Řecké hlavní město ježící na jižním okraji kolébky evropské civilizace poblíž přístavu Pireus kombinuje metro, tramvaje, trolejbusy, autobusy i vlaky a spolu s nesčetnými historickými památkami je jedinečným tipem nejen na dopravní výlet, ale i poznání řecké mentality. Největší rozmach kolejové dopravy zaznamenal v poslední době přístav Pireus, kam byla prodloužena druhá linka metra a přímo do jeho centra se dostaly také tramvaje poměrně složitou spletí jednosměrných tratí. S tím souvisela také výrazná obnova vozového parku tramvají i metra. Atény mají také velmi rozsáhlý trolejbusový provoz, jehož vozový park je už léta stabilní a těží z kdysi radikální obnovy. Zbytek Atén obsluhují autobusové linky s mnohdy již velmi zasloužilými stroji, potkáte tu ale také různé ojetiny z vyspělejší Evropy. A ojetá Pendolina také zahájila vysokorychlostní provoz vlaků z Atén do Soluně.

Aténské metro se za poslední roky rozrostlo do hustě osídleného přístavního města Pireus ležícího jihozápadně od vlastních Atén. Nejnovější prodloužení se konalo v říjnu 2022 o 3 stanice přímo pod centrem tohoto hustě osídleného území. Nové stanice mají ideální polohu a v předposlední stanici je možné přestoupit na první linku metra i místní povrchovou MHD. Nové stanice jsou velkolepé a architektonicky hodnotné. Třetí linka metra byla do Pirea postupně prodlužována ze západního předměstí Atén od roku 2013. Ve stejném roce se prodloužila i druhá linka, a to jak na severozápadě, tak na jižních...
Nejstarší a až na 3 stanice pod centrem povrchová linka metra spojuje Atény s přístavem Pireus na jihozápadě aglomerace. Na této lince potkáte soupravy tohoto vzhledu, z nichž nejstarší jsou z roku 1983 ještě jako pětivozové a nejnovější z roku 2000 už jako šestivozové. Metro na této lince trpí nájezdy sprejerů, a tak je většina souprav bohužel značně počmáraná.
Prvními soupravami s novým vzhledem, které jsou plně průchozí, jsou tyto šestivozové jednotky Mitsubishi-Rotem, které byly dodány v roce 2004. 7 z 21 souprav umí jezdit i sem na vzdálené letiště, kam potřebují přepnout na jinou napájecí soustavu a proud si berou z trolejí, protože zde sdílejí trať s regionálními vlaky. Také proto sem jezdí jen část spojů.
Aktuální rozsah sítě aténského metra se třemi linkami. Čtvrtá je ve výstavbě. Tyto prosvětlené panely mají nejnovější soupravy Hyundai-Rotem, které potkáte na linkách 2 a 3.
Setkání nejstaršího a nejnovějšího vzhledu metra na nejnovější konečné stanici linky 3 ve městě Pireus, které je už dnes s Aténami nerozlučně prorostlé. Metro sem jezdí teprve od října 2022.
V říjnu 2022 byla třetí linka metra prodloužena o 3 stanice pod centrem přístavního města Pireus. Stanice jsou velkoryse řešené včetně jejich architektury. Pireus je tak s Aténami propojen už druhou linkou metra.
Předposlední stanice na nejnovějším úseku linky 3 přímo v přístavu Pireus, kde se dá přestoupit na první linku metra, trolejbusy, autobusy i linku příměstských vlaků.
Současně s novou podzemní stanicí linky metra 3 vznikl na povrchu u stanice Pireus i tento nadchod propojující přístavní město s promenádou u místního přístavu. Ve žluté budově napravo je konečná stanice první linky aténského metra, která vyjela ještě jako železnice již v roce 1869.
Konečná stanice Dimotiko Theatro nejnovějšího prodloužení linky metra 3 leží přímo pod centrem přístavního města Pireus. Takto výrazně jsou označeny vstupy do aténského metra. Zde je také možné přestoupit na tramvaje, které byly až do centra města prodlouženy v roce 2021.
Nejnovějšími soupravami aténského metra je 17 šestivozových korejských jednotek Hyundai-Rotem, které byly pořízeny v roce 2014 hlavně kvůli rozšiřování linek 2 a 3.
Souprava metra klasického vzhledu na první lince v historické budově konečné stanice Pireus. Tyto soupravy byly dodávány mezi roky 1983 a 2000. Starší jednotky jsou pětivozové, novější šestivozové.
Linka 1 projíždí hustou zástavbou přístavního města Pireus po povrchu, kvůli zanedbané infrastruktuře jezdí mezi posledními dvěma stanicemi velmi pomalu. Okolo nově vede také tramvajová linka.
