Vídeň (srpen 2011)

Od poslední návštěvy Vídně v roce 2007 se tu změnilo mnohé. K nepoznání se proměnila železniční infrastruktura, systémovou změnou prošlo také linkové vedení tramvají v centru. Přibylo několik stanic metra a ve všech druzích dopravy pokračovala obměna vozového parku.

Oba základní typy nových ultranízkopodlažních tramvají poblíž stavby nového hlavního nádraží na místě původního jižního nádraží. Zde končí podzemní úsek tramvajové linky 18, která spojuje jižní a západní nádraží.
Od poslední návštěvy Vídně v roce 2007 se tu změnilo mnohé. K nepoznání se proměnila železniční infrastruktura, systémovou změnou prošlo také linkové vedení tramvají v centru. Přibylo několik stanic metra a ve všech druzích dopravy pokračovala obměna vozového parku.
Asi největší železniční přestavba všech dob znamená vybudování zcela nového hlavního nádraží v prostoru mezi původním jižním nádražím a stanicí Meidling. Z jižního nádraží už nezbylo téměř nic, jen tento kráter.
Asi nejvýraznější proměnu poznáte hned při příjezdu vlakem do rakouské metropole. V současné době probíhá radikální přestavba vídeňského železničního uzlu. Ze světa zcela zmizelo původní jižní nádraží, kam mířila většina dálkových vlaků. Provizorní náhradou je nádraží Meidling, odkud je to do centra asi nejblíže. Část regionálních vlaků končí v provizorním zkráceném hlavovém nádraží Südbahnhof. Obrovský prostor bývalého jižního nádraží se změnil k nepoznání a v několika příštích letech tu místo staveniště bude moderní průjezdné hlavní nádraží, zcela jistě obestavěné novým komplexem budov.
Tramvajová trať k původnímu jižnímu nádraží se letos v létě dočkala rekonstrukce. Dotklo se to zde ukončené tramvajové linky D.
V této souvislosti proběhla nebo stále ještě dobíhá náročná přestavba hlavní trati vídeňského S-Bahnu, kde se mezi stanicemi Meidling a Floridsdorf částečně pod zemí a částečně na povrchu potkává většina vlakových linek a spolu tvoří velmi krátký interval, který ve špičkách předčí i metro. Modernizované jsou nejen koleje, ale i jednotlivé stanice. Do S-Bahnu začínají pomalu mluvit také nové nízkopodlažní elektrické jednotky Talent, které snad postupně nahradí dožívající modrobílé příměstské vlaky.
Zde se již rýsuje zastřešení nástupišť budoucího hlavního nádraží, které bude plně průjezdné a skrz něj povedou vlaky do všech hlavních směrů. Asi nejblíže to z hlavního nádraží bude ke stanici metra Südtiroler Platz. V okolí se také nachází stanice S-Bahnu a zastávky tramvajových linek O a 18.
Zdárně pokračovalo také rozšiřování sítě metra. Dunaj severním směrem překročila již druhá linka - U2. Během čtyř let se tato linka prodloužila hned dvakrát, nejdříve ve směru kulturně-sportovního areálu v oblasti Prateru a pak přes Dunaj severním směrem do rozvojové zóny. Po celou dobu se můžete kochat výhledy z nadzemní estakády. Prodloužení linky U2 znamenalo například zrušení tramvajové linky 21. Nyní se pracuje na prodloužení metra U1 jižním směrem, což asi v budoucnu ovlivní tramvaj 67. Spolu s prodlužováním metra výrazně přibylo také nových plně průchozích souprav typu V.
Podzemní stanice S-Bahnu Südtiroler Platz poblíž budoucího hlavního nádraží se již dočkala rekonstrukce. Lépe se tu přestupuje jak na metro, tak i na tramvaje.
Také na lince U6 už zmizely staré soupravy - a to například do holandského Utrechtu. Linka U6 je něco mezi metrem a tramvají - v centru města je vedena ve stopě jedné z prvních linek historické městské dráhy po nadzemním viaduktu "Gürtel". Nyní se svezete už jen nízkopodlažními dvouvozovými jednotkami, které jsou spřahovány do tří za sebou.
Ukázka informačního systému v páteřním úseku vídeňského S-Bahnu (Meidling - Floridsdorf), kde se potkává většina linek a společně tvoří interval cca 3 minuty.
