6 tramvajových linek značených A až F už obsluhuje většinu důležitých míst Štrasburku a kolejová síť atakuje magickou hranici 50 km. Nejvýznamnějším počinem posledních let bylo prodloužení tramvajové linky D za hranice Francie do německého města Kehl v roce 2017 pomocí dvou impozantních mostů. V posledních letech byly prodlouženy také linky A, E a F a přibylo i několik mezilehlých zastávek. V síti tramvají, které se líně proplétají centrem a relativně svižně (na francouzské poměry) obsluhují i vzdálená předměstí, najdete i tunel. Ten podjíždí hlavní vlakové nádraží a používají ho linky A a D. A ve Štrasburku najdete i krátké jednokolejné úseky, a to na lince A na jižním předměstí Illkirch a západně od hlavního nádraží na nové konečné linky F Comtes z roku 2020.

Tramvajový park ve Štrasburku aktuálně čítá 110 tramvají. Z původních 26 kratších vozů Eurotram od ABB z roku 1994 zůstaly pouze 3. O 4 roky později bylo dodáno dalších 10 kratších a 17 o dva články delší stejného vzhledu s drobnými úpravami interiéru, ale už od firmy Bombardier. Ty zatím jezdí všechny. Další tramvaje už pocházejí od Alstomu. V letech 2005-7 bylo dodáno 41 sedmičlánkových tramvají Citadis 403, následovala dodávka stejného typu ale s jiným vzhledem. Těch bylo v letech 2016-22 dodáno celkem 39. Část z nich nosí celovozový polep s různými evropskými motivy – tyto tramvaje jezdí hlavně na lince E kolem Evropského parlamentu. Až na 13 vozů jsou tedy všechny tramvaje dlouhé cca 44 metrů.

Autobusová síť postupně ubývala po rozšiřování tramvají na významu, přesto najdete ve Štrasburku mnoho kloubových autobusů a také několik páteřních linek, které začaly být po vzoru jiných měst speciálně označovány. Štrasburk má od roku 2013 první linku vysoké kvality (BHNS) s označením G, čímž navazuje na písmennou řadu tramvajových linek a ve schématech je značena stejně silně. Dnes vede z hlavního nádraží na sever a do konce roku 2023 má být prodloužena od hlavního nádraží do jižní části města. Další takovou superpáteřní linkou se stala v roce 2020 krátká linka H vedená rovněž od hlavního nádraží k Evropskému parlamentu. Obě linky mají velmi krátké intervaly a měly by mít i poměrně vysokou úroveň preference. Další páteřní linky byly představeny v letech 2017 a 2018 a dostaly písmeno L. Zatím tu fungují linky L1, L3 a L6, v plánuje je ale zavedení 4 dalších. Mezi ostatními autobusovými linkami se pak vymykají ty s nulou na konci, které zpravidla značí tangenciální linky spojující jednotlivé části města po jeho obvodu v různé vzdálenosti od centra.

Na autobusových linkách většinou potkáte vozy poháněné zemním plynem. Na linkách místního dopravního podniku CTS jezdí cca 140 standardních a 110 kloubových autobusů. Kloubové vozy jezdí na superpáteřní lince G, na páteřních linkách L a také na některých dalších. Po testování jednotlivých kusů elektrobusů přikročil Štrasburk k nákupu 12 velmi netradičních dvanáctimetrových elektrobusů Alstom Aptis s nápravami až na okrajích vozu, které byly obě řiditelné. Tyto až příliš revoluční vozy byly určeny pro novou superpáteřní linku H, ale pro systémovou závadu zadní řiditelné nápravy byly krátce po dodání vráceny zpět výrobci. Místo toho pořídil Štrasburk 49 dvanáctimetrových španělských elektrobusů Irizar, které jsou nyní nasazovány primárně na linky H, 2 a 10, které se všechny potkávají u hlavního nádraží a jezdí hlavně v centru města. Flotilu klasických autobusů tvoří francouzské vozy Irisbus, Iveco a Heuliez, polské Solarisy i kloubové německé Mercedesy Citaro ve speciální verzi BHNS pro linku G. A nyní plánuje pořídit až 60 portugalských vodíkových autobusů Caetano.