Autobusy ve Varšavě hrají stále klíčovou roli. Díky nedostavěnému metru musí suplovat kapacitní kolejovou dopravu. Varšava je tedy protkaná hustou sítí autobusových linek, které pokrývají i centrum města. Jezdí tu mnoho typů linek od normálních zastávkových po expresní. Noční doprava je také v režii autobusů. Přijet do Varšavy je jako vrátit se do Prahy o dvacet až třicet let zpět. Autobusové linky jsou často velmi dlouhé a jedou z jednoho konce města přes centrum na druhý. Samozřejmě jsou tu také velké souběhy s tramvajovou dopravou i s jedinou linkou metra. Autobusy ve Varšavě hrají stále klíčovou roli. Díky nedostavěnému metru musí suplovat kapacitní kolejovou dopravu. Varšava je tedy protkaná hustou sítí autobusových linek, které pokrývají i centrum města. Jezdí tu mnoho typů linek od normálních zastávkových po expresní. Noční doprava je také v režii autobusů. Přijet do Varšavy je jako vrátit se do Prahy o dvacet až třicet let zpět. Autobusové linky jsou často velmi dlouhé a jedou z jednoho konce města přes centrum na druhý. Samozřejmě jsou tu také velké souběhy s tramvajovou dopravou i s jedinou linkou metra.
Hlavním autobusovým dopravcem je MZA (Miejskie Zaklady Autobusowe). Pak je tu několik dalších dopravců, kteří se podílejí na MHD, používají však jednotný rudožlutý nátěr vozidel. Mimo městskou dopravu je tu samozřejmě velké množství jiných dopravců. Hlavním autobusovým dopravcem je MZA (Miejskie Zaklady Autobusowe). Pak je tu několik dalších dopravců, kteří se podílejí na MHD, používají však jednotný rudožlutý nátěr vozidel. Mimo městskou dopravu je tu samozřejmě velké množství jiných dopravců.
Trojmístná čísla linek MHD mají různý význam. Linky 100 - 195 (je jich asi 90) jsou běžné zastávkové linky, v provozu celotýdenně. Zvláštností je linka 100, která jezdí pouze o víkendu v intervalu 2 hodiny. Je to turistická linka s běžným tarifem, na které se můžete svézt jediným dvoupodlažním autobusem ve Varšavě. Linka je na zastávkách ještě označena turistickým okem. Stejný znak je použit i u linky 180, která však jezdí i ve všední dny a v krátkém intervalu. Jezdí na ní většinou nízkopodlažní autobusy. Trojmístná čísla linek MHD mají různý význam. Linky 100 - 195 (je jich asi 90) jsou běžné zastávkové linky, v provozu celotýdenně. Zvláštností je linka 100, která jezdí pouze o víkendu v intervalu 2 hodiny. Je to turistická linka s běžným tarifem, na které se můžete svézt jediným dvoupodlažním autobusem ve Varšavě. Linka je na zastávkách ještě označena turistickým okem. Stejný znak je použit i u linky 180, která však jezdí i ve všední dny a v krátkém intervalu. Jezdí na ní většinou nízkopodlažní autobusy.
Intervaly stovkových linek se pohybují v rozmezí 10 - 20 minut, většinou na nich není znát žádná přepravní špička. Prominentní je letištní linka 175, spojující mezinárodní letiště s centrem každých deset minut a v podání nízkopodlažních kloubových autobusů. Stejně jako jiné linky, byla i tato velmi vytížená. Zajímavá projížďka je midibusovou linkou 177, která vás zaveze přímo doprostřed lokomotivního depa. Linka 166 zas velmi důkladně obsluhuje sídliště Kabaty, kroutí se zde jako had, podobně jako nová linka 99 v bratislavském sídlišti Petržalka. Intervaly stovkových linek se pohybují v rozmezí 10 - 20 minut, většinou na nich není znát žádná přepravní špička. Prominentní je letištní linka 175, spojující mezinárodní letiště s centrem každých deset minut a v podání nízkopodlažních kloubových autobusů. Stejně jako jiné linky, byla i tato velmi vytížená. Zajímavá projížďka je midibusovou linkou 177, která vás zaveze přímo doprostřed lokomotivního depa. Linka 166 zas velmi důkladně obsluhuje sídliště Kabaty, kroutí se zde jako had, podobně jako nová linka 99 v bratislavském sídlišti Petržalka.