V tramvajové dopravě přibylo ke stávajícím 150 nízkopodlažním tramvajím ULF dalších několik desítek, a to jak v krátké, tak v dlouhé verzi. Flotila nízkopodlažních tramvají bude po dokončení nové dodávky čítat 300 vozidel. Jelikož vídeňská tramvajová síť je velmi rozsáhlá, stále se tu můžete potkat s původními vínovými tramvajemi, z nichž některé vlečné vozy pocházejí dokonce z konce 50. let. Nicméně i tyto tramvaje jsou i přes jejich nenízkopodlažnost funkční a pohodlné a jsou nedílnou součástí vídeňského koloritu, podobně jako u nás tramvaje T3 nebo v Londýně dvoupatrové Routemastery.
Ikona Vídně - ruské kolo v zábavním parku Prater ve večerním hávu.
Velkou změnou prošlo linkové vedení tramvají v centru. Linky 1 a 2 už nejsou pouze okružní po městském okruhu obepínajícím historické centrum, ale vyrazily i do odbočných tratí. Část trasy stále jedou po tomto okruhu. Prodloužení linek 1 a 2 znamenalo zrušení linek J, N a 65. Z linek, které jsou označeny písmenem, tak už zbyly jen D a O. Všechny ostatní linky (kromě 1 a 2) už po vnitřním městském okruhu nejedou, ale navazují na něj na jeho okrajích nebo případně ještě dále. Tato změna přinesla určité zjednodušení sítě a také asi rovnoměrnější využití jednotlivých linek a méně zbytečných...
Plastový interiér druhé generace nízkopodlažních tramvají ULF, které plynou do Vídně od roku 2007. Narozdíl od předchozí generace mají tyto vozy klimatizaci a plastové sedačky.
V autobusové dopravě došlo k další obnově vozového parku zejména u hlavního dopravce Wienerlinien. Od roku 2009 plyne do Vídně dodávka cca 150 kloubových autobusů MAN s klimatizací a plynovým pohonem. Přibylo také standardních nízkopodlažních MANů. Na městských linkách už nepotkáte žádný nenízkopodlažní autobus.
Setkání staré a nové generace tramvají - od sebe je dělí bezmála 30 let. V přestupním uzlu Hietzing poblíž zámku Schönbrunn jsou proti sobě ukončeny linky 10 a 60.
Ani na konečné zastávce linky 60 Rodaun na jihozápadě Vídně nechybí možnost zaparkovat jízdní kolo.
Opuštěné koleje ve smyčce Rodaun, kde je ukončena tramvajová linka 60. Tyto koleje však vedly dál na jih a napojovaly se na bývalou místní železnici Kaltenleutgebener Bahn, která vedla od železniční stanice Liesing přes Rodaun údolím dál na západ a kdysi dávno tudy snad jezdila příměstská tramvajová linka 360.
Poslední stanice linky WLB na území Vídně. Tato vlakotramvaj spojující městečko Baden s centrem Vídně dosahuje ve všední dny intervalu 7,5 minuty.
Vlakotramvaj WLB na konečné u vídeňské opery. Linka vede mezi Operou a nádražím Meidling po společných kolejích s vídeňskými tramvajemi, pak se ostamostatní a po železničním tělese uhání dál na jih do Badenu.
Druhý největší autobusový dopravce ve Vídni hned po Dopravním podniku je Dr. Richard, člen skupiny Albus. Jelikož se jedná o městskou linku, nátěr autobusu je červený.
Nový typ metra se objevuje na vídeňských podzemních linkách od roku 2006 a nejen doplňuje, ale i postupně nahrazuje původní hliníkové vozy typu U. Zde na konečné stanici linky U4 "Hütteldorf", která je vedena skoro celá v zářezu podél vodního kanálu.
Typický obrázek vedení linky U4, která vznikla z původní městské železnice, kde se kdysi dávno proháněly parní lokomotivy.
Nejnovější úsek linky U2, otevřený na sklonku roku 2010, překonává Dunaj a míří do stanice Aspernstrasse. Celý nový úsek vede po nadzemním viaduktu.
Setkání staré a nové generace vozů metra, typ U a V. Tento nadzemní úsek najdete na lince U1 v okolí Kagranu a mezinárodního kongresového centra. Poblíž je také televizní věž s rozhlednou.
