Lisabon - vlaky a okolí (září 2011)

Železnice v Lisabonu a okolí hraje svou nezastupitelnou roli, zejména vůči rozrostlým předměstím, kam už metro nejezdí. Díky kapacitním, rychlým a často jezdícím vlakům lze příměstskou železnici v Lisabonu směle připodobnit k německému S-Bahnu či pařížskému RER. I když integrace dopravy není portugalskou silnou stránkou, jsou tu vlaky hlavně díky své rychlosti a spolehlivosti velmi oblíbené.

Nové lisabonské nádraží Oriente leží na východě města a bylo vybudováno v rámci světové výstavy Expo v roce 1998. Architektonické ztvárnění pochází od věhlasného architekta Calatravy.
Hlavní vstup do nádraží Oriente. Odtud jezdí jak regionální vlaky severovýchodním i západním směrem, tak dálková pendolina do Porta. Nádraží je jednoduché, průjezdné, pod kolejemi se nachází veškeré zázemí s kolmým napojením na přilehlé autobusové nádraží.
Pendolina jezdí na dálkových vlacích mezi Lisabonem a Portem každou hodinu. Hlavní nástupní stanicí v Lisabonu je Santa Apolónia v centru a Oriente. Cestu mezi Lisabonem a Portem ujede Pendolino za necelé 3 hodiny.
Příměstské linky vyjíždějí z Lisabonu na všechny světové strany. K jedné z nich je dokonce nutné se dostat přívozem přes řeku Tejo. Hlavní tratě vedou na severovýchod, na západ a na severozápad. Na nejsilnější zelené lince do Sintry je špičkový interval 10 minut, na žluté lince do Cascais 12 minut a do toho ještě zrychlené vlaky ve stejném intervalu. Ostatní linky jezdí po 20-30 minutách. Nejsilnější provoz je ve stanici Benfica, kde je ve špičce složený interval až na 5 minut. V Lisabonu jsou vlaky ukončené různě, některé využívají západovýchodního koridoru severně od centra mezi stanicemi...
Konečná stanice Rossio poblíž náměstí Restauradores v centru Lisabonu. Dnes z tohoto historického hlavového nádraží odjíždí hlavně příměstské vlaky severozápadním směrem do města Sintra. Interval na této lince je 10 minut ve špičce a 20 minut mimo ní.
Přehled linek příměstské železnice v okolí Lisabonu nad dveřmi soupravy jezdící na linkách na severozápadě a severovýchodě od Lisabonu. Většinu příměstských vlakových linek provozují portugalské dráhy CP.
Všechny tyto linky provozují portugalské dráhy CP. Jedinou výjimkou je linka Fertagus, která jezdí z Lisabonu po mostě přes řeku Tejo na jih do Almady. Zde jezdí modrobílé dvoupodlažní elektrické jednotky. Na ostatních linkách jsou provozovány jednopatrové jednotky s mnoha dveřmi pro rychlou výměnu cestujících. Asi nejvytíženější je zelená linka směrem do Sintry, ke které se v okolí stanice Benfica přidávají ještě další vlaky. Není divu - všude kolem jsou obrovská sídliště, která generují tisíce cestujících denně.
Interiér elektrické příměstské jednotky pro linky na severu Lisabonu - tyto kapacitní vlaky jezdí ve dvou věkových verzích a podobají se některým vlakům pařížského RER. Rychlá výměna cestujících, svižné rozjezdy a brždění a krátké intervaly jsou zárukou fungující příměstské dopravy ve stále se rozrůstající lisabonské aglomeraci.
Přestupní stanice Campolide na severozápadě Lisabonu je také útočištěm pro příměstské elektrické jednotky. Odtud jezdí vlaky každých 10 minut do města Sintra a také každou půlhodinu severovýchodním směrem přes Oriente. Přes Campolide jezdí také modré vlaky Fertagus do města Almada za řekou Tejo.
Tyto žluté elektrické jednotky jezdí na žluté příměstské lince podíl řeky Tejo západním směrem do měst Oeiras a Cascais. Souhrnný interval jedné rychlíkové a jedné zastávkové linky je ve špičce 6 minut. Žluté vlaky odjíždí z hlavové stanice Cais do Sodré v centru Lisabonu.