Linky číselné řady 200 jsou určeny jako náhradní doprava. Třístovky jsou takzvané linky "okresowe", což znamená, že jezdí jen někdy, většinou je rozsah provozu omezen na pracovní dny nebo přepravní špičky. Těchto linek je asi 15 a mají i své zrychlené sourozence. Linky řady 400, kterých je cca 10, jezdí také jen ve špičkách nebo pracovních dnech, ale navíc nestaví ve všech zastávkách. Říká se jim linky spěšné. Na rozdíl od černých čísel zastávkových linek mají spěšné linky červená čísla, a to jak na cedulích ve vozech, tak na zastávkách. Linky číselné řady 200 jsou určeny jako náhradní doprava. Třístovky jsou takzvané linky "okresowe", což znamená, že jezdí jen někdy, většinou je rozsah provozu omezen na pracovní dny nebo přepravní špičky. Těchto linek je asi 15 a mají i své zrychlené sourozence. Linky řady 400, kterých je cca 10, jezdí také jen ve špičkách nebo pracovních dnech, ale navíc nestaví ve všech zastávkách. Říká se jim linky spěšné. Na rozdíl od černých čísel zastávkových linek mají spěšné linky červená čísla, a to jak na cedulích ve vozech, tak na zastávkách.
Dalšími spěšnými linkami jsou pětistovky, do všech směrů jich jezdí asi 25. Většinou na nich uvidíte kloubové autobusy, výjimkou jsou ale linky do sídliště Kabaty (jediné sídliště obsloužené metrem), kde jezdí desetimetrové minibusy Solaris Urbinetto. Nejrychlejší linky jsou linky "ekspresowe", označené E1 až E5. Jsou to opravdu expresní linky, které skoro nikde nestaví. Jezdí na nich kloubové autobusy a svézt se s nimi můžete většinou jen ve špičkách. Tyto linky mají intervaly cca 5 až 10 minut. Třeba linka E4 zajišťuje rychlé spojení velkého sídliště Nowodwory na pravém břehu... Dalšími spěšnými linkami jsou pětistovky, do všech směrů jich jezdí asi 25. Většinou na nich uvidíte kloubové autobusy, výjimkou jsou ale linky do sídliště Kabaty (jediné sídliště obsloužené metrem), kde jezdí desetimetrové minibusy Solaris Urbinetto. Nejrychlejší linky jsou linky "ekspresowe", označené E1 až E5. Jsou to opravdu expresní linky, které skoro nikde nestaví. Jezdí na nich kloubové autobusy a svézt se s nimi můžete většinou jen ve špičkách. Tyto linky mají intervaly cca 5 až 10 minut. Třeba linka E4 zajišťuje rychlé spojení velkého sídliště Nowodwory na pravém břehu Visly s centrem města.
Tato linka jezdí v krátkých intervalech, ráno dokonce po třech minutách. Na sídlišti zastavuje ve všech zastávkách a poté prosviští městem až ke konečné stanici Plac Wilsona, kde navazuje na metro. Tento autobusový bagr by určitě v budoucnosti stálo za to nahradit kapacitnější a spolehlivější kolejovou dopravou. Rychlíkové linky totiž většinou ztratí smysl ve chvíli, kdy se ocitnou v každodenních dopravních zácpách, které i při mnohapruhových komunikacích dusí Varšavu. Tato linka jezdí v krátkých intervalech, ráno dokonce po třech minutách. Na sídlišti zastavuje ve všech zastávkách a poté prosviští městem až ke konečné stanici Plac Wilsona, kde navazuje na metro. Tento autobusový bagr by určitě v budoucnosti stálo za to nahradit kapacitnější a spolehlivější kolejovou dopravou. Rychlíkové linky totiž většinou ztratí smysl ve chvíli, kdy se ocitnou v každodenních dopravních zácpách, které i při mnohapruhových komunikacích dusí Varšavu.
Linky řady 600 jsou noční, je jich 14, až na výjimky jezdí v intervalu 30 minut a všechny se potkávají v jeden čas u centrálního nádraží. Mimo nejvýznamnějších uzlů mají všechny zastávky na znamení. Linky řady 600 jsou noční, je jich 14, až na výjimky jezdí v intervalu 30 minut a všechny se potkávají v jeden čas u centrálního nádraží. Mimo nejvýznamnějších uzlů mají všechny zastávky na znamení.
Městská doprava však neobsluhuje pouze území Varšavy. Z města vyjíždí cca 30 linek za hranice a obsluhují nejbližší okolí. Tyto příměstské linky jsou očíslovány řadou 700 a není problém na nich vidět kloubové autobusy. Ty jsou mimochodem základem většiny městských linek. K příměstským linkám patří i linky 801 a 805, které jezdí jen ve všední dny. Městská doprava však neobsluhuje pouze území Varšavy. Z města vyjíždí cca 30 linek za hranice a obsluhují nejbližší okolí. Tyto příměstské linky jsou očíslovány řadou 700 a není problém na nich vidět kloubové autobusy. Ty jsou mimochodem základem většiny městských linek. K příměstským linkám patří i linky 801 a 805, které jezdí jen ve všední dny.
Ostatní příměstská doprava už patří "nezaintegrovaným" linkám jednotlivých dopravců. Tyto linky většinou vyjíždějí z centra města nebo z důležitých dopravních uzlů poblíž centra. Linky nebývají nijak označeny. Výjimkou je třeba linka L, jezdící z Placu Wilsona do nedalekého města Lomianki. Zdejší autobusový dopravce má jednotný vozový park v podobě zelenobílých vysokopodlažních Jelců a má svoje vozy očíslované. Různí dopravci mají velmi různorodý vozový prak. Od klasických malých kulatých Autosanů s bouchacími dveřmi přes ojeté městské MANy a Mercedesy s Německa až po české Karosy,... Ostatní příměstská doprava už patří "nezaintegrovaným" linkám jednotlivých dopravců. Tyto linky většinou vyjíždějí z centra města nebo z důležitých dopravních uzlů poblíž centra. Linky nebývají nijak označeny. Výjimkou je třeba linka L, jezdící z Placu Wilsona do nedalekého města Lomianki. Zdejší autobusový dopravce má jednotný vozový park v podobě zelenobílých vysokopodlažních Jelců a má svoje vozy očíslované. Různí dopravci mají velmi různorodý vozový prak. Od klasických malých kulatých Autosanů s bouchacími dveřmi přes ojeté městské MANy a Mercedesy s Německa až po české Karosy, opět zakoupené již ojeté. Karosy tu jezdí buď v příměstské verzi (C 734) - některé ještě s nátěrem původního dopravce - třeba ČSAD Ostrava, nebo se vyskytují městské Karosy, na koleně předělané z třídveřových na dvoudveřové. Místní umělci třeba dokázali nahradit zadní dveře městské Karosy velkým oknem z Autosanu. Spatřili jsme také pravý americký autobus či luxusnější kloubové příměstské Setry z Německa.
A teď k vozovém parku hlavního městského dopravce MZA. Nejprve poznámka k evidenčním číslům. Vyznat se v nich příliš nedá, neboť autobusy ve Varšavě jsou číslovány podle několika metodik, které se v průběhu času měnily. Čísla jsou čtyřmístná a zde je popis jednoho z typů číslování: první cifra znamená typ autobusu, druhá číslice značí poslední číslici roku výroby, třetí je číslo garáže (těch je ve Varšavě 6) a čtvrté pořadové podle potřeby. Další systémy popisovat nebudu, neboť se v nich nevyznám. A teď k vozovém parku hlavního městského dopravce MZA. Nejprve poznámka k evidenčním číslům. Vyznat se v nich příliš nedá, neboť autobusy ve Varšavě jsou číslovány podle několika metodik, které se v průběhu času měnily. Čísla jsou čtyřmístná a zde je popis jednoho z typů číslování: první cifra znamená typ autobusu, druhá číslice značí poslední číslici roku výroby, třetí je číslo garáže (těch je ve Varšavě 6) a čtvrté pořadové podle potřeby. Další systémy popisovat nebudu, neboť se v nich nevyznám.
Vozový park je tvořen z velké části "starými zásobami", tedy autobusy zakoupené ještě před rokem 1990. Technický stav některých autobusů je na pováženou a nedělá moc dobrou vizitku hlavnímu městu. Nejstarší Ikarusy z druhé poloviny osmdesátých let bývají často velmi prolezlé korozí a stáří a nízká úroveň kvality se podepisuje nejen na vzhledu autobusů, ale i na hluku a množství exhalací. Vozový park je tvořen z velké části "starými zásobami", tedy autobusy zakoupené ještě před rokem 1990. Technický stav některých autobusů je na pováženou a nedělá moc dobrou vizitku hlavnímu městu. Nejstarší Ikarusy z druhé poloviny osmdesátých let bývají často velmi prolezlé korozí a stáří a nízká úroveň kvality se podepisuje nejen na vzhledu autobusů, ale i na hluku a množství exhalací.