Tramvajová doprava funguje v Aténách od roku 2004 u příležitosti konání olympiády. Tehdy byl postaven základ sítě v podobě tří tratí, které se stýkají na pobřeží moře. A právě pobřežní trať byla v roce 2021 prodloužena poměrně odvážným způsobem do centra přístavního města Pireus, kde se proplétá zdejšími úzkými ulicemi pomocí jednosměrných tratí a překonává poměrně výrazné výškové rozdíly. Po prodloužení trati došlo k přečíslování linek – pobřežní linka jezdí pod číslem 7 a linka z pobřeží do centra Atén jako linka 6. Bez nových tramvají by rozšíření sítě nebylo možné, takže bylo v roce 2020...
Relativně jednoduchá síť aténských tramvají byla v prosinci 2021 zesložitěna novostavbou trati do přístavního města Pireus. Kvůli jeho úzkým ulicím sem tramvaje jezdí po jednokolejných trasách a zde ve směru do Pirea jede tramvaj dokonce po smyčce, aby nadjela trasu metra a vystoupala do vlastního centra města.
V levé části schématu je patrná spleť jednosměrných tratí ve městě Pireus, kam byla tramvajová doprava zavedena teprve v roce 2021, 17 let po zprovoznění základní tramvajové sítě v Aténách.
Zde na náměstí poblíž přístavu se jednosměrná trať pro tramvajovou linku 7 stáčí zpět na sever a vrací se na východ, kde vede podél mořského pobřeží. Pro rozšíření sítě, ale i jako částečná obnova původních tramvají bylo v roce 2020 pořízeno 25 tramvají Alstom Citadis 305.
Tady je oficiální úvraťová konečná nejnověji prodloužené tramvajové linky 7 v přístavu Pireus. Fakticky sem však tramvaje nezajíždějí, ale vracejí se zpět po jednosměrné trati.
V centru Pirea jsou tramvajové koleje položeny jednosměrně, aby se tramvaje do rostlé zástavby vešly. Nová trať byla otevřena v prosinci 2021, o rok později sem dojelo i meto.
Nových pětičlánkových tramvají Alstom Citadis 305 je celkem 25 a dodány byly v letech 2020-1. Jednak posloužily pro rozšíření sítě, jednak jako náhrada části původních tramvají Sirio, kterým ještě není ani 20 let. Linka 7 vede podél mořského pobřeží a zde se k ní na krátký úsek připojuje linka 6 z centra Atén.
Zhruba v polovině pobřežní tramvajové trati se koleje odpojují na dlouhou manipulační trať do vozovny, kam se jede přes území nikoho, které kdysi bývalo letištěm. Dnes se zde opět začíná stavět.
Jihovýchodní konečná pobřežní linky 7 Asklepieio Voulas. Linka propojuje jednotlivé pláže a promenády podél moře a míří do přístavního města Pireus. Pro cestu do centra Atén je potřeba použít linku 6, na kterou se dá přestoupit těsně předtím, než se z pobřežní trati odpojí.
V roce 2004 začínaly aténské tramvajové linky provoz s těmito 35 vozidly Ansaldobreda Sirio. Dnes už jich díky novým tramvajím moc neuvidíte. Zde na konečné linky 6 Syntagma u stejnojmenného náměstí v centru Atén.
Interiér původních italských tramvají Sirio, jejichž nasazení po dodání 25 nových oranžových tramvají Alstom značně pokleslo. S prodloužením trati do Pirea došlo zároveň k přečíslování tramvajových linek, které nesou čísla 6 a 7.
Atény mají velmi rozsáhlou síť trolejbusů, která čítá 20 linek a skoro 300 vozidel. Vozový park je už léta neměnný – díky velké obnově vozidel na přelomu tisíciletí se Atény nadlouho zásobily potřebnými vozidly, nicméně postupně docházelo i k jejich vyřazování. Ze 112 nejstarších Neoplanů z roku 1999 jich jezdí jen necelá třetina, vyřazena už byla také část o něco novějších Van Hoolů. Nejnovější jsou standardní i kloubové Neoplany z let 2003-4, nicméně i část z nich už také nejezdí. Kvůli vyřazování vozidel došlo k náhradě některých částí trolejbusových spojů autobusy nebo byly některé linky...
Největší podíl v trolejbusové dopravě mají tyto vozy Van Hool s výzbrojí Alstom, kterých tu z původních 112 jezdí ještě zhruba stovka. Pořízeny byly v letech 1999-2001. Atény mají jednu z nejrozsáhlejších sítí trolejbusů díky 20 linkám a téměř 300 vozidlům.
Nejnovějším trolejbusům značky Neoplan už bude také 20 let. 91 standardních a 51 kloubových vozů bylo pořízeno v letech 2003-4, nicméně část z nich už je také vyřazena. Kloubové trolejbusy jezdí na více linkách zejména v centru Atén.
Největší trolejbusová vozovna Terma leží na severu Atén poblíž konečné trolejbusu číslo 6. Také na této lince potkáte kloubové trolejbusy. Celkem jich je k dispozici 50.
Nejstaršími trolejbusy v Aténách jsou tyto Neoplany z roku 1999. Z původních 112 kusů jich jezdí už necelá třicítka. Potkáte je hlavně na linkách v oblasti přístavu Pireus. Na tento typ navázal o 5 let později novější model. Zde na malebné lince 20 vedené čistě na území Pirea kolem členitého mořského pobřeží.
Kloubových trolejbusů Neoplan s výzbrojí Kiepe z roku tu jezdí padesátka. Sedačky mají stejný motiv jako nejnovější plynové autobusy Citelis z roku 2010.
Klasických Citybusů (zde pod názvem Agora) potkáte v Aténách ještě hodně. Například tento z roku 2004 pózoval v přístavu Pireus u nové stanice metra linky 3.
Na doplňkových linkách jezdí tyto malé Solarisy z roku 2009. Jeden z nich byl zachycen před stanicí metra v přístavu Pireus.
Další Citybus (Agora) před chrámem v centru přístavního města Pireus, kudy nově jezdí také tramvaj.
Atény se staly druhým domovem pro některé západo- a severoevropské autobusy. Příkladem jsou tato Volva z roku 2010 z norského Bergenu, která tu jezdí od roku 2020. Před místními starověkými památkami jim to sluší. Potkat tu lze také kloubové MANy původem z Mnichova, Mercedesy z Berlína nebo Solarisy z Varšavy.
Na konečné linky 608 u místního stadionu severně od centra se potkaly dva prastaré 25 let staré kloubové Mercedesy kompletované v řeckém závodě Elvo. Jedná se o nejstarší zástupce vozového parku autobusů v Aténách.
Staré vysokopodlažní Mercedesy tu stále jezdí také ve dvanáctimetrové verzi. Místní autobusová MHD trpí nedostatečnou obnovou vozového parku, která byla v posledních letech řešena hlavně nákupem ojetých autobusů z jiných koutů Evropy. Zde na zastávce v centru došlo ke zklidnění ulice, kde dostaly více prostoru chodci a cyklisté.
Autobusová doprava je v Aténách asi nejvíce opomíjená, i když velice rozšířená. Nedostatek financí způsobil zanedbanou obnovu vozového parku – poslední nové autobusy byly pořízeny už před více než 10 lety. Proto zde v poslední době přibylo různých ojetin ze západo- středo- i severoevropských měst. Ve velkém počtu tu stále jezdí vysokopodlažní standardní i kloubové Mercedesy a také francouzské Agory od Renaultu. O něco novější jsou pak plynové Citelisy v zelenobílém ekologickém nátěru. Z ojetin tu narazíte třeba na MANy a Mercedesy z Německa, Volva z Norska nebo Solarisy z Polska. V plánu je...
Nejnovější Agory byly dodávané v plynové verzi, proto dostaly také tento ekologický nátěr. Stejně vypadají i jejich následovníci modelu Citelis, kterých bylo v roce 2010 dodáno rovných 200.
K původně dodaným kloubovým Solarisům přibylo v roce 2019 cca 40 ojetých vozů stejného typu z Varšavy, které zde dostaly místní trojúhelníkový nátěr. Jeden z nich vyjíždí z konečné na náměstí Syntagma na expresní letištní lince X95.
Jako ojeté přišly do Atén také tyto částečně nízkopodlažní Crosswaye od Irisbusu. Tuto českou stopu zde doplňuje početná flotila taxíků od škodovky.
Klasický styl zastavování trolejbusů a autobusů na zastávkách – co nejdále od nástupní hrany. Čekající lidé se tomu přizpůsobují a většinou vyhlížejí svůj spoj nikoli z chodníku, ale z vozovky. Vpravo je umístěná prodejna jízdenek laděná do barev zdejší autobusové dopravy provozované místním podnikem OASA.
Vzhled označníku na trolejbusovo-autobusové zastávce. Jízdní řády budete na zastávkách hledat marně. Žlutě jsou zvýrazněny trolejbusové linky a také expresní linka na letiště.
Kromě metra jezdí z letiště do centra Atén také speciální autobusová linka X95 v podání kloubových Solarisů nebo Mercedesů. Kromě ní jezdí do jiných částí Atén další 3 expresní autobusové linky číselné řady X90.
Chudá železniční doprava v Řecku funguje alespoň trochu v okolí Atén v podobě těchto elektrických jednotek jezdících v hodinovém intervalu na dvou trasách – z Pirea na letiště a z Pirea na západ do stanice Kiato. Kromě toho odtud z hlavního aténského nádraží Larissa jezdí od června 2022 dvakrát denně rychlovlak Pendolino do Soluně. Cesta těmito ojetými naklápěcími jednotkami, které původně jezdily ze Švýcarska do Itálie, trvá těsně pod 4 hodiny.
Zpět na úvodní stranu reportáží


ZPĚT NA SEZNAM