ALMADA

Almada je jakési pokračování Lisabonu na druhém břehu širokého koryta řeky Tejo. Je to spíš moderní sídliště, které má od roku 2008 velmi elegantně vyřešenou veřejnou dopravu - úplně nový tramvajový provoz. Tři tramvajové linky tu obsluhují tři ramena - na konci jednoho je přestup na přívoz do Lisabonu, uprostřed druhého je přestup na vlak Fertagus též do Lisabonu a na konci třetího ramene se nachází nákupní centrum. Tratě vedou většinou hustou zástavbou, západní rameno míří volnější krajinou k univerzitě.
Jedna ze dvou možností, jak se dostat do města Almada na druhé břehu řeky Tejo, je využít tento přívoz. Přístaviště na lisabonském břehu se nachází v terminálu Cais do Sodré. Tyto oranžové lodě plují mezi oběma břehy ve špičkách každých 5-10 minut.
Interiér přvozu Cais do Sodré - Cacilhas, kudy se denně přeplaví tisíce lidí. Plavba přes široké koryto řeky Tejo trvá cca 10 minut.
Přívoz na řece Tejo z břehu u přístaviště Cacihlas. V dálce je vidět silueta Lisabonu. Přívozy provozují dopravci Transtejo a Soflusa a platí na nich zvláštní jízdné.
U přístaviště Cacilhas na jižním břehu řeky Tejo je velký dopravní terminál pro tramvaje a pro místní autobusy, které provozuje společnost  TST, disponující většinou staršími autobusy Mercedes-Benz. Zde už není Lisabon, takže tu platí odlišný tarif místních dopravců.
Všechny tři linky se potkávají v centru města, každá linka má ve špičce desetiminutový, mimo špičku patnáctiminutový interval. V Almadě se svezete nízkopodlažními obousměrnými tramvajemi Combino od Siemensu. Kromě toho je tu síť místních autobusů provozovaných firmou TST. Na vlaky Fertagus, které sem míří z Lisabonu po monumentálním ocelovém mostě, pak navazují autobusové linky s logem Fertagus a s totožným tarifem. Díky neintegraci dopravy tu totiž spolu jednotliví dopravci příliš nemluví.
Hned u přístaviště přívozu Cacilhas je konečná zastávka tramvají. Končí zde linky 1 a 3 jezdící do obou větví zdejší tramvajové sítě.
Tramvaje ve městě Almada vznikly teprve v letech 2007-2008 jako zcela nový systém o délce 13 km mající tři ramena, která se potkávají v centru tohoto rychle rostoucího města.
Trať linek 1 a 2 na jih města. Všechny tramvaje jsou obousměrné a stejného typu - Siemens Combino o délce 36 metrů. Všechny konečné mají totiž kolejový přejezd, nikoli smyčku. Rozchod kolejnic tohoto tramvajového provozu je standardních 1435 mm.
Město Almada se mohutně rozrostlo teprve v posledních letech a nová tramvaj se sem výborně hodí. V pozadí je vidět monumentální socha Krista, dobře viditelná i z Lisabonského břehu. Jedná se o proporcionálně odlišnou napodobeninu sochy v brazilském Rio de Janeiru.
Konečná zastávka linky 2 u vlakového nádraží Pragal, odkud jezdí vlaky Fertagus do Lisabonu. Trať dál pokračuje k místní univerzitě, kam jezdí linka 3.
Tramvaj v centru moderního města. Část tratí je zatravněna, jinde je betonový svršek. Kvůli neotočným podvozkům je v obloucích snížená rychlost. Každá ze tří linek ma interval 10 minut ve špičce a 15 minut mimo špičku.
Každý článek této stoprocentně nízkopodlažní tramvaje má na každém boku jedny dveře. Na čelech jsou tramvaje opatřeny úsměvem a poděkováním "Obrigado" ostatním účastníkům silničního provozu. Ve většině úseků je však trať vedena na samostatném tělese. Na každých dveřích je upozornění na nutnost validovat jízdenku při každém nástupu.
Návazný autobus v terminálu Pragal, kde je přestup z vlaků od Lisabonu na tramvaje i autobusy. Návazné autobusy na vlaky Fertagus provozuje společnost TST, i když s logem železnice.
Modrobílé vlaky Fertagus, které provozuje stejnojmenná společnost, jezdí na lince mezi Lisabonem, Almadou a konečnou stanicí Setúbal. Dvoupodlažní elektrické jednotky jsou již poměrně omšelé, ale kapacitní.
Vlaková linka Fertagus překonává řeku Tejo po impozantním ocelovém mostě, který je i ve znaku této železnice. Ve špičkách jezdí dvoupodlažní elektrické jednotky každých 10 minut, mimo špičky je interval dvacetiminutový. Pod Fertagus spadají také návazné autobusy ze stanic po trase linky ležících mimo Lisabon.

OEIRAS

Do města Oeiras se z Lisabonu dostanete žlutými příměstskými vlaky CP. Na této trati podél řeky Tejo se skládají dvě linky - jedna zastávková a jedna zrychlená, každá v intervalu 12 minut ve špičce a 20 minut mimo špičku. Vlaky jsou sice pohodlné, ale zvenku odstrašují svým graffiti nátěrem.
Na trati příměstské železnice mezi Lisabonem a městečkem Cascais, která vede podél břehu řeky Tejo, se nachází městečko Oeiras a v něm jedna dopravní pozoruhodnost. Od roku 2004 tu jezdí automatická pozemní lanovka připomínající automatické dráhy na letištích. Tato podivná novinka vozí nemnohé cestující od vlakového nádraží Paco de Arcos k nákupnímu centru Forum, umístěného asi kilometr od nádraží.
Podivný dopravní systém funguje ve městě Oeiras západně od Lisabonu. Když vystoupíte ze žlutého příměstského vlaku, který tudy jezdí každých 12 minut, ve stanici Paco de Arcos, můžete se povozit automatickou dráhou, která je něčím mezi monorailem a pozemní lanovkou.
Automatická pozemní lanovka SATU jezdí mezi stanicemi Paco de Arcos a Fórum každé 4 minuty s jednou mezilehlou stanicí. Na trati s jednou výhybnou se střídají dvě kabiny, každá pro cca 70 lidí (z toho jen 8 míst k sezení).
Vajíčka, tažená na lanech a vedená po dvoustopé železnici, pojmou až 70 lidí najednou a mají na své cestě celkem 3 stanice. O vlažném názoru na prospěšnost a efektivitu tohoto projektu svědčí stále rozestavěný západní úsek, o který měla být tato dráha rozšířena dále již před několika lety. Na automatické lanovce, nazvané zkratkou SATU, platí zvláštní tarif. Možná by jeho integrací například s vlaky nalákal více místních pasažérů.
Dočasné ukončení dráhy za stanicí Forum, kde se nachází stejnojmenné nákupní centrum, které vlastně celou dráhu živí. Systém je v provozu od roku 2004 a současný třístaniční úsek by měl být prodloužen dál na západ. Jestli k tomu dojde, je však nejisté.

SINTRA

Konečná stanice příměstských vlaků přímo v srdci města Sintra. Poloha nádraží je výborná, jen do historického centra je to ještě 20 minut pěšky nebo pár minut autobusem. Vlaky sem jezdí z Lisabonu ve špičce každých 10 minut a mimo špičku po 20 minutách.
Sintra je starobylé městečko asi 30 km západně od Lisabonu. Dojedete sem příměstským vlakem - zelená linka sem jezdí z centra Lisabonu ve špičce každých 10 minut. Kromě turistických lákadel v podobě královského paláce, zříceniny maurského hradu či bizarního zámku na jednom ze zdejších kopců, je tu i jedna dopravní zajímavost. Historická meziměstská tramvaj k Atlantskému oceánu do vesničky Praia das Macas.
Historická meziměstská tramvaj jezdí z městečka Sintra podél silnice směrem k Atlantskému oceánu do přímořské vesničky Praia das Macas až skoro k pláži. Nástupní zastávka ve městě Sintra se nachází na náměstíčku cca kilometr od železniční stanice. Poté, co byla před 30 lety tramvaj zrušena, se podařilo v roce 2004 alespoň obnovit provoz po části původní trasy.
Tramvajová trať klesá ze Sintry podél klikaticí se silnice dolů k oceánu. Jezdí se pouze v sezóně, a to od pátku do neděle, 9 párů spojů v intervalu cca 60 minut.
Zhruba v jedné třetině trasy je vozovna a malé muzeum. Na cestě je mnoho výhyben, při hodinovém intervalu se však tramvaje potkají pouze jednou.
Pokud si dáte tu práci a dojdete z vlakového nádraží v Sintře asi kilometr pěšky na místní náměstíčko, můžete se odtud nechat odvézt pomalou, rozvrzanou, ale romantickou historickou tramvají podél místní silnice dolů až k moři na pláž. Cesta trvá asi 45 minut a jedna jízda stojí necelá 3 Eura. Historické tramvajové vozy jsou otevřené a není divu, že jezdí jen v sezóně, tedy od dubna do konce září a pouze o víkendech včetně pátků.
Konečná stanice historické tramvaje v přímořské vesničce Praia das Macas. I když návštěva proběhla o posledním provozním sezónním víkendu, tramvaj se těšila značné obsazenosti.
Místní autobus zajišťující obsluhu města Sintra a jejího okolí. Velkolepým zážitkem je jízda autobusem ke zřícenině hradu nad městem. Místy je silnička, kudy autobus projíždí, neuvěřitelně úzká a strmá. A k tomu ještě bývají o víkendu autobusy přecpané turisty.