Nejstaršími zástupci varšavských autobusů jsou samozřejmě klasické Ikarusy ve standardní i kloubové verzi. Ikarusy 260 jezdí v počtu kolem 230 kusů, z toho pouze 80 je novějšího vzezření z let 1993-1994 (dvoudílné dveře, automatická převodovka). Kloubových Ikarusů 280 tu jezdí rekordních 600 kusů, z nichž těch novějších (zakoupených po roce 1992) je "pouze" 240. Nejstaršími zástupci varšavských autobusů jsou samozřejmě klasické Ikarusy ve standardní i kloubové verzi. Ikarusy 260 jezdí v počtu kolem 230 kusů, z toho pouze 80 je novějšího vzezření z let 1993-1994 (dvoudílné dveře, automatická převodovka). Kloubových Ikarusů 280 tu jezdí rekordních 600 kusů, z nichž těch novějších (zakoupených po roce 1992) je "pouze" 240.
Novější kusy se od starých klasických Ikarusů liší dvoudílnými dveřmi a automatickou převodovkou a asi 70 z nich má druhé dveře posunuté o jedno okno dopředu. Většina Ikarusů jezdí v klasickém rudožlutém nátěru (dost z nich má takto barevný i měch kloubu), pár z nich má vínovou barvu a vybrané kusy, používané zejména pro autoškolu jsou vínové s bílým pruhem. I ve Varšavě vznikly dílenské vozy použitím předního dílu kloubového autobusu. I když jsou Ikarusy nezničitelné, zdejší údržba a třeba i 20 let provozu se na některých citelně podepsaly. Nekonečnou éru Ikarusů zachycuje i stánek s... Novější kusy se od starých klasických Ikarusů liší dvoudílnými dveřmi a automatickou převodovkou a asi 70 z nich má druhé dveře posunuté o jedno okno dopředu. Většina Ikarusů jezdí v klasickém rudožlutém nátěru (dost z nich má takto barevný i měch kloubu), pár z nich má vínovou barvu a vybrané kusy, používané zejména pro autoškolu jsou vínové s bílým pruhem. I ve Varšavě vznikly dílenské vozy použitím předního dílu kloubového autobusu. I když jsou Ikarusy nezničitelné, zdejší údržba a třeba i 20 let provozu se na některých citelně podepsaly. Nekonečnou éru Ikarusů zachycuje i stánek s občerstvením na terminálu Okecie, který pochází ze zadního dílu kloubového vozu.
Dalším zástupcem staré generace jsou standardní autobusy Jelcz s velmi vysokou podlahou. Byly vyrobeny v letech 1992-1994 v počtu 70 kusů. Jejich následovníky ze stejnojmenné polské továrny jsou již částečně nízkopodlažní Jelczy ve standardní (M121) a v kloubové (M181) verzi. Krátkých je 110 a kloubových 45, vyrobeny byly v letech 1995-1999. Dalším zástupcem staré generace jsou standardní autobusy Jelcz s velmi vysokou podlahou. Byly vyrobeny v letech 1992-1994 v počtu 70 kusů. Jejich následovníky ze stejnojmenné polské továrny jsou již částečně nízkopodlažní Jelczy ve standardní (M121) a v kloubové (M181) verzi. Krátkých je 110 a kloubových 45, vyrobeny byly v letech 1995-1999.
Mezistupněm jsou jednotlivé kusy nízkopodlažních Ikarusů v několika verzích a na řadě je nová nízkopodlažní generace. Z let 1994-1999 pochází přes 100 nízkopodlažních patnáctimetrových Neoplanů, které zahájily úspěšnou řadu patnáctimetrových autobusů, na které navázaly Solarisy Urbino 15, dodávané od roku 1999 do 2002, kterých tu jezdí už 170. V roce 2005 byly koupeny první kloubové Solarisy, nyní již v počtu 80 kusů. Je zajímavé, že v řadách MZA nenajdeme žádný Solaris o délce 12 metrů. Nové Solarisy jsou vybaveny klimatizací prostoru pro cestující, ale bohužel nebyla příliš funkční. Mezistupněm jsou jednotlivé kusy nízkopodlažních Ikarusů v několika verzích a na řadě je nová nízkopodlažní generace. Z let 1994-1999 pochází přes 100 nízkopodlažních patnáctimetrových Neoplanů, které zahájily úspěšnou řadu patnáctimetrových autobusů, na které navázaly Solarisy Urbino 15, dodávané od roku 1999 do 2002, kterých tu jezdí už 170. V roce 2005 byly koupeny první kloubové Solarisy, nyní již v počtu 80 kusů. Je zajímavé, že v řadách MZA nenajdeme žádný Solaris o délce 12 metrů. Nové Solarisy jsou vybaveny klimatizací prostoru pro cestující, ale bohužel nebyla příliš funkční.
