linkách už od roku 2012 potkáte pouze nové nízkopodlažní tramvaje Alstom Citadis.
Do čtvrti Schiebroek na severu města vede tramvajová linka 25, která je zde ukončena polokružní tratí podél jednoho z vodních kanálů. Linka 25 tady nahradila v roce 2006 původní linku 5.
Stanice metra E Melanchthonweg s patřičně výrazným názvem, pod kterou projíždí tramvajová linka 25 do severní obytné čtvrti Schiebroek. Linka E pokračuje až do sousedního města Haag.
Tramvajová doprava pokrývá kromě centra i část okrajových čtvrtí Rotterdamu s novou obytnou zástavbou. Všechny tramvaje jsou jednosměrné, jezdí zde dva typy vozů Alstom Citadis 302. Prvních 53 z počátku nového tisíciletí a dalších 60 o něco kratších z let 2009-2012, které nahradily starší tramvaje Düwag. Od roku 2012 je tramvajová doprava v Rotterdamu kompletně bezbariérová. Mnoho tratí je zatravněno a vede rovinatým terénem plným zeleně, velmi často jsou zde tratě lemovány vodními kanály. V tramvajích jezdí průvodčí, kteří kontrolují a prodávají jízdenky, na rozdíl od Amsterdamu tak lze do...
Cca 65 městských autobusových linek v Rotterdamu provozuje místní dopravní podnik RET. Kromě starších autobusů Mercedes-Benz Citaro byla velká část vozového parku obnovena nedávno v podobě autobusů VDL Citea, a to od klasických naftových, přes hybridní až po čistě elektrické. Tento hybridní autobus je ze stokusové dodávky v roce 2019 a zachycen byl na krátké lince 77 od stanice metra k historické námořní lodi SS Rotterdam.
Další hybridní VDL Citea u vlakového nádraží Schiedam v západní části města. V letech 2019 a 2021 pořídit místní dopravní podnik RET necelou stovku již plně elektrických autobusů VDL. Ve své flotile má od roku 2017 dva vodíkové třínápravové autobusy VanHool.
Na konečné linky 2 v jižní části města byl zachycen čistě naftový autobus VDL z roku 2019 ze čtyřicetikusové dodávky. Naftové autobusy jsou už ale v menšině, po poslední velké dodávce v roce 2021 už dominují hybridní a elektrické autobusy.
Konečná jedné z linek regionálního systému R-NET u stanice metra E na dveřním předměstí Rodenrijs. Linka E pokračuje po bývalé železniční trati až do Haagu. Do jednotného nátěru R-Net se prostředky MHD v Rotterdamu na rozdíl od Haagu nebo částečně i Amsterdamu neoblékají. Výjimkou jsou právě linky 170 a 173, pro něž městský dopravce RET zakupil 12 hybridních autobusů VDL v roce 2019.
Mohutnou řeku Mázu využívá také několik lodních linek, které jednak spojují místa na březích řeky v rámci samotného Rotterdamu (linka 18) a jednak vedou až do sousedního města Dordrecht (linka 20), přičemž cesta tam trvá od mostu Erasma Rotterdamského necelou hodinu. Linky jezdí v základním intervalu 30 minut.
Přístaviště Katendrecht na lodní městské lince 18 v blízkosti historického zaoceánského parníku SS Rotterdam, který dnes slouží jako hotel a turistická atrakce. I když nejsou lodní linky přímo součástí MHD, lze v nich platit jízdné pomocí národní karty OV-chipkaart.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM