Jihofrancouzské město, které i s aglomerací čítá kolem 750 000 obyvatel, leží v rovinaté oblasti na řece Garroně a je známé především sídlem největšího evropského výrobce dopravních letadel Airbus. Je také hlavním městem regionu Okcitánie. Po vzoru severofrancouzského Lille i zde vybudovali jako základ městské dopravy systém lehkého metra koncepce VAL, které se postupně od roku 1993 rozvinulo do dvou linek A a B. Toulouse má od roku 2010 opět tramvaje, nyní v podobě dvou linek směřujících také na místní letiště. Metro a tramvaje jsou doplněny autobusy, z nichž páteřní linky jsou značené písmenem L (Linéo). V Toulouse najdete od roku 2022 také městskou kabinovou lanovku, která spojuje univerzitní kampus a nemocnici se stanicí metra. A to vše doplňuje poměrně intenzivní vlaková doprava, jejíž část na území města je značená jako linka C. Hlavní vlakové nádraží se jmenuje Matabiau, ale přilehlá stanice metra Marengo.

Metro v Toulouse je velmi podobné jako třeba v Lille nebo Rennes. Místní tu v 80. letech vsadili na koncepci lehkého automatického metra VAL. První červená linka A byla otevřena v roce 1993, o 10 let později byla prodloužena do své nynější trasy. Druhá žlutá linka B na sebe nechala čekat až do roku 2007, zato již byla zprovozněná celá najednou. Dnes má metro v Toulouse 27 km s 38 stanicemi, z nichž pouze 2 jsou povrchové. Na obou linkách potkáte automatické dvouvozové vlaky na pneumatikách, a to dvou generací VAL 206 a 208. Od roku 2020 jsou na lince A díky vzrůstající poptávce provozovány...
Dvojice staršího typu metra VAL 206 na povrchové konečné první linky metra A Basso Cambo, která byla otevřena v roce 1993. Od roku 2020 je zde zdvojnásobena kapacita vozidel (původně jezdily pouze samostatné dvouvozové vlaky).
Druhý povrchový úsek na lince A najdete mezi předposlední a poslední stanicí na východním úseku, který byl otevřen v roce 2003. Tímto viaduktem překonává dálnici a místní říčku. Zde novější typ VAL 208.
Stanice metra Marengo na první lince metra A, kde se přestupuje na místní hlavní vlakové i autobusové nádraží. Naprostá většina stanic je podzemní, automatický provoz doprovázejí dveřní stěny na nástupištích.
Lehké metro VAL na pneumatikách se rozvíjí od roku 1993. Nyní má síť dvou linek 27 km a 38 stanic. Celkem je k dispozici 126 dvouvozových souprav dvou generací, podobně jako třeba ve francouzském Lille.
Modernizovaný interiér první generace automatického metra VAL 206. Těchto jednotek bylo pro první část první linky A dodáno celkem 28. Tehdy se zde jezdilo ještě dvouvozově. Od novější generace se tato liší menšími okny a menším prostorem pro cestující na čelech.
Hlavní vlakové nádraží se jmenuje Marengo a leží východně od centra, se kterým ho spojuje kromě autobusů také červená linka metra A.
Žlutá linka metra B byla zprovozněna v roce 2007 celá najednou a je kompletně vedena v podzemí. Zatím si vystačí s dvouvozovými soupravami, na zdvojnásobení délky vozidel je ale také připravena.
Vstup do přestupní stanice Jean Jaurés, kde se na východním okraji centra potkávají obě místní linky metra. Na povrchu zde jezdí také podstatná část místních páteřních autobusových linek.
Dvoupodlažní stanice metra A Jean Jaurés s typickými dveřními stěnami na nástupišti. Kolmo na ní je nástupiště žluté linky B.
Západní nadzemní koncová stanice metra A Basso Cambo je zároveň velkým přestupním terminálem na místní autobusové linky. Metro v Toulouse má pouze 2 nadzemní stanice a jednu částečně povrchovou.
U konečné stanice metra Basso Cambo je také velké záchytné parkoviště. Zaparkovat a jet se dá také u dalších 8 stanic metra a některých zastávek tramvají a páteřních autobusů L.
Informace o potřebnosti dočasné tramvajové výluky kvůli zrychlení výstavby třetí linky metra C, která bude propojovat předměstí na severu a východě a dojede také až do západního předměstí Colomiers. Celkem má mít tato linka 21 stanic.
Toulouse má od roku 2010 také tramvaje. První trasa vedla od továrny na letadla Airbus na severozápadním předměstí směrem do centra, následně byla tato linka prodloužena víc do centra přes most přes řeku Garronu k metru. V roce 2015 přibyla odbočka k letišti a s tím vznikla i druhá linka T2. Naposledy byly tramvaje prodlouženy o jednu zastávku k novému výstavišti MEETT za továrnou Airbus na lince T1 v roce 2020. Nyní má tramvajová síť délku 17 km a 28 zastávek. A spolu s výstavbou třetí linky metra se chystá posílení větve k letišti třetí linkou, která bude napájet novou blízkou stanici...
Tramvaje v Toulouse jezdí na dvou linkách do severozápadní části města. Sem k novému výstavišti MEETT byly tramvaje prodlouženy o jednu zastávku v roce 2020. Původně od roku 2010 končily u zdejší továrny na letadla Airbus.
Tramvají se dostanete také z letiště, kam byly koleje přivedeny v roce 2015. Na opačném konci je konečná linek T1 i T2 u stanice metra Palais de Justice. V budoucnu by měla z letiště jezdit i posilová linka T3 k nové lince metra C. Nyní se z letiště jezdí ve všedních dnech každých 12 minut, o víkendech je interval 15-20 minut.
Odstavný trávník pro linky T1 a T2 za konečnou Palais de Justice na jižním okraji historického centra. V Toulouse jezdí 28 tramvají Alstom Citadis 302.
Přestupní zastávka Arenes v západní části města leží na trase obou tramvajových linek a dá se zde přestoupit na metro, autobusy i vlaky. Původně zde tramvaje končily od západu.
Zastávka Ile du Ramier leží na mostě přes řeku Garronu, resp. nad jejím ostrovem. Původně končila první linka tramvají v přestupním uzlu Arenes na západě města. Sem byly koleje položeny v roce 2013. Ve společném úseku jezdí tramvaje každých 6 minut.
Interiér pětičlánkových tramvají Alstom Citadis, kterých je pro obě linky k dispozici 28. Poslední 4 kusy byly dodány v roce 2015. Nevelká tramvajová síť v Toulouse má 17 km a 28 zastávek.
Zbrusu novým druhem MHD je kabinová lanovka, která od května 2022 propojuje jižní předměstí Toulouse přes široké koryto a zelený pás kolem řeky Garrony. Lanovka se třemi stanicemi propojuje univerzitní kampus, onkologické výzkumné centrum, velký nemocniční areál a stanici žlutého metra. Na levém břehu Garrony je konečná stanice Oncopole v rozvojové oblasti s velkým záchytným parkovištěm pro 500 aut a se stejnojmenným onkologickým centrem. S délkou 3 km je nejdelší městskou lanovkou ve Francii. Používá systém 3 lan (3S) zajišťující maximální bezpečí i pohodlnou jízdu. Velké klimatizované...
Zbrusu nová městská lanovka funguje od května 2022 a překonává vzdálenost 3 km, přičemž propojuje břehy řeky Garonny na jižním předměstí Toulouse. Na západním břehu je stanice Oncopole s parkovištěm pro 500 aut.
Lanovka je plně bezbariérová i díky faktu, že ve stanicích kabiny zastavují. Interval je cca 2 minuty (čekací doba je maximálně 90 vteřin). Na trase jsou celkem 3 stanice.
Od západní stanice Oncopole lanovka stoupá, aby překonala řeku Garronu i kopec za ní směrem k místní nemocnici.
Poblíž západní konečné stanice lanovky Oncopole jezdí také kyvadlové mikrobusy zdarma spojující zdejší parkoviště s onkologickým výzkumným centrem, podle kterého je také tato stanice pojmenovaná.
Jedna z kabin městské lanovky pro 30 lidí se blíží na svou západní konečnou stanici Oncopole. Je to nejdelší městská lanovka ve Francii. Celá cesta trvá pouhých 10 minut.
Pohled na záchytné parkoviště a věděcko-výzkumný onkologický areál kolem západní stanice Oncopole. Navazuje tu několik autobusových linek včetně páteřní L5.
Městská lanovka byla vybudována francouzskou Matrou a používá vysoce bezpečný a komfortní systém tří lan, tzv. 3S. Díky tomu stačí velmi málo pilířů a přesto je pohyb kabin velice stabilní.
Prostorné a klimatizované kabiny nabízejí také úchvatné výhledy do všech stran, a to až z výšky 70 metrů.
Nejvyšší pilíř na trase před klesáním do mezilehlé stanice u místní nemocnice. I v této stanici kabiny vždy na chvíli zcela zastaví a umožní pohodlný nástup i hůře pohyblivých včetně vozíčkářů.
A zde už sjíždí kabina lanovky do východní konečné stanice Université S. Sabatier s vysokoškolským kampusem a možností přestupu na metro i autobusy.
Při příjezdu kabiny do koncové stanice se kabina poměrně výrazně zhoupne, ale dobrždění je velmi plynulé. Jízda 3 km dlouhé linky trvá 10 minut a zkracuje vzdálenost až trojnásobně oproti dosavadní cestě autobusem nebo autem.
Autobusová doprava doplňuje všechny ostatní druhy MHD a provozuje ji místní dopravní podnik Tisséo. Páteří autobusové MHD je 9 linek „Linéo“ označených L1 až L9. Na části z nich jezdí kloubové autobusy a vozidla používaná na těchto linkách mají stříbrný nátěr. První linka L vyjela v roce 2013, jejich bouřlivý rozvoj ale začal až po roce 2017. Aktuálně během roku 2022 vznikla linka L10 na severu a zanikla L7 díky přetrasování L9 (tím poměrně výrazně ubylo páteřních linek v historickém centru). V plánu je pokračovat dalšími linkami, které přinášejí nejen přehlednější linkové vedení a kratší...
Páteřní linky L (Linéo) fungují postupně od roku 2013 a vozidla na ně nasazovaná mají tento šedivý nátěr. Linka L1 projíždí hlavním autobusovým koridorem kolem východního a severního okraje centra a ve všední dny jezdí každých 8 minut.
Dlouhá páteřní linka L4 zajíždí v intervalu 9-12 minut až do historického centra města po tomto mostě Pont Neuf. Odtud vede na jihozápad do přestupního uzlu Basso Cambo, který je zároveň konečnou stanicí metra A. V rámci změn v roce 2022 zde došlo k redukci autobusové dopravy – z původních třech páteřních linek zde zůstala jediná.
V přestupním uzlu Arenes na západě města u stanice metra a vlaků začínají páteřní linky L2 a L3, které jezdí ve špičkovém intervalu 9-10 minut do předměstí na západě. Linka L2 vede až do Colomiers, kde končí také městská vlaková linka C. A ve stopě linky L2 se staví nová třetí linka metra.
Na linku L5, která začíná u stanice metra Empalot, jsou nasazovány autobusy standardní délky. Jezdí každých 12 minut do předměstí na jihu a mimo jiné vede také kolem stanice Oncopole zbrusu nové městské lanovky.
Bulvár Lazare Carnot, který obepíná historické centrum z východu a severu, používají také četné autobusové linky včetně tří páteřních. Pro jejich hladší průjezd slouží v celé délce vyhrazené jízdní pruhy.
Barevně zajímavý interiér kloubových autobusů Heuliez pro páteřní linky L. V poslední době došlo k úpravě vedení páteřních linek. Zrušila se linka L7, kterou nahradila přetrasovaná L9 a vznikla nová linka L10 na severu. Na rok 2023 se chystá další linka L11.
Způsob barevného označení autobusových linek. Páteřní linky jsou na zastávkách i ve schématech oranžové, ale jezdí na nich šedivé autobusy. V rámci změn linkového vedení v roce 2022 zanikla linka L7, kterou nahradila přetrasovaná L9 a také doplňková linka 44.
Starší autobusy jsou ještě v modrobílém nátěru. Nejstaršími zástupci vozového parku dopravce Tisséo jsou tyto skoro již dvacetileté plynové Heuliezy.
Také novější autobusy pro MHD jsou pořizovány s plynovým pohonem. Na nepáteřní linky MHD jsou vypravovány vozy v tomto nátěru. Zde u místní univerzity na jihu navazují autobusy na metro i novou městskou lanovku.
Přímo uprostřed husté městské zástavby v centru leží malé autobusové nádraží pro linky MHD poblíž stanice metra Jeane d´Arc.
Setkání staršího Citelisu v původních barvách s novým Citarem od Mercedesu v novém schématu pro nepáteřní linky MHD. I na nich jsou k vidění kloubové vozy.
Nový plynový Urbanway v terminálu Basso Cambo u konečné stanice metra A. Odtud bude jezdit od ledna 2023 nejnovější páteřní linka L11 do předměstí na jihozápadě.
Linka 25 s nejnovějším MANem spojuje terminálu Basso Cambo u konečné metra A se stanicí nové městské lanovky Oncopole. V tomto rozvojovém území vede také samostatná autobusová silnice.
Speciální minibusová linka Navette Centre Ville se promotává v maximálním intervalu 15 minut historickým centrem města na trase dlouhé 50 minut. Od roku 2014 zde jezdí 10 elektrobusů Bredamenarini Zeus.
Své místo má v Toulouse i vlaková doprava. Hlavní nádraží se jmenuje Matabiau a najdete ho poměrně daleko východně od historického centra. Z něj můžete přestoupit ve stanici pojmenované pro zmatení nepřítele Marengo na metro i autobusy včetně páteřních. A kousek od něj je i autobusové nádraží pro regionální a dálkové spoje, odkud odjíždí i speciální autobusová (dnes již téměř elektrobusová) linka A na zdejší letiště v intervalu 20 minut. Další velké nádraží je Arenes a leží na západě města s možností přestupu na metro, tramvaje i autobusy. A právě odtud vyjíždí i speciální městská linka C do...
Jednotný barevný nátěr regionálních autobusů regionu Okcitánie, který funguje pod zkratkou LiO a který sdružuje regionální vlaky i autobusy v novém velkém jihofrancouzském regionu, který sahá až do Montpellieru nebo Perpignanu u španělských hranic.
Nová elektricko-motorová jednotka Alstom Coradia Regiolis francouzských drah v barvách dopravního systému regionu Okcitánie (LiO) na místním hlavním nádraží Matabiau.
Další barevná verze dvousystémové jednotky Alstom Coradia Regiolis. Celkem jich bylo pro region Okcitánie objednáno 28 dvousystémových (schopných jezdit elektricky i motorově) a 26 čistě elektrických. Část jezdí i na městské vlakové lince C, kde ale potkáte i starší motorové vozy nebo jednotky SNCF.
Čtyřvozová jednotka na vlakovém nádraží Arenes, odkud vyjíždí městská vlaková linka C do předměstí Colomiers na západě. Trať je neelektrizovaná a vlaky zde v souhrnu s delšími regionálními spoji jezdí v intervalu 10-20 minut.