Díky Solarisům jsem přeskočil německé nízkopodlažní autobusy MAN, které tu jezdí ve třech délkách. 10 m (NM 223) z let 2002-2003 v počtu 15 kusů, 18 m (kloubové NG 313) z let 2001-2002 v počtu 100 kusů a konečně jediný exemplář dvoupodlažního autobusu SD 202, který jezdí na víkendové turistické lince 100. Z uvedeného výčtu vyplývá, že od roku 1998 nebyl zakoupen jediný dvanáctimetrový autobus. Díky Solarisům jsem přeskočil německé nízkopodlažní autobusy MAN, které tu jezdí ve třech délkách. 10 m (NM 223) z let 2002-2003 v počtu 15 kusů, 18 m (kloubové NG 313) z let 2001-2002 v počtu 100 kusů a konečně jediný exemplář dvoupodlažního autobusu SD 202, který jezdí na víkendové turistické lince 100. Z uvedeného výčtu vyplývá, že od roku 1998 nebyl zakoupen jediný dvanáctimetrový autobus.
Provoz linek MHD zajišťuje ještě několik menších dopravců. Společnost Connex Warszawa (jsou jí přidělena evidenční čísla A001 až A299) provozuje dvanáctimetrové Solarisy Urbino z roku 2000 (11 kusů) a také 45 patnáctimetrových Solarisů. Dalším dopravcem je Mobilis (číselná řada A301 až A399), který jezdí se třemi standardními vysokopodlažními Jelczy a padesáti Solarisy Urbinetto o délce 10 m z let 2003-2004. Dopravce ITS A. Michalczewski (číselná řada A401 - A499) má 55 nízkopodlažních MANů standardní délky z roku 2003. A konečně poslední dopravce PKS Grodzik Mazowiecki (řada evidenčních... Provoz linek MHD zajišťuje ještě několik menších dopravců. Společnost Connex Warszawa (jsou jí přidělena evidenční čísla A001 až A299) provozuje dvanáctimetrové Solarisy Urbino z roku 2000 (11 kusů) a také 45 patnáctimetrových Solarisů. Dalším dopravcem je Mobilis (číselná řada A301 až A399), který jezdí se třemi standardními vysokopodlažními Jelczy a padesáti Solarisy Urbinetto o délce 10 m z let 2003-2004. Dopravce ITS A. Michalczewski (číselná řada A401 - A499) má 55 nízkopodlažních MANů standardní délky z roku 2003. A konečně poslední dopravce PKS Grodzik Mazowiecki (řada evidenčních čísel A501 - A599) vlastní 33 standardních vysokopodlažních Jelczů M180, které však navzdory své podobě pocházejí údajně z roku 2004.
Kromě vyhlídkových linek 100 a 180 je také turistům nabízena linka omnibusu, taženého koňmi, který se pohybuje ve Starém Městě cca v hodinových intervalech. S historií kontrastuje moderní technika - i informační systémy různých vývojových generací tu fungují souběžně. I když jsou nové autobusy vybaveny vnějšími i vnitřními digitálními panely, které toho zobrazují poměrně dost, v autobusech jsou přítomny i klasické cedule, ze kterých lze přeci jen vyčíst komplexnější informace o trase, přestupech, případně výlukách. Hlášení zastávek však v autobusech není příliš rozšířeno. Kromě vyhlídkových linek 100 a 180 je také turistům nabízena linka omnibusu, taženého koňmi, který se pohybuje ve Starém Městě cca v hodinových intervalech. S historií kontrastuje moderní technika - i informační systémy různých vývojových generací tu fungují souběžně. I když jsou nové autobusy vybaveny vnějšími i vnitřními digitálními panely, které toho zobrazují poměrně dost, v autobusech jsou přítomny i klasické cedule, ze kterých lze přeci jen vyčíst komplexnější informace o trase, přestupech, případně výlukách. Hlášení zastávek však v autobusech není příliš rozšířeno.