Nepříliš obvyklé typy autobusů ve Vídni vlastní dopravce Dr. Richard. Pod převahou městských MANů se semtam nesměle objeví i Mercedes nebo Solaris.
Motorový vláček jezdí v rámci parkové železnice napříč parkem Donaupark mezi starým a novým Dunajem. Interval je 25 minut a jezdí se jen za pěkného počasí. Tato zastávka se nachází přímo pod televizní věží.
Jízdní řád autobusové linky je na tomto zastávkovém označníku trochu upozaděn před místní květenou a komunálním odpadem. Autobusové označníky obecně na okrajích Vídně příliš výrazné nejsou.
Linka S45 vídeňského S-Bahnu se vymyká ostatním vlakovým linkám. Neprojíždí společnou páteřní tratí pod centrem Vídně, a přesto má sama o sobě krátký interval a využívá trať jedné z prvních linek městské železnice. Ta tvoří tangentu západně od podobné linky U6, která se byť s podobně uspořádanými nadzemními stanicemi snaží tvářit jako metro.
Ukázka typického vídeňského tramvajového zastávkového sloupku, ověšeného historickými cedulkami, které však stále plní svůj účel. Většina zastávek v centru je však doplněna elektronickým panelem s aktuálními příjezdy spojů.
Interiér minibusu, který jezdí na jedné ze tří linek skrz historické centrum. Těchto vozítek, jejichž základem je mikrobus Volkswagen, je ve Vídni něco přes deset.
Okružní vyhlídková tramvaj nabízí turistům v podstatě to samé, co velká část normálních tramvajových linek. K projížďce však navíc dostanete odborný výklad.
Delší verze tramvaje ULF (35 m) pózuje před magnetem na turisty - avantgardním domem od výstředního architekta Hundertwassera.
I Vídeň má svojí hřbitovní linku (106) - jezdí ostošest v areálu ústředního vídeňského hřbitova a jednotlivé zastávky jsou číslovány podle pořadí. Do některých okrajových částí hřbitova je to pěšky opravdu daleko.
Klasická modrobílá jednotka vídeňského S-Bahnu vjíždí do rekonstruované stanice Praterstern. Soupravy pocházejí z 80. let.
Symboly dopravních prostředků v uzlové stanici Floridsdorf, kde končí společný úsek pro linky S-Bahnu. Na vlaky tu navazují tramvaje i autobusy.
ULF vyjíždí z terminálu Floridsdorf uprostřed historického centra této vídeňské čtvrti za Dunajem.
Většina stanic společného městského úseku S-Bahnu již prošla modernizací. Nejinak je tomu i u stanice Landstrasse - Wien Mitte, odkud odjíždějí i neintegrované vlaky CAT na letiště.
S-Bahn vjíždí do podpovrchové stanice Wien Mitte. Nad ní a okolo ní probíhá výstavba multifunkčního centra, kvůli kterému je nyní přístup do stanice poměrně komplikovaný.
Velkoplošné LCD obrazovky v podpovrchovém vestibulu metra umějí zobrazit dva nejbližší aktuální odjezdy každé linky a také nejbližší bezbariérový spoj.
Fotogenické místo, kde se linka metra U4 poblíž stanice Schwedenplatz na pár vteřin noří z podzemí. Jedná se o jednu z nejstarších linek, tehdy se tomu však ještě neříkalo metro (ani U-Bahn).
Rychlé a drahé vlaky CAT pro spojení centra města s letištěm končí ve stanici Wien Mitte. Kvůli výstavbě multifunkčního centra je však přestup mezi těmito vlaky a metrem, případně S-Bahnem nadmíru komplikovaný. Možná je dokonce lepší použít z letiště normální linku S7.
Kloubový plynový autobus MAN z nejnovější dodávky, která bude po jejím dokončení čítat téměř 150 kusů. Autobusy MAN navazují na značku Gräf-Stift. Vozy bývají trvale přiděleny ke konkrétním linkám, proto jsou na některých linkách jen nové autobusy a na jiných zase pouze starší.
Příkladná přestupní zastvávka Altes Landgut, kde na sebe navazují autobus s tramvají. Prostředek velké kruhové křižovatky mají jen pro sebe. O kousek dál už je vidět stavba prodloužení linky U1 jižním směrem. Nové stanice metra asi ohrozí existenci této části tramvajové linky 67.